Rodina jako reality show? Hranice mezi nevinným chlubením a nebezpečným sharentingem je velmi tenká

Obsah článku

• Jaká je definice sharentingu?
• Motivy sharentingu většinou nebývají apriori zlé
• Nevinné sdílení může mít dalekosáhlé důsledky
• Lajky vs. velmi křehké vztahy
• Jak snížit riziko negativních dopadů sharentingu?

Rodičovství je bez debat jednou z nejvýznamnějších životních rolí a není divu, že se milující rodiče svými ratolestmi rádi chlubí. Zaznamenávat jejich úspěchy, zábavné vzpomínky nebo prostě jen to, že jsou na světě, je dnes díky chytrým telefonům extrémně snadné – stejně jako sdílet výsledné fotografie a videa s rodinou či známými. Kromě e-mailů a soukromých chatů se však rodičovské chlubení stalo normou i na sociálních sítích. Začalo být dokonce natolik běžné, že si vysloužilo speciální výraz – sharenting.

Jaká je definice sharentingu?

Tento termín vznikl spojením dvou anglických slov: sharing = sdílení a parent/parenting = rodič/rodičovství. Popisuje stav, kdy rodiče nadměrně sdílejí fotky, videa a další informace o svých dětech na sociálních sítích. V tom, co přesně znamená „nadměrně“, však nepanuje odborná shoda. Škála chování, kterou lze označit za sharenting, tak může být opravdu široká.

Obrázek

Zatímco pro mnohé je za hranou už sdílení běžných rodinných momentek, jiní své děti bez váhání zahrnují do svých influencerských nebo profesně-marketingových aktivit. Část
rodičů-influencerů pak pečlivě upravuje fotky a videa tak, aby děti nebylo možné identifikovat (například díky záběru zezadu, rozmazání obličeje nebo jeho zakrytí emotikonem), někteří je však sdílí zcela bez cenzury.

Trend využívání dětských influencerů a influencerek přitom roste v zahraničí i u nás. Pokud už jsou hlavními hvězdami větší děti, které se na vzniku online obsahu aktivně podílí, přestává se jednat o sharenting. Rodiče a jejich angažovanost nicméně stále hraje zásadní úlohu. Nebo by alespoň měli. Podle smluvních podmínek sociálních sítí je totiž vytvoření profilu podmíněné věkovou hranicí třinácti let. České zákony pak dětem mladším patnácti let dovolují využívat sociální sítě jedině s povolením jejich zákonných zástupců.

Motivy sharentingu většinou nebývají apriori zlé

Pro mnoho dospělých je rodičovství součástí identity, a tak je při sdílení svých zážitků ani nenapadne, že by měli ostatní členy rodiny vynechat. Zveřejňování rodičovských úspěchů a sbírání lajků navíc může být jednou ze strategií, jak se vyrovnat s tlakem společnosti a obecnou představou o tom, co to znamená být dobrý rodič. Nápomocné nebo povzbudivé komentáře navíc rodičům ulevují od stresu, jež s sebou péče o děti chtě nechtě přináší. Sharenting se tak stává zdrojem ujištění, podpory a násobení příjemných prožitků – že je sdílená radost dvojnásobná, se konec konců neříká nadarmo. Pro rodiče-influencery pak může být tvorba obsahu s ratolestmi nejen výnosnější, ale i vítaným průnikem času stráveného prací a s dětmi.

Nevinné sdílení může mít dalekosáhlé důsledky

Kromě výhod však sharenting přináší i mnohá, na první pohled skrytá negativa. Prvních z nich je digitální stopa, kterou dětem sdílející rodiče od malička vytvářejí. Připomeňme si proto základní poučku, kterou si z našich Onfine workshopů odnášejí už prvostupňoví školáci a školačky: Co dáš na internet, už nikdy nejde úplně smazat. Na těchto datech, která o dětech rodiče sdílejí, se pak učí umělá inteligence a zdokonalují algoritmy.

Obrázek

Když poté dítě samo vstoupí do online světa, systém už o něm disponuje obrovským množstvím informací. Ty může využít například k „zaháčkování“ na dané platformě (marně se pak budete rozčilovat, že je tak dlouho online) nebo k přesnému cílení personalizovaných reklam, jimž se jen těžko odolává.

Sdílené fotky, videa a další informace mohou být také zneužity ke krádeži identity a jiným podvodům. Nezřídka jsou nástrojem šikany a v krajním případě poslouží k produkci dětské pornografie.

Společně s digitální stopou navíc vzniká digitální identita, se kterou se dítě později nemusí ztotožňovat. Když totiž dospělí vybírají, v jakém světle dítě prezentují, odebírají mu právo si takovou identitu vytvořit samo podle sebe.

Lajky vs. velmi křehké vztahy

Rodiče svým chováním zároveň určují, co jejich potomci považují za normu. Pokud jsou velmi aktivní a sdílní na sociálních sítích, děti je chtějí přirozeně následovat. Zejména v mladším věku (přibližně do dvanácti let) však ještě nemají dostatečně rozvinutou schopnost seberegulace a další dovednosti potřebné pro zdravé užívání technologií. Často tak o sobě sdílejí až příliš intimní informace a nedokáží se bránit negativním dopadům, které na mě mohou sociální sítě mít.

Pokud naopak děti se sdílením svých fotografií nesouhlasí a rodiče to neberou v potaz, může to jejich vzájemný vztah výrazně narušit. O tom, že se to děje, přitom slýcháme velmi často. Rodiče buď nesouhlas dítěte bagatelizují, nebo se ho vůbec nezeptají. Podprahově ho tím učí, že je normální nerespektovat hranice a námitky druhých lidí.

Obrázek

Nadměrně sdílející rodiče však mohou ohrozit i své další sociální vazby. Přehnaný sharenting totiž bývá jinými, umírněnějšími rodiči hodnocený negativně, což může vést k omezení kontaktu nebo rozvázání přátelství – minimálně toho na sociálních sítích.

U rodičů-influencerů je také vhodné zvážit etický aspekt využívání dětí k propagaci vlastní kariéry. Kromě možného odlivu části uvědomělých sledujících je potřeba mít na paměti, že s rostoucím publikem roste i palčivost všech výše zmíněných rizik.

Rodičům dětských tvůrců a tvůrkyň pak doporučujeme zhodnotit všechna pro a proti, která influencerství obnáší. Obsah totiž musí být vydáván pravidelně a často, což na děti vyvíjí velký tlak, který si žádá notnou dávku odolnosti. U dětských herců a hereček, jejichž práce se od té influencerské příliš neliší, už jsou negativní dopady v psychické a sociální rovině poměrně dobře zmapované a veřejně probírané (například dokument Child Star, 2024). V případě úspěšných tvůrců a tvůrkyň se navíc často přidává tlak na uživení rodiny.

Jak snížit riziko negativních dopadů sharentingu?

Snaha o snížení rizika negativních dopadů sharentingu začíná už při vytváření obsahu. Zamyslete se, co fotka či video zachycuje, a jestli opravdu chcete, aby byly takové informace komukoliv dostupné, a za jakým účelem je toužíte zveřejnit. Rodiče-influenceři, zvažte, jestli je nezbytné zachycovat obličej dítěte.

• Nezapomínejte se dětí ptát, jestli se chtějí vyfotit, a respektujte jejich odpověď. Na souhlas se sdílením se dotazujte opakovaně. I když děti pravidelně odpovídají, že ano, měly by vědět, že mají možnost svůj názor kdykoliv změnit a říct ne, které bude respektováno.

• Vyhovte žádostem dítěte, bude-li chtít smazat některé své fotky a videa z vašeho profilu. Můžete se zeptat na konkrétní důvod, jeho žádost však rozhodně neberte jako útok na vaši osobu. Pokud dítěti odepřete právo prezentovat se v online prostoru, jak samo chce a potřebuje, výrazně tím oslabíte váš vzájemný vztah.
   
• Všímejte si, jak vaše dítě sdílený obsah ovlivňuje a zda se negativně neodráží na jeho sebevědomí, psychické pohodě nebo blízkých vztazích.

Pravidla ohledně focení a sdílení vašich dětí proberte i s širším okolím (rodinní příslušníci, přátelé nebo blízká komunita) a vyžadujte jejich dodržování. Kromě toho, že jde o elementární slušnost a vzájemnou úctu, jste jako zákonní zástupci zodpovědní za osobní údaje vašich dětí do patnácti let, a fotografie či videa mezi takové údaje bez pochyby patří.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku