Děti na internetu: Jaký je přístup českých rodičů k ochraně dětí na síti?

Autor/ka: PhDr. Petr Soukup
Datum publikace: 30. 09. 2011, Aktualizováno: 06. 02. 2023
Víte, co vaše dítě dělá na počítači? Měli byste. Internet totiž není jen médium, které rozšiřuje možnosti a obzory. Dětem může jeho prostřednictvím hrozit také nebezpečí. České děti totiž vstupují do virtuálního světa dříve, než je v Evropě obvyklé. Podle studie „EU kids online II“ (www.eukidsonline.net) z jara 2010 začínají evropské děti internet užívat zhruba v devíti letech, ty české tráví volný čas on-line běžně už od osmi.

A u počítače také prosedí poměrně dost času. Děti do deseti let věku u něj ve všední den tráví průměrně hodinu, patnáctiletí hodiny dvě. A o víkendech dělá internet dětem společníka dokonce ještě déle.

Internet je pro děti přitažlivý především tím, že jim přináší zábavu. Jeho prostřednictvím poslouchají hudbu, sledují filmy či komunikují s kamarády na sociálních sítích, hlavně na Facebooku. Drtivá většina z nich užívá internet také pro přípravu do školy. S kamarády a známými se prostřednictvím Facebooku baví už nejmladší děti, konkrétně třetina dětí ve věku devět až deset let. Od třinácti let je již téměř samozřejmostí být členem některé ze sociálních sítí. Na Facebooku je bezmála osmdesát procent dětí ve věku třináct až čtrnáct let a skoro devadesát procent dětí mezi patnáctým a šestnáctým rokem

Nepostradatelnost Facebooku pro mladé lidi dokládá citát čtrnáctileté dívky: „Všechno, co potřebuji vědět, se dozvím na fejsu. Něco se tam napíše a pak se o tom celý večer bavíme s kamarády. A kdybych tam nebyla, tak ráno ve škole nevím, co se řešilo. A to by bylo pitomý, být tam za mimoně, ne?“ Se svým vztahem ke komunikační síti se svěřila výzkumnému týmu sociologů z Fakulty sociálních věd pražské Karlovy univerzity, který se vztahem dětí a mládeže k internetu – v rámci projektu pro Ministerstvo vnitra České republiky – zabývá už pátým rokem. Srovnává české zvyklosti s evropskými, formuluje rizika internetu pro děti a také rady rodičům, jak těmto rizikům čelit.

Obsah článku:

Pozor na schůzku s neznámým

Sociální sítě jsou nejen prostorem pro komunikaci s kamarády a známými, která je potřebná zejména při dospívání. Mohou také být zneužity k navazování kontaktů s dětmi, a dokonce i k získávání údajů od dětí.

Problematické je, že děti často na svých profilech zveřejňují svůj skutečný věk. Podle výše zmíněného výzkumu to dělá zhruba šedesát procent z nich a o něco více než pětina také uvádí navštěvovanou školu. Telefonní číslo nebo adresu bydliště uvádí naštěstí jen malé procento dětí. Nejrizikovější je v této souvislosti setkávání dětí s osobou, se kterou se seznámí na internetu. Téměř pětina českých dětí ve věku 9 až 16 let dokonce tuto zkušenost přiznala. Dodejme, že rodiče vědí pouze o polovině takových setkání.

7

Rodiče napříč Evropou se shodnou, že právě snaha neznámých osob kontaktovat děti přes internet a sjednat si s nimi schůzku je nejvýraznější riziko, které na síti číhá. Obava českých rodičů je přitom ale výrazně nižší, než je v Evropě obvyklé. A to i přesto, že v Česku máme již prvního člověka odsouzeného za tuto aktivitu. S tím souvisí i fakt, že čeští rodiče zakazují dětem po internetu poskytovat osobní informace méně často než průměrní evropští rodiče. Poskytovat osobní informace zapovídá dětem v Evropě zhruba pětina rodičů, v Česku jen necelá desetina z nich.

Na internetu není vše dovoleno

„Stahování hudby a filmů nebo obrázků není nic extra hrozného. Prostě jenom klikneš a je to. Mě baví taková ta reklama, co je v kinech: Auto byste neukradli, kabelku byste neukradli. Dělají z toho bůhví co. Když chci vidět nějaký film a nechci za něj dávat prachy v kině, tak si to stáhnu, no bože,“ říká čtrnáctiletý chlapec. To ukazuje, že děti a často i dospělí považují internet za oblast, kde je vše dovoleno, a cokoliv je zde umístěno, je k dispozici všem a zadarmo. Autorské právo ale mluví jinak. České děti však mají o této situaci jen velice slabé povědomí (děti v jiných evropských zemích na tom v tomto případě nejsou o moc lépe). Potřebnou osvětu jim nenabízí ani škola, a většinou ani rodina.

Kromě rizika spojeného s tím, že dítě někdo prostřednictvím internetu vyláká na schůzku, a častého, ale nezákonného stahování hudby a filmů, souvisí s internetem i další problémové chování.

Dítě může nechtěně a nevědomky ohrozit domácí počítač nebezpečným obsahem (virem či jiným škodlivým kódem) při stahování neznámého softwaru nebo při sdílení souborů s ostatními. Když počítač v takovém případě přestane fungovat, je to ještě ta lepší varianta. Také se ale může stát, že začne bez vědomí uživatele přes internet posílat informace či soubory. Zejména v případě, že je dětem k dispozici počítač, který rodič používá k výkonu své profese a obsahuje citlivá data, mohou být rizika opravdu závažná.

Poměrně řídkým jevem je takzvaný hacking (nabourání počítače), a to jak v pozici oběti (necelá pětina uživatelů internetu v České republice uvádí tuto zkušenost), tak i v pozici dětí jako pachatelů. Necelá desetina dětí ve věku 14 až 16 let totiž uvedla, že se o tuto činnost pokoušela v posledním roce. Děti, které se snaží pronikat do jiných počítačů, si zpravidla touží tímto způsobem něco dokázat a neuvědomují si nebezpečnost svého jednání a ani potenciální trestněprávní odpovědnost.

Čtěte také:
Rizika závislostního chování u dětí a dospívajících a jejich prevence
Děti médiím rozumějí, ale jinak! Mediální výchova v rodině
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte

↑ nahoru

INTERNETOVÁ ŠIKANA

Naopak velmi rozšířené je obtěžování po internetu mezi dětmi a mladistvými – takzvaný cyberbullying (šikana na internetu). Ze zahraničí jsou již známy případy, kdy si obtěžované dítě dokonce sáhlo na život. Šikana přes internet je pro vnější okolí neviditelná. Učitel ani rodiče nemají šanci ji vidět a šikanovaný se většinou na nikoho o pomoc neobrátí.

Děti mají náskokIlustrační obrázek - šťastné dítě ležící na zádech v listí

„Naši, no, to by byl asi vtipný rozhovor. Máma umí tak maximálně počítač zapnout a stejně si myslím, že si myslí, že počítač je jenom ten monitor a ta bedna k tomu není moc důležitá,“ říká čtrnáctiletá dívka a připomíná tím, že v oblasti zacházení s informační a komunikační technikou mají děti proti svým rodičům značný náskok. Není pak divu, že rodiče kontrolují své děti při práci s internetem jen ve zhruba dvou třetinách případů. Nejčastěji však nejméně efektivním způsobem – pouhým omezením doby, kterou mohou děti u počítače denně strávit. A tak ani nekontrolují, co jejich děti na internetu vlastně dělají.

Čeští rodiče jsou ve srovnání s rodiči v ostatních zemích Evropské unie značně liberální a častěji dovolují svým dětem různé aktivity na internetu (jako využívání sociálních sítí, chatů, komunikátorů, stahování hudby a videí apod.). Zřídkakdy také používají kontrolní software (užívá ho necelá pětina z nich). Ani ve škole se děti o rizicích moderních technologií většinou mnoho nedozvědí. 

↑ nahoru

Jak ochránit dítě před nástrahami internetu?
Přečtěte si následující doporučení odborníků na internetovou bezpečnost

Pořiďte si bezpečné softwarové vybavení domácího počítače:

  • antivirový program,
  • firewall,
  • legální software – zakoupený s platnou licencí a řádně aktualizovaný.

Vyvarujte se některých problémových situací, jako například:

  • navštěvování pochybných webových stránek.
  • povolení instalace různých „doplňků“ nabízených na internetových stránkách,
  • klikání na neznámé odkazy,
  • otevírání příloh/odkazů v e-mailech od neznámé osoby,
  • používání internetového bankovnictví a placení na internetu platební kartou,
  • používání jednoduchých hesel, případně nepoužití hesla.

Hlavní doporučení pro rodiče:

  • Zajímejte se o děti a jejich aktivity na internetu již od nejranějšího věku.
  • Zejména u malých dětí je namístě omezovat technicky dětem přístup na internet a případně monitorovat jejich aktivity.
  • Nemá smysl dětem vymlouvat užívání internetu a počítače, je naopak potřeba nabídnout takové aplikace, které mohou dítě obohatit – například hry, které podporují sociální dovednosti či rozvíjejí inteligenci.

↑ nahoru

Kdy a kde hledat pomoc?Ilustrační obrázek - maminka s dcerou leží v trávě a dívají se do notebooku

Pro rodiče: Když zjistíte, že vaše dítě objevilo na internetu nelegální obsah, nahlaste jej například pomocí kontaktního formuláře STOP Online. Obrátit se můžete také přímo na Policii ČR, kde je speciální útvar zabývající se internetovou kriminalitou. Pokud je to možné, je vaším právem požadovat po administrátorovi webu, aby škodlivý obsah stáhl.

Také v případě obtěžování cizí osobou prostřednictvím internetu nebo v případě kyberšikany máte právo kontaktovat Policii ČR. Kyberšikanu, která probíhá ve školním kolektivu, má povinnost řešit příslušná škola. Více informací o možnostech řešení kyberšikany naleznete na portálu Policie ČR.

Pro děti: Děti, které se potýkají s jakýmkoliv ze zmíněných problémů, mohou kontaktovat Linku bezpečí, ať již telefonicky, e-mailem nebo přes chat.

Další užitečné internetové odkazy pro rodiče i děti:
www.saferinternet.cz
www.e-bezpeci.cz
www.minimalizacesikany.cz 

KVÍZ: Je vaše dítě na internetu v BEZPEČÍ?
Odpovězte na 10 jednoduchých otázek a zjistíte, jak své dítě nejlépe ochránit před nástrahami, které na ně na síti číhají.

↑ nahoru

Desatero bezpečného internetu

obrázek - desatero bezpečného internetu

Desatero bezpečného internetu – verze v PDF ke stažení

Více informací: Chcete se dozvědět o problematice rizikového chování dítěte na internetu více? Přečtěte si další informace na našem webu v související rubrice Rizikové chování dítěte.

Zaujalo Vás Téma měsíce a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Související vybrané TV spoty vybízející k opatrnosti dětí na internetu (k dispozici v češtině)

Související vybrané zahraniční TV spoty vybízející k opatrnosti dětí na internetu (k dispozici v angličtině):

O autorovi

Téma měsíce „Bezpečnost dětí na internetu“ bylo vytvořeno ve spolupráci se sociologem PhDr. Petrem Soukupem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, který se této oblasti dlouhodobě věnuje.

Autor/ka

Působí na Fakultě sociálních věd,  Univerzity Karlovy v Praze, kde věnuje problematice bezpečnosti na internetu.

Články: