Kofein a děti
Obsah článku
- Kolik kofeinu vypijeme v jednom šálku?
- Jak kofein působí na organismus?
- Kdy se kofeinu vyhnout?
- Trendy v konzumaci kofeinu
- Bezpečná dávka kofeinu
- Účinky kofeinu na dětský organismus
- Účinky kofeinu je třeba dále zkoumat
Na rozdíl od téměř všech ostatních psychoaktivních látek není kofein prakticky nikde regulován a jeho užívání je legální. V přírodě existuje několik zdrojů této látky:
- kávovníkové (Coffea arabica) a kakaovníkové semeno (Theobroma cacao),
- čajovníkové listy (Camellia sinesis),
- listy yerba maté – cesmína paraguayská (Ilex paragueyensis),
- semena ořechů cola (Cola acuminata),
- guarana (Paullinia cupana).
Nejčastěji přijímáme kofein (purinový alkaloid 1,3,7-trimethylxantin) pitím kávy a čaje a také kolových nápojů, dále pak konzumací čokolády a kakaa. V poslední době narůstá příjem kofeinu díky zvýšené konzumaci energetických nápojů, zvláště pak u adolescentů a bohužel i u dětí.
Kolik kofeinu vypijeme v jednom šálku?
Množství kofeinu v kávě je závislé na způsobu přípravy nálevu, teplotě vody, době extrakce, typu kávových zrn, velikosti porce a dalších. Průměrný obsah kofeinu v jednom šálku kávy je ale asi 80 miligramů. Listy čajovníku čínského obsahují asi dvě procenta kofeinu. Oproti šálku kávy o stejné velikosti obsahuje běžný šálek čaje asi polovinu až třetinu kofeinu. Šálek nálevu z listů jihoamerické dřeviny cesmíny paraguayské má 18 až 50 miligramů kofeinu. Z kolových semen, listů maté a guarany se připravují také různé typy extraktů používaných jako surovina pro výrobu vybraných doplňků stravy. Samotný kofein se v současnosti vyrábí synteticky. Je to látka dobře rozpustná ve vroucí vodě. Ve studené vodě se pro lepší rozpustnost používá citronová kyselina.
Tabulka ukazuje rámcové hodnoty kofeinu v jeho potravinových zdrojích.
|
Potravina / nápoj |
Množství (běžná porce) |
Obsah kofeinu (mg) |
|
Espresso (silná káva) |
30 ml |
60–90 |
|
Překapávaná káva |
100 ml |
40–120 |
|
Instantní káva |
100 ml |
30–90 |
|
Bezkofeinová káva |
100 ml |
1–6 |
|
Černý čaj |
240 ml |
40–70 |
|
Zelený čaj |
240 ml |
20–45 |
|
Ledový čaj (komerční) |
330 ml |
15–45 |
|
Kakao / horká čokoláda |
240 ml |
5–15 |
|
Mléčná čokoláda |
40 g |
6–10 |
|
Hořká čokoláda (70–85 % kakaa) |
40 g |
20–35 |
|
Coca-Cola / Pepsi |
330 ml |
30–45 |
|
Energetický nápoj (např. Red Bull) |
250 ml |
80 |
|
Energetický nápoj (Monster, Big Shock!) |
500 ml |
160–180 |
|
Kofeinové žvýkačky |
1 kus |
40–100 |
|
Léky proti bolesti s kofeinem |
1 tableta |
30–65 |
Jak kofein působí na organismus?
Po ústním podání se kofein téměř dokonale vstřebává a dále se metabolizuje především v játrech. Stimulační účinky mohou nastoupit za patnáct až třicet minut. Průměrný potřebný čas k eliminaci poloviny množství přijatého kofeinu jsou u dospělého člověka čtyři hodiny.
Mechanismus stimulačních účinků kofeinu
Předpokládaný mechanismus zahrnuje blokádu adenosinových receptorů a inhibici enzymu fosfodiesterázy. Po blokádě adenosinových receptorů se zvyšuje uvolňování neuromediátorů (dopaminu) a dochází ke snížení hladiny gama – aminomáselné kyseliny (GABA). Je také stimulována respirace, sekrece žaludeční kyseliny a jsou zvýšeny plazmatické hladiny katecholaminů.
Spektrum účinků kofeinu je poměrně široké.
- Stimuluje činnost centrální nervové soustavy (zvýšením bdělosti a psychomotorické aktivity).
- Stimuluje činnost srdce (zvyšuje sílu srdečního stahu a zvyšuje srdeční frekvenci).
- Ovlivňuje zřejmě centra, která řídí krevní tlak, kdy může docházet k jeho zvýšení zvláště za přítomnosti psychického stresu.
- Vysoké dávky kofeinu (> 10 mg/kg tělesné hmotnosti/den) vyvolávají zpravidla zrychlený srdeční tep (tachykardii) a předčasné stahy srdečních komor.
- Kofein má slabý analgetický efekt a přispívá k účinnosti dalších analgetik.
- U citlivých jedinců může mít močopudný účinek. Při pravidelné konzumaci nápojů s obsahem kofeinu během fyzické zátěže se ale prakticky neprojevuje.
- Kofein snižuje vnímání prahu zátěže. Umožňuje sportovcům pociťovat nižší únavu a zvyšovat tak vlastní výkonnost. Samotný nebo v kombinaci s L-efedrinem může zvýšit anaerobní výkon. Posiluje svalový metabolismus, tonizuje svaly a prodlužuje dobu potřebnou ke vzniku vyčerpání a kyslíkového dluhu, což vede ke zvýšení fyzické výkonosti.
Po aplikaci kofeinu u jedinců s cukrovkou 2. typu může jednorázové podání znatelně narušit postprandiální glykemii (glykemie naměřená po jídle) a přispět k rozvoji inzulinové rezistence. Podávání kofeinu lze využít při prevenci Parkinsonovy choroby (může chránit dopaminergní neurony, účinek je dáván do souvislosti s modulací adenosinových receptorů). Kofein má také příznivý účinek při prevenci některých kardiovaskulárních onemocnění tím, že brzdí průběh tvorby krevní sraženiny.
Kdy se kofeinu vyhnout?
Kofeinu bychom se měli vyhnout, pokud jsme na něj přecitlivělí, během těhotenství a kojení. Jako součást doplňků stravy nesmí být podáván dětem. Obezřetnost je třeba u stavů úzkosti, bipolární choroby, zvýšené krvácivosti, arytmie, diabetu, glaukomu, hypertenze a osteoporózy.
Nežádoucí a vedlejší účinky u dětí i dospělých jsou nejčastěji nespavost, neklid, nervozita, bolest hlavy, podráždění žaludku, nauzea, zvracení, zrychlené dýchání, tachykardie a arytmie. V dlouhodobém horizontu to jsou pak kardiovaskulární problémy. Konzumaci kofeinu je tedy vhodné omezit i při těchto příznacích.
Trendy v konzumaci kofeinu
Bezpečností konzumace kofeinu se zabývá na základě pověření od některých členských států Evropské unie EFSA (Evropská komise pro bezpečnost potravin). Pro různé skupiny zastoupené v populaci zhodnotila rizika příjmu kofeinu z přirozených potravních zdrojů nebo z doplňků stravy se zvláštní zřetelí na děti a dospívající, těhotné a kojící ženy, seniory, sportovce a jedince konzumující kofein společně s alkoholem nebo p-synefrinem či s látkami v energetických nápojích (taurin nebo D-glukuronolakton). EFSA uskutečnila téměř čtyři desítky průzkumů ve dvaadvaceti evropských zemích s cca 66 000 účastníky.
Průměrný denní příjem kofeinu u seniorů je mezi 20 až 400 mg, u dospělých mezi 35 až 320 mg. U dospívajících (10–18 let) mezi 0,4 až 1,4 mg/kg tělesné hmotnosti, u dětí (3–10 let) 0,2 až 2,0 mg/kg tělesné hmotnosti a u batolat (1–3 roky) 0 – 2,1 mg/kg tělesné hmotnosti.
Zatímco u dospělých je hlavním zdrojem kofeinu káva nebo čaj, u dětí a dospívajících jsou to kolové a energetické nápoje. Jejich spotřeba mezi staršími dětmi a dospívajícími (10–18 let) se přitom za poslední desetiletí významně zvýšila. Při dolní hranici věkové skupiny (3–10 let) je hlavním zdrojem kofeinu kakao s čokoládou a čaj.
Energetické nápoje jsou pro děti a dospívající, na rozdíl od alkoholických nápojů, jednoduše dostupné. Tím roste riziko jejich nadměrné konzumace. Kromě kofeinu obsahují navíc další látky se stimulujícím nebo jiným účinkem, jejichž působení na dětský organismus není dobře prozkoumané. Dále obsahují cukr nebo náhradní syntetická sladidla. Vyšší příjem cukru či jiných energetických sladidel je spojován s obezitou a náhradní neenergetická sladidla jsou ve výživě dětí nevhodná. Konzumace energetických nápojů se u dětí spojuje s vyšší mírou rizikového chování, poruchami spánku a nárůstem psychických symptomů. Není proto jediný důvod je do výživy dětí zařazovat.
Více o energetických nápojích: Vliv energetických nápojů na děti
Bezpečná dávka kofeinu
Při jednorázové denní dávce kofeinu až do 3 mg /kg tělesné hmotnosti za den není třeba mít obavy o bezpečnost dospělé populace. Jednorázová dávka kofeinu 1,4 mg/kg za den může mít vliv na kvalitu spánku, pokud je konzumována krátce před spaním. Denní příjem kofeinu v množství cca 5,7 mg/kg za den konzumovaný během celého dne nevyvolává obavy o bezpečnost dospělé populace s výjimkou těhotných žen. U těhotných a kojících žen se uvádí až do 200 mg kofeinu za den jako bezpečných.
U dětí a dospívajících není třeba mít obavy při příjmu jednorázové dávky kofeinu do 2,5 - 3 mg/kg tělesné hmotnosti za den.
Ovšem například jedna z přehledových prací o účincích kofeinu prostřednictvím energetických nápojů u dětí a dospívajících (analyzovala více než 156 vědeckých prací) uvádí, že v případě dětí neexistuje bezpečná dávka kofeinu ani bezpečné množství energetického nápoje. Neexistují také žádné pozitivní krátkodobé ani dlouhodobé účinky kofeinu na vývoj mozkových funkcí, psychomotorické funkce či sociální vývoj dětí. Existuje ale mnoho nepříjemných vedlejších účinků a symptomů pravidelné nebo vyšší konzumace energetických nápojů, zejména v mladším dětském věku.
Účinky kofeinu na dětský organismus
Příjem kofeinu u dětí závisí na sociálním kontextu a kultuře. V Evropě a Spojených státech k němu často dochází v supermarketech a restauracích, zejména těch s rychlým občerstvením. Běžně ale také při dětských oslavách, rodinných setkáních nebo i během školní přestávky.
Konzumace kofeinu u mládeže je kontroverzní téma. Literatura na jedné straně prokazuje změny v růstu a vývoji dětí, jako jsou poruchy vstřebávání železa či úbytek kostní hmoty. Na druhé straně byly prokázány fyzické, psychické, pozornostní a neuroprotektivní účinky kofeinu.
Některé studie zdůraznily účinek kofeinu na zlepšení kognitivních funkcí a pozornosti u dětí, když byl alkaloid podáván v malých dávkách (pod 2,5 mg/kg za den). Přesto tyto studie dospěly k závěru, že příjem kofeinu u nezletilých může vést k závažným zdravotním následkům, zejména pokud je požíván společně s dalšími látkami, jako je taurin, který se nachází v energetických nápojích.
Fyziologické změny vyvolané kofeinem závisí na požitém množství. Ve srovnání s dospělými jsou hraniční dávky u dětí nižší: nízká 1 mg/kg za den), střední (3 mg/kg za den) a vysoká (5 mg/kg za den). Fyziologické účinky kofeinu pozorujeme od středních až po vysoké dávky, u nízkých dávek nebyly zjištěny žádné patologické změny.
Vliv kofeinu na kvalitu spánku a chování u dětí ve věkovém rozmezí 8 až 12 let (300 dětí) známe z australské studie. Výsledky ukázaly, že 87 % dětí přijímalo až 150 mg kofeinu denně. (Zbylých 13 % dětí kofein nepřijímalo vůbec.) Nejčastějším zdrojem byla káva a čaj (ze 40 %), stejný podíl pak připadl na kolové limonády. Tyto děti měly problémy se spánkem, usínáním, nočním buzením i neklidným spánkem a vykazovaly ranní únavu. Problémy mělo všech 87 % dětí z 300 zkoumaných.
Účinky kofeinu je třeba dále zkoumat
Vliv kofeinu na dospělý organismus je dobře popsaný, u dětí je ale nezbytný další výzkum. Ačkoli data z dospělých populací naznačují, že kofein je relativně bezpečný, děti bychom neměli považovat pouze za malé dospělé. Účinky na děti a dospívající se mohou lišit i proto, že dětství a dospívání je obdobím rychlého růstu a závěrečnou fází vývoje mozku. Pro maximalizaci růstu a vývoje je nezbytný správný spánek a výživa. Užívání kofeinu narušuje spánkové vzorce a nadměrná konzumace kolových limonád s cukrem nebo sladkými sirupy (fruktózo glukózový a další) je spojena s nevhodnou stravou, nadváhou, obezitou a zubním kazem. Studie na zvířatech prokázaly, že kofein může zesilovat účinky drog. Děti a dospívající mohou být vůči těmto účinkům obzvláště náchylní. Velmi zajímavé jsou výsledky studie, která se zabývala povědomím žáků sedmé a osmé třídy o tom, kolik kofeinu, a odkud, běžné přijímají. Celá jedna třetina (z celkových 555 žáků) nevěděla, že jejich oblíbené nápoje obsahují kofein a více než polovina nedokázala identifikovat nápoje s nejvyšším obsahem kofeinu.
Zaměřit bychom se měli i na to, zda se účinky kofeinu liší v závislosti na dávce a zdroji příjmu. Bezpečnou dávku kofeinu ve stravě dětí a dospívajících řada studií zpochybňuje. Rodiče by přitom měli dostat jasná stanoviska o rizikovosti kofeinu pro zdraví dětí i o využití jeho terapeutického potenciálu (vždy indikováno pouze lékařem), například u dětí s ADHD nebo u dětí nedonošených. Rozhodně je nutné posílit kofeinovou gramotnost u dětí a dospívajících. Jejich nadměrnou konzumací energetických nápojů se už zabývá Česká pediatrická společnost, která v roce 2020 doporučila omezit, nebo dokonce zakázat volný prodej energetických nápojů dětem a mladistvým do osmnácti let. Podobná nařízení již platí například v Litvě, Lotyšsku, Polsku i Německu. V Anglii pak s věkovou hranicí šestnácti let. Poslanecká sněmovna ČR v březnu 2025 podpořila návrh zákazu prodeje energetických nápojů dětem do patnácti let, v červnu 2025 šel tento návrh do závěrečného čtení.
Použitá literatura
Česká pediatrická společnost ČLS JEP
EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (2015). Scientific Opinion on the safety of caffeine. EFSA Journal, 13(5), 4102
Opletal, L. 2016. Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Svazek 3. Karolinum. Praha. ISBN 978-80-246-2084-8
Soós, R., Gyebrovszki ,Á., Tóth, Á., Jeges, S., Wilhelm, M. 2021. Effects of Caffeine and Caffeinated Beverages in Children, Adolescents and Young Adults: Short Review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 18(23):12389
Temple, J. L. 2009. Caffeine use in children: what we know, what we have left to learn, and why we should worry. Neurosci Biobehav Rev. Jun;33(6):793-806
Thakre, T.P., Deoras, K., Griffin, C., Vemana, A., Podmore, P, Krishna J. Caffeine awareness in children: insights from a pilot study. J Clin Sleep Med 2015;11(7):741–746
Torres-Ugalde, Y.C., Romero-Palencia, A., Román-Gutiérrez, A. D., Ojeda-Ramírez, D., Guzmán-Saldaña, R. M. E. 2020. Caffeine Consumption in Children: Innocuous or Deleterious? A Systematic Review. Int. J. Environ. Res. Public Health , 17, 2489
Velíšek, J., Hajšlová, J. 2009. Chemie potravin. Ossis. Tábor ISBN 978-80-86659-15-2
Watson, E. J., Banks, S., Coates, A. M., Kohler, M.J. 2017. The Relationship Between Caffeine, Sleep, and Behavior in Children J Clin Sleep Med. 2017;13(4):533–543
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku
