Volný čas dětí podle typu postižení

Autor/ka: Mgr. Alžběta Jantová, Mgr. Pavol Janto
Datum publikace: 17. 02. 2025
Vhodné hry či volnočasové aktivity by měly odrážet druh a rozsah postižení dítěte, samozřejmě s přihlédnutím k jeho přání a k jeho schopnostem. I handicapovaný jedinec může mít a má koníčky a zábavu.

Obsah článku

Zrakové postižení

U dětí se zrakovým postižením je největším problémem v jejich omezení v oblasti orientace v prostoru. U některých typů zrakových vad hrozí také riziko progrese (vývoje) či zhoršení v důsledku nevhodného pohybu nebo například neopatrným úderem do hlavy. Z toho vyplývá, že tyto děti mohou být v trávení volného času určitým způsobem omezeny. Tradičně se děti se zrakovým postižením mohou zaměstnávat těmito činnostmi:

  • zájmovými kroužky organizovanými v rámci školy pro děti se zrakovým postižením (keramika, vaření, jízda na koni, turistický, počítačový nebo literární kroužek),
  • hrou na hudební nástroj, sborovým a sólovým zpěvem, hudební naukou,
  • jazykovými kurzy,
  • sportovními aktivitami (atletika, plavání, atletika, lyžování, lezecká stěna, jízda na dvojkole, nebo například goalball či showdown).

Goalball – sportovní hra s ozvučeným míčem mezi dvěma týmy. Hráč hází míč na druhou stranu hřiště, kde hráči protějšího týmu musí míč zachytit.

Ukázka hry Goalball

Showdown – sportovní hra podobná ping pongu. Dva hráči stojí proti sobě na dvou protějších stranách hracího stolu, který je uprostřed oddělen asi 50 cm deskou (obdoba síťky pingpongového stolu). Hráči mají v ruce pálky a hrají s ozvučeným míčkem. Cílem hráče je hájit svou vlastní branku (koš na kraji stolu) a střelit co nejvíc gólů soupeři.

Děti se zrakovým postižením mají možnost účastnit se táborů, které pořádá například TyfloCentrum Brno, o. p. s., SPC (Speciálně-pedagogické centrum) Hradec Králové, nebo Občanské sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu při škole Jaroslava Ježka. Posledně jmenované občanské sdružení pořádá také pravidelné schůzky, vodácký a lyžařský výcvikový kurz a víkendové výlety.

Letní rehabilitační tábory mají za cíl integraci dětí se zrakovým postižením do běžného života a odbourávání jejich strachu ze sociálního kontaktu. Při pořádání tábora je kladen důraz na zlepšování prostorové orientace a zdokonalování sociálních dovedností. Dostatek času se věnuje nácviku sebeobsluhy a zvýšení samostatnosti dětí. V průběhu tábora mají děti možnost navštěvovat kroužky nebo se zúčastnit besed se zajímavými lidmi.

Sluchové postižení

U lidí se sluchovým postižením je největším handicapem především složitá komunikace s většinovou společnosti, tedy s lidmi slyšícími.

Komunikační bariéra vedla ke vzniku komunity lidí se sluchovým postižením s vlastním jazykem a kulturou. Řada neslyšících lidí se proto nesnaží integrovat do okolního světa, protože mu nerozumí a cítí se v něm jako cizinec. Můžeme se proto setkat spíše s volnočasovými aktivitami nabízenými v rámci škol a zaměřených organizací.

Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených je organizace, která vznikla za účelem podpory lidí se sluchovým postižením, a proto mimo jiné organizuje řadu akcí. Není zaměřena pouze na děti, ale také na dospělé.

Z hlediska organizací zaměřených na volnočasové aktivity bychom rádi zmínili například I. Pražský sportovní klub neslyšících, o. s. Toto občanské sdružení vzniklo za účelem podpory neslyšících a naplnění jejich volného času především sportovními aktivitami. Nabízí nepřeberné množství sportů.

Zamyslíme-li se nad možnostmi těchto dětí, tak se s několika vyjímkami v zásadě mohou věnovat stejným volnočasovým aktivitám, jako děti bez postižení. Kromě sportu si tak podmanily i divadlo a tanec. Rodiče si mohou vybrat z veliké nabídky volnočasových činností, která začíná již ve škole.

Protože neslyšící lidé tvoří specifickou uzavřenou komunitu, je dítě se sluchovým postižením velmi rychle vtaženo do této komunity a stává se její součástí. Cítí se v ní mezi svými a bezpečně.

Pokud však máme dítě nedoslýchavé nebo s kochleárním implantátem, které je schopné komunikovat s okolím orálně (to je běžně mluvit a poslouchat), je namístě zvážit integraci dítěte a jeho zapojení do běžně dostupných volnočasových aktivit. Pokud nejsou založené na sluchovém vnímání, mělo by dítě tyto aktivity zvládnout.

Čtěte také:
Podpora dětí se sluchovým postižením
Úspěšná komunikace s dítětem
Dávky pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením

Mentální postižení

V rámci volného času je u dětí s mentálním postižením velmi těžké vzbudit spontánní zájem. Proto je potřeba dítě motivovat a zajistit mu činnosti a aktivity. Organizací, které se věnují volnému času lidí s mentálním postižením, je ve velkých městech poměrně dost. Horší je to v případě venkova či menších měst. Tam jsou možnosti omezené. U lehčích stupňů postižení je integrace poměrně reálná, ale v ostaních případech je to velmi obtížné.

Mezi organizace, které poskytují své služby lidem s mentálním postižením, patří například Organizace DUHA. Zaměřuje se především na podporu lidí s mentálním postižením a kromě volnočasových aktivit provozuje i podporované bydlení a zaměstnávání a také dílny.

Ve volnočasových aktivitách u lidí s mentálním postižením mají své místo výtvarné aktivity, pohybové, ale i zdánlivě netypické, jako je film. V poslední době jsme mohli vidět například tolik v médiích diskutovaný projekt, kdy lidé s mentálním postižením natáčeli před volbami rozhovory s politiky. Zde hodně záleží především na závažnosti postižení.

Tělesné postižení

Tělesné postižení způsobuje především hendikep v oblasti pohybové. Přesto však i u dětí s tělesným postižením najdeme sportovní aktivity, které jsou založeny na pohybové činnosti. Nejde však jen o plavání, ale například i o hokej či lyžování, což jsou běžné aktivity, při kterých se zapojují nohy. Aktivní provozování tohoto sportu je pak pro člověka s postižením prospěšné nejen tím, že při něm cvičí svaly, ale také proto, že dokáže sport, typický pro lidi se zdravýma nohama, sám provozovat. Samozřejmě ale závisí na typu a stupni tělesného postižení.

Pro lidi s tělesným postižením vzniklo mnoho nových sportů a aktivit, které jsou přizpůsobeny jejich možnostem. Zajímavý je fotbal na elektrických vozíčcích, který provozuje jeden ze sportovních klubů v Praze (http://ewsport.org/).

Sportovní klub pro lidi s tělesným postižením najdeme také například v Brně. V menších městech, kde není speciálně zaměřený sportovní klub, mohou rodiče s dětmi ve volném čase chodit na plavání nebo se věnovat mimosportovním aktivitám. Častá je obliba informatiky – mezi lidmi s tělesným postižením je mnoho programátorů.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Autor/ka

Vystudovala obor speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tématem její diplomové práce byly volnočasové aktivity dětí se zrakovým postižením.

Články:
Autor/ka

Vystudoval obor speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a působí jako speciální pedagog v azylovém domě. V současnosti je ředitelem Farní charity Řepy.

Odborná knihovna:
Články: