Přehlížená hostitelská péče mění životy k lepšímu

Obsah článku

• Proč je hostitelská péče dnes tak důležitá
• Jak hostitelská péče funguje
• Právní rámec hostitelské péče
• Kdo se může stát hostitelem
• Nejčastější otázky o hostitelské péči
• Přínosy hostitelské péče
• Výzvy a limity
• Emocionální náročnost a přechodnost vztahů
• Nutnost přípravy a spolupráce s odborníky
• Jak se zapojit
• Navázání vztahu s dítětem
• Jiné formy zapojení

Hostitelská péče je dlouhodobý a opakující se kontakt dítěte žijícího v dětském domově s dospělým, který není jeho biologickým příbuzným. Tato alternativa k náhradní rodinné péči, typicky pěstounské péči nebo osvojení, umožňuje dětem zažít vztah s někým, kdo stojí mimo prostředí dětského domova. Je založena na dobrovolnictví a otevřená širokému spektru zájemců. Mohou ji poskytovat jednotlivci, páry nebo celé rodiny. Určena je zejména dětem, které mají menší šanci na pěstounskou péči, například starším dětem (obvykle od osmi let výše, i když vždy záleží na individuálním posouzení), sourozeneckým skupinám nebo dětem z romského etnika. Hostitelská péče neznamená trvalé soužití, jako v případě adopce nebo pěstounství. Dítě zůstává v dětském domově, ale pravidelně tráví s hostiteli víkendy, prázdniny nebo jiné společné chvíle. Účelem je poskytnout dítěti možnost navázat citový vztah a zažít fungování běžné rodiny, především pak vztahů v ní.

Proč je hostitelská péče dnes tak důležitá

Důvod, proč je o hostitelské péči potřeba mluvit právě teď, souvisí se změnami ve vnímání péče o ohrožené děti. Stále častěji se zdůrazňuje důležitost vztahového zázemí, hovoří se o tom, že instituce nikdy nemohou nahradit osobní vazbu. V mnoha případech se pro děti z dětských domovů nenajde ani adoptivní rodina, ani dlouhodobí pěstouni. Právě pro ně může být hostitel klíčovou osobou. Člověkem, který o ně stojí, i když si je nevezme natrvalo domů. Nejde o to nahradit rodinu, ale nabídnout důvěrný vztah a možnost zažít běžné věci – uvařit si společně oblíbené jídlo, vést obyčejný rozhovor, vyrazit na procházku. Vytvořit prostor, kde jsou vítány. To vše v rámci dlouhodobějšího kontaktu, který se opírá o stabilitu, zájem a vzájemný respekt.

Jak hostitelská péče funguje

Podle dosavadního popisu může hostitelská péče působit celkem jednoduše. Lidé si občas představují, že si dítě „vezmou na víkend domů“ a tím to končí. Ve skutečnosti jde ale o vztah, nikoli jednorázovou návštěvu. A jako každý jiný má i ten hostitelský svá pravidla, omezení i dynamiku. Na úvod je dobré ujasnit si, jak se hostitelská péče liší od pěstounství nebo adopce, protože se tyto pojmy někdy pletou. Ve skutečnosti jde o tři různé formy péče o děti – liší se rozsahem, délkou i právním rámcem.

Na rozdíl od adopce nebo pěstounství hostitel není zodpovědný za každodenní výchovu dítěte, ani ho právně nezaštiťuje. Dítě zůstává pod dohledem dětského domova a dalších institucí. Může však pravidelně zažívat blízkost, důvěru a individuální pozornost dalšího dospělého. Být hostitelem je příležitostí pro ty, kdo chtějí konkrétnímu dítěti pomoci, ale z různých důvodů si ho nemohou (nebo nechtějí) vzít domů natrvalo.

Právní rámec hostitelské péče

Obrázek

Definice hostitelské péče jako samostatné formy náhradní rodinné péče není v české legislativě jasná. Problematiku částečně upravuje § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který stanovuje pravidla pro krátkodobý pobyt dítěte mimo zařízení u fyzických osob. Kvůli rozdílným přístupům mezi jednotlivými kraji, orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dětskými domovy vzniká určitá právní nejistota. Každé zařízení může postupovat trochu jinak. Proto vznikla z iniciativy Nadace Sirius pracovní skupina, která se ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a neziskovými organizacemi snaží o sjednocení přístupu. Výsledkem by měly být tři metodiky, které mají pomoci zlepšit srozumitelnost a bezpečnost celého procesu. Už 20. listopadu 2024 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi MPSV, MŠMT, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem pro místní rozvoj. Memorandum podporuje koordinaci mezi resorty a je součástí širšího projektu MPSV „Vypracování nové komplexní právní úpravy na ochranu dětí a podporu rodiny“, který vzniká ve spolupráci s UNICEF a Evropskou komisí. Cílem je mimo jiné posílit a podpořit alternativní formy péče, včetně té hostitelské.

Kdo se může stát hostitelem

Hostitelem se může stát každý dospělý člověk, který má chuť navázat vztah s dítětem z dětského domova, nabídnout mu svůj čas, zájem a bezpečné prostředí. Nemusíte být dokonalí, mít vlastní děti, bydlet ve velkém domě ani mít psychologické vzdělání. Jednoduše řečeno, ideální profil hostitele neexistuje. Důležitá je hlavně motivace, stabilita a schopnost vytvořit důvěrný, zdravý vztah. Samotná péče může mít různou podobu. Někdy jde o pravidelné víkendy, jindy o prázdninový pobyt. Některé děti jezdí k hostitelům na Vánoce nebo během jarních prázdnin. Délka kontaktu není tak podstatná, důležitá je kontinuita a důvěra. Děti potřebují vědět, že o ně někdo stojí, že se na ně těší, že mají místo, kam se mohou vracet. Prakticky vždy platí, že konkrétní podmínky určuje dětský domov, kde dítě žije. Vše probíhá se souhlasem OSPOD. Hostitelská péče tedy není formálně vymezenou právní kategorií, stojí na dohodě mezi domovem, hostitelem a OSPOD, s ohledem na potřeby a přání dítěte.

Přínosy hostitelské péče

Hostitelská péče působí na první pohled nenápadně. Pár víkendů, jedno dítě, jeden dospělý. Ve skutečnosti se ale může takový vztah stát jedním z nejzásadnějších momentů v životech obou zúčastněných. Děti, které zažily odmítnutí, opuštění nebo zanedbávání, si do ústavní výchovy přinášejí hlubokou nedůvěru k dospělým. Vztahy znají především jako formální, přechodné a podmíněné. O to silnější je pro ně zážitek, když poprvé poznají, že existuje člověk, kterého si samy vyberou a který na ně myslí, těší se a vrací. Znovu a znovu. Hostitelská péče tak nepřináší jen „nové zážitky“ nebo „zajímavou změnu prostředí“. Dotýká se samotného vztahu mezi dítětem a hostitelem, ale má i širší dopad – na okolí, na rodinu, na společnost.

Přínosy pro dítě

Obrázek

Pro dítě je hostitelská péče někdy první zkušeností s tím, že vztah může být blízký, dobrovolný a trvalejší. Dítě zažívá individuální pozornost, někdo se zajímá právě o ně. Postupně se může měnit jeho představa o tom, co znamenají důvěra, přijetí a blízkost. Skrze kontakt s hostitelem si může poprvé vyzkoušet, jak vypadá běžný život v rodinném prostředí s jeho rytmem, radostmi i možnými konflikty. Může vidět, že spory se dají řešit jinak než křikem nebo dramatem, že je normální těšit se, být unavený, mít prostor pro vlastní nálady. A hlavně, že vztah, který něco vydrží, je možný. Zároveň může hostitelský vztah podpořit i vazbu dítěte na jeho původní rodinu. Hostitel není konkurence ani náhrada, spíš průvodce. V některých případech pomáhá zprostředkovat kontakt, jindy může dokonce motivovat rodiče k tomu, aby se do života dítěte aktivněji vrátili.

Přínosy pro hostitele

Vztah s dítětem z dětského domova bývá pro hostitele silnou a formující zkušeností. I když nenesou každodenní zodpovědnost, jsou přítomní ve chvílích, které jsou zásadní a které se zapíšou do života dítěte i jejich vlastního. Mnoho hostitelů mluví o tom, že si díky této roli začali víc vážit věcí, které dřív považovali za samozřejmé. Objevili, že někdy stačí málo: být dostupný, naslouchat, být opravdový. A zároveň se naučili pracovat s nejistotou, s pomalým budováním důvěry, s emocemi, které nejde řídit. Hostitelský vztah přináší i osobní růst. Učí trpělivosti, pokoře, větší citlivosti k příběhům druhých. Pokud má hostitel vlastní děti, otevírá se i prostor k novým rozhovorům, například o dětství, spravedlnosti, přijetí. Je to způsob, jak žít solidaritu v praxi, nejen v teoriích. Vztah s dítětem z institucionální péče není vždy snadný. Ale bývá skutečný. A právě to z něj dělá jednu z nejautentičtějších zkušeností, které člověk může zažít.

Přínosy pro systém

Z pohledu systému je hostitelská péče jedním z mála způsobů, jak dítěti nabídnout vztahovou zkušenost, i když se pro něj nedaří najít pěstounskou nebo adoptivní rodinu. Neřeší úplně „vše“, ale může být zásadní ochranou proti důsledkům institucionalizace – izolaci, nejistotě, neschopnosti navazovat vztahy. Hostitelský vztah dítě stabilizuje. I když nadále žije v zařízení, má někoho, kdo se opakovaně vrací. To samo o sobě může výrazně ovlivnit jeho schopnost zvládnout dospívání a přechod do samostatnosti. Zároveň je hostitelství flexibilnější a dosažitelnější než jiné formy péče, protože umožňuje zapojení lidí, kteří nemohou nebo nechtějí být pěstouny, ale přesto mají co nabídnout. Tím posiluje komunitní rozměr péče o děti a přináší do systému lidský prvek, který by v něm jinak chyběl.

Výzvy a limity

Hostitelská péče může být pro dítě obrovskou oporou. Přesto s ní přichází i náročné momenty a úskalí, na která je potřeba být připraven. Rizika k hostitelství neodmyslitelně patří, ale spíš než důvodem se mu vyhýbat jsou výzvou k tomu, abychom vztahům věnovali větší péči, důraz na přípravu a dlouhodobé provázení. Ne každý vztah vydrží. Ale i krátké propojení může být pro dítě klíčové. Může být prvním krokem k důvěře v sebe i ve svět kolem.

Emocionální náročnost a přechodnost vztahů

Obrázek

Jedním z hlavních rizik hostitelské péče je citová zranitelnost, jak na straně dítěte, tak dospělého. Dítě, které zažilo ztrátu nebo odmítnutí, přistupuje k novému vztahu s velkou opatrností. Může trvat dlouho, než začne důvěřovat, a ještě déle, než si připustí, že ho někdo opravdu vidí a přijímá. Pokud pak dojde k přerušení kontaktu, může to vnímat jako potvrzení starých zkušeností. Taková situace bývá bolestivá a někdy zanechá hlubší stopu než odchod z biologické rodiny. Zklamání mohou prožívat i samotní hostitelé. Přicházejí s velkým odhodláním a otevřeným srdcem, ale realita může být jiná, než očekávali. Děti nejsou vždy přístupné, neumějí blízkost přijímat ani vyjadřovat. Někdy vztah neprobíhá podle představ, dítě může ztratit zájem nebo ho dokonce zcela přerušit.

Nutnost přípravy a spolupráce s odborníky

V těchto chvílích je klíčová kvalitní příprava, průběžná podpora a otevřená komunikace, a to jak s dítětem, tak s odborníky, kteří se v péči o ohrožené děti dlouhodobě pohybují. Citlivou oblastí bývá i spolupráce s institucemi, tedy s dětskými domovy, sociálními pracovníky nebo úřady. Ne vždy je přijetí hostitelů systematické a vstřícné. Liší se přístupy i očekávání, občas vznikají nedorozumění nebo nejistota, kdo co zajišťuje. I tady je důležitá transparentnost, vzájemný respekt a jasné dohody, které ochrání  dítě, hostitele i dětský domov. Nedůvěra může přetrvávat o mezi odbornou veřejností nebo pracovníky dětských domovů. Často vychází z dřívějších zkušeností, kdy vztah chvíli fungoval a pak náhle skončil. V takových případech mohlo dojít k retraumatizaci dítěte. Dříve nebyly tyto situace dostatečně podchyceny, chybělo školení, nebyla zajištěna odborná podpora ani doprovázení hostitelů. Dnes se ukazuje, že právě kvalitní příprava, otevřenost a systematické provázení mohou tyto obavy postupně zmírnit a vztahy postavit na pevnějších základech.

Jak se zapojit

Cesta k hostitelské péči začíná jednoduše: prvním kontaktem. Pokud vás možnost stát se hostitelem oslovila, můžete kontaktovat organizaci, která se hostitelské péči věnuje, například Nadační fond SPOLUŽIVOT. Koordinátorka vám nabídne úvodní rozhovor, zpravidla online nebo po telefonu, kde můžete otevřeně mluvit o svých představách, očekáváních i obavách. Tento rozhovor trvá přibližně hodinu a předchází mu několik základních podkladů: zaslání životopisu s fotografií, krátký motivační dopis a výpis z rejstříku trestů. Nejde o výběrové řízení, ale o to, abychom vás mohli lépe poznat a adekvátně vás provázet celým procesem. Následuje přípravný seminář, který vás seznámí s reálnými situacemi, výzvami i radostmi hostitelské péče. Získáte prostor potkat se s odborníky i lidmi, kteří už hostiteli jsou. Během celé přípravy máte k dispozici psychologickou a terapeutickou podporu.

Navázání vztahu s dítětem

Obrázek

Po absolvování přípravy hledáme společně konkrétní možnosti zapojení, ideálně ve vašem regionu. Pomůžeme vám navázat kontakt s dětským domovem, nejprve jako zájemci o hostitelskou péči/dobrovolníkovi. Poznáte prostředí, děti i rytmus zařízení. Vztah s konkrétním dítětem vzniká postupně a přirozeně. Nejde o výběr z katalogu, ale o živý proces, ve kterém hraje roli souhlas a sympatie ze strany dítěte. Jakmile se ukáže, že vzájemné propojení dává smysl a dítě má zájem vztah rozvíjet, může dojít k přechodu do hostitelské péče. S tím souvisí kontakt s OSPOD. Místní orgán sociálně-právní ochrany dětí provede sociální šetření ve vašem bydlišti a případně požádá o psychologický rozbor. Cílem není prověřit dokonalost, ale ujistit se, že dítě bude v bezpečí a vztah nebude bezdůvodně přerušován. Vše probíhá se souhlasem dítěte a ve spolupráci s dětským domovem a OSPOD, který za něj nese odpovědnost. Ani po navázání vztahu na to nejste sami. Hostitelé zůstávají v kontaktu s koordinátorem a mohou využívat konzultace, podpůrné skupiny, vzdělávání i finanční podporu na související náklady. Smyslem je, aby se vztah mohl rozvíjet udržitelně, s respektem k dítěti i hostiteli.

Jiné formy zapojení

Ne každý může nebo chce být hostitelem. To ale neznamená, že nemůže pomoci. I jednorázové nebo krátkodobé zapojení může mít smysl. V dětských domovech je vítaná pomoc s doučováním, organizací volnočasových aktivit nebo s jednorázovými akcemi, které dětem přinášejí pozornost, kontakt s okolním světem a zážitky mimo instituci. Důležitou roli hraje také osvěta. Prosté šíření informací o hostitelské péči pomáhá bořit mýty a otevírat dveře dalším lidem, kteří by o ní jinak nevěděli. Podpořit můžete i samotné neziskové organizace věnující se propojování dětí a hostitelů – finančně, materiálně nebo odborně. Své schopnosti, zkušenost a know-how můžete využít při zapojení do terapií, koučinků, právního poradenství nebo třeba pro pomoc se správou webu. Důležitý je zájem, otevřenost a ochota něco udělat. I jeden malý krok může změnit život jednoho dítěte. A to za to stojí.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku