Co je a co není veřejná prospěšnost

V právním řádu České republiky není pojem veřejné prospěšnosti dosud normativně definován. Tento nedostatek je poněkud vágně nahrazován výkladem, podle něhož jsou za veřejně prospěšné právnické osoby považovány nestátní neziskové organizace pouze na základě svých právních forem. Jedinou další evropskou zemí s tímto přístupem je Bulharsko.

Posuzování organizací a jejich prospěšnosti se dle současného modelu děje především při jejich vzniku. Další sledování organizací může být problematické, zejména u občanských sdružení, která jsou nejrozšířenější formou neziskových organizací u nás. Občanská sdružení však nemají zákonnou povinnost vydávat výroční zprávy a jména jejich statutárních zástupců nelze vyhledat v žádném veřejném rejstříku. Tato skutečnost má za následek nízkou obligatorní transparentnost, která činí právní formu občanských sdružení snadno zneužitelnou pro daňovou a finanční kriminalitu.

Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do našeho práva je krokem, který by mohl zásadním způsobem přispět k průhlednosti hospodaření neziskového sektoru a posílení jeho důvěryhodnosti vůči státu, veřejnosti i dárcům. Z tohoto důvodu jsou na dané téma vedeny diskuze již od přelomu let 2004 a 2005. Jejich výsledkem by měly být nezbytné legislativní změny. 

Dále mohla problematiku rozpracovat navazující legislativa. Zejména speciální zákon o statusu veřejné prospěnosti a dále daňové zákony (§ 17a, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a podobně. Předposlední návrh Zákona o statusu veřejné prospěšnosti byl projednán v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 989, avšak byl zamítnut Senátem a následně tzv. "spadl pod stůl" s koncem funkčního období PSP ČR. Stěžejním cílem zamítnutého návrhu bylo upravit podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a dále vymezit práva a povinnosti právnické osoby se statusem, včetně otázky odejmutí statusu. V roce 2016 byl návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti do legislativního procesu podán znovu, jako sněmovní tisk 1005 avšak výsledkem snažení se stal zákon č. 303/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Ale veřejná prospěšnost jako taková zůstává stále zanesena pouze v § 146 občanského zákoníku.