Onemocnět můžete i z vysedávání u digitálních zařízení
Obsah článku:
- K velkému narušení dochází v oblasti sociální
- Důležité je nepodceňovat ani tělesné důsledky
- Digitální závislost u dětí
Technostres je neschopnost jedince vyrovnat se s digitálními technologiemi zdravým a pozitivním způsobem. Na jedné straně je to strach, ať už z jejich nezvládnutí nebo z poškození zdraví. Druhým extrémem je přílišné spoléhání se na technologie, nutkavá potřeba být neustále „na příjmu“. Strach, že nebudeme uprostřed on-line dění nebo že nám něco uniká. Tzv. technoference nás neustále nutí přerušovat běžné aktivity (konverzace, jídlo, sport, sex), kontrolováním mobilu či jiných elektronických zařízení. Novodobou nemocí je kyberzávrať, digitální pohybová nemoc, která je charakteristická pocity závrati a dezorientací. Může být způsobená příliš rychlým scrollováním obrazovky anebo nepřehledným digitálním prostředím, např. když se po aktualizaci softwaru změní rozložení ikon či barevnost. Objevuje se i syndrom falešného zvonění (fantomové vibrace), což je kuriózní porucha vnímání, při které mozek reaguje na podnět, který není skutečný. Malé brnění v noze nebo tření oblečení o kůži může vnímat jako vibrující telefon. Je opakovaně dokázáno, že přílišné používání sociálních sítí vede k mnoha psychickým a emočním potížím – časté jsou změny nálad, nervozita, podrážděnost, neklid, roztěkanost, nesoustředěnost, pocity nejistoty či ohrožení. Neustálé vyrušování a notifikace to ještě zhoršují. Čím dál častější je tzv. informační úzkost, která vzniká v důsledku informačního přetížení. Následkem neschopnosti všechny vjemy zpracovat se objevuje i chronická únava, úzkostné stavy a deprese. Popsaná byla také nová forma hypochondrie, tzv. kyberchondrie, kdy dotyčný na internetu vyhledává příznaky, které pociťuje (např. vyrážka, bolest hlavy či v krku) a je přesvědčený, že jsou symptomem nějaké vážné nemoci.
K velkému narušení dochází v oblasti sociální
Zásadní deficit je absence osobního setkávání a preferování virtuální komunikace na úkor té reálné. V důsledku toho dochází ke zhoršení komunikačních dovedností – technologie redukují slovní zásobu, mění vyjadřování, mluvená komunikace se čím dál více přibližuje té psané, tvoříme kratší věty (často max. o čtyřech slovech). Při psaní zpráv používáme zkrácené formulace nebo různé zkratky, komunikace se redukuje na posílání fotek, smajlíků, nálepek či dávání lajků. Ztrácíme schopnost poradit si s delšími, složitějšími texty, nedokážeme si zapamatovat větší objem informací. Digitální generace je zvyklá přes sociální sítě dělat v podstatě všechno – navazovat přátelství, usmiřovat se i rozcházet. Je pohodlnější poslat zprávu, že mám zpoždění, vůbec nedorazím nebo už tě nechci vidět. Jenže technologie nám tají určité následky, protože je rozdíl někoho rozbrečet přes internet nebo ve skutečnosti. Virtuální realita nám také nenabídne důležitou sluchovou a zrakovou zpětnou vazbu. Připravuje nás o jednu naprosto zásadní dovednost – rozpoznávat neverbální komunikaci – vyčíst emoce z intonace hlasu, gest, výrazu obličeje, postoje těla nebo správně chápat doteky. Zkresluje se tak význam sdělení nebo se zeslabuje náš sociální vliv. Snižuje se i schopnost tolerance, empatie či emoční kontroly, citové oploštění nás pomalu odlidšťuje. Konflikty může vyvolávat i větší odvaha napsat něco, co bychom třeba nikdy neřekli osobně, přecitlivělost vůči jakékoliv kritice anebo ztráta zábran sdílet své problémy s cizími lidmi. Čím více hodin s digitálními technologiemi trávíme, tím méně máme přátel (i když číslo na Facebooku ukazuje něco jiného) a hlavně čas s nimi být nebo se věnovat jiným aktivitám.
Dle mnoha vědců (1) nadměrné používání internetu a sociálních sítí své uživatele stupidifikuje. I proto se čím dál více hovoří o vlivu počítačů na lidský intelekt. Neurolog Martin Stránský hovoří o tzv. deevoluci. Mizí schopnost předvídat a řešit problémy, racionálně myslet, improvizovat nebo nacházet nová řešení. Což je pro fungování ve skutečné realitě naprosto nenahraditelné. Zatímco člověk se dokáže učit ze svých chyb, mobil nebo počítač jsou inteligentní jen jako jeho uživatel.
Důležité je nepodceňovat ani tělesné důsledky
Nedostatek pohybu vede k nadváze až obezitě, rozvoji cukrovky, onemocnění srdce. Poměrně velký rizikem je také vyšší úrazovost a nehodovost. Ať už díky nepozornosti a neschopnosti se od mobilu odpojit (např. při používání telefonu při přecházení přes silnici, při řízení auta nebo jízdě na kole), přijímání různých internetových výzev anebo vystavování se nebezpečným situacím (např. snaha mít co nejlepší či nejoriginálnější fotku). Vzhledem k tomu, že nevěnujeme pozornost ergonomii těla, dochází k nadměrnému zatěžování určitých svalových skupin a nejrůznějším bolestem. Nebezpečné je to zvláště u malých dětí. Mezi novodobé nemoci patří např. syndrom esemeskového krku, tabletové rameno, mobilový loket nebo syndrom počítačové myši. Nemalá je i zraková zátěž. Čtení z obrazovek je pro oči náročnější než z knihy, jednostranné zatěžování může vést až k syndromu počítačového vidění. Důsledkem je celková únava, bolesti, podráždění očí, snížení schopnosti zaostřit či dvojité vidění. Podle americké pediatrické společnosti by např. děti do dvou let do styku s obrazovkami neměli přicházet vůbec, u dětí do pěti let by to měla být maximálně hodina denně, ve školním věku cca dvě hodiny. Množství času u obrazovek má také přímou spojitost s kvalitou spánku. Aby se mohl mozek regenerovat, měly by děti ve věku 3-4 roky spát 10 až 13 hodin, školáci do 12 let cca 9 až 11 hodin a teenageři by si měli dopřát 8 až 10 hodin. Samozřejmě to jsou pouze orientační hodnoty, vždy je nutné přihlédnout k individuálním potřebám i k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Nepodceňujte ani návky související s pravidelným uléháním a vstáváním. Nemalým problémem je používání digitálních technologií před spaním. Minimálně hodinu předtím bychom obrazovky neměli používat vůbec, protože dochází k narušení našich biorytmů. Jakmile se začne blížit noc, mozek spustí produkci melatoninu, ale modré světlo vyzařující z obrazovek tento proces blokuje. Důsledkem jsou poruchy spánku, pocit nevyspalosti, ale i oslabení imunity. Menší zlo je zapnout si režim „nightshift“, který modrou složku světla vyzařujícího z displeje redukuje.
Digitální závislost u dětí
Jedním z hlavních rizik dlouhodobého používání technologií je závislost. Jak poznat, že je moje dítě už závislé? Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o nutkavou potřebu se k něčemu vracet. A také tuto činnost velmi neochotně opouštět. Průběh i abstinenční příznaky jsou velmi podobné jako u jiných závislostí. V první řadě je to silná touha zapnout počítač, otevřít mobil, zkontrolovat sociální sítě (někdy i bez jasného cíle). Postupně se zvyšuje tolerance, což má za následek potřebu zvyšovat „dávky“ (čas strávený s technologiemi). Nejsme schopni si vymezit začátek a konec, ztrácíme kontrolu. Virtuální svět dominuje, zanedbáváme ostatní činnosti i povinnosti, v pokročilých stádiích i hygienu. Z upřednostňování obrazovek pramení i nejrůznější konflikty, dochází k narušení vztahů. Současně je závislost provázena mnoha psychickými problémy – bez technologií zažíváme pocit prázdnoty, narůstá neklid, časté jsou změny nálad, podrážděnost. Děláme vše pro to, abychom byli co nejdřív on-line. Znepokojivým signálem jsou určitě záchvaty vzteku, když se snažíme kontakt dětí s obrazovkou ukončit.
Závislost se může týkat i mobilního telefonu (nomofobie). Závislí vnímají jako obrovský problém (až tragédii) absenci signálu, wi-fi, vybitou baterii, ale i nemožnost mobil kontrolovat či okamžitě reagovat. Zatímco pro někoho to může být pouze malou komplikací, u těchto lidí stejná situace vyvolává úzkostné stavy až záchvaty paniky. Pokud se jedná o závislost na počítači a jeho nadměrném využívání, nazýváme ji netolismus. Může mít různé podoby – od surfování, hledání v databázích, hraní her, věnování se virtuálním vztahům, až po internetové nakupování, internetové sázení či závislost na virtuální sexualitě.
(1) Bauerlein Mark: The Dumbest Generation. Tarcher Jeremy Publ., 2009
Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!
