Příspěvek na mobilitu

Autor/ka: Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.
Datum publikace: 01. 09. 2013, Aktualizováno: 17. 03. 2023

Podrobné podmínky viz zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, § 6 a § 7.

Podmínky nároku (§6):

Příspěvek na mobilitu v podstatě nahradil od 1. 1. 2012 příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla (lidově příspěvek na benzín).

Příspěvek na mobilitu je přiznáván osobám starším 1 roku, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P. Podmínkou však je, aby byl průkaz přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014. Více informací zde.

Další podmínkou je, že žadateli (dítěti) nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách nebo není trvale umístěn ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. V těchto případech lze za mimořádných dalších okolností také dávku přiznat, ale je zde správní uvážení úředníka (viz dále).

Je třeba také formou čestného prohlášení (přímo v žádosti) potvrdit, že dítě je v kalendářním měsíci opakovaně dopravováno například do školy, k lékaři a podobně.

Z důvodů „hodných zvláštního zřetele“ může být příspěvek na mobilitu přiznán i dítěti, kterému jsou poskytovány výše uvedené pobytové služby. Za důvody hodné zvláštního zřetele je zpravidla považováno pravidelné dojíždění (například do školy).

Jelikož však přiznání příspěvku na mobilitu v podstatě zaručuje také přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením II. stupně, tedy průkazu ZTP, nebo dokonce III. stupně, tedy průkazu ZTP/P, které opravňuje k bezplatné přepravě MHD, pak přiznání příspěvku na mobilitu může být v tomto případě navíc podmiňováno dojížděním „za úplatu“, tedy například cestováním do školy v jiném městě, speciální placenou přepravou pro osoby s handicapem a podobně.

Pozor!

Podáváte-li žádost o příspěvek na mobilitu společně se žádostí o průkaz osoby se zdravotním postižením, nenechte se odradit tvrzením úředníků, že na příspěvek na mobilitu není nárok, dokud nebude přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením. Trvejte na svém a podávejte žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením i o příspěvek na mobilitu společně. Možnost doplatit příspěvek na mobilitu zpětně je omezena datem podání žádosti. Podáte-li tedy žádost o příspěvek na mobilitu až v době, kdy bude schválen průkaz osoby se zdravotním postižením, zpětné doplacení příspěvek na mobilitu nebude možné.  

Poznámka:

Končí-li vám platnost průkazu OZP (resp. ZTP nebo ZTP/P) ohlídejte si termíny ukončení výplaty příspěvku na mobilitu (datum najdete v rozhodnutí, které jste obdrželi při přiznání dávky). Nejpozději v průběhu následujícího měsíce po skončení nároku na příspěvek na mobilitu, je třeba podat novou žádost, aby dávka plynule navazovala.

Pokud však dosud nebyl přiznán průkaz OZP, úřad práce usnesením řízení zastaví, a to do doby než vydá rozhodnutí o přiznání průkazu OZP. Zastavení řízení v tomto případě je standardním krokem a nemusíte se jej obávat (ani se proti němu odvolávat). Po přiznání průkazu OZP pak bude dávka vyplacena ode dne podání žádosti.

↑ nahoru

Přerušení výplaty dávky

Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po CELÝ tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče (hospitalizace). Na tento měsíc je výplata příspěvku zastavena. Když však dojde k hospitalizaci nejdříve první den v měsíci nebo je skončena nejpozději poslední den v měsíci, pak výplata náleží za celý měsíc.

Příklad: Dojde-li k hospitalizaci 1. 2. a hospitalizace je ukončena nejpozději 31. 3., pak příspěvek na mobilitu náleží v plné výši za měsíc únor i měsíc březen.

Ohlašovací povinnost

Vždy, když pro dítě plánujete nějakou aktivitu (letní tábor, lázně, respitní pobyt, docházku do internátní školy a podobně), pamatujte na ohlašovací povinnost, tedy povinnost písemně ohlásit krajské pobočce úřadu práce jakékoli změny týkající se výplaty dávky, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne, kdy taková změna nastala. Tato povinnost platí i v případě, že víte, že změna v péči o dítě (například v době 14denního letního tábora) výplatu příspěvku na péči neovlivní.

Postačí (písemné) oznámení na podatelnu úřadu, ve kterém bude uvedeno, jaké osoby pobírající příspěvek se změna týká, kdy hospitalizace začala, a po jejím skončení stejné oznámení, že hospitalizace byla ukončena a k jakému datu.

Pozor, sankcí za nesplnění této povinnosti může být odebrání příspěvku na tři měsíce.

 ↑ nahoru

Průběh řízení:

Rozhodnutí o přiznání příspěvku na mobilitu byste měli obdržet nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání průkazu OZP.

Jak, kde a kdy požádat:

Úřad práce, odbor nepojistných dávek.

Žádost je možné podat nejdříve v měsíci, kdy dítě dovrší 1 rok věku.

Doba pobírání dávky:

Výše příspěvku na mobilitu (§7):

Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc 900 Kč (příspěvek je vyplácen ve stejné výši u průkazu ZTP i ZTP/P)

V případě, že je po celý kalendářní měsíc využíván zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci, výše příspěvku na mobilitu činí 2 900 Kč (§8).

Kdo může příspěvek na mobilitu pobírat?

Žadatelem o příspěvek na mobilitu je dítě, je-li nezletilé, pak je do žádosti zároveň uveden jeho zákonný zástupce. Dávku tedy pobírá dítě, avšak vzhledem k jeho věku s ní hospodaří rodič (zákonný zástupce).

Co dělat v případě, že není nárok?

Opravné prostředky jsou podrobně popsány v části „průběh řízení“ u příspěvku na péči. Nejprve je to odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí a v případě neúspěchu je možné využít správní žaloby ke krajskému (městskému) soudu, případně podat žádost o přezkumné řízení na MPSV.

Formulář:

K dispozici na kterémkoli úřadě práce.

Ke stažení: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-mobilitu.

↑ nahoru

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Přihlášení k odběru newsletteru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně-právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

Zpět na téma Psychické problémy dítěte