Náhradní výživné

Obsah článku:

• Co je náhradní výživné?
• V jaké výši a po jakou dobu je poskytováno náhradní výživné?
• Jak a kde o náhradní výživné zažádat?

Cílem tohoto textu není o náhradním výživném polemizovat, ale poskytnout rodičům odpovědi na některé základní otázky, které mohou ohledně náhradního výživného mít: Co je to náhradní výživné? Kdo má na náhradní výživné nárok? Jakým způsobem je možné o náhradní výživné zažádat? Kdo tuto dávku vyplácí? Doplněno je také několik praktických postřehů, zejména k podání žádosti o poskytnutí náhradního výživného.

Co je to náhradní výživné?

Náhradní výživné je v tuzemském prostředí relativně novým institutem. Do českého právního řádu byl zakotven zákonem č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném). Tento zákon vstoupil do platnosti dne 31. 12. 2020 a účinnosti nabyl 1. 7. 2021. Od tohoto data je tedy možně náhradní výživné čerpat.

Jak bylo naznačeno v úvodu článku, náhradní výživné je sociální dávka. Ačkoliv je fakticky vyplácena rodiči, náleží dítěti, a to dítěti nezaopatřenému ve ust. § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Nezaopatřeným dítětem je potom dítě, které neukončilo povinnou školní docházku, případně se poté soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26. roku věku – tedy dále studuje. Dále se jedná o dítě, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Obrázek

Pro úplnost uvádím, že po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

Při uplatnění nároku na náhradní výživné je třeba prokázat, že výživné je po povinném rodiči aktivně vymáháno. Tedy k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí. Toto neplatí, pokud soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (Zákon č. 99/1963 Sb.) , a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, popřípadě v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné.

Poslední podmínkou, která musí být splněna kumulativně, tedy současně s výše uvedenými, je podmínka bydliště na území České republiky podle §5 Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

V jaké výši a po jakou dobu je poskytováno náhradní výživné?

Výše náhradního výživného se stanovuje jako rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu, tedy soudního rozhodnutí a částečného plnění výživného v daném kalendářním měsíci. Maximální částka náhradního výživného je stanovena na 3.000,- Kč měsíčně (§4, odst. 1). Náhradní výživné se vyplácí měsíčně bezhotovostně na účet, nebo poštovní poukázkou dle volby žadatele. První dávka je vyplacena v měsíci následujícím po podání žádosti prokazující splnění všech podmínek.  Nedosahuje-li náhradní výživné částky alespoň 100 Kč měsíčně, vyplácí se jednou za 4 měsíce. Kalkulačka pro orientační výpočet náhradního výživného je k dispozici na webových stránkách https://www.uradprace.cz/nahradni-vyzivne/ .

Výše náhradního výživného se stanovuje na období čtyř měsíců (§4, odst. 2) a při jejím výpočtu se vychází z průměru částek (podle předchozího odstavce) za čtyři měsíce předcházející měsíci, od kterého se nárok prokazuje a uplatňuje. Výplata náhradního výživného v dalším období čtyř měsíců náleží, jestliže oprávněná osoba nejpozději do konce prvního měsíce tohoto období prokáže výši uhrazeného výživného za období čtyř měsíců předcházejících těmto čtyřem měsícům, na které se nárok na výplatu náhradního výživného prokazuje.

Úřad práce ČR může tuto dávku jednomu příjemci poskytovat v součtu po dobu maximálně 24 měsíců, které nemusí následovat kalendářně po sobě. Částku vyplacenou pečující osobě bude poté vymáhat po dlužníkovi.

Jak a kde o náhradní výživné zažádat? (§7)

Řízení o nároku na náhradní výživné je vedeno vždy u místně příslušného úřadu práce, a to prostřednictvím jeho krajských poboček nebo v Praze prostřednictvím pobočky pro hlavní město Prahu. Zahajuje se na základě písemné žádosti oprávněné osoby (nezaopatřeného dítěte) podané na zvláštním tiskopise, jehož vzor je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a stránkách příslušných Úřadů práce. Žádost za dítě podává jeho zástupce, respektive osoba, k jejímž rukám má být vyživovací povinnost plněna – tedy příjemce výživného.

V žádosti je kromě identifikace oprávněné osoby a příjemce výživného třeba uvést též údaje týkající se probíhající exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávky na výživné. Musí být specifikována informace o orgánu, u něhož byl podán návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, identifikaci povinné osoby (dlužníka), předmět řízení a jeho spisovou značku. Žadatel musí dále v žádosti upřesnit způsob výplaty náhradního výživného, tedy zda mu má být náhradní výživné zasíláno na jeho bankovní účet, nebo poštovní poukázkou. Způsob výplaty náhradního výživného je možné měnit.

K žádosti je třeba doložit listiny osvědčující splnění výše vymezených podmínek. Přílohou žádosti tak budou zejména:

1. průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list,
2. exekuční titul, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osobě,
3. doklad osvědčující podání návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuce,

V případě, že na pohledávku bylo částečně plnění, je třeba přiložit doklad prokazující výši částečného plnění výživného – například výpis z účtu nebo potvrzení o předání výživného v hotovosti. Pokud došlo k postoupení pohledávky, musí žadatel připojit také doklad prokazující její postoupení. Prohlášení o přijatém výživném a případném postoupení pohledávky se dokládá vždy, a to i v případě, že k žádnému částečnému plnění nedošlo a pohledávka nebyla ani postoupena.

Obrázek

Pokud je výživné vymáháno v zahraniční, je třeba doložit také doklad osvědčující zahájení exekučního řízení u příslušného orgánu daného státu nebo prostřednictvím Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Pro výživné vymáhané v zahraničí stanoví zákon další zvláštní podmínky.

Úřady práce disponují ze zákona také kontrolními a sankčními mechanismy, kdy mohou v případě podezření vyzvat oprávněnou osobu prostřednictvím jejího zástupce k doložení trvání podmínek pro přiznání tohoto nároku. V případě, že úřad práce dojde ke zjištění, že dávka náhradního výživného byla nebo je vyplácena neoprávněně nebo ve vyšší částce, než oprávněné osobě náleží, může vyplácení zastavit, výši dávky snížit nebo se domáhat neprávem vyplaceného plnění.

Oprávněné osoby jsou povinny s příslušným úřadem práce spolupracovat a písemně jej ve lhůtě osmi dnů ode dne zjištění dané skutečnosti informovat o veškerých změnách a řídit se dalšími výzvami úřadu práce.

Po zániku nároku na náhradní výživné rozhodne Úřad práce o tom, které pohledávky na výživné oprávněné osoby (spolu s právy s nimi spojenými) přejdou na stát a v jakém rozsahu. O přechodu rozhodne tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Přednostně rozhodne o přechodu pohledávky nejméně zajištěné a při stejné míře zajištění pohledávky nejdříve splatné, počínaje prvním kalendářním měsícem, ze kterého se při stanovení výše náhradního výživného vycházelo. Příslušenství, na které vzniklo právo před vyplacením náhradního výživného, na stát nepřechází. Pohledávka přechází na stát dnem právní moci rozhodnutí podle věty první. Pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá Úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu.

Cílem tohoto článku bylo poskytnou vhled do problematiky náhradního výživného včetně předložení praktických tipů a postřehů stran podání přihlášky. Autorka tohoto textu však upozorňuje, že představuje určité zjednodušení. Podrobnou právní úpravu naleznete v zákoně 588/2020 Sb., o náhradním výživném.