Intestinální mikroflóra v raném dětství – úloha při rozvoji infekčních a alergických chorob

Fyziologická střevní mikroflóra představuje komplexní ekosystém s obrovskou mikrobiální variabilitou. Gastrointestinální trakt novorozence je při narození sterilní, je však ihned kolonizován. Střevní mikroflóra zajišťuje vyzrávání imunitního systému. Je nejvýznamnějším zdrojem mikrobiální stimulace. V předchozích letech byly nalezeny rozdíly ve střevní mikroflóře u dětí ze zemí s vysokým a s nízkým výskytem alergií. Mikrobiální deprivace v rozvinutých zemích může mít za následek nevyváženost přirozené antigenní stimulace s důsledkem redukce expozice lipopolysacharidy. Probiotika mohou imunitní odpověď fyziologicky modifikovat. Terapeutické a preventivní účinky ve vztahu k infekčním a zánětlivým chorobám dětí, včetně alergií, jsou u konkrétních probiotik doloženy.

Microbiota represent a complex ecosystem with enormous microbial diversity. The gastrointestinal tract of a new born infant is sterile. Soon after birth it is colonized by numerous types of microorganisms. The gut flora is quantitatively the most important source of microbial stimulations and provides a primary signal for driving the postnatal maturation of the immune system. Over the past years, differences have been documented in the composition of the intestinal microflora between healthy infants in countries with a low and high prevalence of allergy. In developed countries slow colonization of the intestine with enterobacteria may reduce exposure to lipopolysaccharides. Microbial deprivation could be overcome by probiotics which may modify the immune development. Therapeutic or preventive effects of certain probiotics on infectious and inflammatory diseases in children are documented.