Vymezení pěstounské péče od 1. 1. 2022

Stěžejní právní úprava pěstounské péče v České republice je obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb), který upravuje práva a povinnosti pěstounů a rodičů dětí svěřených do pěstounské péče, předpoklady pro svěření dítěte dané osobě, vznik a zánik pěstounské péče. Vedle občanského zákoníku se pěstounskou péčí zabývá rovněž Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, který mimo jiné upravuje dávky pěstounské péče, práva a povinnosti při výkonu pěstounské péče, práce OSPOD s pěstouny a dětmi svěřenými do pěstounské péče, zprostředkování pěstounské péče, doprovázení pěstounů apod. ZSPOD je tedy, vedle občanského zákoníku, stěžejním zákonem upravujícím oblast pěstounské péče a právě tento zákon byl od 1. ledna 2022 změněn poměrně rozsáhlou novelou (Zákon č. 363/2021 Sb.), která přináší novinky v oblasti dávek pěstounské péče, rozdělení pěstounů a zaopatření mladých dospělých odcházejících z náhradní péče. Dále změny při uzavírání a ukončování dohod o výkonu pěstounské péče, změny podpory péče o děti v krizových zařízeních (ZDVOP), omezení institucionální péče o nejmladší děti a další změny a úpravy. Na novele pracovalo MPSV dlouhodobě a vláda ji schválila již v polovině roku 2020, nicméně následoval zdlouhavý legislativní proces završený až v říjnu 2021, kdy byla novela publikována ve Sbírce zákonů.

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče. Pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Pěstounskou péči mohou vykonávat jak pěstouni, kteří k dítěti nemají žádný příbuzenský vztah, tak příbuzní dítěte či osoby blízké (příbuzenská pěstounská péče). Častým případem je zejména pěstounství vykonávané prarodiči dítěte. V roce 2020 bylo v České republice přibližně 20 500 dětí v náhradní rodinné péči. Více než dvě třetiny těchto dětí jsou svěřeny do pěstounské péče osoby příbuzné či blízké, dle nové terminologie do nezprostředkované pěstounské péče.

Za „pěstouna“ je považována osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a poručnické nebo předpěstounské péče rozhodnutím soudu. Nově je za „pěstouna“ považována i osoba, která osobně pečuje o dítě v průběhu soudního řízení o svěření dítěte do její pěstounské, nebo předpěstounské péče, nebo o jejím jmenování poručníkem. Řízení o svěření do takové péče může být zahájeno buď z moci úřední (přímo soudem), nebo pěstounem (na návrh pěstouna). V takovém případě musí pěstoun prokázat, že jeho péče o dítě není zjevně bezdůvodná, to znamená, že se nejedná o péči „jen na oko“, ale že se o dítě jeho rodiče skutečně nemohou nebo nechtějí postarat a pěstoun mu nabízí péči a domov. Vyjádření o tom, zda péče dané osoby je, či není zjevně bezdůvodná, vydává příslušný OSPOD dle bydliště pěstouna.

Do konce roku 2021 měli všichni dlouhodobí pěstouni (výjimkou byli někteří prarodiče, kde nebyl shledán zvláštní zřetel) nárok na odměnu pěstouna. Nově mají nárok buď na odměnu pěstouna, nebo na příspěvek při pěstounské péči. Pro posouzení, zda pěstounovi náleží odměna pěstouna, nebo příspěvek při pěstounské péči, je zásadní rozdělení pěstounské péče na zprostředkovanou a nezprostředkovanou. Pěstounům, kteří mají dítě ve zprostředkované pěstounské péči, náleží za péči o toto dítě odměna pěstouna. Pěstounům, kteří mají dítě v nezprostředkované pěstounské péči, náleží za péči o toto dítě příspěvek při pěstounské péči. Podkategorií nezprostředkované pěstounské péče jsou pak prarodiče, kterým náleží rovněž příspěvek při pěstounské péči, ale v nižší výši než ostatním nezprostředkovaným pěstounům.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!