Poškozený v trestním řízení

V trestním právu rozumíme poškozeným podle zákona č. 141/1961, trestní řád, toho, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Vzniklá újma musí být způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik musí být v takzvaně příčinné souvislosti s trestným činem. Poškozenou tak bude například pokladní u benzínové pumpy, u které se v důsledku loupežného přepadení rozvinula posttraumatická stresová porucha, ale již nikoliv osoba, která při sledování televizního zpravodajství o spáchaném trestném činu byla reportáží šokována do té míry, že u ní došlo k infarktu.

Z hlediska trestního řádu rozlišujeme dvě kategorie poškozených:

a)     poškozený, který požaduje, aby soud uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které na jeho úkor trestným činem získal (zkráceně takzvaně poškozený uplatňující náhradu škody).

b)     poškozený, který takovouto náhradu nevyžaduje.

Jaké má poškozený postavení v trestním řízení?

Poškozený se sice považuje za stranu trestního řízení, ale v českém právním řádu nelze mluvit o „plnohodnotném“ postavení procesní strany. Pro trestní řízení je rozhodující obviněný (obžalovaný) na straně jedné a orgány činné v trestním řízení na straně druhé.

Mezi základní práva poškozeného můžeme zařadit právo:

a)     požadovat náhradu škody, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení,

b)     určit si takzvaného zmocněnce (právního zástupce),

c)     činit návrhy na doplnění dokazování,

d)     nahlížet do spisů,

e)     stěžovat si na postup policie na dozorujícím státním zastupitelství,

f)      zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání,

g)     před skončením řízení se k věci vyjádřit. 

Co když se poškozený nechce trestního řízení nijak účastnit?

Trestní řád umožňuje, aby se poškozený vzdal svých procesních práv, ale to bohužel ještě neznamená, že poškozený bude moci stát zcela mimo trestní řízení. Poškozený totiž zpravidla není toliko osobou, které byla způsobena škoda či jiná újma, ale také významným či přímo stěžejním svědkem. Až na stanovené výjimky (typicky výpověď proti osobě blízké) nemůže poškozený výpověď odmítnout, a proto je třeba počítat s tím, že i v případě vzdání se procesních práv bude muset poškozený k výslechu, a to zpravidla jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem.

Jak je to s nárokem na náhradu škody, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení?

Tyto nároky jsou svojí povahou takzvaně civilní a za normálních okolností by měly být předmětem civilního soudního řízení podle občanského soudního řádu (Zákon č. 99/1963 Sb.) a nikoliv trestního řízení podle trestního řádu.

Trestní řád však umožňuje, aby poškozený tyto nároky uplatnil, a to nejpozději u soudu při hlavním líčení, než soud přistoupí k dokazování. V praxi není důvod s uplatněním nároků otálet, a proto se žádost zpravidla podává již během přípravného řízení u Policie ČR, přičemž nárok lze samozřejmě dodatečně doplnit (typicky například podle průběhu léčení).

Je třeba uvědomit si, že řešení těchto nároků v rámci trestního řízení je pouze „přílepek“ k řízení, jehož hlavním cílem je zjistit vinu pachatele a uložit trest. Pokud se v rámci trestního řízení podaří prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání nároku (u škody typicky zaviněné porušení povinností pachatelem, výše škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a způsobenou škodou), soud v rozsudku nárok přizná. Nepodaří-li se tyto skutečnosti prokázat, nebo pokud by prokazování těchto skutečností nepřiměřeně zdržovalo rozhodnutí o vině a trestu, soud o nároku poškozeného nerozhodne a odkáže ho na možnost podání civilní žaloby.

Někdy se stane, že poškozený této situaci neporozumí a vyloží si situaci tak, že když soud odmítl rozhodnout o jeho nároku, tak nárok na náhradu škody, újmy či na vydání bezdůvodného obohacení nemá. Takové rozhodnutí se však v trestním řízení nikdy nevydává! Neúspěch poškozeného v trestním řízení znamená toliko to, že své nároky musí uplatnit v civilním řízení.

Vzhledem k tomu, že s uplatněním nároku v trestním řízení nemá poškozený žádné zvláštní náklady (nemusí hradit soudní poplatek) a poškozený může být „při nejhorším“ odkázán na civilní řízení, lze doporučit uplatnit nárok na náhradu škody bez ohledu na to, nakolik se v této fázi jeví vymožení náhrady jako reálné. Poškozený tímto postupem lidově řečeno nemá co ztratit.

Je možné zajistit majetek pachatele, aby bylo z čeho nárok na náhradu škody uspokojit?

Právní úprava s možností zajištění počítá, takže pokud má poškozený důvodnou obavu, že uspokojení nároku na náhradu škody bude mařeno anebo podstatně ztěžováno (typicky jde o schovávání, spotřebovávání, poškozování, ničení či zcizování majetku poškozeným či s ním spojenými osobami), může poškozený požádat soud a v přípravném řízení státního zástupce o zajištění majetku obviněného. Samozřejmě zajištění majetku přichází v úvahu, pouze pokud je co zajišťovat. Je-li obviněný nemajetný, uplatní se i zde příslovečné „kde nic není, ani čert nebere“.

Má poškozený nárok podat odvolání?

Již jsme zmiňovali, že poškozený není v trestním řízení plnohodnotnou procesní stranou. Trestní řád mu přiznává nárok podat odvolání pouze co do výroku o náhradě škody, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Odvolání požadující změnu výroku o vině či uložení přísnějšího trestu musí soud odmítnout.

Poškozený nesouhlasící s výrokem o vině a trestu může maximálně písemně požádat příslušného státního zástupce, aby uvážil podání odvolání v neprospěch obviněného, ale pokud státní zástupce odvolání nepodá, nemá poškozený možnost na těchto výrocích cokoliv změnit.

Mám obavu, že se mi pachatel bude po propuštění mstít. Dozvím se vůbec o jeho propuštění?

Hrozí-li poškozenému v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě nebezpečí, má právo požadovat u soudu a v přípravném řízení u státního zástupce, aby byl informován, pokud by dotčený byl propuštěn nebo uprchl z vazby, výkonu trestu odnětí svobody, ochranného léčení nebo takzvané zabezpečovací detence.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.