Nezprostředkovaná pěstounská péče

Autor/ka: Mgr. Linda Matyšková
Datum publikace: 26. 01. 2022, Aktualizováno: 11. 02. 2022
Do nezprostředkované pěstounské péče patří všechny případy dlouhodobé pěstounské péče, které nesplňují podmínky zprostředkované pěstounské péče (tj. nejedná se o pěstounskou péči, která byla zprostředkovaná úřadem, ani o pěstounskou péči sourozence zprostředkovaného dítěte). Nezprostředkovaná pěstounská péče je nejčastěji vykonávána osobou dítěti příbuznou (prarodič, teta, sestra) nebo osobou dítěti blízkou (sousedka, kamarádka, známá dítěte), ale není to podmínkou. Jedná se o pěstounskou péči, ve které si pěstoun „sám dítě našel či dítě si našlo jeho“.

Do nezprostředkované pěstounské péče spadá například tato situace: žena v rámci dobrovolnické činnosti četla dětem v dětském domově pohádky. Seznámila se zde s dítětem (pro ni dosud zcela neznámým) a požádala o jeho svěření do pěstounské péče. Byť se jedná o neznámé dítě, neproběhlo zde zprostředkování státem, ale pěstounka a dítě se samy „našly“, péče spadá tedy do nezprostředkované.

Prarodiče a praprarodiče (babička, dědeček, prababička, pradědeček) tvoří jakousi „podkategorii“ nezprostředkovaných pěstounů. Vztahuje se na ně vše jako na nezprostředkované pěstouny, ale z důvodu vyživovací povinnosti mezi předky a potomky dané občanským zákoníkem mají nárok na jinou (sníženou) výši příspěvku při pěstounské péči. Dobrou zprávou pro prarodiče ovšem je, že na příspěvek mají nárok všichni prarodiče, a to i ti, kteří doposud nepobírali odměnu pěstouna z důvodu, že v jejich případě nebyl shledán zvláštní zřetel.

Zdroje:

  • Zákon č. 363/2021 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Autor/ka

Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou v roce 2001 ukončila diplomovou prací na téma Volba vhodné náhradní péče o dítě. V roce 2013 absolvovala akreditovaný kurz Mediátor/mediátorka a o rok později absolvovala roční program Psychologie pro každý den na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V květnu 2016 dokončila kurz přípravy a organizace případových konferencí a výcvik jejich facilitace. Jako dobrovolnice pracovala v organizaci poskytující pomoc rodinám ohroženým závažnou sociální situací. V současnosti působí jako lektor právní problematiky náhradní rodinné péče pro odborníky, osoby, které mají dítě v péči i laickou veřejnost. Je facilitátorkou případových konferencí, které řeší situaci ohrožených dětí. Dlouhodobě se věnuje právní problematice náhradní rodinné péče, pracuje jako právník v největší doprovázející organizaci v ČR, poskytuje poradenství zájemcům i osobám, které mají dítě svěřené do náhradní rodinné péče. Dlouhodobě se také věnuje systémovým změnám náhradní rodinné péče.

Odborná knihovna:
Články: