První telefon – jak na to?

Autor/ka: Michaela Slussareff (roz. Buchtová), Ph.D.
Datum publikace: 26. 09. 2021, Aktualizováno: 17. 02. 2023
Svůj první telefon jsem dostala někde v hlubokých devadesátkách od Ježíška. Pamatuji si ten moment doteď. Těžký, stříbrný Alcatel s nechutně oranžovým displejem, jehož baterka vydržela víc než týden. Několik prvních týdnů jsem s ním spala pod polštářem s nadějí, že mi někdo z kamarádů pošle esemesku. Dokonce si ten zvuk pořád dokáži vybavit. Sama jsem samozřejmě odepisovala ve zkratkách bez mezer, protože na kredit jsem si musela vydělat na brigádě se směšnou hodinovou sazbou. Také si pamatuji ten pocit, když zabzučel. Euforie, těšení, neschopnost v tu danou chvíli myslet na nic jiného, než ho odemknout a zkontrolovat zprávu. Když jsem o mnoho let později studovala to, jak v našem těle funguje hormon dopamin, došlo mi, že ten pocit nebyl vyprodukován ničím jiným, než obrovskou záplavou dopaminu, kterým si náš mozek označuje věci a aktivity, které nám přinášejí potěšení a radost.

Obsah článku:

V dospívajícím mozku jsou všechny pocity intenzivnější. Navíc jednou z nejdůležitějších věcí pro osoby v tomto věku je budovat vztahy, rozvíjet se, hledat vlastní hlas a identitu. Není divu, že telefon, tedy brána ke kamarádům, novým obsahům a zážitkům, je pro všechny děti a dospívající tolik atraktivní věcí. Nám dospělým je telefon zejména branou k práci a povinnostem. Máme možná občas problém pochopit to dětské nadšení a až extrémní potřebu trávit s telefonem každou volnou chvilku.

Obrázek
dívky a nahrávání na mobil

Podle výzkumné zprávy o dospívajících ve Velké Británii sestavené v roce 2018 University of Southern California a neziskovou organizací Common Sense Media, vytvořily mobilní telefony a počítače novou zónu rodinných konfliktů. Pro pětinu rodičů a dospívajících je používání technologií zdrojem hádky každý den. Další čtvrtina rodičů a dospívajících říká, že se o nich hádají asi jednou týdně. Rodiče obecně tvrdí, že „čas trávený u obrazovky“ patří mezi tři nejsilnější zdroje konfliktu; spolu s domácími pracemi a dobou, kdy jít na kutě. Jenže nové technologie se rozvíjejí závratnou rychlostí a současný výzkum za tím výrazně pokulhává. Není v akademických, ani lidských silách, přinášet ověřené znalosti dostatečně rychle a odpovídat tak na ustarané dotazy dnešních rodičů. Telefony, počítač a hry zkrátka na vrchol beztak vysoké hory témat, které rodiče s dětmi řeší, položili další obří balvan. S trochou šikovnosti na něj přesto můžeme bezpečně vystoupat, a otevřít nám všem nové obzory. Bude ale zapotřebí velká míra opatrnosti. 

Pořízení telefonu dítěti většinou v rodině představuje první velký předěl. Zároveň je to velký krok do digitálního světa, kam mají rodiče značně omezený přístup. Nelze jej jednoduše vypnout, či schovat ovladač, jako u tabletu nebo televize. Nelze dost dobře sledovat, s kým a jak po telefonu dítě mluví, jako jsme byli zvyklí na pískovišti nebo ve škole či školce, díky hlášením (někdy až příliš) všímavých učitelek. Chytrý telefon je branou do otevřeného světa internetu. Ten umí být pro děti zábavný a poučný, ale stejnou měrou i nevhodný nebo ubližující. To, jaké zážitky si z něj dítě odnese, záleží zejména na jeho schopnostech bezpečně se v něm pohybovat.  

České děti dostávají svůj první telefon tradičně v prvních ročnících základní školy, nejčastěji mezi sedmým a desátým rokem věku. Kdy je vhodný věk dítěti pořídit telefon je jedna nejčastějších otázek, které mi rodiče pokládají. Obecně se ale domnívám, že není úplně správná a tak trochu se jí vždy snažím vyhnout. Spíše bychom se totiž měli ptát na to, jak to udělat, aby dítě zůstalo na internetu v bezpečí a proč vůbec telefon pořizovat.

Proč? Otázka pro rodiče i dítě

Vlastní telefon se pro dnešní děti stal jakousi samozřejmostí a mnoho rodičů ani příliš nezkoumá, co je opravdu tím hlavním důvodem, proč telefon pořídit. Mnohdy je nákup telefonu spojený s momentem, kdy dítě začíná chodit samo do školy a na kroužky. Aby si jednoduše mohlo zavolat pomoc, pokud se dostane do nesnází, aby si našlo cestu, když se ztratí. Nebo abyste jako rodič mohli sledovat jeho pohyb na sdílené mapě. Dobré je sednout si a sepsat reálné důvody, strachy a obavy, které vás přivádí k myšlence na pořízení telefonu. Bude pro vás snazší rozhodnout, se zda je chytrý telefon jediným možným řešením. Možná se rozhodnete pro chytré hodinky s geolokací, takže si na svém telefonu kdykoliv najdete, kde se dítě právě nachází a případně na hodinky zavoláte. Nebo vám pro potřeby komunikace  nakonec postačí pouze tlačítkový telefon. Další rodiče se mohou rozhodnout pro úplně jiné řešení, a to naučit vlastní dítě zásadám toho, jak se o sebe postarat, jak se zorientovat ve městě a jak se zachovat v krizových situacích. 

Remote video URL

Velmi častým důvodem k pořízení telefonu je jakási potřeba vyrovnat se ostatním dětem ve třídě, které již telefon mají. Telefon se dnes rozhodně stal známkou sociálního statusu a může být pro děti v tomto věku opravdu důležitý. Děti mohou odmítat tlačítkové telefony, které jsou prostě “trapné” a “old school”. Vzpomínám si na dceru svého kamaráda vytrvale čekající na chytrý telefon až do věku 12 let, což můj kamarád považoval za vhodný věk pro takový předěl. Celou dobu raději vydržela úplně bez telefonu, než aby se ve škole ukázala s tlačítkovým. Pokud vám dítě tvrdí, že “ve třídě už mají smartphone prostě všichni”, zkuste si to ověřit. Zavolejte si s rodiči několika jejich spolužáků a zjistěte, jak to je doopravdy a jaký postoj zaujímají oni. Sociální status je v tak citlivém věku opravdu důležitou věcí, které bychom měli věnovat pozornost. V některých třídách se takto rodiče společně dokázali domluvit na momentu, kdy telefonem děti obdarují. Odpadlo zde riziko, že se děti budou cítit vyčleněně. 

Zároveň je vhodné s dítětem prozkoumat, proč si telefon reálně přeje. Chce na něm hrát hry? Chce být v kontaktu s kamarády? Chce být na sociálních sítích? Chce se cítit bezpečně, když jde domů ze školy? Chce být cool, patřit ke skupince spolužáků, které už telefon mají? Zvědomujte tyto důvody dítěti samotnému, seznamujte ho s vlastním názorem a obavami. Hledejte vhodný kompromis, který bude vyhovovat všem. Stejným způsobem byste měli postupovat i u otázky, zda pořídit telefon s daty, tarifem, nebo kreditem. Odpověď se může měnit v závislosti na věku, potřebách a samotné rodině a jejím nastavení. Také dobře promyslete, jaký telefon dítěti koupíte. Na základní škole nejspíš ještě není zvyklé nést vysoký díl zodpovědnosti a strach o příliš drahou věc pro něj může být až příliš svazující. Pokud je vaše dítě schopné ztratit tři páry rukavic za měsíc, asi není úplně nejlepší nápad začít posledním modelem iPhonu.

Pravidla online světa

Obrázek
sledování mobilu v noci

Ve chvíli, kdy se rozhodnete dítě telefonem obdarovat, promyslete to a domluvte pravidla. Vstupenka do online světa by neměla být pro jednoho. Je to nové, neznámé území, kterým dítě musíte alespoň na začátku provést. Dítě by mělo vědět, jak s telefonem zacházet bezpečně a vy, rodiče, byste měli mít vždy možnost zasáhnout. U malých telefonistů-začátečníků je jistě vhodné popřemýšlet o instalaci rodičovského softwaru. Kromě toho, že blokuje nevhodný obsah, může hlídat i časové nebo datové limity dítěte. Pokud jej používáte, počítejte ale s tím, že čím starší dítě, tím pro něj bude snazší tato omezení obcházet. A proto nezapomínejte na to, že nejlepší strategií je o online světě s dětmi mluvit a zajímat se. Zpanikařit a nainstalovat bez souhlasu dvanáctiletému puberťákovi do telefonu rodičovskou kontrolu je naopak velmi nešikovné. Co si o tom děti myslí, je moc pěkně shrnuto v recenzích řady softwarů rodičovské kontroly:

“Je to ta nejpříšernější aplikace na světě. Rodiče vám můžou zakázat úplně každou aplikaci. A když vám vyprší čas. Nejen, že je to otravný, ale někde v kolektivu i trapný. Takže bych to v životě nikomu nedoporučila maximálně svým rodičům, ať si vyzkouší jaký to je.”

Padlo zde, že první chytrý telefon je branou do online světa. Tam je k mání spousta zábavy a kamarádů, ale i cizích lidí a míst, kterým je lepší se vyhnout. Dětem proto nejde pouze vložit do ruky telefon a očekávat, že jsou dostatečně “staré” na to, aby si poradily. Není to otázka věku, ale připravenosti, zdravých návyků a bezpečných dovedností. Pro začátek se jistě držte následujících bodů:

  • Vysvětlete dětem, jaký obsah není pro ně, a kde zpozornět. Také to, proč výstraha typu "tento web je přístupný pouze osobám nad 18 let" neexistuje jen proto, aby se jednoduše odklikla. Naučte děti strategie, jak se chovat, pokud na něco nevhodného narazí. 
  • Vysvětlete jim, že schovat se za personu malého kamaráda či kamarádky je na internetu velice jednoduché. Že obzvlášť tam je třeba si hlídat s kým a o čem si povídáme.
  • Nelíbí se vám, že vaše dítě hraje na mobilu pouze hloupé hry? Možná neví o těch dobrých. Buďte aktivní. Hledejte s dětmi hodnotný obsah, pravidelně se k němu vracejte. Ještě vhodnější je hrát hry společně.
  • Učte dítě balancovat pobyt v on-line světě s validními aktivitami off-line. Nechávejte je občas se nudit, aby měly možnost přijít na to, co je opravdu baví.

Dohoda předchází hádkám

Obrázek
děti s mobilem e škole

Protože vás děti jistě překvapí a občas se něco pokazí, nebo se pohádáte, je vhodné se na takové momenty připravit a otevřeně je probrat již předem. V mnoha rodinách se osvědčilo s dítětem uzavřít psanou dohodu s pravidly, které by mělo při používání telefonu dodržovat. Pravidla by se měla věnovat například tomu, kdy, jak, s kým a za jakých podmínek telefon využívat, ale třeba i sankcím jaké mohou následovat při jejich porušení. Osobně jednotlivá pravidla řeším na webu digitalnizdravideti.cz a v online kurzech pro rodiče. Mezi nejdůležitější body, nad kterými je dobré se zamyslet, můžeme zařadit:

  1. Předej telefon jednomu z rodičů v 19:30 ve všední den a v 21:00 o víkendu. Celou noc bude telefon vypnutý. (Některé rodiny doma založily tzv. nabíjecí stanici, kam si všichni členové domácnosti mobilní zařízení odkládají na noc, nebo již po příchodu domů. To velice pěkně prostorově odděluje místa, kam se lze s telefonem “schovat” a všechny tak trochu nutí odstřihnout se od telefonů.)
  2. Neber telefon do školní třídy. S lidmi, se kterými si píšeš, si povídej doopravdy. Je to životní dovednost, která se ti bude hodit.
  3. Když děláš domácí úkoly, nech telefon v jiné místnosti, aby tě nerušil.
  4. Pokud spadne do záchodu, rozbije se nebo prostě zmizí, odpovídáš za náklady na opravu nebo nákup nového telefonu. Posekej trávník, najdi si brigádu, uspoř narozeninové peníze. Stane se to, měl(a) bys být připraven/a.
  5. Nekomentuj, neposílej ani neříkej přes telefon nic, co bys dané osobě neřekl(a) z očí do očí.
  6. Nevyhledávej a neposílej nic, co bys neřekl/a nahlas nebo neukázal/a před vlastními rodiči. Cenzuruj sám sebe, použij “babiččino pravidlo”: ukázal/a bys tohle před vlastní babičkou?
  7. Nekoukej do telefonu, když přecházíš silnici.

Co je “babiččino pravidlo”? Jde o jednoduchou zásadu, že nebudu na internetu hledat nebo přidávat obsah, či komunikovat takovým způsobem, který bych si nedovolil před vlastní babičkou. Také to, že nedávám na sociální sítě obsah, který by nemohl viset na babiččině lednici.

Mějte také předem jasno v tom, co bude následovat po porušení pravidel. Například, pokud vaše dítě překročí časový limit, můžete mu jej o stejný čas snížit hned další den, nebo bude muset odevzdat telefon večer o půl hodiny dříve, než je běžně domluvené. Nebo mu naložíte větší objem domácích prací. Je to na vás a vašich rodinných zvyklostech. Pokud ale budete mít vy i vaše dítě předem jasno v tom, jak se zachovat, vyhnete se zbytečným hádkám.

Posledním důležitým bodem je jít dítěti příkladem. Nepoužívat telefon k práci, když si spolu povídáte a hrajete. Když zapípá, hned k telefonu neutíkat a neodpovídat. Zkuste se neustále zamýšlet nad tím, jaké chování byste u svého dítěte chtěli vidět a podle toho se chovat sami . Když to není úplně možné, mluvte s dětmi o tom, co na telefonu děláte a proč to děláte. Pokud cítíte, že máte s mírnou “závislostí” sami problém, nebojte se o tom před dětmi mluvit. Nechte si od nich poradit, nebo jim také umožněte kontrolovat vás. Všichni se můžete otevřeně učit zdravým přístupům a strategiím.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Autor/ka

Je vystudovanou doktorkou informačních věd a působí jako výzkumník a pedagog na Univerzitě Karlově, v oboru Studia nových médií. Založila a vede neziskovou iniciativu digitalnizdravideti.cz. Tématům technologií a dětí se věnuje více než 15 let, vede několik výzkumných projektů a spolupracuje s vědci v celosvětovém měřítku. Má dvě děti, a tudíž ví, jak těžké je se zorientovat v digitální krajině, ve které dnešní děti vyrůstají. Proto o technologiích píše, mluví před pedagogy, žáky na školách a rodiči. Pro rodiče má i on-line kurzy, které na jednom místě shrnují zásadní výzkumné studie, které odhalují reálná nebezpečí, ale i potenciál technologií v dětském životě.

Odborná knihovna:
Články:
dívka s mobilem

Kdy jste pořídili nebo pořídíte dítěti první mobilní telefon?

Choices