Daňové souvislosti dárcovství

Obsah článku:

• Daňové souvislosti dárcovství
• Daň z příjmu a osvobození od daně
• Daň darovací
• Poskytnutí daru
• Daň z přidané hodnoty v případě dodávky zboží nebo služby za veřejně prospěšným účelem
• Osvobození od daně při dovozu zboží
• Videorozhovor: O daňových odpočtech darů na dobročinné účely 

Daňové souvislosti dárcovství

Přijetí daru se může stát předmětem daňové povinnosti obdarovaného i dárce. Přijetí daru se může stát předmětem daňové povinnosti obdarovaného i dárce. Darování spadá pod daň z příjmů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jej řadí mezi takzvané ostatní příjmy, přesněji bezúplatný příjem.

Ne každé darování však musí vyústit v povinnost dárce nebo obdarovaného odvést daň z příjmů, protože zákonodárce některá darování od daně osvobozuje nebo je jinak daňově zvýhodňuje.

Daňové zvýhodnění může mít několik podob:

• osvobození od daně, kdy si poplatník může některé druhy příjmů odečíst od daňového základu;
• vynětí z předmětu daně, kdy některé druhy příjmů vůbec nepodléhají dani z příjmů;
• možnost odečíst si od daňového základu některé druhy výdajů.

Kdy tedy mohu počítat s osvobozením daru od daně, a kdy naopak musím z přijatého daru zaplatit daň? Čtěte v této rubrice dále.

Daň z příjmu a osvobození od daně

Osvobození od daně nebo vynětí z předmětu daně některých druhů příjmů se řídí především úvahou, zda a jakým způsobem jsou tyto prostředky určeny ke krytí nákladů na zajištění věcí veřejného zájmu. Krytí nákladů k zajištění věcí veřejných je hlavním účelem výběru daní v demokratických společnostech. Osvobozením nebo vynětím z předmětu daně z příjmu zákonodárce uznává, že vynaložení těchto soukromých prostředků kryje náklady, jež by jinak musely být hrazeny z veřejných rozpočtů.

Osvobození od daně z příjmu fyzických osob

Osvobození od daně fyzických osob se mimo jiné vztahuje na přijaté:

1. příspěvky na charitativní nebo humanitární účely nebo z veřejné sbírky;
2. příjmy poplatníka, který je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky;
3. odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu;
4. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpory z Vinařského fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění;
5. plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona o dobrovolnické službě;
6. příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence.

Vynětí z předmětu daně z příjmu veřejně prospěšných poplatníků

Veřejně prospěšným poplatníkem je podle zákona o dani z příjmů poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Je-li však takový poplatník např. obchodní společností, zdravotní pojišťovnou nebo společenstvím vlastníků jednotek, tak veřejně prospěšným poplatníkem není. Předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků poté nejsou

1. příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší;
2. příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor z veřejných rozpočtů;
3. příjmy z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu nebo z podpory od Vinařského fondu;
4. z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států.

Předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků naopak vždy jsou příjmy z reklamy, členského příspěvku, v podobě úroku a z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku. U veřejně prospěšných poplatníků, kteří jsou a) veřejnou vysokou školou, b) veřejnou výzkumnou institucí, c) poskytovatelem zdravotních služeb, d) obecně prospěšnou společností, či e) ústavem jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů z investičních dotací.  

Osvobození od daně právnických osob

Od daně z příjmu právnických osob jsou nadto mimo jiné osvobozeny:

1. členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, spolky, které nejsou organizací zaměstnavatelů, odborovými organizacemi, politickými stranami a politickými hnutími a profesními komorami s nepovinným členstvím;
2. výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností;
3. úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky;
4. příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním právním předpisem a příjmy z podpory od Vinařského fondu;
5. příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle Zákona o dobrovolnické službě;
6. bezúplatné příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu;
7. bezúplatné příjmy plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel.

Daň darovací

Poskytnutí daru

Poskytnutí daru může být také příležitostí pro dárce, aby si na základě zákonem stanovených podmínek snížil svůj daňový základ o částku daru poskytnutého na veřejně prospěšné účely. Důvodem je podíl daru na zajišťování věcí veřejného zájmu.

Fyzické osoby

Fyzické osoby mohou od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, a právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona. Dar (bezúplatné plnění) musí být poskytnut za jedním z následujících účelů:

1. na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství;
2. na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže;
3. na ochranu zvířat a jejich zdraví;
4. na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní;
5. náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti;
6. tělovýchovné a sportovní;
7. politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

Od základu daně však mohou fyzické osoby odečíst i dar, poskytnutý jiným fyzickým osobám:

1. s bydlištěm na území České republiky, které provozují školská a zdravotnická zařízení a zařízení pro péči o toulavá či opuštěná zvířata nebo péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení;
2. s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu;
3. které jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu;
4. na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky uvedené podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu;
5. na majetek usnadňující osobám uvedeným výše vzdělání a zařazení do zaměstnání,

a to vše za podmínky, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 procenta ze základu daně, nebo činí alespoň 1 000 Kč. Obdobný postup je možný, pokud se jedná o dary na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýš 15 procent ze základu daně.

Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce krve se jako dar na zdravotnické účely oceňuje částkou 3 000 Kč. Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu jsou osvobozeny od daně z příjmu.

Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně.

Nárok na odečet nezdanitelné části základu daně uplatňují fyzické osoby u správce daně předložením potvrzení příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu poskytnutého bezúplatného plnění. 

Právnické osoby

Právnické osoby mohou rovněž od základu daně odečíst hodnotu darů ve stejném rozsahu jako fyzické osoby. Rozdílem oproti podmínkám odpočtu daru fyzickými osobami však je, že hodnota bezúplatného plnění musí činit alespoň 2 000 Kč. Pokud právnická osoba daruje majetek, je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Celkem může právnická osoba odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na vymezené účely, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle zákona o daních z příjmů.

U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění. U právnické osoby – komplementáře komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností a připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta dle ustanovení zákona o daních z příjmů.

Daň z přidané hodnoty v případě dodávky zboží nebo služby za veřejně prospěšným účelem

(zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, též „Zákon o DPH“)

Daň z přidané hodnoty je zvláštním typem daně, jež je spojena s poskytováním některých peněžně oceněných plnění, tedy zpravidla těch, jež jsou poskytována za úplatu. Uplatňuje se na zboží, nemovitosti a služby. Uplatnění daně je podmíněno dvěma skutečnostmi:

1. plnění uskutečňuje osoba povinná k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, která není od daně osvobozena;
2. předmětem je dodání zboží za úplatu, úplatné převody nemovitostí a úplatné dodávky služeb.

Daň z přidané hodnoty se proto pojmově neuplatní v případech zcela bezplatného poskytnutí služby nebo dodávky zboží,ale s jednou důležitou výjimkou. DPH podléhá rovněž dovoz zboží ze zahraničí, s místem plnění v České republice bez ohledu na úplatnost či bezplatnost plnění.

Osoba povinná k dani

Osoba povinná k dani je dle Zákona o DPH osoba povinná k dani je osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, nebo skupina. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.. Fyzická nebo právnická osoba se může k dani dobrovolně registrovat, ale plátcem daně se může stát i bez vlastního volního projevu.

Osoby s místem podnikání nebo sídlem v České republice mohou být od daně osvobozeny. Osvobození se odvíjí od dosaženého obratu. Zákon v platném znění stanoví osvobození pro ty osoby, jejichž obrat nepřesáhne částku jeden milion Kč za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících, po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Co se rozumí obratem, stanoví zákon o DPH. Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za

Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Z uvedeného je zřejmé, že nezisková právnická osoba může, ale také nemusí, být při uskutečňování plnění podle Zákona o DPH od daně osvobozena. Obvykle záleží zejména na tom, zda nezisková právnická osoba poskytuje za úplatu zboží nebo služby třetím osobám (zda uskutečňuje ekonomickou činnost). Typicky jde například o poskytování vzdělávacích služeb, poradenství nebo prodej tiskovin. Tato plnění jsou pak zdanitelnými plněními ve smyslu Zákona o DPH.

Pro účely Zákona o DPH je nepodstatné, zda byl do úplaty za zboží nebo služby zakalkulován zisk. Podstatný je pouze fakt, že za zboží nebo služby (zdanitelné plnění) byla poskytnuta úplata. Takové úplaty se pak sčítají, a jakmile by za dvanáct bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců přesáhl jejich objem (to je obrat) částku jeden milion Kč, stává se fyzická nebo právnická osoba plátcem.

Obecně je to od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato osoba překročila stanovený obrat. Taková osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit.

Zákon o DPH stanoví i celou řadu specifických případů, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem daně dříve, než podle obecného pravidla. Plátci vzniká rovněž povinnost přiznat a zaplatit daň také v některých případech, kdy je mu poskytnuta služba zahraniční osobou, a to pokud nejde o službu osvobozenou od DPH. Je tedy dobré konzultovat s daňovým poradcem mezní případy, kdy si plátce není jist, zda mu vzniká povinnost DPH zaplatit.

Předmět daně

Je tedy zjevné, že povinnost přiznat a odvést DPH se může týkat celé řady plnění, jež jsou poskytována za veřejně prospěšným účelem. Typicky se může jednat o poskytování plnění za zvýhodněné ceny (například zdravotně postiženým, důchodcům, studentům, rodičům pečujícím o děti), plnění, kde se cena jejich poskytování kryje s cenou vstupů, a dále plnění, kde jsou služby a zboží poskytovány jako protihodnota – tedy jako určitý druh naturálního plnění.

Základním předpokladem pro to, aby vyplývala povinnost přiznat a odvést DPH, je pouze skutečnost, že plnění uskutečňuje osoba povinná k dani, která se stala plátcem daně v důsledku určitého obratu ve dvanáctiměsíčním období. Naopak na osobu, která zákonem požadovaného obratu v posledních dvanácti měsících nedosahuje, se zákonná povinnost odvést DPH nevztahuje. Kromě toho jsou některá plnění, i pokud jsou uskutečňována osobami povinnými k dani, které jsou plátci daně, osvobozena od DPH.

Osvobození od daně při dovozu zboží

V souvislosti s neziskovými organizacemi, jakož i samozřejmě s jejich činností, je užitečné poukázat na skutečnost, že od DPH je osvobozen (mimo jiné další případy) také dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud se jedná o zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům, a to:

• zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté;
• bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch zdravotně postižených osob pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj;
• zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof.

Ve vztahu k Zákonu o DPH závěrem upozorňujeme, že tato problematika je sama o sobě dosti složitá (s bezpočtem výjimek), proto každému subjektu, který splní základní parametry k tomu, aby se stal plátcem DPH, doporučujeme konzultaci s příslušným odborníkem na tuto daňovou oblast.

Videorozhovor: O daňových odpočtech darů na dobročinné účely

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.