Kyberšikana u dětí: varovné signály, dopady a účinná pomoc

Obsah článku

• Kyberšikana: jak vzniká a jak vypadá?
• Kdy se jedná o kyberšikanu a jak ji odlišit od jiných typů agrese?
• Zkušenosti českých dětí a dospívajících s kyberagresí a kyberšikanou
• Jaké jsou dopady kyberšikany?
• Kde hledat pomoc?

Kyberšikana: jak vzniká a jak vypadá?

Kyberšikana označuje specifickou formu šikany, při níž jsou digitální technologie, například sociální sítě, messengery a skupinové chaty, online herní platformy nebo další online komunikační služby, využívány k ubližování druhému člověku. Nevznikla však s příchodem internetu a nových technologií. Digitální prostředí pouze nabízí nové možnosti, jak mohou lidé ubližovat druhým. Kyberšikana totiž velmi často souvisí s tím, co se odehrává mezi dětmi mimo internet. Výzkumy ukazují, že kyberšikana a offline šikana (nebo také šikana tváří v tvář) se výrazně překrývají – děti, které jsou šikanovány ve škole, mohou být terčem stejných nebo jiných útoků také online (např. Li et al., 2024). Děje se tak často v rámci existujících vrstevnických vztahů a kolektivů, jako jsou třeba spolužáci. Online a offline prostředí proto v případě šikany nelze vnímat jako dva oddělené světy, ale jako jeden propojený sociální prostor.

Kyberšikana se může odehrávat prostřednictvím různých digitálních kanálů – od soukromých zpráv a skupinových chatů až po sociální sítě. Důležitější než konkrétní platforma je však způsob, jakým je digitální prostředí využito k ubližování druhému. Podobně jako u offline šikany může jít o verbální útoky a ponižování, ale také o záměrné vyloučení z kolektivu.

Kdy se jedná o kyberšikanu a jak ji odlišit od jiných typů agrese?

Pro správné porozumění tomu, jaké dopady může mít ubližování online a jak na něj vhodně reagovat, je důležité rozlišovat mezi kyberšikanou a dalšími formami agrese. Ne každé nepříjemné nebo agresivní chování na internetu je totiž automaticky kyberšikanou. Abychom určité jednání mohli označit za (kyber)šikanu, mělo by naplňovat několik základních charakteristik:

• záměr ublížit,
• opakovanost či dlouhodobější charakter jednání
• nerovnováhu sil mezi tím, kdo ubližuje, a tím, kdo je terčem útoku (Kowalski et al., 2014; Olweus, 1993).

Nerovnováha sil přitom nemusí znamenat pouze fyzickou převahu. V online prostředí může vycházet například z většího počtu lidí zapojených do útoku, z anonymity agresora, kdy oběť neví, od koho útoky přicházejí, nebo z rozdílné úrovně digitálních dovedností, která agresorovi umožňuje využívat online prostředí způsobem, jemuž oběť nedokáže účinně čelit. Podobně má i opakovanost v online prostředí trochu jiný význam než u offline šikany. Samotný agresivní čin nemusí být opakován vícekrát, aby měl dlouhodobý charakter. Například ponižující fotografie nebo video zveřejněné pouze jednou může být následně opakovaně zobrazováno, komentováno nebo sdíleno dalšími lidmi a k dítěti se tak může vracet znovu a znovu. Z hlediska oběti proto nemusí být rozhodující, kolikrát původní obsah zveřejnil samotný agresor, ale také to, zda jeho jednání vytváří dlouhodobou a opakovaně se vracející situaci, nad kterou oběť nemá kontrolu.

Kyberagrese a kyberobtěžování

Pokud některá z těchto charakteristik chybí, hovoříme spíše o kyberagresi či kyberobtěžování. Tyto pojmy označují širší skupinu agresivního nebo škodlivého jednání v online prostředí a pomocí digitálních technologií, které nemusí naplňovat všechna kritéria šikany. Může jít například o jednorázovou urážku, agresivní komentář na sociální síti či v online diskuzi nebo konfliktní výměnu mezi spolužáky, kteří jsou v relativně rovnocenném postavení. Ani takové jednání nelze považovat za banální, protože i jednorázový online útok může být pro dítě zraňující. Oproti kyberšikaně však obvykle postrádá dlouhodobost nebo výraznou nerovnováhu sil. Právě ty mohou v případě kyberšikany přispívat k závažnějším a dlouhodobějším dopadům na dítě a zároveň mu ztěžovat možnost se situaci samo bránit. Rozlišování kyberšikany od jiných typů kyberagrese nám proto pomáhá lépe porozumět tomu, co se dítěti děje, jaké faktory situaci udržují a jakou podporu či pomoc oběť potřebuje.

Zkušenosti českých dětí a dospívajících s kyberagresí a kyberšikanou

Obrázek

Data z mezinárodního výzkumu EU Kids Online V ukazují, že v roce 2025 se s nějakou formou kyberagrese jako oběť setkalo přibližně každé páté české dítě a dospívající (21,6 %) ve věku 9–17 let. Online útoky tak byly méně časté než agrese tváří v tvář, se kterou se v uplynulém roce setkalo 30,5 % dětí a dospívajících (Nguyenová et al., 2026). Opakované útoky, které už mohou mít charakter kyberšikany, jsou však méně časté. Na frekvenci těchto zkušeností se zaměřovala například předchozí vlna výzkumu EU Kids Online IV. Ta ukázala, že v českém prostředí se v letech 2017–2018 s nějakým online útokem setkalo přibližně 15 % dětí a dospívajících, zatímco opakovanou zkušenost s nimi (tedy alespoň jednou měsíčně nebo častěji), kterou bychom mohli označit jako kyberšikanu, uvedlo jen 7 %. Podobný rozdíl se ukazuje také na straně agresorů. Ve stejném výzkumu uvedlo 7 % českých dětí a dospívajících, že se v posledním roce alespoň někdy dopustili kyberagresivního jednání jako útočníci, zatímco přibližně 3 % uvedlo, že to dělalo opakovaně (Bedrošová et al., 2018; Smahel et al., 2020).

Přestože se kyberšikana týká menší části dětí než sporadické online útoky, nejde o zanedbatelný problém. Kyberšikana může dítě provázet nejen ve škole, ale také doma a během volného času, přičemž ponižující obsah se může opakovaně vracet a šířit mezi další lidi. Právě propojení online a offline prostředí a obtížná možnost získat nad situací kontrolu mohou přispívat k tomu, že dopady kyberšikany jsou pro některé děti obzvlášť zraňující. Děti, které se stávají terčem kyberšikany, proto mohou potřebovat včasnou a citlivou podporu dospělých, a to ať už rodičů, pedagogů nebo dalších odborníků. Další část článku se proto zaměří na dopady kyberšikany na děti a dospívající a na to, jak mohou dospělí rozpoznat, že dítě takovou situaci zažívá, a jak na ni vhodně reagovat.

Jak poznat, že dítě může zažívat kyberšikanu?

Mezi možné signály, že dítě může zažívat (kyber)šikanu, patří:

• výraznější změny v jeho chování a náladě,
• ztráta zájmu o oblíbené aktivity a koníčky,
• větší uzavřenost a celkově skleslejší nálada.

Dítě může působit úzkostně, nejistě nebo smutně, případně se začít vyhýbat situacím, které pro něj dříve byly běžné. Tyto změny mohou přímo souviset s tím, co dítě online a offline zažívá. Pokud například dostává výhružné či ponižující zprávy, může se začít obávat používání telefonu nebo sociálních sítí. Pokud je terčem útoků ve školním nebo vrstevnickém kolektivu, může se těmto místům začít vyhýbat nebo do nich přestat chtít chodit. Dlouhodobé vystavení těmto negativním zkušenostem se navíc může promítnout do celkové pohody dítěte a jeho nálady. Tyto projevy samozřejmě nemusí znamenat, že dítě zažívá právě kyberšikanu, mohou však být důvodem zpozornět a citlivě se dítěte zeptat, zda se něco neděje.

Jaké jsou dopady kyberšikany?

Výzkumy ukazují, že zkušenost s (kyber)šikanou souvisí s řadou negativních dopadů, které se mohou promítat do psychické pohody dítěte, jeho sociálních vztahů, školního fungování i dalšího chování (např. Kasturiratna et al., 2025). Děti a dospívající, kteří se stávají terčem kyberšikany, častěji zažívají úzkost, depresi a další emoční obtíže, stres nebo osamělost a uvádějí také nižší životní spokojenost a sebeúctu. V závažných případech může být zkušenost s kyberšikanou spojena také se sebepoškozováním a sebevražedným chováním. Souvislosti byly popsány rovněž v oblasti školního fungování, například s horším akademickým výkonem a nižší školní docházkou, a v oblasti chování, kde se u některých obětí následně objevuje více problémového či agresivního chování. Zkušenost s kyberšikanou tak může zasahovat do řady oblastí života dítěte a její dopady nemusí zůstat omezené pouze na online prostředí.

Jak mohou dospělí obětem kyberšikany pomoci?

Obrázek

Pokud dítě zažívá kyberšikanu, nemělo by na situaci zůstávat samo. Nejdůležitější je dát mu najevo, že mu věříme, jeho zkušenost bereme vážně a že za to, co se mu děje, nenese vinu. Mnoho dětí se bojí s negativními online zkušenostmi rodičům svěřit, protože se obávají, že jim rodiče nebudou rozumět, situaci zlehčí nebo jim jako řešení zakážou používat telefon či internet. Důležité je proto reagovat klidně, dítě nevyslýchat ani neobviňovat a společně s ním hledat řešení, které mu pomůže cítit se bezpečně.

Zákaz telefonu není řešením

Šikanu nemusí zastavit, jen ji přesune mimo kontrolu oběti, a dítě zároveň připravuje o možnost využívat technologie, které jsou běžnou součástí jeho života. V některých situacích však může být vhodné dočasně omezit používání konkrétní aplikace nebo služby, pokud se útoky odehrávají právě tam. Takové rozhodnutí je dobré dělat společně s dítětem a vysvětlit mu, proč může být dočasné omezení pro jeho bezpečí a pohodu užitečné. Cílem není dítě od technologií izolovat, ale pomoci mu situaci zvládnout a postupně získat zpět pocit bezpečí a kontroly.

Výhrůžky ani msta nepomohou

Dítě ani dospělý by se neměli snažit útoky oplácet, vyhrožovat nebo se mstít. Vhodné je uchovat důkazy, například screenshoty zpráv, komentářů nebo příspěvků. Je dobré je pořídit co nejdříve, protože útočník může svůj komentář nebo zprávu později smazat. Užitečné je uchovat také odkazy na problematický obsah a podle situace komunikaci s útočníkem ukončit, jeho účet zablokovat nebo obsah nahlásit. Právě pořizování a uchovávání důkazů může být pro oběť, která je v emočním stresu, náročné a dospělý jí proto může s jejich zajištěním pomoci a převzít část této zátěže.

Ve škole pomohou odborníci

Pokud útoky souvisejí se školou, třídou, kroužkem nebo jiným vrstevnickým kolektivem, je důležité kontaktovat odpovědné dospělé a společně hledat řešení. Škola by měla situaci prošetřit, zajistit bezpečí dítěte a také chránit toho, kdo na šikanu upozornil (to může být oběť a její rodina, ale také třeba spolužák či kamarád). Neměla by přitom dopustit přímou konfrontaci dítěte či rodičů s tím, kdo mu ubližuje. Podle situace může škola nebo rodina spolupracovat se školním psychologem, metodikem prevence a v závažných případech také s Policií ČR.

Svědkové kyberšikany a jejich role

Důležitou roli při řešení kyberšikany mají také děti a dospívající, kteří nejsou přímo jejími terči, ale útoky vidí nebo o nich vědí. Jejich pasivita totiž může být vnímána jako tichý souhlas s tím, co se děje – oběť může mít pocit, že na situaci zůstává sama, zatímco agresor může mlčení ostatních vnímat jako schvalování svého chování. Je proto důležité agresivní chování nepodporovat, nepřidávat se k urážkám a zesměšňování, nelajkovat ponižující komentáře nebo fotografie a dál nesdílet obsah, který někoho ztrapňuje, zesměšňuje či ponižuje. Naopak, pokud se svědek cítí dostatečně jistě a bezpečně, může dát oběti najevo podporu třeba podpůrným komentářem, který uvidí i ostatní, nebo veřejným nesouhlasem s chováním agresora. Pokud se obává, že by se díky veřejné reakci sám mohl stát terčem útoků, může pomoci i méně viditelným způsobem, třeba poslat oběti soukromou zprávu nebo jí dát najevo podporu osobně. Důležité je také o situaci říct dospělému, kterému důvěřuje. Pokud si svědek není jistý, zda jde o kyberšikanu nebo jak nejlépe reagovat, může se s dospělým poradit a nechat řešení na něm. I když tedy svědek nezasáhne přímo, jeho podpora nebo vyhledání pomoci může být pro dítě, které kyberšikanu zažívá, zásadní.

Kde hledat pomoc?

Pokud dítě zažívá kyberšikanu nebo má někdo z jeho okolí obavu, že se mu něco takového děje, nemusí situaci řešit sám. Není-li možné nebo snadné obrátit se na rodiče či jiného důvěryhodného dospělého, případně na odborníka ve škole nebo v okolí, existují také online zdroje a poradny, kde je možné získat radu, podporu a pomoc s dalšími kroky.

Není přitom potřeba čekat, až bude situace „dost vážná“. Naopak, čím dříve se podaří kyberšikanu zachytit a začít řešit, tím větší je šance zabránit jejímu dalšímu rozvoji a omezit její dopady na dítě.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku