Maminky v obtížné situaci může v porodnici podpořit zdravotně sociální pracovník

Autor/ka: Petra Králová
Datum publikace: 15. 06. 2026, Aktualizováno: 22. 06. 2026
Zdravotně sociální pracovník (ZSP) je součástí nemocničního personálu a je tu pro pacienty, kteří se, nejen hospitalizací, mohou dostat do nepříznivé situace. Jaká je jeho role u porodu a s čím rodičkám a maminkám pomáhá?

Obsah článku

Zdravotně sociální pracovník na porodnickém a novorozeneckém oddělení je přínosem především pro ženy v jakkoli nepříznivé situaci, která se může porodem přenést i na miminko. Jeho úkolem je předejít ohrožení dítěte a jeho základními nástroji jsou především empatie a všímavost. Díky tomu mohou ZSP maminku podpořit v nepříznivé situaci a rozptýlit její obavy a nejistoty.

Pokud má žena (či další blízcí) o novorozence zájem, ZSP může rodinu nasměrovat k jednoduššímu a kvalitnějšímu životu.

Jaké situace jsou pro maminku a dítě nepříznivé či ohrožující?

Mezi nepříznivé situace patří různé závislosti na návykových látkách, nevyřešená bytová otázka nebo finanční problémy, kterých si je žena vědoma a sama si nedokáže pomoci. Pokud si žena riziko neuvědomuje, míra ohrožení dítěte je přirozeně vyšší.

Velkým rizikem bývají:

  • neurovnané vztahy či podezření na domácí násilí v rodině,
  • gravidita bez lékařského sledování,
  • věk rodičky (nezletilost),
  • duševní stav rodičky či její snížené kompetence (omezení úkonů svéprávnosti).

Jak požádat o podporu ZSP a proč se nebát?

V ideálním případě rodička naznačí nebo přizná, že se nachází v obtížné situaci a o podporu požádá personál porodnice sama. Jindy ZSP kontaktuje porodnické nebo novorozenecké oddělení, pokud jeho personál odhalí náznaky možných rizik.

Projekt Nadace Sirius

Nadace Sirius společně s Ústeckým krajem úspěšně pilotuje projekt se záměrem využít pozici ZSP v nemocnici pro včasnou detekci ohrožených dětí a oslabených rodin v porodnici. V roce 2024 jsme zachytili 144 rizikových rodiček, což představuje 9 % z celkového množství proběhlých porodů (sběr ve 3 nemocnicích) a v roce 2025 jsme zachytili 215 rizikových rodiček, což představuje 6 % z celkového množství proběhlých porodů (sběr v 8 nemocnicích).

Dosavadní výsledky projektu ukazují, že porodnice je místem, kde lze oslabenou rodičku včas zachytit a poskytnout jí včasnou podporu. Podpora ZSP je klíčová pro snížení počtu odložených novorozenců a snížení rizika, že se novorozenec časem stane ohroženým dítětem a bude muset být z rodiny odebrán.

Výstupy:

  • Dokument „Metodická příručka“, který obsahuje popis cílového procesu
  • Dokument „Analýza dat“, který obsahuje analýzu dat o cílové skupině a činnosti ZSP (včetně přepočtu potřebnosti úvazku na počet lůžek), popisuje četnost výskytu rizikových situací u rodiček, jejich kombinace a provázanost

 Více: https://www.nadacesirius.cz/projekty/primarni-prevence/problematika-tyrani-zneuzivani-a-zanedbavani-ditete

S včasnou detekcí ohrožených novorozenců nově pomáhá i metodika vytvořená v rámci projektu Nadace Sirius. ZSP maminku podporuje od zachycení varovných signálů, přes odhalení rizikových faktorů a zajištění vhodné podpory, až po maximální propojení systému směrem k navazujícím službám a OSPODu. Odchodem z porodnice tak maminka o podporu nepřichází, protože v tuto chvíli už je pro ni připravena celá podpůrná síť.

Maminky se nemusí ZSP obávat. Nejsou zde, aby maminku soudili, ale aby nabídli pomoc a podpořili ji při zvládání potíží a náročné situace. Cílem ZSP je, aby maminka i miminko mohly zůstat spolu.

Jak vypadá spolupráce ZSP s maminkou?

Spolupráce ZSP s maminkou začíná ve chvíli, kdy je kýmkoli pojmenována nestandartní a potenciálně nebezpečná situace. Platí, že čím dříve se začne problém řešit, tím lépe. V porodnici má žena bezpečný prostor, po porodu je také správný čas k následnému vyřizování potřebných kroků.

Obrázek
Maminka vyplňuje se ZSP formuláře

Vzhledem ke klidu, který v prostředí novorozeneckého pokoje zpravidla panuje, je využití období hospitalizace ke komunikaci ZSP s maminkami nejlepší variantou. ZSP se nemusí obávat zmínit veškerá možná rizika běžného života a ihned může ženě nastínit, jakých možností dopomoci v domácím prostředí může využít.

Má-li maminka o takovou podporu zájem, je vhodné zkusit navázat spolupráci a domluvit první schůzku maminky s pracovníkem konkrétní služby ještě v nemocnici. ZSP zajistí, aby setkání proběhlo v soukromí, popřípadě dle potřeb ženy i za přítomnosti ZSP, která je pro matku často určitou podporou.   

Možné situace a cesta spolupráce

Pokud je prostředí pro dítě bezpečné, tato skutečnost během rozhovoru se ZSP většinou velice brzy vyjde najevo. I při krátkém rozhovoru může ZSP ženu uklidnit a rozptýlit určitou nejistotu jen svou přítomností a zodpovězením jejích dotazů. Velkou cenu má pro maminku nabídka dopomoci, předání kontaktů či ubezpečení, že podpůrné služby je možné kontaktovat nejen v průběhu následujících dnů, týdnů a měsíců, ale i kdykoli v budoucnu. Je-li si žena vědoma nutnosti svou náročnou nepříznivou životní situaci řešit a spolupracuje, je práce ZSP jistým způsobem jednodušší. Je proto dobré, když sdílí své pocity, dokáže pojmenovat vlastní potřeby i potřeby miminka a projevuje zájem o nabízenou pomoc.

Složitější jsou případy, kdy žena nemá potřebu informovat o své situaci, či problém (z jakéhokoli důvodu) nechce řešit. ZSP může již v prvních okamžicích setkání vypozorovat, že v domácím prostředí hrozí nějaká rizika vedoucí k ohrožení dítěte. K dispozici má i výše zmíněnou metodiku. Někdy žena problém alespoň naznačí, nebo i přímo pojmenuje své obavy. To je ideální čas začít konkrétní situaci bez odkladu řešit. Nepříznivou a ohrožující situaci novorozenců musí ZSP oznámit OSPODu a v určitých případech i Policii ČR a Státnímu zastupitelství. Jde o běžnou součást procesu a úlohou ZSP je být mamince oporou. Cílem pracovníka je pomoci mamince uvědomit si naléhavost situace a povzbudit ji ke snaze vytvořit vhodné a bezpečné prostředí jak pro miminko, tak pro ni samotnou.

Systém propojení nemocnice a OSPOD je v některých případech stěžejní, protože OSPOD na základě oznámení nemocnice provádí sociální šetření v místě faktického bydliště matky a komunikuje s matkou novorozence (v případě nezletilé matky s jejím zákonným zástupcem – rodinou a otcem dítěte). Následně se OSPOD vyjadřuje k možnému propuštění dítěte do domácího prostředí.

Možnosti dopomoci v terénu

Důležité je říci, že ZSP situaci během krátkodobé hospitalizace pravděpodobně nevyřeší. Po narození zůstávají maminky s miminkem na novorozeneckém oddělení zpravidla jen nezbytně nutnou dobu. Při zajištění vhodných podmínek a bezpečného zázemí v domácím prostředí matka s dítětem novorozenecké oddělení opouští.

Proto je tak důležitá spolupráce a zprostředkování kontaktů na pracovníky:

Obrázek
ZSP se loučí s maminkou před opuštěním nemocnice
  • OSPODu a dalších úřadů,
  • neziskových organizací,
  • sociálních služeb,
  • právních poraden,
  • sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi.

Užitečné jsou i kontakty na zdravotní sestry domácí péče, popřípadě na ambulance adiktologů, kteří mohou být s maminkou a s dítětem v kontaktu po propuštění z nemocnice.

Vhodné terénní služby mohou v péči o dítě pomáhat mamince dlouhodobě. Zda a v jaké míře bude žena dopomoci využívat, je ale především na ní.

Zásadní roli hraje vysvětlování

Nejprve je nutné ženě (rodičce/matce) vysvětlit především hlavní úlohu sociálních pracovnic OSPOD. Podstatné je také zdůraznění skutečnosti, že nejdůležitější je spolupráce a pravidelný kontakt s praktickým lékařem pro děti a dorost.

S maminkami hovoří pracovnice „jednoduše“, přímo a zodpovídají všechny průběžné dotazy. Konkrétní odpovědi mají zpravidla na ženu velmi uklidňující vliv.

Všeobecné informace a aktualizované kontakty nabízených služeb, neziskových organizací či státních institucí mohou ženy dle svých potřeb zjistit i kdykoli v budoucnu, například od ZSP nemocnic nebo na místně příslušném Odboru sociálních věcí či OSPODu. Domnívám se, že pozice zdravotně sociálních pracovníků je důležitá a měla by být naprosto běžnou součástí každé nemocnice. Především na novorozeneckém oddělení může být přítomnost ZSP významnou prevencí ohrožení dítěte.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Autor/ka

Od ukončení absolutoria na Vyšší odborné škole sociálně právní v Mostě v roce 1999 se věnuje sociální činnosti, její zkušenosti začaly s cílovou skupinou dětí dětských domovů, kterým se věnovala 12 let. Poté pracovala 9 let se seniory, s osobami se zdravotním postižením a s osobami s duševním onemocněním. Od června roku 2022 je na pracovní pozici zdravotně sociální pracovnice u Krajské zdravotní a. s. nemocnice Ústeckého kraje v Nemocnici Chomutov, kde je k dispozici pacientům různých věkových kategorií nacházejících se v nepříznivé sociální situaci, ale také i pro jejich blízké. Nezbytnou součástí činnosti je i práce s rodičkami a s matkami po porodu, které se z různých důvodů ocitly v náročném životním období. V lednu roku 2023 se stala v Nemocnici Chomutov koordinátorkou podpůrné péče a po absolvování akreditovaného vzdělávacího programu „Kompletní krizová intervence“ aktivně vykonává činnost krizového interventa. Jako krizový intervent je i členem týmu Centra krizové péče, které bylo v v červnu roku 2025 nově otevřeno v Masarykově Nemocnici Ústí nad Labem (Krajská zdravotní a. s. nemocnice Ústeckého kraje). Svou práci bere jako poslání a velmi zásadní je i multidisciplinární přístup.  

 

Články:
Měsíční newsletter