Fenomén influenceři

• Co je influencer?
• V čem je vlastně problém?
• Jak se k celé záležitosti postavit jako rodič?
• Jak moc si děti utvářejí názory na základě postojů influencerů?
• Jak s dětmi o informacích ze sociálních médií mluvit?
• Mnoho rodičů se ptá, co vlastně mohou udělat pro své dospívající děti které se zdají být téměř posedlé sociálními médii…
• A co když si vaše dítě chce založit vlastní YouTube kanál a tvořit na něm obsah?

Co je influencer?

Ve své nejzákladnější definici jsou influenceři lidé, používající platformu sociálních médií (nejčastěji YouTube, TikTok, či Instagram) k ovlivnění svého publika. Sdílením svého obsahu mohou influenceři ukazovat a říkat svému publiku, co si obléknout, co si koupit, a dokonce i čemu věřit nebo jak jednat. Čím více sledujících a lajků mají, tím důvěryhodněji působí a tím více sledujících získávají. Jejich vliv tak roste. 

Obrázek

Možná si říkáte, že “influencer” je prostě jen nový termín pro celebritu. A v některých ohledech máte pravdu. Celebrity i influenceři mají velkou sociální sledovanost a těší se velké oblibě v různých skupinách veřejnosti. To, co je odlišuje, je způsob, jakým budují svůj vliv. Celebrita se obvykle proslaví svým talentem a rozvíjí svou osobnost prostřednictvím tradičních médií, jako je televize, film nebo rádio. Práce a osobnost influencera se ale obvykle utvářejí na sociálních médiích, kde si získávají publikum tím, že prokazují své znalosti v úzké oblasti, o kterou se zajímají. Může jít o líčení, oblékání, jídlo, sport, ale i např. politické dění. Většinou nejde o hluboké a odborné znalosti, spíše o veliký zájem a touhu předávat ho dál. Influenceři jsou oblíbení jednoduše pro to, kdo jsou, ne nutně tím, co dělají.

Je důležité uvědomit si, že úspěšní influenceři jsou placeni různými firmami s cílem prodat jejich produkty. Ve svých příspěvcích často hodnotí různé zboží a nepřímo chválí některé výrobky, čímž podporují nový druh reklamy, který může zůstat dětským očím skrytý a neprůhledný. Ti, kteří začínají nebo mají menší okruh fanoušků, dostávají od firem většinou výrobky zdarma, přičemž ti nejúspěšnější vydělávají takové peněžní sumy, o jakých by se většině z nás mohlo jen zdát.

V čem je vlastně problém?

Jde zejména o to, že influenceři jsou pro mnoho dětí a dospívajících něco jako kamarádi. Jsou často podobně staří, ve videích se svěřují se svým životem, otevírají se svým divákům podobně, jako to s námi dělají naši přátelé a obecně to “s námi myslí dobře”. Proto nám doporučují to nejlepší zboží, které sami vyzkoušeli. Podle marketingových studií je pro více než sedmdesát procent spotřebitelů pravděpodobnější, že si koupí právě osobně doporučený produkt nebo službu. O to jde v influencerství zejména. 

Obrázek

Influencer marketing je dnes jednou z nejrychleji rostoucích oblastí marketingu. Na sociálních sítích influenceři sdílejí své názory na produkty, služby a značky tisíckrát za den. Lze je považovat za jakési názorové vůdce, kteří komunikují s rozsáhlou sociální sítí sledujících. Kromě toho, že prodávají věci a služby, zastupují určitý styl a vzhled. V mnoha psychologických studiích se dnes řeší právě např. problematika vztahu k vlastnímu tělu. Mnoho influencerů propaguje kulturistiku, či zdravý životní styl. To ale může na jejich fanoušky působit i kontraproduktivně. Mnohdy se stávají stále více nespokojenými s vlastním vzhledem a tělem a začínají držet nezdravé diety, či přehnaně cvičit. 

Jak se k celé záležitosti postavit jako rodič?

Vzhledem k tomu, že každé dítě má na sociálních sítích jinou zkušenost, neexistuje žádný univerzální přístup. Mnoho dospívajících má převážně neutrální nebo pozitivní zkušenosti, nachází sociální podporu nebo se zapojuje do zajímavých diskuzí, zatímco jiní se setkávají s negativními věcmi. Jedním z důležitých poznatků z výzkumu nedávno uniklého z interních databázi Instagramu bylo, že sociální média založená na obrázcích (Instagram, TikTok) mohou mít silný vliv na zranitelné dospívající. Instagram je silně orientován na vzhled. Extrémní používání filtrů obličeje a úpravy obrázků vytvářejí nerealistické tělesné ideály. Dospívajícím obávajícím se o vzhled těla a náchylným k poruchám příjmu potravy je vhodné doporučit, aby se Instagramu a dalším sociálním médiím zaměřeným na vzhled spíše vyhýbali. Nebo bychom jako rodiče měli často kontrolovat, jak se zde cítí.

Děti by se měli učit hlubokému kritickému myšlení o obsahu na sociálních sítích. Rodiče by se neměli bát sdílet vlastní pocity a zkušenosti, otevírat diskuzi o pocitech dítěte, porovnávání se s ideály apod.

Jak moc si děti utvářejí názory na základě postojů influencerů?

Jednoduše řečeno: dost, ale… Pro mnoho dětí jde opravdu o důležité postavy, kterým bezmezně důvěřují. To není nepodobné celebritám našeho dospívání. Pro nás, kteří jsme milovali Kurta Cobaina, byl jeho názor také svatý. Chtěli jsme se mu podobat, nosili jsme stejné boty a podobně děravý a vytahaný svetr. S influencery je to podobné, ale problém je spíše v tom, že Kurt Cobain cíleně neprodával nic víc, než svou muziku. Důležitá je také další věc; dnešní děti a dospívající získávají většinu informací a zpráv právě ze sociálních médií. Od svých známých a influencerů. Proto je nutné, aby se dozvěděly, že jejich motivy nemusí být vždy správné a prezentované informace nemusí být pravdivé.

Jak s dětmi o informacích ze sociálních médií mluvit?

Pravidelně mluvte s dětmi o tom, že ne všechny informace, které z internetu získávají, jsou pravdivé. Ptejte se, jaký je rozdíl mezi televizní reklamou, krátkými memy na sociálních sítích a osobním rozhovorem. Hledejte malé momenty k zamyšlení a společnému poznávání toho, jak na nás různá mediální sdělení mohou působit:

• Když se společně díváte na televizi nebo na YouTube a vyskočí reklama. 
• Když čtete informace z webu, přemýšlejte společně o tom, proč jsou témata prezentována tak, jak jsou prezentována, na jaké emoce cílí a proč. Co je zájmem autora?
• Když se díváte na YouTubery, přemýšlejte o tom, jak o tématech mluví. Proč řeší to, co řeší. Mohou mít nějaké sponzory? Jaké? 
• Mluvte o tom, jaký dopad na naše vidění světa může mít fakt, že většinu informací získáváme ze sociálních sítí. Ty vybírají ke zobrazení jen stále stejný druh témat a názorů. Algoritmy sociálních sítí záměrně hledají to, s čím budeme souhlasit, což jim zajistí, že na nich zůstaneme delší dobu. Pak ale můžeme jen těžko porozumět opačnému názorovému spektru.

Nechte odpovědi na dětech. Nemusíte mít vždy jasno, umožněte jim udělat průzkum nebo se do něj pusťte společně. Je to první krok v budování kritického myšlení a mediální gramotnosti.

Mnoho rodičů se ptá, co vlastně mohou udělat pro své dospívající děti, které se zdají být téměř posedlé sociálními médii

Obrázek

Je nutné podotknout, že pro většinu dospívajících jsou aktivity na sociálních médiích jednou z nejdůležitějších součástí společenského života. Zatímco mnoho z nich uvádí pozitivní zkušenosti se sociálními médii, jako hluboká komunikace s přáteli, pocit většího propojení se svými blízkými a získávání podpory od online kamarádů, někdy mohou také vyvolávat úzkost. Například dle studie Common Sense Media je zřejmé, že 45 % dospívajících používá sociální média každý den, ale zároveň k nim chová negativní vztah. To může naznačovat, že se cítí pod jistým tlakem. Tlakem být stále online, tlakem vypadat dokonale, tlakem znát vše, co je v dané skupině populární atd.

Pokuste se společně prozkoumat jaké pocity má vaše dítě ze sociálních sítí. Pokud je neustále používá proto, aby nezmeškalo něco důležitého (označováno jako FOMO, strach z promeškání), po používání sociálních médií se cítí hůře. Porovnává se, je nespokojeno se svým vzhledem a tělem, uchyluje se například i k drastickým dietám či přehnanému cvičení. Právě tyto aspekty  mohou ukazovat na nezdravý způsob používání sociálních sítí. Zde je již možná čas zakročit. Promluvte si, pokuste se společně omezit jejich používání, nebo najděte jiné influencery, kteří mluví o pozitivních a produktivních věcech: o cestování, vědě, tvorbě komiksů. Čemkoliv, co vaše dítě zajímá a není jen o vzhledu a oblečení. Pomozte dítěti zapojit se do nových aktivit, kroužků a činností. Zároveň můžete společně hledat obsah influencerů a uživatelů, kteří kriticky řeší právě problematické aspekty médií (poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, nebezpečné výzvy apod.). Pokud se vaše dítě cítí depresivně nebo vykazuje známky úzkosti (vyhýbání se společenským nebo rodinným aktivitám, zhoršující se známky, dramatická změna chování), obraťte se na svého pediatra s žádostí o pomoc.

A co když si vaše dítě chce založit vlastní YouTube kanál a tvořit na něm obsah?

Obrázek

Rodičům se to může zdát cizí, ale pro děti je video zábavným způsobem komunikace. I když můžete mít obavy z rizik vysílání na webu – a jsou naprosto oprávněné – vaše dítě to může vnímat jako způsob, jak se vyjádřit, naučit se nové digitální dovednosti, sdílet své zájmy s přáteli a kreativně experimentovat. Je důležité vyvážit obavy s výhodami, které může opravdu získat.

Je třeba si uvědomit, že YouTube je sociální síť určená uživatelům starším 13 let. Děti, které začnou používat sociální sítě v dřívějším věku, vykazují podle některých studií více problematických aspektů: deprese, úzkosti, nespokojenost s vlastní osobou a vzhledem, více hádek s rodiči apod. I když to otevřeně nedoporučuji, pokud rodiče chtějí dítěti založit účet na sociálních sítích a YouTube ještě před třináctými narozeninami, není to nezákonné. Je však třeba, aby rodič na dané platformě souhlasil. V tom případě je vhodné pro přihlášení použít účet rodiče, či některý kontrolovaný dětský účet. Pokud máte zařízení Android, můžete použít aplikaci Family Link od Googlu, která vám umožní vytvořit dozorovaný účet pro děti mladší 13 let. Zvláštní pozornost pak věnujte výchozím nastavením nahrávání (kde můžete svá videa nastavit jako soukromá) a komentářům, které můžete schvalovat před zveřejněním, nebo je úplně vypnout. Pokud používáte svůj vlastní účet, můžete vše sami nahrávat, ale vaše dítě může mít stále spoustu kreativní kontroly nad designem kanálu, popisy a samozřejmě i obsahem videí.

Zdroje:

1. Harrigan, P., Daly, T. M., Coussement, K., Lee, J. A., Soutar, G. N., Evers, U. (2021). Identifying influencers on social media, International Journal of Information Management, Volume 56, ISSN 0268-4012, https://doi.org/10.1016/j.ijinfomgt.2020.102246.
2. Rideout, V. and Robb, M. B. (2021). The role of media during the pandemic: Connection, creativity, and learning for tweens and teens. San Francisco, CA: Common Sense.
3. Slussareff, M. (2022) Hry, sítě, porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a dospívání. Jan Melvil Publishing (v tisku).

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku