Ztracené dítě: noční můra všech rodičů

Datum publikace: 02. 05. 2013, Aktualizováno: 19. 12. 2023

Podle policejní statistiky se v loňském roce ztratilo 5 564 dětí. Pro rodiče představuje pátrání po dítěti jednu z nejstresovějších situací, ve které se mohou ocitnout. Kromě dobrovolného opuštění domova nebo nedobrovolného únosu se děti často ztrácejí v nákupních a zábavních centrech, v prostředcích hromadné dopravy, na rozlehlých hřištích či na neznámých místech v době dovolených. Jak se v takovém případě zachovat? Co dělat proto, abychom se podobným traumatům vyhnuli?

Obsah článku:

Nejčastější situace
Služby a projekty, které rodičům pomáhají
Rady pro rodiče

Pohřešované děti jsou jednou ze skupin ohrožených dětí. Jedná se o děti, které utečou od rodiny nebo z výchovného ústavu, o děti ztracené nešťastnou náhodou a bohužel i o děti unesené. V naprosté většině případů utíkají děti právě z ústavů, a to opakovaně, přičemž každý tento útěk je do statistiky zaveden.

Co se týče únosů ve smyslu trestního zákoníku (§200), ty jsou v České republice ojedinělé. Veřejnost za únos považuje odvezení dítěte jedním z rodičů od toho druhého. Motivem jsou nevyřešené vztahy mezi partnery nebo rodiči, kteří jím řeší partnerské neshody. Protože přibývá mezinárodních manželství, narůstá i počet mezinárodních rozvodů a takzvaných rodičovských únosů dětí do ciziny. Nejmenší podíl pohřešovaných představují děti, na kterých byl spáchán násilný trestný čin. Při těchto činech může mít pachatel sexuální motiv nebo motiv finanční.

„Rapidní nárůst pohřešovaných dětí určitě souvisí se svobodou nabytou po revoluci a s tím, že děti dostaly ve všem větší prostor, a nejen v tom dobrém smyslu. Před rokem 1989 se většina pohřešovaných pohybovala po republice, což už po otevření hranic neplatí,“ upozorňuje plk. Mgr. Pavla Kopecká, tisková mluvčí Policejního prezidia České republiky.

Podívejte se na náš videorozhovor s Mgr. Pavlou Kopeckou:

NEJČASTĚJŠÍ SITUACE

Dítě se nevrátilo domů

Rodiče by měli mít přehled o tom, kde a s kým se jejich dítě nachází, a požadovat od svých dětí informace, kam jdou a kdy se vrátí. Pokud se dítě nevrátí domů ve smluvenou hodinu nebo se dlouho neozývá, je podle Policie České republiky nejdůležitější nepanikařit. Přestože nás ovládá strach a stres, nesmíme se dopustit chyby a měli bychom pokud možno v klidu zvážit situace, které mohly nastat. Je důležité znát kamarády svých dětí a telefonický kontakt na ně, nejlépe i na jejich rodiče.

V případě, že dítě hledáme, měli bychom začít právě u jeho vrstevníků. Obvolat je a zeptat se, jestli naše dítě není s nimi, jestli ho neviděli nebo nevědí, kam šlo a případně s kým. Pokud je to možné, jeden z rodičů by měl zůstat doma na telefonu a druhý hledat venku. Kde, to záleží na věku, zájmech a zvycích dítěte, oblíbených místech, denní době a aktuálním počasí. Za úvahu stojí také možnost, zda dítě není u příbuzných. Vždy je nutné podnikat všechny zmíněné kroky uváženě a systematicky. Zde platí pravidlo – čím je dítě mladší, tím rychleji by měl být případ ohlášen Policii České republiky.

Pátrání rodičů však není podmínkou, je třeba vždy posuzovat konkrétní situaci. Pokud se dítě ztratilo v noci nebo při hledání vzniklo podezření, že se dítě nachází v nebezpečí, měli by rodiče neprodleně oznámit pohřešování na linku 158. Policie ihned po dítěti zahájí pátrání. Bude potřebovat aktuální fotografii dítěte a také informaci, jaké oblečení má právě na sobě.

Když se dítě najde, policisté prověří, zda se nestalo obětí protiprávního jednání, a hned, jak je to možné, dítě předají rodičům. Rodiče by své dítě měli obejmout a pohladit. Přestože zažívali velký strach, neměli by ihned pátrat, proč se dítě neozývalo, kde bylo a proč. Na to bude čas později.

„V dnešní době bývají děti dlouhodobě samy doma, rodiče je zkontrolují mobilem, rozdají pokyny a vrátí se až pozdě večer. Doma je nuda a smutno, což je určitě pádný důvod, proč se vydat někam ven,“ uvažuje nad příčinami útěků ze zdánlivě neproblematických rodin pražský psycholog Jeroným Klimeš pro www.readersdigest.cz. „Rády odejdou i tehdy, když je doma dusno, rodiče se hádají a nikdo se s nimi nebaví. Přezaměstnanost a rozpad rodiny mají na výchovu dětí zásadní vliv. Žádný div, že jsou zvlčilé a citově zanedbané.“

↑ nahoru

Dítě se ztratilo v nákupním centru

Pokud se dítě ztratí v nákupním centru, rodiče by měli neprodleně informovat pracovníka na informacích, na pokladně nebo ostrahu, prostřednictvím kterých se tato informace rozšíří co nejrychleji mezi ostatní návštěvníky a zaměstnance centra. Chybou by bylo sami zmateně pobíhat mezi regály. Rodiče by měli poskytnout zaměstancům číslo svého mobilního telefonu, aby jim tito zprávu o nalezení dítěte mohli ihned předat.

„Když byly dcerce dva roky, vysmekla se mi z ruky a v mžiku se ztratila mezi stojany v oddělení oblečení. Protože byla malá, nebylo ji nikde vidět. Okamžitě jsem běžela k paní na pokladně a ta zprávu o zmizení dítěte vyhlásila rozhlasem. Dcerka se naštěstí brzy našla, hledali ji i zákazníci. Přestože jsem o ní nevěděla asi pět minut, byla jsem vyděšená a připadalo mi to jako věčnost,“ popisuje svou zkušenost paní Zuzana.

Dítě se ztratilo na rušné ulici, na neznámém místě nebo vystoupilo či nastoupilo do prostředku hromadné dopravy

Pokud se dítě ztratí na rušné ulici, v cizím městě nebo někam odjede hromadnou dopravou, je nutné informovat policisty. I zde platí pravidlo – čím je dítě mladší, tím rychleji by měl být případ ohlášen. Za takových okolností totiž hrozí dítěti nebezpečí úrazu, případně se může dostat do rizikových situací. Policie předá okamžitě hlášení svým hlídkám v terénu, kontaktuje složky integrovaného záchranného systému, případně zřídí pátrací akci, do níž zapojí psovody, hasiče, dobrovolníky a speciální techniku. Rodiče by měli být schopni předat policistům aktuální fotku dítěte, popis jeho oblečení, informaci o jeho zdravotním stavu a užívaných lécích, popis zvláštních znamení (mateřská znaménka, jizvy), přesný čas, kdy bylo dítě viděno naposledy a kam se chystalo, jaké jsou jeho záliby a zvyky.

Kontaktovat by rodiče měli i příbuzné a kamarády pro případ, že by se dítě objevilo u nich. Rodiče by měli s policisty spolupracovat a důsledně dodržovat jejich pokyny. Pokud si v průběhu pátrání na něco vzpomenou, měli by to oznámit. Někdy stačí i drobný postřeh, který je v důsledku velmi důležitý. V žádném případě by rodiče neměli jakoukoli informaci zamlčovat. Policie vždy udělá vše pro to, aby se pohřešované dítě co nejrychleji našlo.

Dítě unesené rodičem do ciziny

Případy dětí unesených jedním z rodičů protiprávně do ciziny řeší Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Takových případů je v České republice ročně zhruba čtyřicet a i zde je patrný jejich každoroční nárůst, přičemž dostat děti zpátky do Česka je většinou velmi problematické. Nejčastěji jsou české děti unášeny na Slovensko, do Anglie, do Německa a do USA. Nejlépe se soudy spolupracují Slováci a Němci, obtížná je spolupráce s Itálií, Řeckem a Španělskem. Vůbec nejobtížněji se pak jedná se státy mimo Evropskou unii.

Podobné spory rodičů trvají běžně několik let a mají velice negativní psychický dopad právě na děti. Odborníci proto upozorňují, aby si ti, kteří zvažují založení rodiny s cizincem, předem zjistili, jaký dopad by měl na dítě jejich případný rozchod. Jakkoliv pragmaticky to zní, vždy je dobré být o krok napřed a chránit tak sebe i své dítě.

Se svým případem se České televizi svěřil Zdeněk Hromádka, otec devítileté Anny, kterou po rozvodu její matka odvezla do Ruska, přestože soud definitivně rozhodl, že dcera má vyrůstat u otce: „Vztah, který jsme spolu budovali od narození, ještě neztratila. Já pevně doufám, že ho neztratí ani v dalších letech, i kdyby do ní v Rusku hustil kdokoliv cokoliv, věřím, že nezapomene na tatínka, a samozřejmě s touto vírou konám a snažím se o to, aby se se mnou mohla stýkat."

Znáte zásady cestování s dítětem?

Malé dítě by mělo mít na ruce náramek se jménem hotelu a kontaktem na rodiče. Starší dítě si jméno hotelu, případně číslo na recepci, snadno zapamatuje, to už náramek nebude potřebovat. Rodiče by měli dítěti vysvětlit, co dělat, když se ztratí. Vysvětlit mu, že nemá v takovém případě panikařit, ale zůstat na místě, kde se ztratilo. V žádném případě nesmí odcházet s nikým cizím! Rodiče by v cizím prostředí měli být mnohem obezřetnější a mít své dítě stále na očích, dítě se na přelidněném neznámém místě (letiště, hotelová hala, bazén, pláž) velmi těžce orientuje!

Čtěte také:
Mýty a fakta o sexuálním zneužívání dětí
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte
O nevhodných přístupech v rodičovské výchově a psychickém násilí

↑ nahoru

Služby a projekty, které ohroženým dětem a jejich rodičům pomáhají

Lokalizace díky mobilnímu telefonu a projekt NajduTe.cz

Pokud má u sebe dítě zapnutý mobilní telefon, je možné lokalizovat jeho polohu za 9,5 sekundy!I z tohoto důvodu by rodiče neměli svým pohřešovaným dětem bezvýsledně bez ustání volat, pokud dítě telefon nezvedá. Je zapotřebí šetřit baterii, dokud se nevybije, aby mohli policisté tuto možnost využít při pátrání. Pokud je telefon vybitý, je možné lokalizovat jeho poslední polohu před vypnutím.

Projekt NajduTe.cz je účinným opatřením, jak neradostné statistiky pohřešovaných dětí vylepšit. Službu provozuje společnost GOPE Systems ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem. Projekt využívá téměř stoprocentní pokrytí českého území signálem mobilních operátorů, proto je účinnější než běžné systémy GPS, které selhávají v tunelech, metru či garážích. Projekt NajduTe.cz nevyžaduje po rodičích žádné nákladné technologie, stačí, aby dítě vlastnilo běžný mobilní telefon.

Rodiče pohřešující svoje dítě mohou v rámci nepřetržité služby kontaktovat na čísle 840 557 755 profesionálně vyškoleného operátora, který provede okamžitou a rychlou lokalizaci mobilního telefonu dítěte. Pokud rodiče chtějí tuto službu využívat, je rozumné domluvit se předem se svým dítětem. Aby nemělo pocit, že mu příliš zasahují do osobní svobody, měli by rodiče dítěti vysvětlit, proč a v jakém případě si jeho mobilní telefon nechají lokalizovat. Lokalizace není zcela přesná, odpovídá vzdálenosti do pěti set metrů. Dítě by mělo vědět, že mu rodiče důvěřují, jen ho v případě nebezpečí chtějí chránit.

Operační centrum je důkladně zabezpečené proti úniku informací, všichni zaměstnanci jsou bezúhonní. Aktivace služby je snadná, rodiče si vyberou jeden z pěti nabízených produktových tarifů, zavolají na bezplatnou linku a sdělí operátorovi aktivační kód zakoupené karty. Následně je zapotřebí odeslat poštou úředně ověřený aktivační formulář. Aktivace bude dokončena telefonicky operátorem, který se rodičům ozve v předem domluvený čas.

116 000 – Linka pomoci pro blízké ztracených dětí

Krizovou linku 116 000 (mezinárodní číslo) provozuje v České republice bezplatně humanitární organizace Ztracené dítě. Pomáhá rodičům, blízkým, dětem i veřejnosti při hledání pohřešovaného dítěte, poskytuje jim podporu a sbírá smysluplné informace, které mohou pomoci ztracené dítě najít. Organizace Ztracené dítě spolupracuje s Policií České republiky a akceptuje Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech.

116 111 – Linka bezpečí a Vzkaz domů

Rodiče by měli své děti seznámit s bezplatným číslem Linky bezpečí pro děti a mladistvé: 116 111. Krizová telefonická linka je k dispozici dětem do 18 let věku (studentům do 26 let věku) každý den celých 24 hodin. Je dostupná po celé České republice, z mobilních čísel i z pevné linky. Linka bezpečí ctí anonymitu volajícího, pokud dítě nechce, nemusí uvádět své osobní údaje.

Linka bezpečí pomáhá dětem řešit složité životní situace, které nejsou děti schopné samy unést a zvládnout. Supluje blízké příbuzné a přátele, kterým se dítě nedokáže svěřit. Na Lince bezpečí vyslechnou dítě vyškolení operátoři, kteří se s ním snaží dojít k řešení jeho závažné situace.

Tato linka provozuje i bezplatnou službu Vzkaz domů pro děti mladší 18 let, které rodiče donutili odejít z domova nebo kteří z domova či výchovného ústavu utekly a bojí se vrátit. Služba pomůže zprostředkovat kontakt s blízkou osobou, které se operátor Linky zkouší dovolat každých 30 minut po rozhovoru s dítětem, aby vzkaz mohl být co nejdříve předán.

Službu mohou využít i rodiče nebo osoby starající se o nezletilé dítě. Mohou na Lince bezpečí zanechat dítěti svůj vzkaz, a pokud se dítě na Linku ozve, vzkaz mu bude předán.

V rámci Linky bezpečí mohou dospělí využít i takzvanou Rodičovskou linku 800 111 234, na kterou se lze dovolat každý všední den odpoledne a s odborníky závažnou situaci probrat. Toto číslo je určené nejen pro rodiče a ostatní příbuzné, ale také pro pedagogy mateřinek, základních a středních škol a lidi, kteří jednají v zájmu ochrany dítěte a rodiny.

↑ nahoru

Pomněnkový den

V České republice se 25. květen připomíná jako Pomněnkový den od roku 2004. Jeho smyslem je především upozornit společnost na problém pohřešovaných dětí, vyjádřit solidaritu s rodiči, kteří své dítě hledají, a působit preventivně zviditelněním Linky bezpečí, na jejíž provoz mohou lidé přispět zakoupením sbírkového předmětu.

Symbolem Pomněnkového dne se stala pomněnka. Anglický název tohoto modrého kvítku zní forget-me-not a pohřešované děti tím vzkazují „nezapomeň na mě“.

Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech

Projekt Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech spustilo Ministerstvo vnitra v zájmu zvýšení rychlosti a efektivity šetření. Jedná se o projekt, do něhož Policie České republiky zařazuje děti, které jsou bezprostředně ohroženy na zdraví či životě. Ročně je to přibližně deset dětí. Tento systém je založen na rychlém přenosu informace o pohřešování dítěte od policie prostřednictvím médií k veřejnosti. Rodičům dítěte je zároveň poskytnuta odborná psychologická pomoc.

Pomoci při pátrání může skutečně každý. Stačí se přihlásit k odběru upozornění o vyhlášení pátrání po ohroženém dítěti. Služba probíhá pomocí e-mailu, aby nás zpráva o vyhlášení či ukončení pátrání zastihla včas, stačí si v e-mailové schránce nastavit upozornění zasláním SMS do mobilního telefonu.

Tento systém je ověřen i v zahraničí a pomohl zachránit mnoho dětských životů, proto je jistě důležité, aby o něm vědělo co nejvíce lidí. Pokud službu využíváte, informujte o ní i své okolí – rodinu, přátele, kolegy v práci. Čím více lidí se do pátrání zapojí, tím větší je šance, že se dítě podaří objevit co nejdříve.

Projekt budoucnosti

Schengenský informační systém (SIS)

Schengenský informační systém slouží zejména pro pátrání po osobách (hledaných, pohřešovaných či nežádoucích) a věcech (například vozidlech, bankovkách, dokladech, zbraních a podobně). Do tohoto informačního systému přispívají všechny státy Evropské unie. Záznamy jsou všem složkám Schengenského informačního systému dostupné do dvou minut a jsou dostupné ve všech členských jazycích, tudíž všem srozumitelné.

V budoucnosti bude spuštěna vylepšená verze systému SIS II, jejíž databáze bude zahrnovat i podrobné biometrické údaje osob – otisky prstů, barvu očí, krevní skupina a další. V případech pohřešovaných dětí budou k dispozici i biometrické údaje osoby, s níž by se dítě mohlo vyskytovat.

↑ nahoru

Chránit své dítě a nebýt lhostejný k ostatním

Pro ochranu pohřešovaných dětí funguje v České republice řada podpůrných programů, systémů a telefonních linek. Své děti by ale především měli chránit rodiče. Vysvětlovat, vnímat a podporovat. Aby se děti nebály vrátit domů kvůli poznámce nabo špatné známce ve škole. Přejme si, ať všechny případy skončí šťastně, jako tomu bylo nedávno po nalezení devítileté školačky, která se celou noc schovávala v polích. Měla strach z rodičů.

„Ochrana dětí by se dnes měla stát věcí nás všech, prioritou každého dospělého. Nikdo by neměl přehlídnout dítě v nouzi. Už jen proto, že se to může přihodit i někomu z jeho vlastní rodiny,“ uzavírá téma ředitelka Nadace Naše dítě, Ing. Zuzana Baudyšová (v rozhovoru pro Český rozhlas Regina).

Rady pro rodiče

Komunikujte se svým dítětem, dobře mu naslouchejte, zajímejte se o jeho problémy a pozorně vnímejte změny v jeho chování.
Vždy mějte přehled o tom, co vaše dítě dělá a kde a s kým se nachází.
Naučte dítě, že může říct NE, pokud cítí, že něco není v pořádku.
Vysvětlete dítěti úměrně jeho věku, s jakými nebezpečími se může setkat a kde může vyhledat pomoc, na koho se obrátit (maminka s kočárkem, policista, žena s dítětem, …).
Naučte své dítě čísla tísňového volání: 112, 158, 155, 156, 150.
Velmi dobře si pokaždé prověřte, komu dítě svěřujete (vedoucí kroužku, chůva, …).
Pro případ zmizení mějte u sebe k neustále dispozici aktuální fotku svého dítěte.
V případě pohřešování dítěte se nesnažte stále dokola potomka dovolat. Je zapotřebí šetřit baterii mobilního telefonu, jehož signál mohou policisté využít při pátrání, dokud se nevybije.