Wolfův-Hirschhornův syndrom

Autor/ka: MUDr. Alena Dernerová
Datum publikace: 02. 08. 2024, Aktualizováno: 30. 08. 2024
Wolfův-Hirschhornův syndrom je závažné genetické onemocnění, projevující se tělesným i duševním postižením. Takto narozené děti se potýkají s vývojovými obtížemi, většinou závažným postižením intelektu a řadou zdravotních komplikací projevujících se v celém organismu dítěte.

Obsah článku

Typické fenotypové znaky syndromu byly poprvé popsány roku 1961 Cooperem a Hirschhornem a cytogenetické vyšetření odhalilo strukturní chromozomovou aberaci, konkrétně deleci subtelomerického úseku na p raménku 4. chromozomu (4p). Oblast zodpovědná za Wolfův-Hirschhornův syndrom se nachází na 4p16.3. Delece může mít různý rozsah. Delece menší než 3,5 Mbp má za následek lehčí formu tohoto syndromu, zvanou též Pitt-Rogers-Danksův syndrom. V roce 1965 Wolf a Hirschhorn publikovali článek Humangenetik, kterým syndrom dostali do širšího povědomí genetiků.

Epidemiologie

Onemocnění má odhadovanou prevalenci porodů 1/20 000 až 50 000. Wolf-Hirschhornův syndrom (WHS) se vyskytuje častěji u žen než u mužů (2:1).

Klinický popis

Syndrom se projevuje výrazným zpomalením růstu v děloze a pomalým poporodním přírůstkem hmotnosti. V obličeji se vyznačuje výrazně širokým nosním hřbetem pokračující k čelu (který je zřetelněji viditelný před pubertou), mikrocefalií, vysokým čelem s výraznou glabelou, vysokým klenutým obočím, zvětšeným rozestupem očí, epikantem, špatně utvářenýma ušima, krátkým filtrum (svislá brázda mezi nosem a horním rtem), sklopenými ústy, zmenšením dolní čelisti a v některých případech rozštěpem rtu/patra.

Obrázek
Lékař u mikroskopu

Mezi anomálie skeletu patří kyfóza nebo skolióza s malformovanými obratlovými těly, přídatnými nebo srostlými žebry, kyjovými tlapkami a rozštěpenou rukou. Pacienti trpí hypotonií s nedostatečným rozvojem svalů, což může způsobit časté potíže s příjmem potravy a neprospívání. Vývojové opoždění je závažné: většina dětí nedosáhne kontroly svěrače, samokrmení nebo oblékání a méně než 50 % chodí s podporou nebo bez ní. Intelektuální postižení je středně těžké až těžké, zřídka mírné. Řeč je omezena na hrdelní nebo neslabičné zvuky, i když několik pacientů dosáhne jednoduchých vět. Mezi novorozeneckým obdobím a 36. měsícem často pozorujeme nástup epileptických záchvatů (až u 95 % pacientů); typ záchvatu se liší a je často vyvolán horečkou. Status epilepticus se vyskytuje u poloviny pacientů a u dětí se mohou objevit atypické absence (přes 30 %). Přibližně u poloviny pacientů záchvaty ustanou ještě v dětství. Většina pacientů má strukturální defekty centrálního nervového systému, zejména ztenčení corpus callosum. Mezi další časté anomálie patří vrozené srdeční vady (50 %), oftalmologické, sluchové a zubní anomálie. Pacienti mohou mít opakované infekce dýchacích cest a zánět středního ucha v důsledku nedostatku protilátek (podtřída IgA nebo IgG2). Byly popsány malformace močových cest a polovina pacientů mužského pohlaví má hypospadii (rozštěp močové trubice).

Diagnostické metody

Diagnóza je založena na fyzikálním vyšetření a potvrzena molekulární genetikou nebo cytogenetickou analýzou. Vhodnými metodami jsou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a genomová chromozomální mikročipová analýza (CMA).

Předporodní diagnostika

Předporodní testování je proveditelné, pokud je u jiného člena rodiny identifikováno přeuspořádání chromozomu 4p16.3.

Management a léčba

Kauzální léčba není. Nelze tedy léčit syndrom jako takový, ale pouze jeho symptomy. To vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující různé rehabilitační programy a vhodnou léčbu záchvatů.

Prognóza

Odvíjí se od charakteru a počtu vrozených vad. Děti s Wolfovým-Hirschhornovým syndromem se mohou narodit mrtvé nebo mohou zemřít krátce po porodu. Přibližně 35 % pacientů s tímto syndromem zemře do dvou let věku. Jedinci přežívající do dospělosti mají větší problémy s chůzí nebo nechodí vůbec. Někteří jsou schopni mluvit v krátkých větách. Předpokládaná délka života není blíže prozkoumána.

Má zkušenost s touto vzácnou chorobou

Od června roku 2019 mám v péči holčičku s diagnostikovaným Wolfovým-Hirschhornovým syndromem.

Je z druhého těhotenství poté, co bylo první těhotenství ukončeno umělým přerušením. Druhé těhotenství bylo rizikové, docházelo k retardaci růstu plodu a porod pak nastal ve 30. týdnu gestačním spontánně hlavičkou. Porodní váha dítěte byla 920 gramů, délka 36 cm, Apgar skóre byl 8-9-9 (normální novorozenec má obvykle 10).  Holčička byla převezena na jednotku intenzivní péče s distanční terapií.

Byl zjištěn systolický šelest a dívka byla převezena do kardiocentra v Motole, kde byla následně provedena ligace dučeje (céva, která spojuje plicnici a aortu).  Na ultrazvuku mozku byl nález periventrikulárních hyperechogenit – to znamená, že během děložního života zřejmě docházelo ke zhoršenému prokrvení mozku a nedostatečnému zásobení kyslíkem. Ultrazvukové vyšetření ledvin odhalilo cysty. Sluch byl v pořádku.

Dominantní byly dysmorfické rysy v obličeji, popsané výše. Holčička prodělala od narození do nynějška (2024) dva epileptické záchvaty. Oba proběhly v roce 2020. Na medikaci Kepprou je bez dalších záchvatovitých potíží. Nemocnost není příliš veliká, momentálně ji trápí kazivý chrup.

Ve věku pět a půl roku se přetočí ze zad na bříško. V poloze břišní pak je schopna extenze horních končetin a trup zvedá nad podložku. Vázne opora o dolní končetiny. V klinických projevech dominuje těžká axiální hypotonie, tedy osová slabost. Mentální vývoj je výrazně opožděný. Holčička naváže oční kontakt, usmívá se, ale spíše náhodně, snad na maminku reaguje občas cíleně.  Hračku je schopna uchopit a přendat.

Co se týče výživy, je dívenka hypotrofická. V současnosti váží asi 9 kg. Maminka ji krmí lžičkou, a to kašovitou či tekutou stravou. Tekutiny přijímá lahvičkou, je plně inkontinentní, tedy na plenách. Jedná se o těžkou formu genetického Wolf-Hirschhornova syndromu.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Absolventka Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy, atestace z pediatrie a dětské neurologie. Do roku 2009 pracovala na dětském oddělení a v perinatologickém centru nemocnice Most, poté plně privátní dětský neurolog pro okres Most a Louny. Je členkou představenstva ČLK za Ústecký kraj (od r. 2010). Je členkou správní rady Nadace Charty 77, držitelkou ceny Františka Kriegla Nadace Charty 77 za boj proti korupci (2010) a ceny za statečnost Svazu českých lékařů a lékařského odborového klubu ČR (2009).

Odborná knihovna:
Články: