Zaopatřovací příspěvek – pomoc dětem odcházejícím z náhradní péče

Obsah článku

• Opakovaný/opakující se zaopatřovací příspěvek (OZP)
• Jednorázový zaopatřovací příspěvek (JZP)

Zaopatřovací příspěvek dělíme na opakovaný neboli opakující se, a jednorázový. Zaopatřovací příspěvek opakovaný/opakující se, je za splnění podmínek vyplácen mladému dospělému každý měsíc a slouží k úhradě jeho základních měsíčních výdajů (bydlení, jídlo, školní potřeby a další) a momentálně činí 17 250 Kč za kalendářní měsíc. Vedle toho je osobám, které prošly náhradní péčí, vyplacen jednorázový zaopatřovací příspěvek. Ten, jak název napovídá, je vyplacen pouze jednou, a to po skončení náhradní péče a nezaopatřenosti mladého dospělého. Pomáhá se startem do života po ukončení studia. Je to jakási dávka na rozloučenou s celým systémem náhradní péče. Jeho výše aktuálně činí 28 750 Kč. I když se oba příspěvky jmenují podobně, pro jejich výplatu je nutné splnit odlišné podmínky a předpoklady, které jsou podrobně definovány dále.

Zásadní novinku přináší opakovaný zaopatřovací příspěvek. Jeho smyslem je podpora samostatnosti a odpovědnosti mladého dospělého za svůj další život, a v případě zájmu a schopností především možnost nadále studovat. Před jeho zavedením byli tito mladí lidé velmi znevýhodněni, protože pokud po dosažení zletilosti odešli z pěstounské rodiny nebo ústavního zařízení, zpravidla neměli prostředky, a tedy ani možnost, nadále studovat. Zaopatřovací příspěvek opakovaný má sloužit k úhradě základních nezbytných potřeb mladého dospělého a tím mu umožnit i nadále studovat, získat lepší vzdělání a do budoucna tedy i lepší pracovní uplatnění. Při jeho čerpání provází v počátcích dospělosti mladého dospělého sociální pracovník – sociální kurátor. Ten je mladému dospělému pomocníkem a rádcem tak, aby měl mladý dospělý možnost postupně si osvojit samostatné hospodaření s vlastními prostředky, obstarat si nezbytné úřední záležitosti, využít pomoci při hledání bydlení či zaměstnání a tak dále. Mladý dospělý tak nebude osmnáctým rokem věku „hozen do vody“, jak tomu často dříve bývalo.

Opakovaný/opakující se zaopatřovací příspěvek (OZP)

Aby se mladý dospělý mohl ucházet o OZP musí být nezaopatřený, bezúhonný, musí spolupracovat se sociálním kurátorem, mít vypracován individuální plán mladého dospělého, jeho náhradní péče musela před zletilostí trvat po určitou dobu a sám si o příspěvek musí zažádat na příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Před vlastní žádostí o OZP musí mladý dospělý vyhledat sociálního kurátora pro dospělé a začít s ním spolupracovat. Jedná se o sociálního pracovníka/pracovnici obecního úřadu obce s rozšířenou působností (nejčastěji městský úřad) v místě, kde mladý dospělý žije, nebo v místě jeho trvalého bydliště. Spolu vypracují takzvaný Individuální plán mladého dospělého (podrobnosti dále), který je nezbytným předpokladem k vyplácení OZP. Pokud se mladý dospělý rozhodne pro čerpání OZP bezprostředně od svých osmnáctých narozenin, je vhodné, aby příslušného sociálního kurátora kontaktoval s předstihem (nejdříve však půl roku před dovršením osmnácti let) tak, aby si žádost o OZP se všemi přílohami podal včas a OZP mohl dosažením osmnáctého roku ihned začít čerpat.

Podmínky úspěšné žádosti o vyplácení OZP jsou:

1. Svéprávnost žadatele

Nárok na OZP má osoba zletilá, tedy starší osmnácti let, popřípadě osoba, které byla soudem přiznána plná svéprávnost před dosažením osmnáctého roku věku.

2. Obvyklé bydliště žadatele na území České republiky

Předpokladem je obvyklé bydliště žadatele na území České republiky – faktické bydliště, kde se daná osoba zdržuje, studuje, pracuje, má své aktivity. Nejčastěji se bude dokládat trvalým pobytem uvedeným v občanském průkazu.

3. Nezaopatřenost žadatele

Obrázek

Nezbytnou podmínkou OZP je nezaopatřenost žadatele – mladého dospělého.

Za nezaopatřené dítě je považována osoba, která:

• studuje, a to až do šestadvaceti let – soustavně se připravuje na budoucí povolání;
• nemůže pracovat či studovat ze zdravotních důvodů;
• po skončení povinné školní docházky je vedena v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Výjimku z podmínky nezaopatřenosti má mladý dospělý, který není nezaopatřeným dítětem, protože má přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, jestliže splňuje ostatní podmínky pro vznik nároku na OZP a jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje).

4. Bezúhonnost žadatele

Pro účely výplaty OZP se za bezúhonného považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen. Pokud byl mladý dospělý odsouzen k jinému než nepodmíněnému trestu (například peněžitý trest, obecně prospěšné práce, podmíněný trest a další) nemá tato skutečnost na zaopatřovací příspěvek vliv. Doklad o bezúhonnosti není u občanů ČR třeba předkládat, tuto skutečnost si ověří Úřad práce přímo, prostřednictvím rejstříku trestů.

5. Vypracovaný individuální plán mladého dospělého (IPMD) a následná součinnost mladého dospělého při jeho vyhodnocování a aktualizaci

Individuální plán mladého dospělého vypracuje sociální kurátor, a to v součinnosti s mladým dospělým, případně ve spolupráci s dalšími institucemi či osobami – například pověřenou osobou (doprovázející organizace, která pomáhá/ala pěstounské rodině), OSPOD, poskytovatel sociálních služeb, dřívějšími pečovateli dítěte a podobně. Tyto osoby však mohou být zapojeny do tvorby IPMD pouze se souhlasem dotyčného mladého dospělého. O vypracování IPMD může požádat nejdříve půl roku před osmnáctými narozeninami. IPMD má být pomocným nástrojem pro vstup takové osoby do dospělosti a jeho obsah je v první řadě dán potřebami mladého dospělého. Nastavuje spolupráci mezi mladým dospělým a sociálním kurátorem, vymezuje způsob přípravy na budoucí povolání a samostatné hospodaření, stanovuje způsob pomoci při hledání bydlení a zaměstnání a další.

Vypracováním IPMD nicméně vzájemný kontakt mladého dospělého a sociálního kurátora nekončí. Úřad práce pravidelně vyžaduje od sociálního kurátora potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci IPMD, a to minimálně každých šest měsíců. Sociální kurátor nicméně Úřadu práce nepředkládá vlastní IPMD, ale pouze potvrzení o jeho vypracování a o součinnosti mladého dospělého. Osobní informace tedy zůstávají čistě v rukou sociálního kurátora. V případě, že mladý dospělý neposkytuje sociálnímu kurátorovi součinnost, může mu být OZP odebrán. IPMD a spolupráce se sociálním kurátorem je tedy jak pomocným nástrojem, tak i povinností mladého dospělého.

6. Doba trvání náhradní péče před zletilostí (nabytím svéprávnosti)

Nezbytnou podmínkou pro OZP je, aby byl mladý dospělý v okamžiku dosažení osmnáctého roku věku v náhradní péči. Za relevantní (započitatelnou) náhradní péči je považována pouze náhradní péče na základě rozhodnutí soudu a náhradní péče musí před jeho zletilostí trvat po určitou minimální dobu. Ta činí u nezprostředkované pěstounské péče (pěstounská péče příbuzných a blízkých osob dítěti) minimálně tři roky, u zprostředkované pěstounské péče (pěstounská péče osob, které byly k danému dítěti vybrány státem či krajem) je to minimálně dvanáct měsíců, u ústavní péče pak rovněž dvanáct měsíců.

Pokud nedojde k přerušení náhradní péče, ale pouze ke změně druhu (například z ústavní péče na pěstounskou péči) nebo ke změně pečovatele, jednotlivé péče se sčítají.

Zákon vyjmenovává výjimky v nutnosti délky trvání náhradní péče – například u oboustranně osiřelého dítěte (to jest zemřou oba rodiče), pokud jsou rodiče nezvěstní či ve výkonu trestu, pokud mladý dospělý pobýval jak v ústavní výchově, tak v náhradní rodinné péči a podobně. Pokud tedy nesplňuje mladý dospělý nutnou délku trvání náhradní péče, je potřeba si ověřit, zda se na něj nevztahuje nějaká výjimka stanovená zákonem. S tímto určením mladému dospělému pomůže sociální kurátor nebo pracovník Úřadu práce. S dohledáním nezbytných dokumentů, které je třeba doložit (rozhodnutí soudu), pomůže OSPOD, který vedl spis dítěte do okamžiku nabytí jeho zletilosti.

Pokud mladý dospělý nesplňuje podmínku trvání náhradní péče do okamžiku nabytí svéprávnosti (osmnácté narozeniny) nebo podmínku potřebné doby trvání náhradní péče, může v případech hodných zvláštního zřetele využít speciální institut „odstranění tvrdosti zákona“. Mladý dospělý požádá, na základě písemné, odůvodněné žádosti, Generální ředitelství Úřadu práce o odstranění tvrdosti zákona, to jest jakési prominutí splnění jedné, popřípadě obou těchto podmínek. V případech zvláštního zřetele (záleží na posouzení a zvážení Úřadu) může Generální ředitelství ÚP danou podmínku prominout a mladý dospělý tak získá nárok na OZP, i když podmínky zcela nesplňuje.

Institut odstranění tvrdosti zákona se ovšem vztahuje výhradně na podmínku trvání náhradní péče před zletilostí (nabytím svéprávnosti). O jeho uplatnění nelze žádat v případě nezaopatřenosti, porušení bezúhonnosti a podobně.

7. Podání žádosti

Nárok na OZP nevzniká mladému dospělému automaticky, ale je nezbytné podat si žádost. Mladý dospělý, který splňuje podmínky pro přidělení OZP, musí svůj nárok uplatnit na příslušné Krajské pobočce Úřadu práce v místě svého trvalého bydliště a všechny požadované skutečnosti řádně doložit.

K žádosti o OZP bude vždy potřeba doložit:

• rozhodnutí soudu o svěření do náhradní péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek;

Patří sem jak rozsudky (rozsudek o svěření žadatele do pěstounské péče, předpěstounské péče, poručenské péče nebo pěstounské péče na přechodnou dobu, rozsudek soudu o nařízení ústavní výchovy žadatele a další), tak i rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření (usnesení).

• doklad o nezaopatřenosti;

Nezaopatřenost lze doložit potvrzením o studiu, potvrzením o zdravotním stavu nebo potvrzením Úřadu práce.

• potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého;

Potvrzení vydá na žádost mladého dospělého sociální kurátor, který IPMD vypracoval. Přílohou tedy není individuální plán, ale pouze potvrzení o jeho vypracování.

V daných případech je třeba k žádosti o OZP ještě doložit:

• rozhodnutí o přiznání důchodu (sirotčí, invalidní) a potvrzení o jeho výši v případě žadatele, který požívá důchod z důchodového pojištění;
• doklad o nabytí plné svéprávnosti žadatele, který nabyl plné svéprávnosti před dosažením zletilosti (rozhodnutí soudu);
• doklad o bezúhonnosti v případě žadatele, který není státním občanem České republiky.

Obrázek

Co musí mladý dospělý plnit pro následné vyplácení OZP 

Všichni mladí dospělí, kteří splní podmínky OZP mají nárok na OZP ve výši 17 250,- Kč za kalendářní měsíc, a to bez ohledu na to, zda vyrůstali ve zprostředkované či nezprostředkované pěstounské péči či v ústavním zařízení. Některé z podmínek a předpokladů pro vyplácení OZP je třeba splnit pouze jednou v okamžiku žádosti o vyplácení OZP (například délku trvání náhradní péče), některé musí být dodržovány a plněny po celou dobu výplaty OZP (nezaopatřenost, bezúhonnost, poskytování součinnosti sociálnímu kurátorovi). Kromě již zmíněných podmínek a předpokladů, nesmí mladý dospělý změnit více než dvakrát obor studia. Tato podmínka má mladého dospělého motivovat k zodpovědnému studiu a jeho dokončení a zamezit „turistice“ po různých školách bez zájmu o jejich dokončení. Výjimkou z tohoto pravidla je změna oboru studia z důvodu podstatné změny zdravotního stavu (nemoci nebo úrazu) na jejímž základě již není možné pokračování ve studiu, nebo nemožnosti vykonávat povolání, na nějž je studium přípravou.

Pro čerpání OZP není podstatné, kde mladý dospělý žije/bydlí. Může tedy bydlet ve svém či pronajatém bytě, na ubytovně nebo i nadále u osoby, která byla do jeho zletilosti jeho pěstounem.

Mladý dospělý je povinen písemně hlásit veškeré změny o skutečnostech, které mají vliv na vyplácení OZP příslušné Krajské pobočce ÚP, a to do osmi dnů (například ukončení studia). V okamžiku, kdy již nesplňuje všechny stanovené podmínky, bude mu OZP odebrán. Pokud byl vyplacen OZP, na který již mladý dospělý neměl nárok (například nahlásil ukončení studia až tři měsíce od okamžiku, kdy bylo skutečně ukončeno), ÚP zahájí řízení o povinnosti vrátit přeplatek a mladý dospělý je povinen OZP za období, kdy podmínky a předpoklady nesplňoval, vrátit.

O OZP může mladý dospělý požádat kdykoliv, když splní veškeré podmínky a předpoklady a to do šestadvacátého. roku věku. O OZP tedy může požádat mladý dospělý, kterému bylo právě osmnáct let, byl do svých narozenin v pěstounské péči a studuje střední školu. Stejně tak ale může o OZP požádat mladý dospělý, kterému je 22 let, do osmnácti let byl v ústavní péči, poté začal pracovat, ale nyní byl přijat na denní studium. Nárok na OZP vzniká i opakovaně. Pokud mladý dospělý do devatenácti let studoval (pobíral OZP), poté studium na rok přerušil (nepobíral OZP) a opět se ke studiu vrátil a splňuje všechny ostatní podmínky, bude mu opětovně OZP vyplácen.

OZP vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží, převodem na platební účet nebo poštovním poukazem, a to podle volby mladého dospělého. OZP se nevyplácí do ciziny.

OZP a jiné dávky

Až do ledna 2028 si může mladý dospělý zvolit, zda bude, za splnění podmínek, pobírat OZP nebo dávky pěstounské péče. Není možné čerpat najednou OZP a dávky pěstounské péče, je nutné zvolit pouze jednu formu.

Pokud si mladý dospělý zvolí čerpání pěstounských dávek, náleží mu příspěvek na úhradu potřeb dítěte (9 220 Kč), a to za předpokladu, že je nezaopatřeným dítětem a trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující (pěstounem). Tomuto pěstounovi, pak náleží odměna pěstouna (u zprostředkované pěstounské péče) nebo příspěvek při pěstounské péči (u nezprostředkované pěstounské péče). Pro čerpání dávek pěstounské péče je nezbytné, aby mladý dospělý sdílel i nadále domácnost a společně hradil náklady s osobou, která bývala jeho pěstounem. Tuto podmínku splňuje i osoba, která studuje a žije mimo město pěstouna, ale nadále má u pěstouna zázemí.

Pokud mladý dospělý splňuje podmínky jak pro OZP, tak i pro dávky pěstounské péče, může si z nich (do roku 2028) zvolit tu formu, která mu více vyhovuje. Tuto volbu je možné měnit, a to i opakovaně. To znamená, že mladý dospělý může například od osmnácti do dvaceti let čerpat OZP, od dvaceti do čtyřiadvaceti let bude čerpat spolu s původním pěstounem dávky pěstounské péče a poté od čtyřiadvaceti do šestadvaceti let bude opětovně čerpat OZP. Volba je čistě na mladém dospělém a pokud splňuje podmínky pro OZP a/nebo pro pěstounské dávky, může si volit a volně přecházet. O OZP může zažádat i mladý dospělý zletilý před účinností novely ZSPOD, která OZP zavedla, tedy například čtyřiadvacetiletá nezaopatřená osoba.

Obrázek

Mladý dospělý, který má možnost zůstat v plném přímém zaopatření pro výkon ústavní výchovy – to jest mladý dospělý zůstává v ústavním zařízení po dobu studia, nejdéle do šestadvaceti let, a zařízení mu poskytuje veškeré potřeby, rovněž nemá nárok na OZP.

Pokud rodiče platí na dítě (mladého dospělého) výživné, neplatí je přímo mladému dospělému, ale hradí je k rukám státu. Mladý dospělý má nárok na OZP bez ohledu na řádné platby výživného rodiči i bez ohledu na výši výživného. Pokud by bylo výživné stanovené rodičům vyšší než výše OZP, náleží tento rozdíl mladému dospělému.

Opakující se zaopatřovací příspěvek je rozhodným příjmem pro dávky státní sociální podpory a pro účely poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Na dávky státní sociální podpory a hmotné nouzi má mladý dospělý nárok za splnění obecných podmínek stejně, jako každá jiná osoba. Například doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy dané osoby včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Dobrá zpráva je, že OZP nepodléhá exekuci ani srážkám z příjmů, jedná se o chráněný, nezabavitelný příjem.

Jestliže je mladému dospělému vyplácen důchod z důchodového pojištění (invalidní či sirotčí důchod), náleží mu OZP jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi OZP a důchodem.

Jednorázový zaopatřovací příspěvek (JZP)

Nárok na jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši 28 750,- Kč vznikne mladému dospělému, který byl ke dni dosažení zletilosti (ke dni osmnáctých narozenin) nebo ke dni nabytí plné svéprávnosti (svéprávnost přiznaná rozhodnutím soudu) v pěstounské péči, poručenské péči nebo v ústavní výchově, a zároveň se jedná o osobu zaopatřenou (nesplňuje podmínky nezaopatřeného dítěte) a/nebo přestane splňovat podmínky nároku na OZP. Oproti podmínce u OZP není délka trvání náhradní rodinné péče u JZP rozhodná. Jedinou nezbytnou podmínkou pro vyplacení JZP je existence náhradní péče ke dni, jenž předchází dni dovršení osmnáctého roku věku.

Pro čerpání JZP je nezbytné ÚP předložit rozhodnutí soudu o svěření do náhradní péče, zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné podklady jako u OZP, není třeba tato rozhodnutí dokládat, pokud je žadatel Úřadu práce již předložil při žádosti o OZP.

Jednorázový zaopatřovací příspěvek nelze čerpat po dobu čerpání (nárok na JZP nastane až po ukončení jejich čerpání):

• opakujícího se zaopatřovacího příspěvku;
• pěstounských dávek (příspěvek při pěstounské péči/odměna pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte);
• plného přímého zaopatření školským zařízením pro výkon ústavní výchovy po dosažení zletilosti na základě smlouvy nebo na základě prodloužení ústavní výchovy.

V případě, že mladému dospělému byla školským zařízením pro výkon ústavní výchovy poskytnuta po ukončení ústavní výchovy věcná pomoc, dar nebo peněžitý příspěvek v hodnotě odpovídající výši JZP, popřípadě vyšší, tak mladému dospělému již JZP nenáleží. Pokud tedy mladý dospělý obdrží „odchodné“, a to jak v peněžité formě (jednorázová částka při ukončení ústavní výchovy), nebo formou materiální pomoci (nábytek, zařízení do nové domácnosti a podobně) ve stejné nebo vyšší hodnotě, než je JZP, tak mu tento již nenáleží. Pokud je „odchodné“ v nižší hodnotě než JZP, jednorázový zaopatřovací příspěvek mu náleží v plné výši.

Jednorázový zaopatřovací příspěvek není započitatelným příjmem pro účely státní sociální podpory. Mezi rozhodné příjmy se řadí pouze opakující se zaopatřovací příspěvek.

Zaopatřovací příspěvek opakující se je upraven v §50b a násl. Zákona č. 359/1999 Sb., Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, v aktuálním znění a jednorázový zaopatřovací příspěvek je upraven v §50c a násl. téhož zákona. Další podrobnosti je možné získat na stránkách Úřadu práce, www.uradprace.cz nebo na stránkách MPSV, www.mpsv.cz. Podrobnější informace také poskytnou pracovníci OSPOD a jednotlivých krajských poboček Úřadu práce.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku