Co je psychická odolnost

Text o psychické odolnosti a výchově dítěte je určen všem, kdo se nějakým způsobem podílejí na výchově dětí, tedy rodičům, vychovatelům, učitelům, prarodičům, chůvám a podobně. Pokud čtete tento článek, je vaším velkým přáním a motivem vychovat dítě tak, aby bylo v životě zdravé, šťastné, veselé, úspěšné, zkrátka aby se mělo v životě co nejlépe.

Co k tomu vlastně děti potřebují? Které vlastnosti a dovednosti jsou pro šťastný život potřebné a důležité? Co pomůže dítěti, aby svůj život prožilo co nejlépe?

Rozhodně potřebuje právě vás, vaše provázení, vaši podporu. Na začátku své cesty dítě světu ještě příliš nerozumí, neví, co je dobré a co zlé, co je bezpečné a co ho naopak ohrožuje, neví, co vlastně samo dokáže a co dokážou ostatní, nezná pravidla, podle kterých svět funguje. Potřebuje právě vás, abyste mu svět ukázali a zprostředkovali mu veškerou zkušenost, ať už tu svoji, nebo tu obecnou. Je ale jasné, že i kdybyste sebevíc chtěli, nemůžete s dítětem být na každém kroku a nemůžete žít jeho život za něj. A právě proto je vaším největším úkolem dítě vybavit takovými psychickými kvalitami, které mu umožní být strůjcem svého osudu, řídit svůj život podle svých představ a překonávat s co největší lehkostí všechny překážky. Je na vás, abyste ho vybavili psychickou odolností, zdravým sebevědomím, důvěrou ve své schopnosti, názory a postoje, přiměřenou motivací, reálným náhledem na svět, stabilní identitou a pocitem jistoty a bezpečí.

To, jak o dítěti smýšlíte, jak na ně reagujete, co mu říkáte a jak se k němu chováte, je základem pro jeho budoucí sebeobraz. Dítě velmi citlivě vnímá, jak na něj lidé reagují a tyto reakce si pak většinou vysvětluje jako důsledky jeho vlastních akcí. Vlastně je zvnitřňuje a přebírá tak způsob, jakým smýšlí samo o sobě. Tak vzniká jeho představa o tom, zda je dobré nebo špatné, šikovné nebo nešikovné, chytré nebo hloupé. Myslete na to a važte svá slova, můžou mít větší následky než je jejich zamýšlený význam v danou chvíli.

Existuje mnoho teorií a pojmenování pro vlastnosti, které umožňují člověku dobře zvládat životní události a zažívat pocity štěstí a spokojenosti. K nim patří:

• osobní účinnost (self efficacy),
• nezdolnost (resilience),
• vnitřní soudržnost,
• sebedůvěra,
• teorie místa kontroly (locus of control) a podobně.

To nejpodstatnější ale je, že všechny směřují k popisu člověka, který je psychicky odolný.

Co to vlastně znamená? V běžné řeči to můžeme popsat například tak, že psychicky odolný člověk nezakládá své štěstí převážně na okolnostech, událostech v okolí, na chování druhých lidí, které nemůže příliš ovlivnit. Zná sám sebe a nezakládá své sebehodnocení na hodnocení druhých. Má vlastní názory na svět, které dokáže hájit, i když si ostatní myslí něco jiného, protože důvěřuje ve správnost svého postoje. Zároveň dokáže respektovat jiné názory, aniž by ho to nějak ohrožovalo. Má svou silnou motivaci a neodradí ho neúspěch, dokáže i prohrávat, uznat svou chybu a poučit se z ní. Má zdravou sebedůvěru, věří ve své schopnosti, dokáže odhadnout své síly a stanovit si realistické cíle. Dokáže se snadno vyrovnávat s nároky všedního dne, dokáže čelit problematických situacím a zvládat krize. Dá se také říct, že psychicky odolný člověk je celkově spokojenější.

Čtěte také:

• Vztek, lhaní, neposlušnost – jak si poradit s dětským zlobením?
• Tresty ve výchově dětí: ano, či ne?
• O nevhodných přístupech v rodičovské výchově, psychickém násilí a jeho vlivu na vývoj dítěte

Psychickou odolnost můžeme popsat jako schopnost zvládání zátěže a překonávání překážek a problémů. Můžeme ji ale také vnímat jako vlastnost, která určuje hranici, od které už vnímáme něco jako zatěžující, problematické, vyžadující překonání, tedy jako míru toho, kdy už něco vnímáme jako problém a zátěž. Dá se říct, že psychicky odolný člověk by měl nejen lépe zvládat překonávat problémy a lépe odolávat zátěži, ale měl by mít i větší toleranci k zátěži, tedy že by měl vnímat jako zátěž až složitější nebo náročnější situace než člověk psychicky méně odolný.

Psychická odolnost je úzce svázána i s odolností fyzickou, tedy se schopností odolávat nemocem, zvládat bolest, odolávat fyzické zátěži. Platí tedy také to, že psychicky odolný člověk bývá i zdravější.

Psychickou odolnost velmi komplexně a srozumitelně definuje profesor Břicháček v knize Výchova k psychické odolnosti dítěte takto: „Odolností (někdy se užívá pojem zdatnost) se většinou rozumí složitý a vzájemně propojený soubor dovedností, schopností a postojů, jak zvládat životní svízele a obtížné situace, které se v životě zákonitě vyskytují.“ (In Hoskovcová Horáková, Suchochlebová Ryntová: Výchova k psychické odolnosti dítěte, s. 13). Tento text je výše uvedenou knihou velmi inspirován a vřele doporučujeme všem čtenářům, aby si ji přečetli, protože je napsaná právě tak, aby byla velmi účinným a čtivým návodem i materiálem k rozvoji sebe samých.

Téměř každá snaha o definici psychické odolnosti narazí na velkou složitost a komplexnost této vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Kromě provázanosti s odolností fyzickou je úzce vázána na vlivy prostředí, které ji buď facilitují (podporují), nebo ji naopak komplikují a oslabují. Jde například o vliv rychlého vývoje technologií, společnosti jako takové, způsobu, jakým trávíme den, povahy vztahů mezi lidmi a podobně.

Účelem našich článků zaměřených na vývoj psychické odolnosti u dětí a výchovu je především nabídnout vám, kteří vychováváte dítě, několik rad a tipů na to, jak své dítě podpořit a pomoct mu v tom, aby směřovalo v rozvoji psychicky odolné osobnosti. Najdete v něm popis jednotlivých vývojových období dítěte v kontextu důležitých a citlivých oblastí vývoje psychické odolnosti spolu s tipy na to, jak výchovně působit a řešit různé situace, dále pár řádků o sebehodnocení, identitě, pravidlech a hranicích ve výchově ve vztahu k budování psychické odolnosti, téma úspěchu, neúspěchu, samostatnosti a pomoci a opory ve vztahu k psychické odolnosti.

Pokračování tématu:

• Obecné principy výchovy k psychické odolnosti
• Vyrovnávání se s nároky života
• Vývoj psychické odolnosti: Kojenecké období (do 1 roku věku)
• Vývoj psychické odolnosti: Batolecí období (věk 1–3 roky)
• Vývoj psychické odolnosti: Předškolní období (věk 4–6 či 7 let)
• Vývoj psychické odolnosti: Školní období a změny v období puberty a dospívání
• Shrnutí: Základní principy výchovy k psychické odolnosti

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy "psychická odolnost" a "resilience".