Jak české děti používají umělou inteligenci: co ukázal nový výzkum?

Obsah článku

• Jak generativní AI používají české děti a dospívající? 
• Příležitosti a rizika užívání generativní AI
• Doporučení pro rodiče a opatrovníky
• Doporučení pro pedagogy a školy

Obrázek

Generativní AI je druh umělé inteligence (“Artificial Intelligence”), který může vytvářet text, obraz, video nebo audio na základě zadání uživatele. Toho je možné dosáhnout na základě analýzy a rozeznávání vzorců ve velkém množství dat, z těch pak generativní AI systémy vycházejí při tvorbě dalšího obsahu (Narayanan & Kapoor, 2024). Výstupy tak mohou vypadat realisticky, avšak nemusí být vždy správné. Na to, jak s těmito novými technologiemi pracují především mladší generace, se tak zaměřují současné výzkumy, do kterých patří také EU Kids Online V. Ten uvádí, že mladí lidé generativní AI vnímají především jako nástroj, který jim může pomáhat při učení, hledání informací nebo při kreativní tvorbě. Zároveň si však často uvědomují i některá rizika spojená s jejím používáním (Staksrud et al., 2026).

Jak generativní AI používají české děti a dospívající? 

Tím, jak ve srovnání s evropskými vrstevníky generativní AI využívají české děti a dospívající, se zabýval právě výzkum EU Kids Online V. V roce 2025 v České republice proběhlo dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo 2,607 dětí a dospívajících ve věku 9-17 let. Pro lepší vhled a hlubší porozumění jejich zkušenostem s generativní AI se výzkumníci dále pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů bavili s 16 dětmi a dospívajícími ve věku 13–17 let, a to o jejich zkušenostech a obavách ohledně používání generativní AI (Jaroň Bedrošová et al., 2026). 

Výsledky ukazují, že generativní AI není pro děti a dospívající okrajovou technologií. Všichni mladí účastníci výzkumu v České republice uvedli, že generativní AI v posledním měsíci použili alespoň k jedné aktivitě. V evropském srovnání jde o nadprůměrný výsledek. V rámci stejného průzkumu napříč 17 evropskými zeměmi, a to včetně České republiky, uvedlo v průměru jen 72 % dětí a dospívajících (pozn. ve srovnání napříč Evropou byla věková skupina 9-16 let), že generativní AI někdy použilo (Staksrud et al., 2026).

Většina z českých dětí a dospívajících generativní AI používá pro pomoc se školními aktivitami a úkoly, a to konkrétně při psaní slohů nebo referátů nebo pro pomoc se shrnováním a vysvětlováním delších textů. 

Děti a dospívající ale generativní AI často využívají i mimo školu a v jejich běžném životě. Nejčastěji jde o získávání tipů, co dělat, sledovat nebo si koupit. Menší část ji využívá i pro osobnější témata – například kvůli radám ohledně svých starostí nebo se jí ptají na témata týkající se zdraví či kondice.

Méně časté je kreativní využití generativní AI, například při vytváření obrázků nebo videí pomocí nástrojů jako je DALL-E či Midjourney. Naopak vytváření tzv. deep fake obsahu – tedy obrázků nebo videí, které falešně zobrazují, že někdo něco řekl nebo udělal – děti a dospívající uváděli jen zřídka.

Přehled konkrétních aktivit a procent dětí a dospívajících, kteří uvedli, že se jim věnovali v posledním měsíci, je vyobrazen na Obrázku 1 (Jaroň Bedrošová et al., 2026).

Obrázek 1. Používání generativní umělé inteligence během posledního měsíce (%). Data z projektu EU Kids Online V.

Obrázek

Používání generativní AI se obecně zvyšuje s věkem a starší dospívající ji používají k různým aktivitám častěji než mladší děti. Dotazníkové šetření také neukázalo výrazné rozdíly mezi tím, jak generativní AI používají dívky a chlapci. Největší rozdíl mezi nimi byl v tom, že dívky o něco častěji používaly generativní AI k rozhovorům o svých obavách a starostech a k vyhledávání rad ohledně zdraví a fyzické kondice. Chlapci naopak o něco málo častěji generativní AI používali k tvorbě obrázků a videí, a to včetně deep fake obsahů.

Příležitosti a rizika užívání generativní AI

Pro velkou část dětí a dospívajících je generativní AI pomocníkem v rámci jejich školních aktivit a úkolů. Mohou ji používat jako pomoc například při vysvětlování učiva, hledání informací či tvorbě textu. Tyto nástroje tak mohou dětem pomáhat lépe porozumět složitějším tématům, šetřit čas při práci a podporovat jejich samostatné učení (Madden et al., 2024). Zároveň však může docházet k takzvanému kognitivnímu odlehčování (cognitive offloading), kdy uživatelé část mentálních úkolů přenášejí na technologii (Jaroň Bedrošová et al., 2026). To může omezovat jejich vlastní přemýšlení a úsilí při řešení úkolů a může to být rizikové zejména proto, že děti tak mohou mít méně příležitostí rozvíjet vlastní porozumění učivu a schopnost samostatně pracovat s informacemi.

Obrázek

Dalším rizikem je, že generativní AI může poskytovat nesprávná vysvětlení či nepravdivé informace. Tyto chyby mohou vznikat především na základě dat, z nichž modely generativní AI vycházejí. Modely se totiž učí rozpoznávat vzorce ve velkém množství existujících dat a na jejich základě předpovídají pravděpodobné pokračování textu či jiného obsahu. Pokud jsou však tato data nepřesná, neúplná nebo obsahují různé předsudky, mohou se tyto nedostatky promítnout i do výstupů generativní AI. 

Generativní AI může mít pozitivní roli i v každodenním životě dětí a dospívajících a pomoci jim s organizací nebo získáváním tipů, co dělat, sledovat nebo si koupit. Někteří ji používají také při přemýšlení o osobnějších tématech, například když hledají rady týkající se jejich starostí nebo zdraví a fyzické kondice. Právě v těchto situacích ale může vznikat riziko, že poskytnuté informace nebudou vždy přesné nebo vhodné. Zvlášť u témat souvisejících s osobními problémy nebo zdravím je proto důležité, aby děti dokázaly informace z generativní AI kriticky posoudit a případně je konzultovat s rodiči, učiteli nebo jinými důvěryhodnými dospělými. Ve výzkumu EU Kids Online (Jaroň Bedrošová et al., 2026) většina dětí zmiňovala, že navzdory experimentování s generativní AI v těchto otázkách upřednostňuje rady rodičů či jiných důvěryhodných dospělých. Generativní AI tak může být užitečným doplňkem při hledání informací nebo inspirace, neměla by však nahrazovat mezilidskou podporu. A to zvlášť u dětí, které procházejí osobními nebo zdravotními obtížemi a potřebují podporu důvěryhodných dospělých.

Generativní AI může být také nástrojem pro rozvíjení kreativity. Může sloužit jako podpora při tvorbě různých typů obsahu – od textů přes obrázky až po videa nebo hudbu. Zároveň se však s těmito možnostmi pojí i určitá rizika. Jednou z obav je, že kreativní proces může být nahrazován automaticky generovaným obsahem těmito systémy, a to bez většího zapojení samotných uživatelů. Nadměrné spoléhání na generativní AI v tomto ohledu tak může omezovat prostor pro rozvoj vlastní tvořivosti.

Obrázek

Dalším rizikem je vznik takzvaných deepfakes, tedy generovaných výstupů ve formě obrázků nebo videí, které mohou oběti bez jejich vědomí vyobrazovat v různých ponižujících či sexuálně explicitních scénách. Na jejich tvorbu přitom může stačit i pouhá nahrávka či obraz daného jedince. Vytvořené obrázky, videa či zvukové záznamy pak mohou být na první pohled nerozeznatelné od běžného obsahu. Výzkum EU Kids Online (Jaroň Bedrošová et al., 2026) ukazuje, že děti a dospívající si deepfake obsah obvykle nevytvářejí a někdy to vyzkoušela jen velmi malá část z nich. Nicméně pro ty, kteří se stanou jeho obětí, může mít tento obsah vážné důsledky. Více o tom, jak se oběti mohou bránit, najdete v tomto článku “Umělá inteligence: fenomén deepfakes.”

V neposlední řadě bývá zmiňován také možný negativní ekologický dopad těchto technologií na životní prostředí, mezi které patří například uhlíková stopa či spotřeba vody. Tyto dopady souvisejí především s energeticky náročným provozem datových center, která zajišťují trénování a fungování modelů. Jejich provoz je spojen s vysokou spotřebou elektřiny, často vyráběné z fosilních zdrojů, což generuje uhlíkovou stopu, a současně vyžaduje velké množství vody pro chlazení serverů (Crawford, 2021). I to si však některé z dětí a dospívajících uvědomují. Rozhovory s nimi ohledně jejich obav z používání generativní AI (Jaroň Bedrošová et al., 2026) ukazují, že některé z nich by se například o velké spotřebě vody umělou inteligencí rády dozvěděly více, například v rámci výuky Informačních a komunikačních technologií. 

Doporučení pro rodiče a opatrovníky

Pravidla o tom, jak (ne)používat generativní AI, by doma měla být srozumitelná a konzistentní, ideálně i s tím, jakým pravidlům se děti a dospívající učí ve škole. I když se rodiče mohou obávat, že sami postrádají potřebné znalosti, mohou přes to děti v jejich používání generativní AI doprovázet a pomáhat jim porozumět možným úskalím. Například se společně bavit o spolehlivosti informací, které AI poskytuje a kontrolovat ji. Mluvit o tom, co je správné a etické používání a co již není. Nebo se s nimi bavit o soukromí a o tom, co je vhodné s nástroji generativní AI sdílet a nesdílet.

Doporučení pro pedagogy a školy

Ve školním prostředí hraje generativní AI stále větší roli a může být cenným nástrojem pro učení, kreativitu a podporu žáků. Učitelé mají možnost provázet děti a dospívající tím, jak AI používat bezpečně, zodpovědně a eticky. Stejně jako rodiče mohou učitelé podporovat kritické myšlení a etické rozhodování a zároveň vysvětlovat, jak se AI může stát nástrojem pro rozvoj vlastních dovedností, nikoliv náhradou jejich kreativity a úsudku. Mnoho dětí a dospívajících však kritizuje, že ve školním prostředí často chybí jasná a transparentní pravidla pro používání generativní AI. To je znejišťuje v tom, kdy a jak je vhodné generativní AI používat.

Závěr

Obrázek

Generativní umělá inteligence se stala běžnou součástí digitálního prostředí, ve kterém děti a dospělí vyrůstají. Poslední výzkumy navíc ukazují (Jaroň Bedrošová et al., 2026; Staksrud et al., 2026), že děti a dospívající uživatelé vnímají generativní AI jako praktického pomocníka při učení, hledání informací nebo řešení každodenních problémů. Zároveň si však v mnoha případech uvědomují i možná rizika, která s sebou používání generativní AI přináší. Například šíření nepřesných informací, otázky soukromí nebo problematiku deepfake obsahu. Zároveň je však důležité, aby děti nebyly na orientaci v těchto technologiích samy. Rodiče, učitelé i další dospělí mohou hrát klíčovou roli v tom, že jim pomohou rozvíjet kritické myšlení, digitální gramotnost a schopnost používat AI nástroje bezpečně a zodpovědně.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku