Poskytnutí kostní dřeně je jedinečný dar člověka člověku

K 30. září 2016 zahrnoval Český národní registr dárců dřeně 67 485 dárců a dárkyň, přičemž v celém světě jich k tomuto datu bylo 28 591 204. Od roku 1992, kdy byla činnost českého registru zahájena, byla kostní dřeň odebrána 609 z nich, z toho pacientům v České republice pomohlo 418 odběrů, pacientům v zahraničí pak 192. Český registr také zprostředkovává pomoc zahraničních dárců pro pacienty České republiky, kterých se za ta léta uskutečnilo již 781, přičemž celkový počet odběrů zprostředkovaný českým registrem je zatím 1391 – čeští dárci totiž mohou pomoci i zahraničním. Ve světě je celkem osmačtyřicet registrů, obrovský registr má v rámci Evropy Spolková republika Německo. Díky počítačům funguje vyhledávání vhodného dárce poměrně rychle – byť z registru vzdáleného tisíce kilometrů. Do českého registru mohou vstoupit mladí lidé mezi osmnácti a pětatřiceti lety věku, přičemž v šedesáti jsou z něj automaticky vyřazeni. I přes vysoké počty dárců se stále nedaří pro každého pátého nemocného, který by se mohl vyléčit, vhodnou kostní dřeň najít.

U příbuzných se najde kolem 25 % dárců

„Nejdřív se hledá vhodný dárce mezi nejbližšími pokrevními sourozenci, kde je pravděpodobnost kolem 25 % a dárce nemusí být starší osmnácti let, čtrnáctiletý bratr klidně může darovat kostní dřeň osmileté sestře. V 75 % případech se ale mezi příbuznými vhodný dárce nenajde a hledá se pak v databázi nepříbuzných dárců, kde je darování buněk už podmíněno plnoletostí,“ uvedla pro portál Šance Dětem manažerka externí komunikace Českého národního registru dárců dřeně Mgr. Vladimíra Štěpánková. Apeluje na to, aby se mladí a zdraví lidé do registru hlásili. Náborové kampaně jsou prováděny kupříkladu mezi vojáky, policisty nebo dobrovolnými i profesionálními hasiči. Nábory se dělají také na univerzitách – poslední dobou třeba na pražské Fakultě stavební ČVUT nebo na Západočeské univerzitě Plzni. Lidem, hlásícím se do registru, je odebrán vzorek krve v některém z Náběrových center, vzorek je v laboratoři analyzován na takzvané transplantační znaky a výsledek uložen do počítače. „Odběr z krve je levnější a navíc se zjistí o případném dárci víc, než při odběru stěru sliznice dutiny ústní stěrovým kartáčkem, což praktikují třeba ve Spojených státech amerických,“ řekla Štěpánková.

Pomoc nejen při leukémii

Český národní registr dárců dřeně pracuje jako obecně prospěšná společnost (tedy nezisková organizace) na území celé republiky, patří mezi nejefektivněji pracující registry světa, jako čtvrtý na světě se stal nositelem akreditace Světové asociace dárců dřeně – WMDA. Transplantace kostní dřeně může ročně pomoci stovkám lidí včetně malých dětí, kteří onemocní leukémií, zhoubnými nádory, těžkými útlumy krvetvorby nebo obranyschopnosti a dalšími vážnými nemocemi. Pokud bychom měli vyjmenovat veškerá onemocnění, která jsou vyléčitelná transplantací kostní dřeně, jsou to tato: Akutní lymfocytární leukémie, Akutní myeloidní leukémie, Chronická myeloidní leukémie, Fagocyto-histiocyto onemocnění, Hodgkinův lymfogranulom, Porucha metabolismu amk Chediak-Higashi, Kongenitální imunodeficitní stav, Myelodysplastický syndrom, Lymfony non-Hodgkinova typu, ostatní maligní onemocnění a non-maligní onemocnění, Plasmocytární leukémie, Aplastická anémie a Solidní tumor.

Darování kostní dřeně není otázka hodin

„Dárci se nemusejí bát, že pokud by se ukázali být , museli by se do hodiny někam dostavit. Darování kostní dřeně není otázka hodin ani dnů, ale týdnů, někdy měsíců,“ dodala Štěpánková. Dárci jsou v registru uvedeni anonymně, mohou z něj kdykoli – bez udání důvodů – vystoupit, nejsou vázáni povinností svou dřeň nebo krvetvorné buňky opravdu darovat. Rozhodnutí je respektováno a zůstane diskrétní. Každý zaregistrovaný by si ale měl být vědom toho, že odmítnutí darování na poslední chvíli, kdy je nemocný již připraven k transplantaci, může znamenat bezprostřední ohrožení jeho života. Vhodný dárce je vybírán podle toho, v kolika takzvaných tranpslantačních znacích se shoduje s člověkem, který kostní dřeň potřebuje.

Posuzuje se deset znaků

„Čím víc shodných takzvaných transplantačních znaků, tím líp. Nemusí být ale splněny všechny. Zajímavé je, že dárce nemusí mít stejnou krevní skupinu, pokud je pacientovi transplantována kostní dřeň člověka s jinou krevní skupinou, bude mít po transplantaci dárcovu skupinu. Ukáže-li se, že je zaregistrovaný člověk pro nemocného nejvhodnějším dárcem, čeká jej pohovor s lékařem v Dárcovském centru, předodběrové vyšetření v takzvaném work-up centru Českého národní registru dárců dřeně ve Fakultní nemocnici v Plzni. Vyšetření je provedeno nezávislým zkušeným lékařem, který se nepodílí na léčbě konkrétního pacienta a zodpovídá tak jen za bezpečnost odběru. Následuje interní vyšetření, které může včas vyloučit případná skrytá rizika, která by mohla být s odběrem spojená,“ uvedla Štěpánková.

Možnosti odebrání krvetvorných buněk

Každý dárce si může vybrat způsob darování. Krvetvorné buňky mohou být dárci odebrány dvojím způsobem: buď klasickým odsátím z vnitřku pánevních kostí, nebo jejich speciální filtrací ze žilní krve procesem, který se nazývá separace (aferéza). V obou případech jde o darování takzvaných kmenových krvetvorných buněk, které dokážou po převodu do krve pacienta zaplavat jeho krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se začít množit na červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.

Klasické odebrání kostní dřeně

Když dárce přistoupí ke klasickému darování dřeně, proces začne i několik týdnů před samotným odběrem, dárce si nechá odebrat jednu "transfuzní jednotku" (konzervu) vlastní krve stejně, jako se běžně daruje krev. „Odebraná krev se mu bezpečně uschová v krevní bance a vrátí se mu ve formě takzvané autotransfuze po odběru dřeně, pakliže je to nutné. Autotransfuze je provedena ambulantně, většinou ve stejný den jako zmiňované interní vyšetření v plzeňském work-up centru. Při odběru kostní dřeně klasickou metodou je dárce tři dny v nemocnici akreditovaného Odběrového centra Českého národního registru dárců dřeně ve Fakultní nemocnici Plzeň-Lochotín, což dárci zaručuje bezpečnost. Den před odběrem je dárce lékařsky vyšetřen a absolvuje pohovor s anesteziologem, odběr je totiž prováděn v narkóze,“ řekla Štěpánková. Objem odebrané dřeně závisí na hmotnosti příjemce i dárce, je kolem jednoho litru, přičemž pro dětské pacienty stačí menší množství. V případě potřeby se ztráta krve z části uhradí autotransfuzí – vlastní krví, kterou si dárce nechal v předstihu odebrat a uschovat. Odebrané množství kmenových buněk nakonec nepřesáhne pět procent dárcovy krvetvorné zásoby, což zdravému člověku nechybí. Organismus se regeneruje.

Darování krvetvorných buněk separací ze žilní krve

„Dárce může také darovat krvetvorné buňky separací ze žilní krve. Před tímto typem odběru je třeba dárcovy krvetvorné buňky nejdřív krátkodobě namnožit a vyplavit z obvyklých míst v kostech do krevního oběhu, k čemuž slouží i takzvaný růstový faktor granulocytů, látka běžně regulující počet bílých krvinek v organismu. Dárce jej dostává ve formě malé podkožní injekce čtyři dny před odběrem. V době návštěvy Odběrového centra v Plzni dostane příslušný počet předplněných injekcí, které si pak nechá v určené dny píchat jednou denně ambulantně ve zdravotnickém zařízení v místě bydliště. Večer před odběrem dárce přijede do Odběrového centra Fakultní nemocnice v Plzni, kde jej službu mající lékař přijme a vyšetří. Při vlastním odběru leží dárce na lůžku a prostřednictvím kanyl (jehel s plastovou hadičkou zavedených do žil na předloktí) je napojený na krevní separátor. Ten z protékající krve dokáže oddělit přesně typ potřebných buněk. Odběr kmenových buněk trvá asi čtyři hodiny, někdy je napoprvé získán dostatečný počet potřebných buněk, někdy se další den provede ještě druhý odběr,“ vysvětlila dále Štěpánková.

Jedinečný dar člověka člověku

Za přesně definovaných podmínek může člověk kostní dřeň, kmenové buňky i jiné krevní produkt darovat opakovaně, buď pro stejného příjemce, nebo jiného – v takovém případě nejdříve rok po prvním darování. V praxi to ale nebývá časté. Darování krvetvorných buněk se na celém světě povazuje za jedinečný dar člověka člověku, je tedy bezplatné. Dárci jsou ale uhrazeny cestovní náklady a jako zaměstnanec má právo čerpat čtyři dny plně placeného pracovního volna (podle platného zákoníku práce, č. 262/2006 Sb., § 203, odst. 2, písmeno e). Navíc může – podobně jako při dárcovství krve – uplatnit 3 000 Kč ve formě odpisu daně z příjmu jako uznaný dar pro zdravotnické účely (podle současného zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 15, odst. 1). Všechna příslušná potvrzení jsou dárci vydána lékařem Odběrového centra při propuštění z nemocnice. Dárce a příjemce dřeně se v době transplantace z mnoha vážných důvodů zásadně nesetkávají. Chce-li někdo "svého" pacienta povzbudit – vedle toho, že mu daroval to, co mu nemohl darovat nikdo jiný na světě – může mu anonymně poslat vzkaz, který mu doručí Koordinační centrum Českého národního registru dárců dřeně. „Prevence proti onemocněním krvetvorby neexistuje, je ale faktem, že léčbu lépe zvládají lidé se zdravým životním stylem,“ uzavřela Štěpánková.

Dárcovská centra Českého registru dárců dřeně:

• Fakultní nemocnice Brno, Transfuzní a tkáňové oddělení, Jihlavská 20, 625 00 Brno, telefon: 532 233 920, e-mail: Hohlova.Simona@fnbrno.cz
• Nemocnice České Budějovice a.s., Transfuzní oddělení, B. Němcové 54, 370 01 České Budějovice, telefon: 387 873 345, e-mail: kostnidren@nemcb.cz
• Fakultní nemocnice Hradec Králové, Transfuzní oddělení, Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové, telefon: 495 833 562, e-mail: transhla@fnhk.cz
• Krajská nemocnice Liberec a.s., Transfuzní oddělení, Baarova 15, 460 63 Liberec, telefon: 485 312 289, e-mail: registr.drene@nemlib.cz
• Krajská zdravotní a.s., Nemocnice Most, o.z., Transfuzní oddělení, J.E. Purkyně 270, 434 64 Most, telefon: 476 172 590, e-mail: transf@nspm.cz
• Fakultní nemocnice Olomouc, Ústav imunologie, I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc, telefony: 602 516 871 (dárci), 585 415 116 (ostatní), e-mail: OL-DC@fnol.cz
• Fakultní nemocnice Ostrava, Krevní centrum, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba, telefon: 597 374 441, e-mail: dna.kce@fno.cz
• Fakultní nemocnice Plzeň, Hematologicko-onkologické oddělení, Dárcovské centrum-Separátor, Alej Svobody 80, 323 00 Plzeň, telefon: 377 103 825, e-mail: hoo-registr@fnplzen.cz
• Ústřední vojenská nemocnice-Vojenská fakultní nemocnice, Oddělení hematologie a krevní transfuze, U voj. nemocnice 1200, 169 02 Praha, telefon: 973 203 217, e-mail: kostnidren@uvn.cz
• Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice o.z., Transfuzní oddělení, Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, telefon: 477 113 453, e-mail: registr@mnul.cz

Mimo uvedená Dárcovská centra existuje v ČR dalších, více než 40 menších, spolupracujících tzv. Odběrových center (nejčastěji to jsou transfuzní oddělení okresních nemocnic), na kterých vyškolení zaměstnanci rádi poskytnou veškeré informace ke vstupu do Českého národního registru dárců dřeně a kde se lze také přímo zaregistrovat. Jejich seznam najdete na webových stránkách https://registr.kostnidren.cz/kontakt/.

Do registru by zásadně neměli vstupovat:

• po prodělané léčbě nádorového onemocnění
• po transplantaci orgánů a tkání
• s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků
• s krvácivými chorobami a onemocněním krve
• s těžšími formami alergie
• s epilepsií nebo jinými záchvatovými stavy, závislí na užívání léků
• s cukrovkou, závislou na užívání inzulinu nebo léků
• po prodělání krví přenosných infekcí (HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc a podobně)
• s nemocemi, které by se mohly v souvislosti s odběrem znbovu aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunitní onemocnění a podobně)
• se závažnější psychickou poruchou
• s rizikovým sexuálním chováním
• závislí na alkoholu a drogách.

Existují stavy, které nevylučují vstup a členství v registru, ale přechodně neumožňují vlastní darování kostní dřeně:

• těhotenství a jeden rok po porodu, aktivní kojení (ženy v produktivním věku musí mít před darováním kostní dřeně vždy prokazatelně negativní těhotenský test)
• šest měsíců po transfuzi krve od jiného člověka
• šest měsíců po očkování živou vakcínou (například TBC, spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice, žlutá zimnice)
• šest měsíců po poranění s kontaminací biologickým materiálem
• šest měsíců po chirurgické operaci, endoskopickém vyšetření nebo odstranění mateřského znaménka
• šest měsíců po tetování, piercingu nebo akupunktuře
• šest měsíců po návštěvě tropických oblastí

Zpracováno na základě rozhovoru s manažerkou externí komunikace Českého národního registru dárců dřeně  Mgr. Vladimírou Štěpánkovou, informací z portálu Českého národního registru dárců dřeně www.kostnidren.cz a publikace Českého národního registru dárců dřeně "Když dobro, tak od kosti. Daruj kostní dřeň. Dárcovství krvetvorných buněk - co o něm potřebujeme vědět", autoři: MUDr. Mája Švojgrová, MUDr. Tomáš Svoboda a kolektiv (3. aktualizované vydání, duben 2016).

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Autorka: Andrea Cerqueirová

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Kde hledat pomoc?

• Český národní registr dárců dřeně
• Nadace pro transplantace kostní dřeně
• Hematologicko-onkologické oddělení FN v Plzni
• Modrý koník
• Kapka naděje
• Český registr dárců krvetvorných buněk