O čem vypovídají audity v nestátních neziskových organizacích

Autor/ka: Mgr. Filip Vyskočil
Datum publikace: 27. 07. 2013, Aktualizováno: 26. 08. 2023

Audit je způsobem nezávislého ověřování dosažených výsledků organizace a zároveň nástrojem kontroly jejího vývoje. Jde o přezkoumání a zhodnocení účetních dokumentů, jehož účelem je zjistit platnost a spolehlivost informací zde uvedených. V případě auditů nestátních neziskových organizací (dále NNO) se jedná o nástroj veřejné kontroly a regulační činitel přidělování veřejných prostředků.

Obsah článku:

Vymezení nestátních neziskových organizací

Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou organizace, které lze charakterizovat těmito vlastnostmi:

  • institucionalizovanost, tedy určitá organizační struktura;
  • nestátnost, tedy neřízenost státem;
  • neziskovost znamenající, že zisk není rozdělován mezi vlastníky nebo členy;
  • samosprávnost a nezávislost, organizace řídí samy sebe;
  • dobrovolnost, tedy přítomnost prvku dobrovolnosti v rámci organizace.

Podstatné je, že NNO by se měly zaměřovat na pomoc ve všech oblastech lidského života a jejich základním motivem by nikdy neměla být návratnost investic, ale vždy snaha pomoci. Případné zisky pak mají být investovány zpět do činnosti organizace.

V České republice se setkáváme s těmito základními formami neziskových organizací: spolek, ústav,  nadace a nadační fondy (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), nebo evidované právnické osoby zřizované dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech církví či nábožnenskou společností, přičemž zákon jako povinný ukládá audit pouze evidované právnické osoby zřizované dle zákona o církvích. V případě nadace, nadačních fondů, spolku a ústavu a obecně prospěšných společností je konání auditu spojeno se zákonem danými podmínkami. Je-li vyhotovován audit, musí být jeho závěry u organizací povinně vydávajících výroční zprávu prezentovány ve výroční zprávě. 

Nadace je povinna provést audit v případě, dosahuje-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období výše alespoň 5 milionů Kč. 

Jestliže obecně prospěšná společnost dle právní úpravy platné před 1. 1. 2014 měla povinnost provést audit, tato povinnost trvá nadále. Obecně prospěšná společnost založená před 31. 12. 2013 musí provést audit, pokud v daném roce výše čistého obratu přesáhne 10 milionů Kč nebo příspěvky z veřejných rozpočtů dosáhnou výše nejméně 1 milionu Kč.

Co je to audit

Pojem audit v širším slova smyslu představuje v podstatě kritickou analýzu, jež umožňuje ověřovat informace vypovídající o určitém objektu. V užším a častějším smyslu je audit většinou chápán jako audit finanční, ačkoli auditů, dle předmětu jejich zájmu, existuje více. Pro NNO jsou relevantní například tyto typy auditů:

  • Audit poslání – ověřování plnění předem daného poslání organizace
  • Právní audit – kontrola dodržování legislativního rámce
  • Daňový audit – ověřování správnosti zdaňování či daňových úlev a osvobození
  • Organizační audit – ověřování adekvátnosti organizační struktury a organizačních principů
  • Manažerský audit – hodnocení profesionální způsobilosti řídícího týmu organizace
  • Provozní audit – ověřování efektivnosti fungování a hospodaření organizace včetně nakládání s majetkem

Nejpropracovanější a nejrozšířenější je ovšem audit finanční, respektive účetní, jenž se zaměřuje na ověřování účetnictví. Ekonomický slovník ho definuje jako přezkoušení účetních výkazů, vlastního účetního systému a účetních zápisů oprávněným auditorem v míře dostatečné k vyslovení názoru, zda předložené účetní výkazy jsou pravdivé a věrné a zda jsou v souladu s odpovídajícími předpisy. Prakticky se jedná zejména o ověření účetní závěrky a výroční zprávy. Vyloučeno však není ani ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů.

Audit je realizován oprávněným auditorem, který musí být členem Komory auditorů. Auditorská činnost podléhá zákonu č. 93/2009 Sb., o auditorech, podle něj může být auditorem buď fyzická, nebo právnická osoba (auditorská společnost), jíž bylo Komorou vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost.

Vznik auditorské profese v České republice je spojen s transformací ekonomiky v 80. a 90. letech. K prvnímu legislativnímu zakotvení formou vyhlášky došlo v roce 1989. V současné době je však hlavním právním předpisem regulujícím auditorskou činnost již výše zmíněný zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech.

Čtěte také:
Rizika dárcovství
Dobrovolnictví a darování času
Pro a proti pouličních sbírek
Co je a co není veřejná prospěšnost

Realizace auditu

Činnost nezávislého auditora se řídí platnou legislativou a vnitřními předpisy Komory auditorů. Cílem postupů auditora je získání důkazních informací, na základě kterých je auditor schopen dospět k přiměřeným závěrům a ve zprávě pak uvést výrok, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora k účetní závěrce.

Obecný auditorský postup lze rozdělit do tří hlavních etap:

Etapa celkového seznámení – auditor se snaží pochopit řízení organizace, její finanční a technologickou charakteristiku, účetní zásady a podobně, což mu umožní vypracovat plán auditu a provést rozbor vnitřní kontroly.

Etapa vyhodnocení postupů – auditor poznává účetní systém, různé informační toky a způsoby, jakými jsou zpracovávány, načež přistupuje k ocenění těchto postupů. Z nich pak vyvodí závěry pro svůj plán prací na analýze účtů.

Etapa analýzy účtů a účetní dokumentace – auditor ověřuje průkaznost a odůvodněnost účetních knih a jejich záznamů, zkoumá zůstatky na účtu a vzájemnou návaznost všech finančních výkazů.

Povinností auditora je vyhotovit o auditu písemnou zprávu. Tato zpráva má své náležitosti určené auditorskou směrnicí. Stěžejní je odstavec obsahující výrok auditora o auditované účetní závěrce. Tento výrok musí jasně vyjádřit stanovisko auditora k účetní závěrce, která by měla podávat poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy. Výroky mohou znít takto: buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit. Ke zprávě musí být vždy přiložena účetní závěrka, která byla předmětem auditu.

Pro veřejnost je auditorská zpráva přístupná v rámci výroční zprávy, kterou organizace vydávají. Sama výroční zpráva pak musí být ověřena auditorem.

Význam auditu v nestátních neziskových organizacích

Smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby (auditora) na věrohodnost účetních výkazů zveřejněných vedením účetní jednotky. Samotným cílem auditu pak je zvýšit věrohodnost a transparentnost NNO.

Lze také hovořit o funkcích, které audit má. Jedná se o funkci kontrolní, informační, poradenskou a preventivní.

  1. Kontrolní funkce – auditor zkoumá účetní zápisy, účetní knihy a ostatní dokumentaci, provádí různé testy způsobu a odpovědnosti za vedení účetních zápisů, kontroluje, zda vše probíhá v souladu s platnými právními předpisy a jestli účetní jednotka věrně a poctivě zobrazuje stav majetku, závazků a celkovou finanční situaci.
  2. Informační funkce – vyjádření názoru auditora a jeho sdělení ve výroku v rámci závěrečné zprávy. Tato funkce je podstatná právě u auditu NNO, kde by měla mít veřejnost možnost zjistit, jak je s finančními prostředky nakládáno.
  3. Poradenská funkce – auditor jako nezávislý odborník může přispět k řešení různých otázek a problémů, které musí účetní jednotka řešit

Preventivní funkce – audit, jako každá jiná kontrola, o níž se ví, že bude provedena, nutí kontrolované subjekty, aby postupovaly podle stanovených pravidel, a odrazuje od nedbalého či podvodného přístupu.

Důležité je, že audit NNO by měl veřejnosti poskytnout spolehlivá finanční data a zajistit správnou evidenci, prevenci podvodů a chyb, finanční stabilitu a produktivní a účinný management.

Použitá literatura

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně. 

Autor článku

Mgr. Filip Vyskočil

Advokát, specializující se na občanské, dědické, trestní a přestupkové právo, se zvláštním zřetelem na služby v oblasti rozvodů a společného jmění manželů.

Autor článku

Bc. Barbora Bečvářová

Spisovatelka, autorka blogu Nevyléčitelná optimistka.