Příspěvek na péči

Podrobné podmínky viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 7 až § 30, a Příloha 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 

Podmínky nároku:

Zákonem je stanoveno: „Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby.“ Co to však v praxi znamená?

Při tvorbě zákona zákonodárce předpokládal, že dítě, které má nějaké zdravotní postižení, vyžaduje vyšší (finančně i časově náročnější) péči než dítě bez zdravotního postižení. Nárok na příspěvek nemá dítě mladší jednoho roku, neboť se předpokládá, že péče o dítě do jednoho roku věku je v podstatě stejně náročná ať již se jedná o dítě zdravé, nebo takové, které má nějaké zdravotní postižení. 

Jelikož „potřeba péče“ je však velice obecný pojem, který je možné vysvětlovat mnoha různými způsoby, vznikl systém takzvaných deseti životních potřeb, tedy oblastí/okruhů, které dítě nezvládá nebo zvládá pouze s pomocí či pod dohledem.

Vždy se navíc hodnotí, zda dítě využívá všech dostupných kompenzačních pomůcek, léků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti k tomu, aby bylo maximálně soběstačné.

V neposlední řadě se pohlíží také na to, zda závislost vzniká v souvislosti s poruchou funkčních schopností, tedy z toho důvodu, že výkon dané činnosti zdravotní stav či handicap dítěte neumožňuje, anebo proto, že rodiče dítěte jsou „přehnaně úzkostliví“ a za dítě vykonávají i činnosti, které by mohlo zvládat samostatně.

Na následujících řádcích naleznete přehled posuzovaných oblastí. Definice pocházejí z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby (Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. – změna v popisu jednotlivých životních potřeb je platná k 1.7. 2022):

a) Mobilita - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat

• 1. vstávání a usedání,
• 2. stoj,
• 3. zaujímat a měnit polohy,
• 4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
• 5. otevírat a zavírat dveře,
• 6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
• 7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

b) Orientace - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
• 2. mít přiměřené duševní kompetence,
• 3. orientovat se osobou, časem a místem,
• 4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
• 5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
• 2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
• 3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
• 4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
• 5. používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
• 2. nalít nápoj,
• 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
• 4. najíst se a napít,
• 5. dodržovat stanovený dietní režim,
• 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
• 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. 

e) Oblékání a obouvání - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
• 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
• 3. oblékat se a obouvat se,
• 4. svlékat se a zouvat se,
• 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. použít hygienické zařízení,
• 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
• 3. provádět celkovou hygienu,
• 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. včas používat WC,
• 2. zaujmout vhodnou polohu,
• 3. vyprázdnit se,
• 4. provést očistu,
• 5. používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. dodržovat stanovený léčebný režim,
• 2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
• 3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

i) Osobní aktivity - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
• 2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
• 3. styku se společenským prostředím,
• 4. stanovit si a dodržet denní program,
• 5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost (tato životní potřeba se posuzuje jen u žadatelů starších 18 let věku) - Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna

• 1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
• 2. manipulovat s předměty denní potřeby,
• 3. obstarat si běžný nákup,
• 4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
• 5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
• 6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
• 7. obsluhovat topení,
• 8. udržovat pořádek.

Zde je počet nezvládnutých životních potřeb, požadovaných pro přiznání jednotlivých stupňů příspěvku na péči (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., platné pro děti do 18 let věku):

• a) stupeň I – 3 
• b) stupeň II – 4 nebo 5
• c) stupeň III – 6 nebo 7
• d) stupeň IV – 8 nebo 9 

Příspěvek na péči – dospělí – počet nezvládnutých životních potřeb (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.):

• a) stupeň I – 3 nebo 4 
• b) stupeň II – 5 nebo 6
• c) stupeň III – 7 nebo 8
• d) stupeň IV – 9 nebo 10

Výše příspěvku na péči (§ 11, platné v r. 2024):

Děti (osoby) do 18 let věku:  

• I. stupeň (lehká závislost) – 3 300 Kč/měsíc
• II. stupeň (středně těžká závislost) – 7 400 Kč/měsíc
• III. stupeň (těžká závislost) – 16 100 Kč/měsíc
• IV. stupeň (úplná závislost, v pobytovém zařízení) – 23 000 Kč/měsíc
• IV. stupeň (úplná závislost, ostatní případy) - 27 000 Kč/měsíc.

Osoby starší 18 let věku:

• I. stupeň (lehká závislost) – 880 Kč/měsíc
• II. stupeň (středně těžká závislost) – 4 900 Kč/měsíc
• III. stupeň (těžká závislost) – 14 800 Kč/měsíc
• IV. stupeň (úplná závislost, v pobytovém zařízení) – 23 000 Kč/měsíc
• IV. stupeň (úplná závislost, ostatní případy) - 27 000 Kč/měsíc.

Zvýšení příspěvku (§ 12)

Uvedené částky příspěvku je možné zvýšit o 2 000 Kč za kalendářní měsíc, avšak pouze za těchto podmínek:

• a) jedná se o péči o nezletilé dítě, příjem dítěte a s ní posuzovaných osob nepřekračuje částku dvojnásobku částky životního minima za předchozí kalendářní čtvrtletí.

• b) Příspěvek na péči pobírá rodič nezletilého dítěte do 18 let (protože je sám osobou se zdravotním postižením), v tomto případě nesmí příjem rodiny překročit dvojnásobek životního minima v předchozím kalendářním čtvrtletí.

U obou možností je možné zvýšit příspěvek na péči, ale zvýšení náleží jen jednomu přiznanému příspěvku na péči.

Pozor, ke zvýšení příspěvku nedochází automaticky! Je třeba si podat samostatnou žádost s názvem „Žádost o zvýšení příspěvku“, její formulář je k dispozici zde.

O zvýšení příspěvku na péči nelze žádat zpětně, čím dříve tedy žádost podáte, tím dříve může nárok vzniknout.

Jak, kde a kdy požádat:

Úřad práce, odbor nepojistných dávek, na většině (větších) úřadů najdete dokonce samostatný odbor příspěvku na péči.  

• Kontakty na jednotlivé úřady práce

Žádost je možné podat nejdříve v měsíci, kdy dítě dovrší jeden rok věku.

Průběh řízení:

1. Podání žádosti na úřadě práce nebo zahájení řízení tzv. z moci úřední (řízení z moci úřední zahajuje úřad práce ve chvíli, kdy již byl v minulosti příspěvek na péči přiznán a nyní končí platnost posudku, který byl podkladem pro vydání rozhodnutí (podrobněji viz dále), není tedy třeba hlídat si, kdy platnost posudku končí, můžete spoléhat na to, že nové řízení zahájí úřad práce.
2. Sociální šetření (pracovníkem úřadu práce) v bytě žadatele pracovníkem úřadu práce

   Pracovník úřadu práce vypracuje zprávu, ve které je uvedeno, v jakých podmínkách dítě bydlí (dům/byt, bariérový/bezbariérový, vlastní pokoj/pokoj se sourozencem, …), kdo jej vychovává (rodiče/prarodiče, dítě v pěstounské péči, …). Dále je ve zprávě uvedeno, jaké kompenzační pomůcky dítě využívá, jaké užívá léky, k jakým dochází lékařům, kam chodí do školy (integrace/speciální škola/školka, denní stacionář, týdenní, …), jaké má volnočasové aktivity a podobně.

   Výsledkem sociálního šetření nemá být hodnocení životních potřeb (jako tomu bylo dříve), ale především popis života a každodenních činností či aktivit dítěte ve vztahu k jeho zdravotnímu postižení. U popisu by měla být pečující osoba a po ukončení sociálního šetření máte právo na svoji žádost do dokumentu nahlédnout – doporučujeme si jej ofotit třeba na mobil.

   Úřad práce vydává „Usnesení o přerušení řízení“. V textu usnesení bylo v minulosti uvedáděno právo na odvolání (do 15 dnů). Dnes již by měla všechna usnesení obsahovat informaci o tom, že se proti „Usnesení o přerušení řízení“ odvolat nelze. Není totiž třeba odvolávat se, protože se jedná o nutný krok. 

   Následuje čekání na zprávu posudkového lékaře. Doba čekání je úřad od úřadu odlišná, ale zpravidla se jedná o dva až tři měsíce.

3. Předání dokumentace (úřadem práce) posudkovému lékaři, který vypracovává „Posudek o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti“Možnost podávat námitky, respektive vyjadřovat se k podkladům

   Při zpracovávání posudku vychází posudkový lékař ze zprávy sociálního pracovníka a ze zprávy dětského lékaře. Předjednejte s lékařem, co dítě nezvládá. Lékař je medik, a ne sociální pracovník. Nemusí si do detailu uvědomovat, jak diagnóza omezuje život dítěte, zvláště v případě, že není potřeba nic léčit. Na jeho vyjádření a přiložených zprávách však velmi záleží.  

   Poté, co úřad práce obdrží vyjádření posudkového lékaře, vyzve rodiče dítěte k „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“. V dopise bývá zpravidla stanovena lhůta do osmi dnů. Je však možné telefonicky domluvit pozdější termín a před návštěvou úřadu se poradit v některé sociální poradně, případně se na jednání jinak připravit.

   Nevyjádření se nebrání pozdějšímu podání odvolání. Vyjádření je však možností, jak ještě výsledek zvrátit anebo se připravit na odvolání a začít třeba shánět nové zprávy.

4. Možnost podávat námitky, respektive vyjadřovat se k podkladům

   Někdy bývá výzva k „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ sepsána tak, že je z textu patrné, jaký bude (připravovaný) výsledek řízení. Je tedy možné shromáždit argumenty a činit „námitky“. Je-li dopis „neutrální“, připravovaný výsledek řízení se rodiče dozvědí až při jednání na úřadě. I v tomto případě je však možné požádat o lhůtu (několik málo dnů) a poté podat (písemné) námitky.

   Námitky může rodičům pomoci sestavit pracovnice odboru příspěvku na péči, případně mohou požádat o pomoc sociální odbor (městského úřadu) nebo pracovníky některé ze specializovaných poraden pro osoby se zdravotním postižením.

5. Rozhodnutí úřadu práce

   Souhlasíte-li s výsledkem řízení, nemusíte na rozhodnutí žádným způsobem odpovídat. Do 15 dnů nabude právní moci a začne výplata dávky.

6. Odvolání

   Nesouhlasíte-li s výsledkem řízení, máte právo se do 15 (kalendářních) dnů odvolat.

   Odvolání se podává na Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale prostřednictvím úřadu práce, který rozhodnutí vydal. Odvolání tedy adresujte na MPSV prostřednictvím úřadu práce (adresu opište z rozhodnutí) a podávejte na podatelnu úřadu práce, který vydal rozhodnutí. Důvodem je skutečnost, že úřad může své vlastní rozhodnutí přehodnotit a změnit. Pokud na svém rozhodnutí trvá, je jeho povinností předat odvolání odvolacímu orgánu, tedy Ministerstvu práce a sociálních věcí.

   Znovu 2) až 6) (s tím rozdílem, že v odvolacím řízení si odvolací orgán nové šetření v bytě nežádá a většinou nejsou ani požadovány další lékařské zprávy, záleží na konkrétní situaci).

7. Rozhodnutí MPSV

   a) Soud

   V případě, že opět nebyly zohledněny všechny potřeby dítěte, je možné využít další opravný prostředek, a tím je správní žaloba podávaná ke krajskému soudu (v Praze) či k městskému soudu (v Brně). Kontakty na soudy najdete na www.justice.cz.

   Lhůta pro podání správní žaloby činí 60 dnů a začíná běžet následující den po převzetí rozhodnutí na poště nebo na úřadě (pokud bylo převzato do 10. dne od uložení na poště).

   Podání správní žaloby je osvobozeno od poplatků, právní zastoupení není nutné.

   b) Žádost o přezkumné řízení na MPSV

   Stejně jako podání správní žaloby je i tato žádost osvobozena od poplatků. V podstatě se jedná o to, že sestavíte (nové) argumenty podporující váš názor, že dítě by mělo mít vyšší stupeň příspěvku na péči než ten, který mu byl přiznán, a požádáte o nové prošetření případu.

   Žádost o přezkumné řízení je možné podat až jeden rok ode dne převzetí rozhodnutí na poště či úřadě (pokud bylo převzato do 10. dne od uložení na poště). Ministerstvo práce a sociálních věcí má také rok na zpracování odpovědi.

   Výsledkem soudního řízení i přezkumného řízení však není přiznání konkrétního stupně příspěvku na péči. Právem soudu, stejně jako Ministerstva práce a sociálních věcí, v přezkumném řízení je „pouze“ potvrzení, nebo zrušení předchozího rozhodnutí (či předchozích rozhodnutí). Budete-li tedy v řízení úspěšní, je třeba počítat s tím, že vás čeká nové projednání případu, a to buď na úrovni krajské pobočky úřadu práce (v případě, že jsou zrušena obě předchozí rozhodnutí), nebo „jen“ u odvolacího orgánu (v případě, že bylo zrušeno pouze rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí).

   Výsledek tohoto (dalšího) řízení je velice těžké odhadnout. Stává se bohužel i to, že úřad vydá opět stejné rozhodnutí, a to bez ohledu na výsledek soudního řízení nebo přezkumného řízení.

Jaký je tedy rozdíl mezi využitím opravných prostředků a podáním nové žádosti?

Jak již bylo řečeno, nárok na příspěvek na péči nenáleží zpětně. Nevyužijete-li tedy opravných prostředků (odvolání, vyjádření k podkladům rozhodnutí, žaloby k soudu, přezkumného řízení) nebo vám „uteče“ odvolací lhůta (15 dnů) a podáte novou žádost, datum podání původní žádosti je nahrazeno datem podání nové žádosti. Bude-li tedy nové řízení úspěšnější než předchozí, ztratíte nárok na doplacení nároku na příspěvek k původnímu datu a dávka bude přiznána až od data nově podané žádosti (rozdíl může být například 7–12 měsíců).

Nově podaná žádost může být také zamítnuta a jako důvod může být uvedena skutečnost, že zdravotní stav dítěte je stabilizovaný a neměnný a úřad již v této věci „konal“. V tomto případě je třeba doložit potvrzení od lékaře (lékařů), že od skončení předchozího řízení došlo ke změně (zhoršení) zdravotního stavu dítěte.

Obecně lze říci, že nová žádost by měla být podávána 6–12 měsíců po skončení předchozího řízení. Nejedná se však o žádné dogma, zvláště u osob (dětí), jejichž zdravotní stav se stále výrazně (a velmi rychle) zhoršuje.

Doba pobírání dávky:

Doba výplaty je závislá na době platnosti posudku. Po jeho skončení zahájí úřad práce (z moci úřední) nové řízení. Nicméně doporučujeme termín skončení platnosti posudku hlídat a v případě, že řízení nebude zahájeno úřadem práce, podat novou žádost.

Dávka je vyplácena ode dne podání žádosti, zpětné doplacení zákon neumožňuje.

Dobu platnosti posudku určuje posudkový lékař, a přestože je někdy až nepochopitelně krátká (například řízení trvalo tři čtvrtě roku a platnost posudku je na rok), není možné se proti ní odvolávat. Lze pouze podávat po skončení řízení novou žádost.

Přerušení výplaty dávky:

Nárok na výplatu příspěvku na péči nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po CELÝ tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče (hospitalizace).

Výjimku tvoří pouze péče o malé děti (do šesti let věku), jejichž rodiče mohou být při pobytu v nemocnici s nimi a doba péče tím není přerušena. U starších dětí je možné z důvodu péče o těžce zdravotně postižené dítě požádat o výjimku, přítomnost rodiče v nemocnici schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny. Není-li výjimka schválena nebo dítě celodenní přítomnost rodiče nevyžaduje, pak dochází k přerušení výplaty příspěvku.

Trvá-li hospitalizace celý měsíc, je výplata příspěvku zastavena. Když však dojde k hospitalizaci nejdříve první den v měsíci nebo je skončena nejpozději poslední den měsíci, pak výplata náleží za celý měsíc.

Ohlašovací povinnost

Vždy, když pro dítě plánujete nějakou aktivitu (letní tábor, lázně, respitní pobyt, docházku do internátní školy a podobně), pamatujte na ohlašovací povinnost, tedy povinnost písemně ohlásit krajské pobočce úřadu práce jakékoli změny týkající se výplaty dávky, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne, kdy taková změna nastala. Tato povinnost platí i v případě, že víte, že změna v péči o dítě (například v době 14denního letního tábora) výplatu příspěvku na péči neovlivní.

Postačí (písemné) oznámení na podatelnu úřadu, ve kterém bude uvedeno, jaké osoby pobírající příspěvek se změna týká, kdy hospitalizace začala, a po jejím skončení stejné oznámení, že hospitalizace byla ukončena a k jakému datu.

Pozor, sankcí za nesplnění této povinnosti může být odebrání příspěvku na tři měsíce.

Kdo může příspěvek na péči pobírat?

Žadatelem o příspěvek na péči je dítě; je-li nezletilé, pak je do žádosti zároveň uveden jeho zákonný zástupce. Dávku tedy pobírá dítě. Vzhledem k jeho věku však s dávkou zpravidla hospodaří rodič, respektive zákonný zástupce / zákonní zástupci. Záleží pak na zákonných zástupcích, jak se mezi sebou domluví na tom, kdo a v jakém rozsahu bude péči zajišťovat. Kombinace dvou nebo více osob (případně kombinace soukromých osob a profesionální péče) je možná, vše závisí na (finanční) situaci, případně na možnostech rodiny.

Důležité však je, aby si rodina stanovila takzvanou hlavní pečující osobu a tuto uvedla také na úřadě do formuláře „Oznámení o poskytovateli pomoci“. Tato osoba je pak zodpovědná za poskytovanou péči (zjednodušeně řečeno za to, že dítě nezůstává doma samo bez dozoru a bez pomoci), ale také to bývá nejčastěji ten, kdo je z titulu péče o osobu závislou ze zákona sociálně a zdravotně pojištěn.

Co dělat v případě, že není nárok?

Opravné prostředky jsou podrobně popsány v části „průběh řízení“. Nejprve je to odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí a v případě neúspěchu je možné využít správní žaloby ke krajskému (městskému) soudu, případně podat žádost o přezkumné řízení na MPSV.

Formulář:

K dispozici na kterémkoli úřadě práce.

Ke stažení na stránkách MPSV: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-peci.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.