Poruchy příjmu potravy v dětství a dospívání

Autor/ka: Mgr. Jan Kulhánek
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 25. 01. 2021

Jídlo je od útlého dětství zdrojem uspokojení jedné ze základních potřeb. Také je to způsob, jak si navozovat příjemné pocity, a má i komunikační a společenský charakter. V neposlední řadě může být příčinou úzkosti. Porucha příjmu potravy (porucha stravování) popisuje patologické zacházení s jídlem, ale také patologické přemýšlení o jídle a negativní pocity s jídlem spojené.

U všech forem této nemoci je společný strach z tloušťky, nerealistické vnímání vlastní postavy (porucha vnímání tělesného schématu) a samozřejmě patologické manipulování s jídlem.

Anorexie a bulimie

V praxi je nejznámější mentální anorexie (strach z jídla a odmítání jídla s cílem dosáhnout co největší štíhlosti), mentální bulimie (omezování se v jídle se střídá se záchvaty obrovského přejídání se s následným zvracením a výčitkami) a psychogenní přejídání (přejídání se při emočních podnětech a s tím související nadváha).

U malých dětí (kojenců, batolat) existuje takzvaná infantilní mentální anorexie, tedy odmítání jídla či extrémní vybíravost vedoucí k podvýživě a mnoha napjatým situacím v rodině, zejména ve vztahu rodiče a dítěte. Příčinou může být – po nutném vyloučení somatických poruch – deprese způsobená vážným narušením nejbližších vztahů dítěte.

Hranice vzniku mentální anorexie u dětí se dnes stále snižuje, rozhodně už nejde jen o nemoc nadprůměrně inteligentních, cílevědomých a perfekcionistických teenagerů z dobře situovaných rodin. Porucha se může rozvíjet už na prvním stupni základní školy, častěji se tak děje u dívek z rodiny, kde matka sama trpí mentální anorexií, nebo v rodině, kde se vyskytuje jiná závažná duševní porucha. Velký podíl mají také média – dětské časopisy, televize, internet.

Anorexie se nejčastěji objevuje u dívek (desetkrát častěji než u chlapců) od třináctého roku věku, bulimie pak o něco později (asi od patnáctého roku věku). Existují samozřejmě výjimky.

↑ nahoru

Co je to „pika“?

Další typickou formou poruchy příjmu potravy pro raný dětský věk je pika – pojídání nestravitelných předmětů, které nejsou určené k jídlu. Bývá to důsledek celkově opožděného vývoje s mentální retardací, někdy také extrémně špatného rodinného prostředí, vedoucího k deprivaci dítěte (dlouhodobému neuspokojování základních potřeb).

Neschopnost polykat

Další variantou poruchy příjmu potravy je neschopnost nebo ztráta schopnosti polykat pevná sousta potravy – dítě se drží kašovité stravy, běžného jídla se bojí, striktně ho odmítá.

Přejídání

Zvláštní kapitolou je psychogenní přejídání (přejídání ze stresu, po hádce, při pocitech osamělosti). To může v nenápadné formě existovat také od útlejšího dětství a projevuje se obezitou, epizodami „velké chuti“, později nočním pleněním ledničky.

V rané dospělosti se mohou rozvíjet i některé exotičtější formy nemoci:

  • ortorexie – posedlost zdravou výživou, vedoucí k neschopnosti nakoupit si jídlo v běžném obchodě, nedostatečnému stravování a k podvýživě,
  • bigorexie – posedlost cvičením a tvořením svalové hmoty, čas v posilovně má naprostou přednost před čímkoliv jiným, je zde zneužívání potravinových doplňků a přetěžování organismu,
  • drunkorexie – většinou na vysokoškolských kolejích – hladovění před večírkem či diskotékou, kde se bude popíjet „kalorický“ alkohol, vede mimo jiné k závislosti na alkoholu.

Léčba poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy jsou psychosomatickým problémem patřícím do péče specializovaného klinického psychologa, psychiatra či psychoterapeuta (zaměřeného na léčbu těchto poruch). Na uzdravování se ale často podílejí i další odborníci – pediatr pro první posouzení problému a indikaci dalších vyšetření; gynekolog zejména kvůli hormonální nerovnováze a ztrátě menstruace; internista; nutriční terapeut; dietolog či obezitolog kvůli podvýživě či obezitě ohrožující život.

Zejména nechutenství může být příznakem všeho možného. Před stanovením diagnózy poruch příjmu potravy a zahájením léčby je nutné dítě pořádně vyšetřit, pediatr tedy může navrhnout neurologické či gastroenterologické vyšetření.

Z výše popsaného vyplývá, že pokud mají rodiče podezření, že s jejich dítětem je ohledně jídla něco v nepořádku, měli by se bez zbytečného prodlení obrátit na pediatra, případně se objednat na konzultaci přímo k dětskému psychiatrovi či psychologovi, který se těmito problémy zabývá.

Kontakty na odbornou pomoc najdete například na internetovém portálu o poruchách příjmu potravy Idealni.cz nebo na stránkách občanského sdružení Anabell. Pokud takové podezření pojme škola, je prvním krokem  k hledání řešení konzultace s rodinou. Jestliže jsou problémy dítěte s jídlem zjevné a rodiče se k tomu stavějí odmítavě, hrozí jim postih za zanedbávání péče o nezletilé dítě.

O poruchách příjmu potravy se dozvíte vše podstatné i v našem videorozhovoru s PhDr. Františkem Davidem Krchem, Ph.D.

↑ nahoru

Jak probíhá léčba

Způsob léčby závisí na míře spolupráce dítěte při léčbě, na jeho věku, na fázi nemoci a samozřejmě také na konkrétním odborníkovi, jeho profesi a stylu práce. Spolupráce (motivace k léčbě) bývá u poruch příjmu potravy problematická, a to hlavně proto, že nemocný se léčby bojí. Tedy bojí se toho, že bude muset „normálně“ jíst a přibírat na váze.

Faktem je, že pokud je dítě akutně podvyživené, trpí podváhou (orientačně lze zjistit výpočtem BMI – Body Mass Indexu zde) nebo každý den zvrací (i několikrát denně), pak se léčba v této akutní fázi nemoci opravdu zaměřuje na zmírnění podvýživy a podváhy, na snížení frekvence zvracení, čehož můžeme dosáhnout jen dodržováním pravidelného, dostatečného jídelníčku pod dohledem.

Je zde totiž obrovské riziko tělesných komplikací, které vedou až k selhání organismu s následným úmrtím. Tato fáze nemoci je nejtěžší také na spolupráci s dítětem. Jestliže se nedaří výraznější změny dosáhnout během několika málo týdnů (ve spolupráci rodiny a pediatra či přímo odborníka na poruchy příjmu potravy), je nutná hospitalizace na dětské psychiatrii.

Když máme tuto fázi úspěšně za sebou (dítě se i přes protesty, konflikty a scény začalo pravidelně a dostatečně stravovat, ačkoli zatím stále pod dohledem rodičů), může se léčba více věnovat psychice – změnám v náhledu dítěte na svůj stav, pochopení své nemoci, hledání souvislostí s životními událostmi, pomoc při lepším začlenění do kolektivu vrstevníků, pomoc při řešení rodinných problémů.

Po celou dobu léčby, která nebývá krátkodobá, potřebuje dítě velkou oporu a pochopení, zároveň důsledný přístup od rodičů a odborníků. Rodiče potřebují rovněž podporu a také pomoc a podporu že jsou schopni problém doma s dítětem ve spolupráci s odborníky řešit a zvládnout.

Jestliže se poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících neléčí, mají tendenci „chronifikovat“, tedy stávat se součástí života. Posléze je velmi těžké se jich zbavovat. Navíc je tu kromě ohrožení dítěte zdravotními komplikacemi také vyšší riziko sebevraždy.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Autor článku

Mgr. Jan Kulhánek

Klinický psycholog a psychoterapeut,vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti psychoterapie s dětmi, dospívajícími i dospělými, a to jak v práci individuální, tak se skupinou klientů či s rodinou. Specializuje se na léčbu poruch příjmu potravy u dětí i dospělých. Ve své práci také využívá arteterapii. Vyučuje na Pražské vysoké škole psychoterapeutických studií.

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně pod hesly "anorexie", "bulimie" a "přejídání".

Literatura

Výzkumy

Audiozáznamy

Videozáznamy

Další související zdroje internetových informací

Kde hledat pomoc

Zpět na téma Psychické problémy dítěte

Autor/ka
Mgr. Jan Kulhánek

Klinický psycholog a psychoterapeut, vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako psycholog na Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol v Praze (1992–2006), byl vedoucím psychologem a psychoterapeutem v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov (2008–2011). Specializuje se na léčbu poruch příjmu potravy u dětí i dospělých, ve své práci využívá arteterapii. Podílel se na realizaci Mezinárodní konference o poruchách příjmu potravy v letech 2003–2011. Vyučuje na Pražské vysoké škole psychoterapeutických studií a má privátní psychoterapeutickou praxi.

Odborná knihovna:
Články:
Vyzáblá dívka, až jsou vidět žebra