Sirotčí důchod

Autor/ka: JUDr. Mgr. Simona Urbánková
Datum publikace: 29. 08. 2022, Aktualizováno: 30. 09. 2022
Úmrtí blízkého člena rodiny zasáhne všechny její členy. Pokud se jedná o rodiče nebo jinou osobu pečující o dítě, má osobní tragédie i další, praktický rozměr. Pozůstalé osoby se musí psychicky vyrovnat se ztrátou milovaného člověka, ale rovněž se adaptovat na změněnou ekonomickou situaci způsobenou ztrátou příjmu zemřelé osoby. Aby mohly tyto překážky snáze překonat, poskytuje stát pozůstalým osobám pomoc ve formě dočasných či trvalých dávek pozůstalostních důchodů – důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího.

Obsah článku:

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům vysvětlení základní problematiky sirotčího důchodu. Zároveň objasníme některé právní pojmy, jejichž význam nemusí být běžnému člověku zcela jasný nebo si za nimi může představit něco jiného, než jak jim rozumí právo sociálního pojištění.

Sirotčí důchod je jedním z druhů pozůstalostních důchodů, které jsou v České republice vypláceny, a to nezaopatřenému dítěti.

Základní pojmy související se sirotčím důchodem

Než se budu věnovat samotným zákonným podmínkám nároku na sirotčí důchod a určení jeho výše, považuji za důležité vysvětlit základní pojmy, které jsou upraveny zejména zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

1. Dítě

Dítětem se pro účely důchodového pojištění rozumí dítě vlastní nebo osvojené, a pokud zákon nestanoví jinak, také dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Zákon o důchodovém pojištění dále stanoví, že za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dále dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem. Dále se za takové dítě považuje dítě, které bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nebo do péče budoucího osvojitele, případně pěstouna. 

Rozhodnutím soudu je dle zákona o důchodovém pojištění myšleno:

  • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby,
  • rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,
  • rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
  • rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
  • jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
  • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
  • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
  • rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě,
  • podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě osobně pečuje a nemá k němu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá toto soudní řízení.

2. Nezaopatřené dítě

Obrázek
teenagerka

Speciálním požadavkem pro účely nároku na sirotčí důchod pak je, že dítě musí být nezaopatřené. Za nezaopatřené dítě je zákonem o důchodovém pojištění vždy považováno dítě do skončení povinné školní docházky. Doba povinné školní docházky se může jevit sice jako nesporná, je však třeba uvést, že není rozhodné, jak dlouho povinná školní docházka trvá či v jakém věku ji dítě ukončilo. Za povinnou školní docházku se v případě žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, považuje též pokračování v základním vzdělávání ve speciálních školách nebo kurzech. Po skončení povinné školní docházky je pak dítě považováno za nezaopatřené do 18. roku věku také v případě, že je dítě vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikaci. Nejdéle lze dítě považovat za nezaopatřené do dosažení 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se zákonem o důchodovém pojištění považuje:

  1. studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice; 
  2. studium na jazykových školách, které jsou uvedeny v seznamu vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT); 
  3. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice;
  4. studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice za podmínek uvedených v ust. § 21 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění;
  5. studium na zahraničních vysokých školách uskutečňované na území České republiky, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice;
  6. teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.

Za nezaopatřené dítě se podle zákona o důchodovém pojištění považuje také dítě do 26 let věku, neschopné se pro nemoc nebo úraz soustavně připravovat na budoucí povolání ani vykonávat výdělečnou činnost. A také dítě, které je neschopno vykonávat výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stavu označuje zákon o důchodovém pojištění jako zdravotní stav omezující tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento stav trvá déle než 1 rok. Zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu provádí lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení.

POZOR: Za nezaopatřené dítě nelze podle zákona o důchodovém pojištění považovat dítě, které je samo poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Podmínky nároku na sirotčí důchod

Sirotčí důchod je dávkou důchodového pojištění a jejím účelem je částečná kompenzace ztráty příjmu v důsledku úmrtí rodiče, osvojitele nebo osoby, která převzala dítě o péče nahrazující péči rodičů. Vychází se přitom z předpokladu, že taková situace nastává u všech dětí, které jsou ve smyslu zákona o důchodovém pojištění považovány za děti nezaopatřené.

Nárok na sirotčí důchod je dle zákona o důchodovém pojištění podmíněn splněním několika požadavků. Aby sirotkovi vznikl nárok na sirotčí důchod, musí být stanovené podmínky splněny kumulativně, to znamená, že musí být splněny všechny. Jednak musí sirotek splňovat podmínku nezaopatřenosti a zároveň musel být se zemřelou osobou v určitém taxativně vymezeném vztahu. Poslední podmínkou je skutečnost, že zemřelý ke dni svého úmrtí musel pobírat starobní nebo invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity) nebo splňoval podmínku nároku na některý z těchto důchodů. Pokud však nezaopatřenému dítěti zemřel rodič, osvojitel nebo osoba, která ho převzala do péče nahrazující péči rodičů následkem pracovního úrazu, tato poslední podmínka se nezjišťuje.

Příklad č. 1

Osoba pobírala od 1. 2. 2012 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, zemřela dne 15. 1. 2022. Dítěti, narozenému 26. 3. 2014, vznikl k tomuto dni nárok na sirotčí důchod. (Stejně tak by dítěti vznikl nárok na sirotčí důchod, pokud by zesnulá osoba byla poživatelem starobního důchodu.)

Příklad č. 2

Osoba zemřela dne 12. 2. 2022 ve věku 45 let, k uvedenému dni nepobírala starobní ani invalidní důchod. V období 10 let před úmrtím získala celkem 8 let a 59 dnů pojištění, čímž splnila podmínku nároku na invalidní důchod. Jeho nezaopatřenému dítěti tak vznikl nárok na sirotčí důchod. 

Od 1. ledna 2012, respektive od 1. února 2018, došlo u sirotčích důchodů ke změnám při posuzování nároků, mimo jiné proto, aby na ně dosáhl větší okruh sirotků.

V případě, kdy zemřelý nesplnil ani podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, vznikne nárok na sirotčí důchod i tehdy, pokud splnil podmínku alespoň poloviny této potřebné doby pojištění. Pokud nezíská ani polovinu potřebné doby pojištění, vznikne sirotkovi nárok i tehdy, jestliže zemřelý získal alespoň jeden rok doby pojištění bez náhradních dob pojištění podle právních předpisů České republiky v období posledních deseti let přede dnem úmrtí, nebo byl-li starší 38 let a získal alespoň dva roky takové doby pojištění v období posledních dvaceti let přede dnem úmrtí.

Příklad č. 3:

Otec dítěte zemřel dne 1. 8. 2022 ve věku 25 let, invalidní důchod nepobíral. Podmínkou pro nárok na invalidní důchod v jeho případě je získání 3 let pojištění. Zemřelý získal před smrtí celkem 1 rok a 25 dnů pojištění (bez náhradní doby). Podmínku nároku na invalidní důchod ke dni úmrtí sice nesplnil, nezískal ani polovinu potřebné doby pojištění. Nárok na sirotčí důchod ale jeho nezaopatřenému dítěti vznikne, neboť zemřelý splnil přede dnem úmrtí podmínku získání alespoň 1 roku pojištění (bez náhradní doby pojištění). 

Sirotčí důchod a jeho výše

Každý vyplácený důchod je v České republice tvořen ze dvou částí – základní a procentní výměry.

Základní výměra je pro všechny typy důchodů shodná a činí měsíčně 10 % průměrné mzdy. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry zesnulým pobíraného starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl zemřelý nárok v době smrti.

Příklad č. 4:

Zemřelý otec pobíral ke dni úmrtí 19. 8. 2021 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 10 550 Kč (základní výměra činila 3 550 Kč a procentní výměra 7 000 Kč). Sirotčí důchod činil k tomuto datu částku 6 350 Kč (základní výměra 3 550 Kč a 2 800 Kč procentní výměra).

Sirotčí důchod je, stejně jako ostatní důchody v České republice, pravidelně valorizován, a to od lednové splátky (v roce 2022 byla valorizace poprvé již od 1. 1. a do dne splatnosti náležel poživateli důchodu doplatek). Také na tento pozůstalostní důchod se vztahují podmínky mimořádné valorizace pro rok 2022, která s ohledem na rostoucí inflaci nastala celkem dvakrát – v červnu a v září.

Příklad č. 5:

Sirotkovi pobírajícímu sirotčí důchod od 19. 8. 2021 ve výši 6 350 Kč byl tento důchod od 1. 1. 2022 navýšen na částku 7 037 Kč (základní výměra 3 900 Kč a procentní výměra navýšená o 1, 3 % a částku 300 Kč činila 3 137 Kč). Od června na základě mimořádné valorizace pobíral sirotčí důchod ve výši 7 295 Kč (základní výměra 3 900 Kč a procentní výměra zvýšená o 8, 2 % činila 3 395 Kč) a od září bude pobírat důchod ve výši 7 472 Kč (základní výměra 3 900 Kč a procentní výměra zvýšená o 5, 2 % činila 3 572 Kč).

 

Nejčastější dotazy k sirotčím důchodům a nároku na jeho výplatu

1. Sirotek ukončil studium na střední škole a bude pokračovat na vyšší odborné nebo vysoké škole v následujícím školním (akademickém) roce. Náleží mu sirotčí důchod i za období prázdnin?

Obrázek
diskuze u stolu

Nezaopatřeným dítětem je sirotek, který bude dále studovat, i v období prázdnin. Protože Česká správa sociálního zabezpečení mu po ukončení studia na střední škole zastaví výplatu sirotčího důchodu, je třeba pro pokračování výplaty dávky doložit potvrzení o pokračování studia.

Potvrzení může student doložit i opožděně. Stává se tak často v případě, že mu jej škola vydává až v měsíci září po zápisu ke studiu. V těchto situacích není potřeba podávat proti rozhodnutí o odejmutí důchodu námitky, protože Česká správa sociálního zabezpečení výplatu sirotčího důchodu po obdržení potvrzení obnoví a důchod za příslušné období automaticky doplatí.

2. Sirotek přerušil studium na vysoké škole z osobních důvodů. Jak to ovlivní výplatu sirotčího důchodu?

Při přerušení studia příjemce sirotčího důchodu dříve, než bylo uvedeno v potvrzení o studiu, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do 8 dnů písemně ohlásit České správě sociálního zabezpečení. Poživatel sirotčího důchodu má podle zákona povinnost vrátit vyplacený důchod, který mu nenáležel.

Pokud bude v dalším školním (akademickém) roce sirotek pokračovat ve studiu po jeho předchozím přerušení, musí pro prokázání splnění nároku na výplatu důchodu dodat České správě sociálního zabezpečení nové potvrzení o studiu.

3. Sirotek studuje na vysoké škole a dne 15. 5. 2022 dosáhnul věku 26 let. Může pobírat důchod dále?

Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení věku 26 let. Dosažením věku 26 let ke dni 15. 5. 2022 ztrácí sirotek nárok na výplatu tohoto důchodu.

4. Sirotek dodal České správě sociálního zabezpečení potvrzení o studiu na akademický rok 2021/2022, dne 26. 1. 2022 své studium na vysoké škole ukončil. Vztahuje se nárok i na zbytek školního roku?

Ukončí či přeruší-li příjemce sirotčího důchodu studium dříve, než bylo uvedeno v potvrzení o studiu, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do 8 dnů písemně ohlásit České správě sociálního zabezpečení. Poživatel sirotčího důchodu má podle zákona povinnost vrátit vyplacený důchod, který mu nenáležel.

5. Šestnáctiletý sirotek ukončil studium na střední škole a zaregistroval se do evidence Úřadu práce České republiky jako uchazeč o zaměstnání. Má nárok na důchod?

Sirotčí důchod může být vyplácen i dítěti po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, pokud je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

V tomto případě je třeba České správě sociálního zabezpečení předložit potvrzení Úřadu práce České republiky.

6. Sirotek pro těžký úraz přerušil studium na střední škole. Zaniká mu nárok na důchod?

Nezaopatřené je pro účely nároku na výplatu sirotčího důchodu také dítě do 26 let věku, pokud se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. I jemu výplata sirotčího důchodu náleží. Tuto skutečnost však musí doložit potvrzením ošetřujícího lékaře.

7. Sirotek byl během studia na vysoké škole uznán invalidním pro invaliditu třetího stupně. Může nadále pobírat sirotčí důchod?

Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Pokud se tedy sirotek stane, například během svého studia, poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaniká mu dnem přiznání invalidního důchodu nárok na sirotčí důchod. V případě, že by mu invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebyl přiznán, neboť nesplnil podmínku potřebné doby pojištění, splňuje nadále podmínku nezaopatřenosti pro účely nároku na sirotčí důchod. Pokud by však byl sirotek uznán invalidním pouze v prvním nebo druhém stupni, nemá tato skutečnost vliv na pobírání sirotčího důchodu. Pouze by došlo k úpravě jejich výše.

8. Sirotek studující na vysoké škole nastupuje v měsících červenec a srpen na brigádu v rozsahu třicet hodin týdně se stanovenou odměnou 15 000 Kč měsíčně. Může i přesto pobírat stanovený důchod?

Student denního studia vysoké školy je pro účely nároku na sirotčí důchod považován za nezaopatřené dítě i v případě, kdy je v době takového studia výdělečné činný. Na tuto skutečnost nemá vliv ani výše výdělku z této výdělečné činnosti.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Autor/ka

Absolventka Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci a Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pracuje jako vedoucí oddělení metodiky důchodového pojištění na České správě sociálního zabezpečení. Ve své pozici se věnuje oblasti důchodového pojištění, provádí řízení a koordinaci činnosti oddělení metodiky důchodového pojištění, připravuje základní systémová řešení pro tvorbu celostátní koncepce důchodového pojištění, poskytuje právní stanoviska v oblasti důchodového pojištění a podílí se na návrzích procesních modelů a potřebných úprav aplikačního programového vybavení v oblasti důchodového pojištění (důchodová kalkulačka, IDA). Současně školí nejen pracovníky České správy sociálního zabezpečení, ale též pro Úřad práce ČR, Nadaci Krása pomoci či organizace pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Pravidelně vysvětluje problematiku důchodového pojištění a zejména starobního důchodu ve veřejnoprávních médiích a periodikách. Vedle toho učí na VOŠ a SOŠ sociálně-právní předměty Základy práva a Sociální politiku.

 

Odborná knihovna:
Články: