Peněžitá pomoc v mateřství, porodné, rodičovský příspěvek, přídavky na děti

Peněžitá pomoc v mateřství

Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Podmínky nároku:

Účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM). Nástup na PPM musí nastat v době trvání zaměstnání či podnikání, kde je osoba nemocensky pojištěna. U pracovního poměru je nárok na PPM zachován v případě, že k němu dojde nejpozději šest měsíců po skončení pracovního poměru. 

Jelikož hrazení nemocenského pojištění je ze zákona dobrovolné, tedy do doby, než se k placení pojištění přihlásíte (pak již hrazení povinné je), v praxi často dochází k tomu, že si je například osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) či osoby dlouhodobě nezaměstnané neplatí. Nárok na výplatu nemocenských dávek, a tím také na výplatu peněžité pomoci v mateřství pak nevzniká.

OSVČ má navíc trochu jiné podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění (viz výše) ještě účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné, a to po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu na PPM.

Podpůrčí doba se liší podle toho, kdo o dítě (a o kolik dětí) pečuje.

• 28 týdnů u matky, která porodila jedno dítě
• 37 týdnů u matky, která porodila dvojčata či vícerčata a nejméně o 2 děti pečuje i po uplynutí 28 týdnů původní podpůrčí doby
• 22 týdnů pro ty, kteří pečují o dítě a nejsou jeho matkou či pečují o dítě svěřené do péče
• 31 týdnů pro ty, kteří pečují o dvojčata či vícerčata a nejsou jejich matkou či pečují o takové děti svěřené do péče a nejméně o 2 takové děti pečují i po uplynutí 22 týdnů původní podpůrčí doby.

Jak a kde požádat:

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou, kterou vyplácí zaměstnavatel prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ). Potvrzení o nástupu na PPM vystavuje lékař ženy. S tímto potvrzením tedy navštivte svého zaměstnavatele a požádejte o zajištění výplaty.

U OSVČ zajišťuje výplatu dávky příslušná OSSZ, i zde je třeba doložit potvrzení od lékaře.

Formuláře:

„Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ – vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči.

V případě, že pečuje muž (pokud matka zemřela nebo nemůže o dítě pečovat), je třeba vyplnit „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ – formulář je ke stažení na www.cssz.cz, případně na kterékoli OSSZ nebo u zaměstnavatele muže.  

Zaměstnavatel k „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství“ přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“.

Doba pobírání dávky

• Nástup 6–8 týdnů před porodem – přesný termín nástupu stanovuje žena (zpravidla po dohodě s lékařem) dle plánovaného termínu porodu.
• Ukončení 22. týden po porodu, záleží na termínu nástupu. Celková doba pobírání činí 28 týdnů.

Výše peněžité pomoci v mateřství:

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 procent denního vyměřovacího základu. Chcete-li si zjistit svůj denní vyměřovací základ, pak doporučujeme obrátit se na mzdovou účetní firmy, kde jste zaměstnáni. Tento údaj obsahuje prakticky každý účetní program a jeho zjištění je otázkou několika minut.

Výpočet denního vyměřovacího základu:

Chcete-li si zkusit (zhruba) denní vyměřovací základ vypočítat, pak postupujte takto:

Hrubá mzda × 12 (tedy hrubá mzda za rok) / 365 dnů

Avšak pozor: jelikož jsou zde zohledňovány, respektive odečítány také doby nemocenské, výpočet je poměrně složitý. Nejspolehlivější údaj vám tedy poskytne mzdová účetní, u OSVČ pak pracovník Okresní správy sociálního zabezpečení.

Podrobné informace najdete také na webovém portálu MPSV.

Může peněžitou pomoc v mateřství pobírat muž?

Ano, nejdříve však od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně sedmi kalendářních dnů po sobě jdoucích. Podmínkou je, že je otcem dítěte a s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, případně matka dítěte nemůže pečovat, protože zemřela nebo vážně onemocněla.

Co dělat v případě, že není nárok na peněžitou pomoc v mateřství ?

Je možné obrátit se na úřad práce, odbor dávek státní sociální podpory, a žádat o výplatu rodičovského příspěvku, a to ode dne porodu. Bližší informace o rodičovském příspěvku ZDE.

Na co je dobré pamatovat

Nejsou-li rodiče dítěte oddání, doporučuje se ještě před porodem navštívit matriku v místě bydliště a sepsat „Prohlášení dítěti ještě nenarozenému“. Jedná se o souhlasné vyjádření obou rodičů o tom, kdo je otcem dítěte. Potvrzení je velmi užitečné pro následné vyřizování rodného listu a dalších dokladů dítěte.

S koncem peněžité pomoci v mateřství (nebo nejpozději v době, kdy přecházíte na rodičovský příspěvek) dejte svému zaměstnavateli (písemně) vědět, po jak dlouhou dobu chcete s dítětem zůstat doma. Ideální je, když uvedete, do jakého věku dítěte budete pečovat. Ani toto oznámení však neznamená, že své rozhodnutí nemůžete po čase změnit a termín posunout (např., když se matka dítěte domluví s otcem dítěte, že se v péči vystřídají).

V současné době je možné pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte (podrobné informace viz dále), jelikož po dobu čerpání rodičovské dovolené platí pro zaměstnavatele zákaz výpovědi, znamená to, že zaměstnavatel je povinen držet zaměstnanci místo. Avšak pozor: čerpání rodičovské dovolené umožňuje zákoník práce pouze do tří let věku dítěte. Pokud se tedy rozhodnete pro variantu „čtyřletého“ rodičovského příspěvku, v posledním roce vám již zaměstnavatel nemusí „držet místo“ (zde již záleží na dohodě, resp. na vstřícnosti zaměstnavatele)..

Několik týdnů před skončením peněžité pomoci v mateřství podejte žádost o rodičovský příspěvek. Nejde o to, že „opožděným“ podáním žádosti o rodičovský příspěvek ztratíte nárok na dávku, ale o to, že je třeba počítat se správními lhůtami (až 30 dnů), které má úřad práce na vyřízení žádosti. Podáte-li žádost o rodičovský příspěvek až v době skončení peněžité pomoci v mateřství, úřad práce nestihne vyřídit váš nárok včas a vy budete nějaký čas bez výplaty dávek. Pro rodiny s nízkými příjmy může být toto opoždění velmi nepříjemné.

Tip: Máte-li nastoupit do zaměstnání, ale nemůžete (nejčastěji) proto, že mateřská škola bude mít pro vaše dítě volné místo např. až za 2 měsíce nebo po skončení letních prázdnin, žádejte zaměstnavatele o neplacené volno na dobu než budete moci nastoupit. Jako důvod své (nejlépe písemné) žádosti uveďte péči o nezletilé a nezaopatřené dítě a skutečnost, že vás v péči o ně nemá kdo zastoupit.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Podmínky nároku:

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, kterou kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení převedl zaměstnavatel na jinou práci (převedení souvisí se zákazem činností těhotným a kojícím, viz dále) a zaměstnankyně má kvůli tomuto převedení bez svého zavinění menší příjem.

Příspěvek může získat i pracovnice v uměleckém oboru, která je převedena na jinou práci nebo ustanovena na jiné služební místo, protože z důvodu těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

Nemusí však jít jen o převedení na jinou práci, ale také o různé úpravy pracovních podmínek, například:

• snížení množství požadované práce a pracovního tempa, popřípadě zproštění výkonu některých prací, kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je taková práce zakázána těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo která ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení,
• přeložení k výkonu práce do jiného místa nebo k převedení na jiné pracoviště z důvodu, že práce na dosavadním pracovišti je zakázána těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení,
• zproštění výkonu noční práce (služby v noci).

Jaké situace mohou nastat?

1. Převedení na jinou práci a dorovnání - Výše je popsaná situace, kdy je žena převedena na jinou práci a je jí snížen plat/mzda. Rozdíl dorovnává vyrovnávací příspěvek.

2. Převedení na jinou práci není možné - Žena požádá o převedení na jinou práci (vše doloží zprávou od lékaře), ale zaměstnavatel nemá ženu kam přeřadit, protože pro ni jiné vhodné místo nemá. V tomto případě se jedná o tzv. překážku na straně zaměstnavatele (podrobněji viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a ženě náleží 80 % jejího platu. 

   V tomto případě lékař nepotvrzuje pracovní neschopnost a nevystavuje „neschopenku“, ale žena je „doma“ a do zaměstnání nedochází. Jde o to, že žena je zdravá, jen nemůže, nebo nesmí (viz dále), z důvodu těhotenství vykonávat svoji práci. Tato varianta je patrně nejproblematičtější, protože zaměstnavatel musí (dle zákona) vyplácet ženě 80 % jejího platu, ona však nemůže svoji práci vykonávat a „je doma“. Proto zaměstnavatel tlačí ženu do možnosti 3).

3. Pracovní neschopnost - Většina zaměstnavatelů přesvědčuje ženu, že pokud nemohou svoji práci vykonávat z důvodu těhotenství, měly by požádat lékaře o vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti. Což je však pro ženu velmi nevýhodné hned z několika důvodů – dostává nemocenské dávky, které jsou nižší než její plat a navíc musí dodržovat léčebný režim (omezené vycházky jen na několik hodin denně, kontroly dodržování léčebného režimu apod.).

Jaká práce je nevhodná pro ženy?

Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku, jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce:

• vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,
• fyzicky náročné – kde je tlak na břicho, zvedání těžkých břemen, velký energetický výdej, práce v hlubokém předklonu, v kleče, v dřepu atd.
• směnná a noční práce
• s chemikáliemi, jedy, toxickými či jinak nebezpečnými látkami
• při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky apod.
• při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů
• ve výškách, v hloubkách atd.
• jinak rizikové (pro matku nebo pro plod)

Uvedený výčet je zobecněný a zestručněný. Pro komplexní informaci doporučuji konzultaci s lékaře a případně projít rizikové práce uvedené ve Vyhlášce č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).

Jak a kde požádat: 

Pozor, tuto dávku neřeší úřad práce, ale okresní správa sociálního zabezpečení OSSZ/MSSZ/PSSZ a je třeba ji uplatňovat u zaměstnavatele!

Potvrzení o potřebě převedení na jinou práci vystaví lékař. S tímto potvrzením tedy navštivte svého zaměstnavatele a požádejte o převedení na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je dávkou, kterou je třeba vyřídit u zaměstnavatele, který úhradu zajistí prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ/MSSZ/PSSZ).

Úhrada pak probíhá tak, že zaměstnavatel vyplácí mzdu/plat (snížený, protože došlo k převedení na jinou, hůře placenou práci) a z OSSZ přichází „doplatek“, resp. vyrovnávací příspěvek. Žena tak dostává dvě různé platby (jednu od zaměstnavatele a druhou od OSSZ), které by však měly dohromady dát zhruba tolik, kolik měla před převedením na jinou práci.

Formuláře: 

„Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“ vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči, lékař také potvrdí předpokládaný den porodu.

Vykonává-li žena práci těhotným ženám, matkám do 9. měsíce po porodu a kojícím matkám zakázanou, předá tiskopis zaměstnavateli. Nemůže-li konat dosavadní práci z důvodu, že ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení, přestože nejde o práci, která je těmto ženám zakázána, předá tiskopis k doplnění svému ošetřujícímu lékaři nebo lékaři poskytovatele pracovně-lékařských služeb, zda podle jeho rozhodnutí práce, kterou dosud konala, ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení. Poté předá tiskopis svému zaměstnavateli.

Doba pobírání dávky

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nebo ustanovení na jiné služební místo. Těhotné ženě se vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, protože tehdy je „nahrazen“ peněžitou pomocí v mateřství (bližší informace k této dávce viz dále).

Dávka se poskytuje od prvního dne za kalendářní dny, kdy trvalo převedení. Vypočte se jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni přeřazení ženy na jinou práci a průměrem jejích příjmů připadajících na jeden den v měsících po převedení.

Výjimky:

Příspěvek nemohou čerpat ženy, které pracují na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, studentky, které pracují v době prázdnin, ženy, které vykonávají zaměstnání tzv. malého rozsahu a další. Pokud tedy nepracujete na „klasický“ pracovní úvazek, doporučuji prověřit (například konzultací na OSSZ/MSSZ/ČSSZ), zda Vám nárok na příspěvek vznikne.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Porodné

Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Od 1. 1. 2015 je možné čerpat porodné nejen na první, ale také na druhé narozené dítě.

Porodné je možné čerpat v případě narození prvního nebo druhého (živého) dítěte. Nárok na dávku je však navíc limitován výší příjmu v rodině. Příjem rodiny nesmí překročit součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.

Nárok na porodné vzniká zpravidla dnem porodu dítěte.

• Podrobné informace o životním minimu

Jak a kde požádat:

Úřad práce, odbor dávek státní sociální podpory.

• Kontakty na jednotlivé úřady práce

Formulář:

K dispozici na kterémkoli úřadě práce.

Ke stažení: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-porodne

Doba pobírání dávky

Jedná se o jednorázovou dávku.

Výše porodného:

Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Rodičovský příspěvek (RodP)

Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Podmínky nároku:

Dávka je vyplácena rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský příspěvek je možné pobírat do čtyř let věku dítěte nebo do doby, kdy je pro toto dítě vyčerpána celková částka 350 000 Kč (nebo 1,5násobek částky 350 000 Kč, tedy částku 525 000 Kč, pokud nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně, tzv. vícerčata. Výši měsíční výplaty rodičovského příspěvku si může pečující rodič za určitých okolností určit sám a také ji měnit, podrobně viz dále).

Doba pobírání dávky:

Výplata rodičovského příspěvku je zastavena v případě, že matka čeká další (nejmladší) dítě v rodině a nastupuje znovu na mateřskou dovolenou (tedy jí vzniká nový nárok na peněžitou pomoc v mateřství), případně – nemá-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství – jí vzniká nárok na rodičovský příspěvek pro (nové, nejmladší) dítě v rodině.

Výše rodičovského příspěvku:

Na každé „nejmladší dítě v rodině“ je možné vyčerpat celkovou částku 350 000 Kč, na dvojačata, trojčata,… pak částku 525 000 Kč. Do jisté míry záleží na rodiči, jakým způsobem si ji rozdělí, respektive jaké měsíční částky si sám nastaví. Doba pobírání rodičovského příspěvku však nesmí překročit 3 roky (3. narozeniny) dítěte.

Výplata příspěvku je také ukončena v případě, že se do rodiny narodí další (nejmladší) dítě. V té chvíli nárok na rodičovský příspěvek zaniká a vzniká nový nárok na dalších 350 000 Kč (nebo 525 000 Kč), je tedy pochopitelně dobré nastavovat čerpání rodičovského příspěvku s ohledem na příchod dalšího dítěte tak, aby byl pro rodinu finančně co nejvýhodnější.

Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, "jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Nebo 1,5 násobku této části, je-li příspěvek čerpán při péči o vícerčata. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu.", jinak rodič volí výši rodičovského příspěvku v maximální výši 13 000 Kč měsíčně.

V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte rozdílný vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

Výši rodičovského příspěvku lze měnit vždy po uplynutí tří celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně, ale vždy nejdříve k datu podání žádosti. Volbu může provést vždy jen ten rodič, který je příjemcem příspěvku, chtějí-li se rodiče vystřídat v péči a pobírání příspěvku, je třeba věc nahlásit (písemně) na úřadě práce, odbor dávek státní sociální podpory.

Může rodičovský příspěvek pobírat muž?

Ano, příjemcem rodičovského příspěvku může být muž. Záleží na dohodě rodičů. Rodiče se mohou v péči o dítě vystřídat, a to i několikrát, samozřejmě s ohledem na možnosti a vstřícnost zaměstnavatele/zaměstnavatelů.

Poznámka: Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou oběma rodičům, a to v rozsahu, který si daný rodič určí. Rodičovský příspěvek ale náleží pouze jednomu z nich.

Změnu v péči je třeba vždy hlásit (písemně) na úřadě práce, odbor dávek státní sociální podpory.

Docházka do jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobné zařízení pro děti

Aby rodiči nezanikl nárok na rodičovský příspěvek, může dítě navštěvovat „profesionální – institucionální“ zařízení jen v určitém rozsahu. Dochází-li dítě do nějaké mateřské školy, jeslí či jiného zařízení, je třeba každý měsíc dokladovat úřadu práce docházku do tohoto zařízení. (Formulář „Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku“, který v zařízení potvrdí, je k dispozici zde.) Péče babiček nebo soukromých chův není časově omezena, ta však může být z pochopitelných důvodů limitována (finančními) možnostmi rodiny.

Docházku dětí do jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobné zařízení pro děti můžeme rozdělit do čtyř různých kategorií:

• Sledovaná docházka u dětí do dvou let věku (nad dva roky věku není sledována):

1. kategorie – (zdravé) děti do dvou let věku

Doba pobytu v zařízení nesmí překročit 92 hodin měsíčně.

2. kategorie – děti navštěvující zařízení pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované dítě pravidelně navštěvující léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu

Doba pobytu v zařízení nesmí překročit čtyři hodiny denně.

3. kategorie – děti se zdravotním postižením navštěvující jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku

Doba pobytu v zařízení nesmí překročit 6 hodin denně.

4. kategorie – děti rodičů/osamělého rodiče se zdravotním postižením, kterému byl přiznán příspěvek na péči III. nebo IV. stupně

Doba pobytu v zařízení nesmí překročit čtyři hodiny denně.

Co dělat v případě, že není na rodičovský příspěvek nárok?

Nárok na tuto dávku je vždy, dokud nebylo pro nejmladší dítě v rodině vyčerpáno 220 tisíc Kč, resp. 330 tisíc Kč. (je-li možnost volit výši rodičovský příspěvek) nebo do čtyř let věku dítěte (když možnost volby výše rodičovského příspěvku není).

Jak a kde požádat:

Úřad práce, odbor dávek státní sociální podpory

Kontakty na jednotlivé úřady práce

Co byste měli vědět:

Hledáte-li v popisu rodičovského příspěvku také takzvaný prodloužený rodičovský příspěvek, vyplácený rodičům dětí se zdravotním postižením až do sedmi let věku dítěte, pak hledáte marně. Tato dávka byla legislativně zrušena, a to k 31. 12. 2011. Po přechodné období (do 31. 12. 2012) byla nahrazena příspěvkem na péči, který rodiče, pobírající v té době tuto dávku, obdrželi automaticky.

V dnešní době však o tuto dávku není možné žádat, nahrazuje ji příspěvek na péči. Nárok na něj však nevzniká automaticky, jen na základě podané žádosti. Výplatu rodičovského příspěvku je tedy možné doplnit o výplatu příspěvku na péči a to i péči o jedno dítě.

Formuláře:

Na stránkách MPSV jsou k dispozici příslušné formuláře, vč. příloh.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Přídavky na děti (PnD)

Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Podmínky nároku na přídavek na dítě:

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40 (podmínky výpočtu životního minima).

Hodnotí se příjem za období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

Přídavek na dítě je dávkou poskytovanou na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte. U dětí nezletilých a dětí s omezenou svéprávností je dávka vyplácena rodičům či opatrovníkům, děti zletilé a plně svéprávné si o dávku žádají samy.

Jak, kde a kdy požádat:

Úřad práce, odbor dávek státní sociální podpory.

Kontakty na jednotlivé úřady práce

Doba pobírání dávky:

Dávka je vyplácena po dobu kdy příjem rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí nepřekračuje 2,70 násobku životního minima (je třeba pravidelně dokladovat každé čtvrtletí) nebo do doby, kde dítě přestane být nezaopatřeným, tedy dokončí přípravu na budoucí povolání nebo nastoupí do zaměstnání. Dávku je možné pobírat maximálně do 26 let věku dítěte.

Výše příspěvku na dítě:

Výše příspěvku se odvíjí od věku dítěte:

• u dětí do 6 let činí 830 Kč měsíčně,
• u dětí od 6 do 15 let činí 970 Kč měsíčně,
• u dětí od 15 do 26 let činí 1080 Kč měsíčně.

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře:

• u dětí do 6 let činí 1 330 Kč měsíčně,
• u dětí od 6 do 15 let činí 1 470 Kč měsíčně,
• u dětí od 15 do 26 let činí 1 580 Kč měsíčně.

Nárok na zvýšený přídavek na dítě mají rodiny, kde rodiče pracují nebo do nedávné doby pracovali (tj. přestože nepracují, čerpají např. nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti, peněžitou pomoc v mateřství apod. (Podrobný výčet činností, které zakládají nárok na zvýšený přídavek na dítě definuje zákon.

Co dělat v případě, že není na přídavek na dítě nárok?

Nárok na tuto dávku je vždy limitován příjmem v rodině. Dávka může být zamítnuta z důvodu nedoložení potřebných dokladů nebo v případě, že jsou příjmy rodiny nesprávně spočítány (to se však v praxi stává velmi vzácně). Způsob výpočtu by měl být vždy uveden v rozhodnutí a je možné se proti němu odvolávat a to do 15 dnů. Odvolací lhůta začíná běžet následující den po převzetí rozhodnutí na poště či úřadě (pokud bylo převzato do 10. dne od uložení na poště).  

Jak a kde požádat:

Úřad práce, odbor dávek státní sociální podpory.

Kontakty na jednotlivé úřady práce

Formuláře:

K dispozici na kterémkoli úřadě práce.

Ke stažení: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-pridavek-na-dite.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.