Úraz, invalidita

Dojde-li k úrazu, který si žádá dlouhodobější léčení, nebo onemocnění, jehož léčba vyžaduje delší čas, zpravidla tato situace ovlivní rodinný rozpočet.

Začne být důležité to, zda jste pracovali, respektive zda jste si hradili nemocenské pojištění a při dlouhodobější nemoci i důchodové pojištění (obě tato pojištění jsou sdružena pod pojmem sociální pojištění, které se neplatí například z dohody o provedení práce do deseti tisíc korun).

Obsah článku:

• Nemocenské dávky a náhrady mzdy od zaměstnavatele
• Invalidní důchod
• Osoba zdravotně znevýhodněná

Nemocenské dávky (podle zákona č. 187/2006 Sb.) a náhrady mzdy od zaměstnavatele (podle zákona č. 262/2006 Sb.)

Nemocenské, respektive potvrzení o pracovní neschopnosti (lidově „neschopenku“) vystavuje lékař. Zpravidla to bývá ošetřující praktický lékař, může to však být i odborný lékař, případně ji vystaví lékař v nemocnici, jedná-li se o pracovní neschopnost v souvislosti s hospitalizací.

Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že (dočasná) pracovní neschopnost trvá déle než čtrnáct kalendářních dní. Nemocenské dávky vám tedy náleží od 15. dne pracovní neschopnosti. Prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti vám náleží náhrada mzdy nebo platu, kterou vyplácí zaměstnavatel. Pokud máte nepravidelné nebo dlouhé směny, nehradí se prvních čtyřiadvacet hodin, na které by připadla vaše směna.

↑ nahoru

Podmínky nároku

Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že si hradíte nemocenské pojištění. U zaměstnanců odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel (odvody vidíte každý měsíc na své výplatní pásce, případně si vše můžete ověřit u České správy sociálního zabezpečení pod pojmem sociální pojištění), osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na nemocenské dávky v případě, že se k placení nemocenského pojištění přihlásily a pravidelně je hradily (hrazení nemocenského pojištění není povinné).

U OSVČ je ale třeba splnit dobu pojištění alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (pokud jste nezačali podnikat a současně platit hned nemocenské pojištění, v takovém případě tu není doba tří měsíců, ale případná nemoc se hradí okamžitě). U zaměstnanců dostačuje odpracovat převážnou většinu směny, aby byla ztráta příjmů z důvodu léčení nemoci nebo úrazu zaplacena z nemocenského pojištění.

Nárok na nemocenské nemá mimo jiné pojištěnec,

• který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,
• kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.

Jak dlouho je možné nemocenské dávky čerpat?

Jak jsme si již uvedli, nemocenské dávky náleží od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a mohou být vypláceny až 380 kalendářních dnů. Za určitých okolností lze tuto dobu prodloužit (o tom rozhoduje na žádost posudkový lékař). Bližší informace o nemocenských dávkách naleznete zde.

Když není na nemocenské dávky nárok

Není-li osoba v pracovní neschopnosti zaměstnána nebo chybí-li jí doba (nemocenského) pojištění, nárok na nemocenské dávky nevzniká. Může to být například v těchto situacích:

• je vyčerpána podpůrčí doba nemocenského (oněch třista osmdesát dnů, kdy vás stát podporuje při ztrátě příjmů z důvodu nemoci),
• osoba je nezaměstnaná a vedená v evidenci úřadu práce – po dobu nezaměstnanosti vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, ne však na nemocenské (nemocenské nahrazuje ztrátu příjmu ze zaměstnání, není tedy co nahrazovat).

Je-li podpůrčí doba pro pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpůrčí doba nemocenského vyčerpána, je třeba hledat pomoc jinde, zpravidla žádat sociální dávky. Bližší informace o sociálních dávkách naleznete v kapitole o dávkách pomoci v hmotné nouzi).

↑ nahoru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Přechod z pracovní neschopnosti do invalidity

Při vážnějších nemocech a úrazech nastávají situace, kdy se dočasná pracovní neschopnost po určité době mění v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který s sebou přináší trvalý pokles pracovní schopnosti (situace, kdy už léčba nepomáhá, a jedná se tedy o dlouhodobé postižení).

Jelikož zákonné úpravy neumožňují čerpat z jednoho důvodu dávky ze dvou systémů (nemocenského i důchodového), je výplata nemocenských dávek ukončena a nahrazena výplatou invalidního důchodu.

Řízení o přiznání invalidního důchodu však nemůže zahájit ani váš lékař, ani Česká správa sociálního zabezpečení (z moci úřední), o invalidní důchod musíte požádat sami (postup viz dále).

Jakmile podáte žádost o invalidní důchod, bude následovat řízení, na jehož konci můžete být uznáni invalidními. Pokud se tak stane, váš ošetřující lékař bude písemně informován OSSZ o dni uznání invalidity. V návaznosti na tuto informaci je povinen ukončit vaši pracovní neschopnost. Jakmile je pracovní neschopnost ukončena, skončí i výplata nemocenského pojištění (pokud již nebyla zastavena dříve z jiného důvodu). Od následujícího dne po zastavení výplaty nemocenského pojištění je pak přiznána výplata invalidního důchodu.

Tento postup je uplatňován tak, aby dávky plynule navazovaly a na nemocenském pojištění nevznikal žádný přeplatek.

Čtěte také:
Dluhy a finanční problémy
Pojištění pečujících osob

↑ nahoru

Invalidní důchod (podle zákona č. 155/1995 Sb. a vyhlášky č. 359/2009 Sb.)

Pro přiznání invalidního důchodu je třeba splňovat dvě podmínky:

1) zdravotní stav,

2) doba pojištění.

Zdravotní stav = pokles schopnosti výdělečné činnosti

Nárok na invalidní důchod je posuzován dle takzvané ztráty schopnosti výdělečné činnosti, konkrétně podle toho, o kolik procent poklesla vaše schopnost pracovat. Tuto schopnost posuzuje posudkový lékař.

Pro lepší představu je třeba říci, že člověk, který nemá žádné zdravotní postižení, má pokles pracovní schopnosti nula procent, tedy dobře vidí, slyší, nemá žádné postižení páteře, končetin ani jiné závažné onemocnění.

Čím závažnější je však zdravotní postižení, tím více poklesne schopnost člověka pracovat (hodnoceno procenty dle vyhlášky č. 359/2009 Sb.) a tím také vznikne nárok na odpovídající stupeň invalidity.

Jelikož není snadné určit, které zdravotní postižení (nemoc, poúrazový stav a podobně) je závažnější a kolika procenty by tedy mělo být „ohodnoceno“, byla vytvořena vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Dle této vyhlášky postupuje posudkový lékař, když hodnotí zdravotní stav žadatele o invalidní důchod.

Vyhláška je poměrně rozsáhlá, má přes 100 stran, je rozdělena do patnácti kapitol. Každá kapitola obsahuje posudková kriteria, podle nichž jsou jednotlivá onemocnění a zdravotní postižení posuzována, a zároveň také výčet konkrétních nemocí a vad v různých stupních závažnosti od nejlehčích až po nejtěžší.

Posudkový lékař posoudí zdravotní stav žadatele dle vyjádření ošetřujícího lékaře/lékařů a osobního posouzení před posudkovou komisí a následně vystaví zprávu – posudek o invaliditě.

Posudek o invaliditě není rozhodnutím, je však podkladem, na jehož základě Česká správa sociálního zabezpečení toto rozhodnutí vydává. Nejste-li s výsledkem posouzení spokojeni, nemůžete se proti posudku odvolávat, můžete jen podávat námitky, a to proti rozhodnutí. V textu námitek můžete uvést, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně posouzeného zdravotního stavu a nesprávně vypracovaného/chybného/neúplného posudku.

Přehled procent, která jsou třeba pro přiznání jednotlivých stupňů invalidity, jak je upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (§ 39, odst.2):

• I. stupeň: 35–49 procent – pokles schopnosti výdělečné činnosti (I. stupeň invalidity),
• II. stupeň: 50–69 procent – pokles schopnosti výdělečné činnosti (II. stupeň invalidity,
• III. stupeň: 70 procent a víc – pokles schopnosti výdělečné činnosti (III. stupeň invalidity).

Má-li žadatel o důchod více zdravotních omezení, jejich procenta se nesčítají. Posudkový lékař pouze vybere to nejzávažnější, které nejvíce ovlivňuje pracovní schopnost. Přizná procenta dle rozmezí uvedeného ve vyhlášce a další nemoci, které ale musejí mít přímý vliv na pracovní schopnost, může „ocenit“ až deseti procenty (za všechny další nemoci dohromady). Výsledný počet procent je tedy součtem těchto dvou čísel. Stejných deset procent (maximálně tedy stále jen deset procent) lze k hlavní diagnóze přičíst i v případě, že tato jedna nemoc způsobuje, že zásadně nemůžete dělat práci ve své praxi a dle svého vzdělání. Například amputovaný prst asi nebude vadit učiteli na vysoké škole, ale harfenistce by zcela znemožnil dále hrát.

Chcete-li získat alespoň obecnou představu o tom, jak bude váš zdravotní stav posuzován posudkovým lékařem, seznamte se s textem výše zmiňované vyhlášky č. 359/2009 Sb., případně svůj zdravotní stav konzultujte se svým lékařem.

Přestože řada odborných lékařů svým pacientům říká, že „mají na invalidní důchod nárok“, a nabádá je k tomu, aby si žádost podali, sami obsah zmiňovaných předpisů neznají a usuzují jen ze své zkušenosti typu „měl jsem tady pacienta, který měl stejné zdravotní omezení jako vy, a ten invalidní důchod dostal“. Odborný lékař (jakkoli může být kapacitou ve svém oboru) nemá většinou atestaci z posudkového lékařství, a není tedy oprávněn k tomu, aby vyhodnotil nárok na invalidní důchod. Proto je vhodné odborného lékaře upozornit na konkrétní zařazení vaší nemoci, aby nepochybil při vypisování zprávy pro posudkového lékaře. Názor a lékařská zpráva odborníka podrobně popisující váš zdravotní stav však může dobře posloužit jako podklad pro řízení o invalidním důchodu.

↑ nahoru

Doba pojištění

Doba pojištění, to je počet odpracovaných let nebo let, která jsou uznávána jako takzvaná náhradní doba pojištění (například doba, kdy člověk pečuje o dítě, postiženého, nebo jen omezená doba, kdy je veden v evidenci úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti a podobně) je odstupňována podle věku žadatele.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se rozlišuje podle věku pojištěnců následovně (§ 40 zákona 155/1995 Sb.):

1. do 20 let méně než jeden rok,
2. od 20 let do 22 let jeden rok,
3. od 22 let do 24 let dva roky,
4. od 24 let do 26 let tři roky,
5. od 26 let do 28 let čtyři roky a
6. nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Toto datum je velmi důležité a často se podceňuje. Posudkoví lékaři je často přibližují datu podání žádosti, což u dlouhodobých nemocí, kdy současně člověk nepracoval, může mít katastrofální následek (důchod nemusí vůbec vyjít nebo vyjde nízký). V posudku o invaliditě, který dostanete při jednání na posudkovém lékařství, je důležité tuto informaci důkladně zkontrolovat, konzultovat a případně námitkovat.

Jde-li o pojištěnce ve věku nad osmadvacet let, zjišťujeme dobu pojištění z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího osmatřicet let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou i v případě, že byla tato doba získána v období posledních dvaceti let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí deset roků.

U pojištěnců starších osmatřiceti let provede Česká správa sociálního zabezpečení vždy výpočet doby pojištění z obou variant (pět let pojištění z posledních deseti let i deset let pojištění z posledních dvaceti let). Pokud tedy nesplňujete jednu z podmínek, nárok na důchod je přiznán, splňujete-li podmínku druhou.

Toto dělení je důležité, protože někteří lidé pracují bez přestávky mnoho let, pak je však zasáhne nemoc nebo životní událost (například dlouhodobá nezaměstnanost) a oni plynoucí dobu pojištění přeruší. Tito lidé pak spíše pokryjí dobu pojištění deset let v posledních dvaceti letech.

Máte-li však v pojištění časté „odmlky“ a jednotlivé doby obtížně sčítáte v průběhu let, může být pro vás výhodnější nashromáždění pěti let pojištění v posledních deseti letech.

↑ nahoru

Kontrola dob pojištění

Kontrolu dob pojištění proveďte vždy před podáním samotné žádosti o invalidní důchod! Pokud podáte žádost o důchod později a necháte si v ní zaškrtnout variantu, že chcete důchod ode dne, který určí lékař (nikoli až ode dne podání žádosti), můžete dostat důchod zpětně. Kdybyste neměli doby pojištění dost, máte šanci chybějící dobu částečně řešit jen do podání žádosti (například „uměle“ si ji doplatíte, jako byste pracovali).

Máte-li pochybnosti o tom, zda splňujete potřebnou dobu pojištění, vyžádejte si u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP ). ČSSZ rozesílá IOLDP zdarma do devadesáti dnů ode dne podání (písemné) žádosti.

Z IOLDP zjistíte případné nesrovnalosti nebo chybějící dobu pojištění, kterou pak můžete doložit, případně doplatit.

↑ nahoru

Doložení chybějící doby pojištění

V IOLDP je uveden přehled dob pojištění včetně toho, kde byla získána (zaměstnání). Je-li v přehledu prázdné místo v době, kdy víte, že jste pracovali, dohledejte potřebné doklady a doložte je ČSSZ. Doložit můžete například zápočtový list, výplatní pásky, pracovní smlouvu a doklad o ukončení pracovního poměru apod. Nemáte-li žádný z těchto dokladů k dispozici, můžete dobu doplnit svědectvím dvou osob, které pracovaly ve stejné firmě a ve stejné době jako vy a potřebné doklady mají. Další doby se dokládají například rodným listem dítěte, o které jste se starali, vojenskou knížkou, dokladem o péči a podobně.

Doplacení pojištění

Máte-li dobu pojištění nashromážděnou například v posledních čtyřech letech a máte-li finanční prostředky, můžete si až jeden rok pojištění doplatit. Je však třeba říci, že doba pojištění se doplní až na konec „časové osy“. Toto řešení tedy nevyužijete, pokud máte dobu pojištění nashromážděnu na začátku posuzovaného období a v následujících letech vám pojištění chybí.

Chybějící pojištění je možné doplatit jen za dobu před podáním žádosti o invalidní důchod, respektive před vznikem invalidity. Než tedy přikročíte k doplácení, poraďte se o vhodnosti postupu na Okresní správě sociálního zabezpečení v místě svého bydliště.

Kde žádat o invalidní důchod:

Pro podání žádosti o invalidní důchod neexistuje „papírový“ formulář. Žádost je třeba podat osobně na Okresní správě sociálního zabezpečení, kde bude vše sepsáno úředníkem.

Potřebné kontakty na jednotlivé Okresní správy sociálního zabezpečení najdete na www.ossz.cz.

S sebou si vezměte:

• občanský průkaz,
• doklady o vzdělání (dokončení studia),
• rodné listy dětí, doklad o péči (pokud jste pečovali), vojenské knížky a podobně,
• smlouvy a výplatní pásky z předchozích zaměstnání a další doklady o hrazení sociálního pojištění (například pokud jste pracovali jako OSVČ).

Doklady o zaměstnání a dobách pojištění by Česká správa sociálního zabezpečení měla mít k dispozici. Zvláště v posledních několika letech, kdy byla evidence digitalizována, je vedena poměrně spolehlivě, i tak se však může stát, že budou některé doklady (doby) chybět. Vezmete-li tedy s sebou k podání žádosti například evidenční listy důchodového pojištění, mohou být užitečné.

Lékařské zprávy k podání žádosti potřebovat nebudete, ty si posudkový lékař vyžádá od vašeho praktického lékaře. Je tedy dobré prověřit, zda má praktický lékař k dispozici všechny aktuální zprávy od všech vašich odborných lékařů.

↑ nahoru

Zamítnutí žádosti – nepřiznání invalidního důchodu

Negativní výsledek řízení přichází zpravidla z jednoho z těchto dvou důvodů:

1) Je přiznán malý počet procent poklesu schopnosti výdělečné činnosti.

V posudku o invaliditě, který vám zašle Česká správa sociálního zabezpečení, se zpravidla dočtete, že zdravotní stav odpovídá kapitole… oddíl… položce… přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb… (viz posudkový závěr).

Dle textu vyhlášky je dobréi vyhledat příslušné ustanovení a poradit se s lékařem. Než začnete sepisovat své námitky, seznamte se pečlivě s obsahem posudku o invaliditě, respektive posudkovým závěrem, kde je uvedeno ohodnocení vašeho zdravotního stavu a zařazení do příslušné kapitoly dle vyhlášky 359/2009. Mají-li být námitky (nebo následná správní žaloba) úspěšné, je třeba obhájit „zdravotní stav“, tedy žádat zařazení do kategorie s odpovídajícím počtem procent poklesu schopnosti výdělečné činnosti.

Posudek o invaliditě není rozhodnutím, je pouze podkladem pro rozhodnutí, a proto proti němu nelze podávat opravné prostředky. Námitky tedy podávejte vždy proti rozhodnutí.

2) Chybí doba pojištění.

Pokud jste chybějící pojištění již dříve nedokladovali/nedopláceli, máte po vydání rozhodnutí bohužel jen omezené možnosti. I přesto je dobré pečlivě prostudovat přehled dob pojištění (bývá součástí rozhodnutí). Doplnění chybějícího pojištění viz Doložení chybějící doby pojištění.

Můžete-li chybějící dobu pojištění doložit odpovídajícími doklady nebo najdete-li chybu na straně České správy sociálního zabezpečení (například chyba ve výpočtu dob), podejte námitky.

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení lze podat písemné námitky do třiceti dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal, tedy přímo u ČSSZ, nebo u kterékoli okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). O námitkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení a rozhodnout může i v neprospěch účastníka. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení – absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je tedy nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Pokud vám nebude vyhověno ani v rámci námitkového řízení, máte dále právo podat správní žalobu.

Správní žalobu podáváte ke krajskému soudu dle místa trvalého bydliště (v případě, že máte trvalé bydliště v Praze nebo v Brně, podáváte žalobu k městskému soudu) ve lhůtě do šedesáti dnů od doručení vyjádření k vašim námitkám. Kontakty na soudy naleznete na www.justice.cz.

Soudní výlohy nehradíte ani v případě neúspěchu žaloby, s výjimkou případného znaleckého posudku, kdyby si jej soud vyžádal a vy jste nakonec prohráli.

Proti nepřiznání nebo odebrání invalidního důchodu se nelze odvolat, lze pouze využít výše zmíněné opravné prostředky.

↑ nahoru

Osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ, podle zákona č. 435/2004 Sb., § 67 až § 84)

Někdy se stane, že člověk má zdravotní postižení, které však není tak závažné, aby zakládalo nárok na invalidní důchod. I přesto však může způsobovat nemalé obtíže, člověk má časté absence v zaměstnání, případně obtíže při hledání vhodného zaměstnání.

Jako pomoc těmto lidem vznikl status osoby zdravotně znevýhodněné. Nezakládá (sám o sobě) nárok na žádnou opakující se dávku, přináší však zajímavé výhody a benefity pro zaměstnavatele, ať již je to možnost čerpat příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa nebo příspěvek na provoz tohoto pracovního místa či daňové odpočty (podrobnosti zde).

O uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je možné žádat od 1. 1. 2015. „Institut OZZ“ zde byl již v minulosti, k 31. 12. 2011 však byl legislativně zrušen. Po následující tři roky nebylo možné o něj znovu požádat, původní rozhodnutí (vydaná na základě žádostí podaných před 31. 12. 2011) však byla i nadále v platnosti. Nyní po další legislativní změně se status OZZ opět vrací.

O uznání OZZ rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení na základě vyjádření posudkového lékaře. Žádat nemůže osoba, která požádala o přiznání invalidního důchodu a řízení dosud probíhá. Je nutné vyčkat a o status OZZ požádat v případě, že invalidní důchod nebude přiznán.

Jak o status osoby zdravotně znevýhodněné požádat?

Na kterékoli Okresní správě sociálního zabezpečení (kontakty naleznete na www.cssz.cz).

• Formulář pro podání žádosti

↑ nahoru

Zamítavé rozhodnutí

Stejně jako u invalidního důchodu vystavuje posudkový lékař „posudek o zdravotním stavu“. Na základě tohoto posudku je pak vydáno rozhodnutí. Nejste-li s rozhodnutím spokojeni, máte právo se odvolat, a to ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení. Je-li rozhodnutí uloženo na poště, začíná odvolací lhůta běžet desátým dnem uložení.

Kde hledat pomoc?

• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ, OSSZ) – www.cssz.cz

Poradny pro osoby se zdravotním postižením

• Národní rada osob se zdravotním postižením ČR – www.nrzp.cz
• Svaz TP – www.svaztp.cz; kontakty na poradny v jednotlivých krajích
• Centra pro zdravotně postižené v jednotlivých krajích – kontakty naleznete například v Registru poskytovatelů sociálních služeb
• Liga vozíčkářů – www.ligavozic.cz

Další informace:

• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
• vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.