Rodič ve vězení – výzva pro dítě i pečovatele

V životě rodiny mohou nastat případy, kdy se jeden nebo oba rodiče dítěte ocitnou ve vězení. Taková situace je pro dítě nesmírně náročná, ovlivňuje jeho prožívání a velmi často se odráží i v chování. Dítě je mnohdy umístěno do některé z forem náhradní rodinné péče, což je výrazná životní změna jak pro něj, tak pro samotné pěstouny. 

Obsah článku:

• Současná situace
• Rodič ve vězení. A co bude s dětmi?
• Dopady uvěznění rodiče na děti
• Pomoc a podpora pro děti, pěstouny i rodiče
• Doporučení pro pěstouny

Současná situace

Doposud nebylo dětem, jejichž rodič se ocitl ve vězení, věnováno ze strany společnosti příliš pozornosti. V souvislosti s uvězněním se hovoří zejména o vězních samotných. Je ale třeba mít na paměti, že uvězněním člověka, který je zároveň rodičem, dítě ve své podstatě přichází o matku či otce. Někdy je těžké představit si, že pachatel trestného činu je schopný i nadále pečovat o své dítě, dávat mu lásku a naplňovat jeho potřeby. Ovšem to, že se zachoval protiprávně, nemusí znamenat, že není dobrým rodičem.

Děti mají právo být se svým tátou nebo mámou v kontaktu, a to i tehdy, pokud jsou ve vězení. Pokud takovou šanci nemají, můžeme se u nich setkat s psychickými, sociálními a někdy i zdravotními problémy. Objevit se mohou také výchovné obtíže, neúspěchy ve škole a ohrožení celkového vývoje dítěte.

Pomoc v současnosti nabízejí spíše neziskové organizace, jelikož podpora a zájem ze strany státu prozatím není dostačující. V návaznosti na danou skutečnost proto vznikl projekt „Děti jsou bez viny“, který se snaží upozornit na potřebu cílené a intenzivní práce s dětmi v náhradní rodinné péči a s jejich pěstouny. Jedním z výstupů projektu je "Metodika pro práci s rodinami s uvězněným rodičem".

Rodič ve vězení. A co bude s dětmi?

Jestliže se rodič dostane do vězení, musí být dítěti zajištěna jiná forma péče. S ohledem na možnosti a zejména na zájem dítěte je obvykle rozhodnutím soudu umístěno do péče druhého rodiče nebo do některé z forem náhradní péče (ústavní nebo rodinné). Využita může být také pěstounská péče na přechodnou dobu.

Pěstoun se ovšem často ocitá v situaci, která je pro něj nová a nemusí rozumět specifickým potřebám dítěte. V úvahu je potřeba vzít i další důležité aspekty:

• Pečovatelé, kteří se po dobu uvěznění rodiče starají o dítě, nemají mnohdy znalosti o fungování vězeňského systému a oceňují, pokud se k nim dané informace dostanou.
• Sami pečovatelé mají své pocity a potřeby ve vztahu k uvězněnému rodiči – mohou cítit strach, zlobu, výčitky, opovržení a podobně. To se samozřejmě promítá do jejich fungování vzhledem k dítěti. Pečovatel by proto měl mít prostor, kde si své pocity může uvědomit, aby je následně dokázal oddělit od pocitů, které k uvězněnému rodiči chová dítě. Toto je důležité například pro případné návštěvy dítěte ve věznici.
• S pečovateli je vhodné také probrat, jak celou situaci může dítě vnímat, a směřovat je tak k lepšímu porozumění – například zlobení není projevem despektu vůči pečovateli, ale může být ventilací strachu či nespokojenosti.

Pokud dítě přechází do péče příbuzných, bývá výhodou, že zůstává ve stabilním a známém prostředí. Ovšem sami příbuzní se potýkají s mnoha různými pocity ve vztahu k uvězněnému rodiči, což se může odrážet v péči o svěřené děti, jejich ochotě spolupracovat a podobně. Obdobná, možná ještě náročnější situace, nastává tehdy, pokud se pěstounem stane prarodič. Mísí se v něm totiž silné pocity týkající se jak uvězněného rodiče, tak dítěte.

Dopady uvěznění rodiče na děti

Při uvěznění rodiče se děti musejí zpravidla vyrovnávat s náročným vnitřním konfliktem – mají svého rodiče rády, ale zároveň vnímají, že jej ostatní odsuzují za to, co provedl. Nejtěžší bývá pro dítě období těsně po uvěznění a poté první návštěva rodiče.

Uvěznění rodiče má dopad na celou osobnost a prožívání dítěte, na vztahy s okolím, s vrstevníky a podobně. Jak bude dítě celou situaci vnímat, ovlivňují různé faktory – jeho věk, pohlaví, uspořádání rodiny, vztah s rodičem před uvězněním, případný kontakt během uvěznění, vysvětlení dané situace, psychická odolnost dítěte a další aspekty. Dítě se musí vyrovnat s tím, že se o něj stará někdo nový, že musí například změnit školu a přátele, což pro něj může být velmi traumatizující. Objevit se může stigmatizace, šikana, popichování nebo nadávky ze strany okolí. Náročnou změnou může být také snížení socioekonomické úrovně.

Nejčastější pocity, které děti uvězněných rodičů zažívají:

• smutek, nízká sebeúcta, osamělost
• zmatek a pocity bezmocnosti, protože nerozumí tomu, co se stalo, a neví, jak situaci změnit
• obavy o bezpečí své i rodičů
• zlost na rodiče, na systém nebo na pečující osobu, že musejí žít bez mámy nebo bez táty
• nevěří lidem nebo mají strach navázat vztah s ostatními lidmi

Nejčastější projevy chování u dětí:

• stažení se od kamarádů a od rodiny
• problémy se spaním, noční můry, špatné sny
• hyperaktivita, agrese
• poruchy příjmu potravy
• problémy ve škole: obtížná koncentrace, špatné známky, chození za školu, vyrušování nebo problémy s chováním

Pomoc a podpora pro děti, pěstouny i rodiče

Služby, které se zaměřují na pomoc dětem, můžeme dělit na komunitní a kontaktní. Komunitní se zaměřují na práci s celou rodinou a na psychosociální, právní a ekonomickou podporu pro všechny členy rodiny. Kontaktní služby jsou poskytované během setkání dítěte s uvězněným rodičem (například asistence sociálního pracovníka).

V situaci, kdy je rodič dítěte ve vězení, je možné obrátit se na:

• Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)

Pracovníci úřadu mají na starost umístění dítěte do pěstounské nebo jiné formy péče. Má spíše dozorčí úlohu, při níž například dohlíží na plnění takzvaného Individuálního plánu dítěte.

• Probační a mediační služba

Práce dané služby je výrazně omezena mírou spolupráce s pachatelem. Nabízí mediace, probace a pomoc obětem trestné činnosti.

• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Jde o služby, jejichž klienty jsou rodiny, kde je alespoň jedno dítě do 18 let věku a jeho vývoj je ohrožen v důsledku dlouhodobě nepříznivé sociální situace. Velmi často se to týká dětí, který měly či budou mít rodiče ve vězení. Sociálně aktivizační služba může zprostředkovat rodině kontakty na další služby či být zdrojem podpory při výběru náhradní péče o dítě (například rozhodování mezi ústavní péčí a pěstounskou péčí). Může být také návaznou službou ve chvíli, kdy pěstounská péče skončí návratem rodiče z vězení. Rodinu v této situaci mohou podporovat a pracovat s ní.

• Neziskové organizace

Jen málokterá nezisková organizace se věnuje přímo problematice uvěznění rodiče. Jedním z příkladů je občanské sdružení Za branou, která se snaží pomoci osobám ve vězení a po výkonu trestu, jejich rodinám a blízkým. Cílem je, aby došlo k úspěšnému návratu do běžného života.

• Český Helsinský výbor

Projekt s názvem „Děti vězněných rodičů“ si klade za cíl podporovat vazby mezi dětmi, zejména z chudých rodin, a jejich rodiči, kteří jsou ve výkonu trestu a zajišťovat kontakt pomocí asistovaných návštěv dětí ve věznici. Pomocí nich pomáhají řešit špatnou ekonomickou situaci dětí v náhradní rodině nebo institucionální péči, která často znemožňuje návštěvy rodičů ve věznicích.

• Doprovázející organizace

Každá pěstounská rodina má uzavřenou dohodu s některou z mnoha doprovázejících organizací. Vhodné je využít následujících služeb:

• vzdělávání pěstounů (v tématu vězení – průběh návštěv, kontakt s rodičem)
• psychologická péče – pro dítě i pěstouna, rodinná terapie
• skupiny pro děti – zaměřené na téma uvězněného rodiče, kterých se mohou účastnit děti s danou zkušeností i se svými sourozenci
• asistovaný kontakt – setkání s biologickým rodičem může proběhnout před nástupem do vězení nebo po jeho propuštění

Práce doprovázející organizace se liší na základě toho, zda jde o přechodnou pěstounskou péči (do jednoho roku s výhledem na návrat do péče uvězněného rodiče) nebo o formu dlouhodobou. Pokud se má dítě ke svému rodiči vrátit, je vhodné jej na tuto změnu s předstihem připravovat. Pěstouni s ním mohou probrat jeho představy, přání i obavy. Děti se často obávají, že se život vrátí zpět do starých kolejí, nebo mohou mít naopak nereálná očekávání, že odteď už bude všechno bezproblémové. Tím, že pěstouni s dítětem téma otevřou, mohou mu pomoci získat na situaci širší náhled.

Čtěte také:

• Vánoce bez jednoho rodiče
• Děti a mladiství v agendě Probační a mediační služby

Doporučení pro pěstouny

Je-li to možné, je důležité budovat mezi dítětem a uvězněním rodičem smysluplný a pozitivní vztah. Děti totiž ve většině případů touží zůstat se svými rodiči v kontaktu, proto je vhodné, aby pěstouni takovou tendenci podpořili.

• Dejte najevo úctu a respekt k rodiči dítěte.

I přesto, že váš pohled na uvězněného rodiče může být spíše negativní, před dětmi je vhodnější dát najevo, že jej stále respektujete. Případná kritika, opovržení nebo urážky, můžou dítě pouze mást a stresovat. Samo je často ze situace zmatené, protože na jednu stranu cítí lásku k rodiči, a na straně druhé mnohdy strach nebo zlost. Není samozřejmě správné předstírat, že rodič nic neprovedl, ale je důležité mluvit s dítětem upřímně a nezaujatě o tom, že rodič udělal chybu a teď musí čelit jejím důsledkům

• Podporujte kontakt mezi dítětem a rodiči

Umožněte dětem, aby si mohli se svým rodičem promluvit. Dejte jim šanci zatelefonovat mu, namalovat obrázek nebo napsat dopis. Můžete jim pomoci předem se připravit na rozhovor s rodičem, aby nebyly ve stresu, že neví, o čem si povídat. Povzbuzujte je a buďte jim případně nápomocní i v dalších činnostech.

Pokud dítě bude mít zájem, umožněte mu, aby mohlo svého rodiče ve vězení navštívit. Dopředu je vhodné jej na návštěvu připravit – jak bude věznice přibližně vypadat, jak bude návštěva probíhat a podobně. Stejně tak s dítětem můžete probrat, o čem by si chtěl s rodičem popovídat. Na závěr návštěvy je vhodné vymyslet určitý rituál mezi rodičem a dítětem, který jejich loučení ulehčí a stane se přirozenou součástí každé návštěvy.

• Mějte respekt k pocitům dítěte

Ohledně toho, že je rodič ve vězení, dětem nikdy nelžete. Mluvte s nimi na rovinu, ovšem vždy s ohledem na jejich věk a úroveň porozumění. Vysvětlete jim, že rodič udělal nějaké chyby a že musí teď nést důsledky. Veďte děti k tomu, aby hovořily o svých pocitech a podpořte je v tom, že jsou tyto pocity v pořádku. Pokud dítě zmiňuje, že se na rodiče zlobí, protože s ním není, mějte pro tyto emoce porozumění. Zároveň dětem připomeňte, že není jejich vinou, že teď rodič musí být ve vězení.

• Myslete i na sebe

Péče o svěřené děti může být pochopitelně náročná. Pěstouni by proto měli myslet také na svou fyzickou i psychickou pohodu, dostatečně odpočívat a věnovat se tomu, co je baví. Jen tak budou mít dostatek sil a energie pečovat i o druhé.

• Řekněte si o pomoc

Uvědomte si, že na situaci nejste sami. Pokud si nevíte rady, jste nejistí nebo potřebujete podpořit, obraťte se na klíčového pracovníka ve vaší doprovázející organizaci. Ten vám může poskytnout nejen cenné informace a pomoc, ale také vás například propojit s dalšími pěstounskými rodiči, kteří se nacházejí ve stejné situaci.

Pokud nastane situace, kdy kontakt dítěte a rodiče není z různých důvodů doporučen, nebo je dokonce zakázán, respektujte dané rozhodnutí (soudu nebo jiných odborníků). Dětem o této skutečnosti nelžete, ale opět jim s ohledem na věk řekněte pravdu.

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku