Návykové látky v těhotenství

Obsah článku

• Prevalence užívání návykových látek u těhotných žen
• Kouření v těhotenství
• Alkohol v těhotenství
• Další návykové látky v těhotenství
• Novorozenecký abstinenční syndrom (NAS)
• Adiktologie u těhotných žen

Užívání návykových látek se v posledním desetiletí zvyšuje. Podle nových a přesnějších údajů je celosvětový odhad počtu osob, které v uplynulém roce užily návykovou látku 292 milionů (5,6 % populace ve věku 15 až 64 let). To je o 20 % více než před deseti lety, částečně v důsledku růstu populace (UNODC, 2024). Tento jev s sebou přináší i stoupající počet žen, které užívají návykové látky v těhotenství (Hamplová et al., 2015). Podle odhadů užívá jednu nebo více návykových látek přibližně 5 % těhotných žen (NIDA, 2015).

Pravidelné užívání některých návykových látek může způsobit novorozenecký abstinenční syndrom (NAS), kterým dítě prochází po narození. Většina výzkumů v této oblasti se zaměřuje na účinky opioidů (léků proti bolesti na předpis nebo heroinu). Údaje však ukázaly, že užívání alkoholu, barbiturátů, benzodiazepinů a kofeinu během těhotenství může abstinenční příznaky rovněž způsobit. Typ a závažnost abstinenčních příznaků u dítěte závisí na užívané látce (látkách) i na tom, jak dlouho a jak často žena látku užívala, jak ji její tělo odbourává a zda se dítě narodilo v plánovaném nebo předčasném termínu (NIDA, 2015). Mezi nejčastěji užívané látky v těhotenství patří tabák, následovaný alkoholem, konopím, kokainem a dalšími návykovými látkami. Užívání více návykových látek během těhotenství se může vyskytovat až u poloviny všech těhotných žen, které užívají návykové látky. Těhotenství a mateřství navíc může být silnou motivací, ale i překážkou ve zotavení (EUDA, 2023).Tato zjištění naznačují, že je třeba zlepšit povědomí o užívání návykových látek v průběhu těhotenství a v období po porodu. (Cook et al., 2017).

Prevalence užívání návykových látek u těhotných žen

Obrázek

Užívání návykových látek v těhotenství je významným problémem veřejného zdraví. Prevalence se výrazně liší podle regionů, sociodemografického statutu a přístupu k informacím. Mezi rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost užívání návykových látek patří například věk, úroveň vzdělání, výše příjmů, duševní obtíže, trauma, souběžné užívání více látek či poruchy způsobené užíváním návykových látek v rodině. Žena také nemusí o těhotenství vědět a po zjištění gravidity přestane návykové látky užívat. Odhady nemusí představovat skutečnou prevalenci, protože těhotné ženy nemusí své užívání přiznat.

Užívání návykových látek v prenatálním období se v posledním desetiletí zvýšilo, zatímco kouření cigaret v prenatálním období zůstalo stabilní (Oga et al., 2018). Prevalence kouření v těhotenství v České republice se pohybuje mezi 6 a 24 % a předpokládá se, že jsou tato data podhodnocená (Šídová a Šťastná, 2015). Celosvětově se udává prevalence kouření mezi těhotnými ženami mezi 12 a 25 % (Cook et al., 2017). Přibližně 50 % žen-kuřaček po zjištění těhotenství kouření zanechá.

Alkohol konzumuje dle odhadů přibližně 35 ze 100 těhotných žen. Nárazové pití (tedy konzumace pěti a více nápojů během jedné příležitosti) je uváděno u 2,7 % těhotných žen.

Odhady prevalence nelegálních návykových látek (zejména konopí a kokainu) u těhotných žen je udáván v rozmezí 4 % až 7,4 %.

Konopí je nejčastěji užívanou nelegální látkou mezi těhotnými ženami a má potenciál zasahovat do neurologického vývoje. Odhaduje se, že konopí užívá 1,8 % až 16,6 % těhotných žen.

Užívání kokainu u těhotných žen odhadujeme na 1 % až 10 % případů.

U opioidů a amfetaminů jsou odhady rozděleny na užívání těchto látek na předpis a bez předpisu. Na základě omezených údajů se užívání amfetaminů bez předpisu mezi těhotnými ženami pohybuje od 0,7 % do 5,2 %. Zároveň ho často provází užívání více látek současně (alkohol, tabák a nelegální látky). Odhadovaná prevalence užívání opioidů bez předpisu u těhotných žen je v rozmezí 1,6 % - 8,5 % (Cook et al., 2017).

Kouření v těhotenství

Obrázek

Během kouření v těhotenství je udáván vyšší výskyt mimoděložních těhotenství, spontánních potratů, abrupce placenty, placenta previa, předčasného protržení plodových blan a předčasných porodů. Naopak nižší je u kouřících těhotných žen incidence preeklampsie. Kouření ženy také nepříznivě ovlivňuje kojení. Může negativně ovlivnit samotný nitroděložní vývoj plodu a má podstatné následky i pro další vývoj dítěte. Kouření matky má vliv na vznik a vývoj fetálního tabákového syndromu, syndromu náhlého úmrtí, vrozených vývojových vad, nemocí dýchacího ústrojí, na zvýšené riziko zhoubných nádorů v dětství, kardiovaskulární rizika, neurální poškození a behaviorální poruchy. Na značném zvýšení rizika poškození plodu má podíl i kuřáctví otce, které vede k pasivnímu kouření těhotné ženy.

Alkohol v těhotenství

Neexistuje žádné množství alkoholu, které lze v těhotenství považovat za bezpečné. Embryo je nejcitlivější na příjem alkoholu v prvním trimestru těhotenství. Důvodem je, že odbourání alkoholu umožňují jaterní enzymy, které embryo do osmého týdne nemá. Nicméně ani po této době nejsou ještě játra a ledviny vyvinuté natolik, aby se dítě s přítomností alkoholu dokázalo bezpečně vyrovnat.

Největší zátěží je rychlost, s jakou alkohol skrze placentu přijímá. Alkohol v krvi plodu dosahuje stejné nebo o něco nižší koncentrace, než je hladina alkoholu v krvi matky. Současně mu ale trvá dvakrát pomaleji, než tento alkohol ze svého organismu vyloučí.

Závažnost následků se liší podle dávky, délky trvání a vývojového stádia plodu. Existuje široká škála deficitů spojených s prenatální expozicí alkoholu, které se označují jako poruchy fetálního alkoholového spektra. Zde je zahrnut fetální alkoholový syndrom (FAS). FAS zahrnuje například nedostatečný růst, opožděný vývoj, kraniofaciální malformace a poruchy intelektu. Expozice alkoholu ve třetím trimestru je spojena s řadou vývojových problémů, které nemusí být zjevné, jako například morfologické deformace. Řadíme sem vývojové problémy, jako jsou potíže s vizuálně prostorovým učením, jazykem, pozorností a soustředěním, paměťovými schopnostmi, sluchovým porozuměním či reakční dobou.

Další návykové látky v těhotenství

Studie naznačují, že prenatální užívání konopí je spojeno s předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a neurokognitivními i behaviorálními deficity v závislosti na velikosti dávky. Problémy jsou patrné v několika oblastech, včetně paměti, verbálních a percepčních dovedností a verbálního a vizuálního uvažování. Deficity v exekutivních funkcích jsou zaznamenány u starších dětí a v období dospívání. Mezi projevy chování byla zaznamenána impulzivita, problémy s pozorností a agresivita. Protože tyto neurokognitivní a behaviorální účinky mohou být závislé na dávce, mělo by se těhotným ženám doporučit, aby užívání konopí během těhotenství omezily nebo se ho zdržely (Cook et al., 2017).

Užívání stimulancií, jako je kokain a metamfetamin, v těhotenství souvisí s předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a neuro-vývojovými problémy. Užívání opioidů v prenatálním období je spojováno s novorozeneckým abstinenčním syndromem od opioidů, nízkou porodní hmotností, neurologickými a respiračními problémy a porodem mrtvého dítěte. Protože je však u těhotných žen užívajících návykové látky velmi časté užívání více látek, zůstává oddělení účinků konkrétních látek pro výzkumníky výzvou (Oga et al., 2018).

Novorozenecký abstinenční syndrom (NAS)

Obrázek

NAS je soubor abstinenčních příznaků, které se objevují u novorozenců, jejichž matky v těhotenství užívaly návykové látky. Původně byl tento termín spojován s popisem příznaků u kojenců s prenatální expozicí opioidům, ale nyní se často používá k popisu prenatální expozice široké škále látek, včetně alkoholu, tabáku a nelegálních i předepsaných léků (Cheng et al., 2021).

K hodnocení přítomnosti abstinenčních příznaků existuje několik skórovacích systémů. V České republice se v klinické praxi k určení závažnosti NAS a k indikaci farmakoterapie užívá skórovací systém dle Finneganové. Hodnoceno je dvacet kritérií v bodové škále od jednoho do osmi bodů dle významností příznaků.  Sledujeme příznaky:

• centrálního nervového systému (například vysoký křik, třes, křeče, záškuby končetin),
• metabolické, vazomotorické a respirační (například časté zívání, pocení, teplota, dechová frekvence),
• gastrointestinální (vodnatá stolice, řídká stolice, zvracení obloukem, nadměrné sání).

Pokud celkové skóre přesáhne osm bodů, je indikovaná farmakoterapie (Stará et al., 2009).

Adiktologie u těhotných žen

Těhotné ženy se závislostním chováním či poruchami způsobenými užíváním návykových látek mohou cítit stud, obavy a provinilost. Některé ani nemusí o těhotenství vědět, protože při užívání některých látek se objevuje nepřítomnost menstruace. WHO (2014) doporučuje, aby se zdravotníci ptali všech těhotných žen na užívání alkoholu a jiných látek (to jest na minulost, současnost, předepsané, legální a nelegální užívání) co nejdříve v těhotenství a při každé následné návštěvě.

Dle WHO (2014) je prioritou prevence, tedy předcházení, omezování a eliminace užívání návykových látek během těhotenství a poporodního období. Ta vede k optimalizaci zdravotního stavu a osobní pohody žen i jejich dětí. Těhotné ženy a jejich rodiny potýkající se s poruchami způsobenými užíváním návykových látek, by měly mít přístup k dostupným preventivním a léčebným službám i intervencím, poskytovaným se zvláštním zřetelem k zachování mlčenlivosti a dodržování národní legislativy i lidských práv. Ženám by neměl být odepřen přístup k zdravotní péči kvůli tomu, že užívají návykové látky. Vždy bychom měli respektována svébytnost těhotné nebo kojící klientky.

Služby poskytované těhotným a kojícím ženám užívajícím návykové látky by měly být komplexní. Intervence poskytujeme způsobem, který vyloučí jejich stigmatizaci, diskriminaci a marginalizaci a bude přispívat k vytváření rodinného, komunitního přístupu. Měly by ženám pomoci vytvořit sociální zázemí a přispět k jejich sociálnímu začleňování na základě budování kontaktů s dostupnými službami v oblasti péče o děti, pracovních příležitostí, vzdělávání, bydlení a dalších. Mezi vhodné intervence řadíme například screening a krátkou intervenci, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství, harm reduction (Doporučené klinické postupy v adiktologii, 2025). Péče může zahrnovat psychosociální intervence a farmakoterapii v závislosti na typu užívaných látek a závažnosti nebo složitosti problémů (WHO a UNODC, 2020).

Pomoc při řešení zdravotních a sociálních problémů spojených s užíváním návykových látek těhotným ženám a matkám uživatelkám nabízí specializované zařízení Centrum pro rodinu - Drop In, o. p. s., které dlouhodobě spolupracuje s hygienickou službou i akademickou obcí. V letech 2004-2014 bylo v péči Centra pro rodinu celkem 1126 žen ve fertilním věku s průměrným věkem 26,7 let, celkem 76 těhotných žen a 90 dětí (Hamplová et al., 2015).

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku