Phishing aneb děti v digitálním světě plném příležitostí i pastí

Obsah článku

• Phishing a podvody v dětském světě
• Když podvod vypadá jako dárek
• Kde se děti s podvody setkávají nejčastěji
• Jak reagovat, když se dítě stane obětí

Algoritmy, doručovací systémy a takzvané „králičí nory" dokážou dítě vtáhnout hluboko do světa doporučeného obsahu a vyvolat v něm pocit, že to, co vidí, je výběr podle jeho skutečných přání. Ve skutečnosti jde o sofistikované systémy, které sledují jeho chování a reakce a podle nich přizpůsobují nabídky, videa i reklamy. 

Phishing a podvody v dětském světě 

Phishing dnes není jen o špatně napsaném e-mailu nebo SMS. V prostředí dětí dostává zcela novou podobu. Útočník se vydává za důvěryhodnou službu nebo kamaráda a láká na odměnu „zdarma“ - skin, herní měnu, battle pass / game pass (viz. Slovníček pojmů) nebo účast v exkluzivní soutěži. Děti reagují impulzivně, slib okamžité odměny často překryje jejich přirozenou opatrnost. 

Silný vliv má i tlak vrstevníků. Děti chtějí držet krok se svými kamarády, být v centru dění a nevyčnívat. Často jsou proto ochotné utrácet peníze za různé balíčky nebo reagují na lákavé nabídky, aby se necítily vyčleněné. Některé si dokonce stahují hry nebo aplikace z neoficiálních obchodů, aby ušetřily. Tím se ale vystavují riziku instalace škodlivého softwaru nebo ztráty osobních údajů. 

Velkou roli v těchto situacích hrají algoritmy používané v herních platformách i na sociálních sítích. Tyto systémy analyzují, jak dlouho dítě hraje, kolik utrácí, co vyhledává a s jakým obsahem nejvíce interaguje. Na základě toho dokážou odhadnout, kdo je ochotný reagovat na určité typy nabídek. Útočníci tyto poznatky využívají a zaměřují se právě na takové profily. Cílené reklamy, falešné soutěže a personalizované zprávy pak působí mnohem důvěryhodněji. 

Osobně se často setkávám s tím, že děti vůbec netuší, jak tyto systémy fungují. Myslí si, že to, co vidí, je jejich volba. Přitom jde o obsah, který jim algoritmus vybral na základě předchozích interakcí. Nedávno jsem pro jeden dokumentární projekt vytvářel profil fiktivního uživatele, který se zajímal o děti. Algoritmu dané sítě trvalo jen několik minut, než mi začal nabízet podobný obsah a účty samotných dětí. Tento experiment mi znovu potvrdil, jak snadno mohou být algoritmy zneužity.

Když podvod vypadá jako dárek 

Za poslední roky jsem viděl stovky případů, kdy se děti staly obětí internetového podvodu, aniž si to uvědomily. Stačí jedna zpráva, která působí důvěryhodně. Typickým příkladem jsou herní podvody. Dítě dostane odkaz na Discordu nebo přímo ve hře, který slibuje výhru, exkluzivní skin nebo měnu zdarma. Klikne, vyplní přihlašovací údaje a o účet okamžitě přijde. Útočník pak často kontaktuje i jeho kamarády a podvod se šíří dál. 

Setkal jsem se i s případy, kdy děti chtěly prodat herní účet nebo předmět přes online bazar či tržiště Steam. Druhá strana po nich chtěla ověřovací kód nebo zaslání „zálohy“. Výsledkem byla ztráta účtu na Steamu a zablokovaný přístup. Vím o dvanáctiletém chlapci, který takto přišel o virtuální měnu v hodnotě několika tisíc korun. 

Obrázek

Nebezpečné jsou i podvody, při nichž se útočníci vydávají za známé influencery. Dítě dostane e-mail nebo zprávu, že bylo „vybráno do soutěže“. Stránka působí profesionálně, má logo i fotografie tvůrce. Po zadání údajů útočníci převezmou účet a často ho zneužijí k šíření dalších kampaní. 

Setkávám se i s manipulativními podvody mimo herní prostředí. Děti reagují na výzvy na sociálních sítích, kde jim „nový kamarád“ slibuje spolupráci nebo možnost výdělku za jednoduché sdílení odkazu. Tyto útoky často končí vydíráním, ztrátou soukromí nebo psychickým tlakem. V jednom z případů, který jsem zaznamenal, influencer s desítkami tisíc sledujících rozesílal dětem nabídky „spolupráce“ výměnou za osobní fotografie nebo schůzku. Děti udělaly to, co chtěl, v dobré víře, že jim pomůže prorazit. Poškozených bylo několik desítek. 

Ne za všemi phishingovými útoky stojí neznámí lidé. Dost často jsou útoky na oběti směřovány přímo z jejich blízkého okolí. Motivem je většinou snaha poškodit, být v kolektivu lepší nebo jen obyčejná závist. Útočník nemusí být žádný zdatný hacker ani manipulátor. Stačí se dostat k nezamčenému telefonu oběti a otevírají se dveře do všech aplikací, dost často trvale přihlášených. 

Kde se děti s podvody setkávají nejčastěji 

Podle výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 tráví většina dětí čas právě tam, kde se tyto útoky objevují – na Instagramu, TikToku, YouTube nebo Discordu. Devět z deseti českých žáků má účet alespoň na jedné z těchto sítí a většina z nich používá více platforem současně. Výzkum také ukázal, že 44 procent dětí ve věku 13–14 let doma nemá žádné časové omezení používání technologií. Online jsou prakticky neustále, a čím více času v tomto prostředí tráví, tím častěji se setkávají s pokusy o manipulaci. 

Prostředí herních komunit působí přátelsky. Děti si tam budují vztahy, sdílejí úspěchy a tráví spolu hodiny času. Hranice mezi důvěrou a soukromím se ale snadno ztrácí. Když si někdo z party řekne o přístup do účtu „kvůli pomoci s levelem či úkolem“ nebo „odeslání odměny“, dítě to často nevnímá jako riziko. 

Stejně rychle probíhá komunikace i na sociálních sítích. Děti chtějí být v kontaktu, odpovídat hned. A pokud zpráva působí oficiálně, většina z nich neověřuje, odkud pochází.  

Za zmínku stojí i fenomén investování do kryptoměn nebo do investičních sběratelských předmětů, obuvi, kartiček apod. V této džungli je těžké se orientovat i pro odborníky. Některé falešné e-shopy vypadají naprosto seriózně a mnohdy za nimi stojí organizované skupiny, které mají dostatečné prostředky na vytvoření dokonalého podvodu. 

Když se s dětmi o těchto věcech bavím, často se mě ptají, proč to vlastně někdo dělá. Proč by se někdo chtěl nabourat do jejich účtu nebo získat přístup k herní postavě, která pro dospělého nemá žádnou hodnotu. Vysvětluji jim, že pro útočníky to často vůbec není o hře samotné, ale o datech, penězích a možnostech, které s nimi získají. Získané účty se často prodávají dál nebo využívají k dalším útokům. V momentě, kdy se někdo dostane k přihlašovacím údajům, může převzít kontrolu nad hrou, e-mailem nebo sociální sítí. Někdy jde o snahu vydělat pár korun, jindy o to, získat přístup k dalším kontaktům, které se dají zneužít. Ztracený účet se pro dítě často rovná ztrátě části jeho světa, postavy, do které investovalo desítky hodin času, i vztahů, které si v online komunitě vytvořilo. 

Jak reagovat, když se dítě stane obětí 

Když se dítě stane obětí podvodu, nejdůležitější je, aby mělo jistotu, že se může obrátit na dospělého bez obav z výčitek. Děti často více než samotná ztráta účtu nebo peněz zraňuje reakce okolí. 

Obrázek

Bojí se, že dostanou zákaz používání telefonu nebo přístupu na internet, a proto se snaží problém skrývat a řešit ho samy. Tím se ale často dostávají do ještě většího rizika. Ptejte se dětí nejen na to, jak bylo ve škole, ale také na to, jak bylo na internetu. 

Pokud se dítě setká s podvodem, je důležité zachovat klid. Pomůže spíš otázka „Co se stalo?“ než „Proč jsi to udělal?“. Dítě musí vědět, že se situace dá řešit a že na to není samo. Společně je možné obnovit přístup, změnit hesla nebo kontaktovat podporu služby. 

V případě závažnějších situací je vhodné obrátit se na odborníky. Linka bezpečí je dětem k dispozici zdarma a nonstop na čísle 116 111, dospělí mohou využít Rodičovskou linku na čísle 606 021 021. Pomoc nabízí také Dětské krizové centrum (www.ditekrize.cz), které se zaměřuje na děti ohrožené násilím či zneužíváním a zároveň provozuje linku Rizika kyberprostoru. 

Pokud je podezření na technický podvod nebo phishingový útok, lze kontaktovat národní CSIRT tým (www.csirt.cz), který se zaměřuje na bezpečnostní incidenty a podvody v online prostředí. 

Česká republika patří v oblasti osvěty a prevence online rizik mezi evropskou špičku. K dispozici je velké množství volně dostupných materiálů, příruček, komiksů i vzdělávacích programů, které jsou srozumitelné a přizpůsobené věku dětí. Ty můžete použít a snáze se díky nim dostat blíže dětem a porozumění jejich chování v online prostředí.