Jak na dětský organismus působí cukr a existuje „bezpečné” množství sladkého v jídelníčku?

Obsah článku

• Spotřeba cukru v ČR a ve světě
• Proč děti milují sladké a co se děje po jeho konzumaci
• Dlouhodobý vliv cukru na dětský organismus
• Konzumace cukru a věk dětí
• Jsou některé cukry „zdravější“ než jiné?
• Jak nastavit zdravý vztah ke sladkému
• Sladkost jako odměna?

Spotřeba cukru v ČR a ve světě

V České republice se průměrná spotřeba cukru pohybuje kolem 35 kg na osobu za rok, což odpovídá přibližně 92 g cukru denně. To je téměř dvojnásobek množství, které doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Obrázek

WHO doporučuje, aby děti přijímaly maximálně 5–10 % energie z přidaných cukrů, což odpovídá přibližně 20–30 g cukru denně podle věku dítěte.

Skutečný příjem bývá často výrazně vyšší. K překročení doporučeného množství může stačit jediná slazená limonáda nebo kombinace sladkého nápoje a sladkosti. Nadměrný příjem cukru zvyšuje riziko nadváhy, obezity, diabetu 2. typu a zubního kazu již v dětském věku.

Největším zdrojem cukru u dětí jsou slazené nápoje, ochucené mléčné výrobky, sladkosti, cereálie a různé „dětské“ snacky. Právě slazené nápoje jsou podle odborníků jedním z hlavních faktorů přispívajících k nárůstu dětské nadváhy a obezity.

Proč děti milují sladké a co se děje po jeho konzumaci

Láska ke sladkému není náhoda – je vrozená. Už novorozenci preferují sladkou chuť, mateřské mléko je přirozeně nasládlé, sladké také signalizuje rychlý zdroj energie.

Obrázek

Navíc sladká chuť aktivuje tzv. „centrum odměny“ v mozku. Dítě si tak velmi rychle vytvoří spojení: sladké = příjemný pocit = chci znovu.

Problém nastává ve chvíli, kdy se sladké stane každodenní samozřejmostí.

Co se děje v těle dítěte po konzumaci cukru? Po snědení sladkého jídla probíhá v těle rychlá reakce:

• zvýšení hladiny cukru v krvi
• vyplavení inzulinu
• rychlý přesun energie do buněk

Výsledek, který rodiče často pozorují:

• krátkodobé „nabuzení“
• zvýšená aktivita
• následný útlum, únava nebo podrážděnost. Tento „cukrový výkyv“ může vést k začarovanému kruhu chutí na sladké.

Dlouhodobý vliv cukru na dětský organismus

Nadměrná konzumace cukru neovlivňuje jen tělesnou hmotnost. U dětí může zasahovat do metabolismu, vývoje chuťových preferencí, psychiky i celkového životního stylu. Důležité je také to, že účinky se často rozvíjejí nenápadně a postupně.

Fyzické a psychické účinky cukru na dětský organismus

Vyšší riziko nadváhy a obezity

Potraviny s vysokým obsahem cukru bývají energeticky velmi bohaté, ale málo zasytí. Dítě tak může přijmout velké množství energie, aniž má pocit skutečné sytosti.

• Rizikové jsou zejména: slazené nápoje, sladké pečivo, cukrovinky, ochucené mléčné výrobky, snídaňové cereálie.

• Dlouhodobě může docházet k postupnému nárůstu tukové tkáně a rozvoji dětské obezity.

Riziko inzulinové rezistence a diabetu 2. typu

Obrázek

Při časté konzumaci velkého množství cukru musí organismus opakovaně vyplavovat inzulin, aby udržel stabilní hladinu glukózy v krvi.

Pokud tento stav trvá dlouhodobě – buňky mohou být na inzulin méně citlivé, dochází ke vzniku tzv. inzulinové rezistence, zvyšuje se riziko rozvoje diabetu 2. typu.

Ještě před několika desítkami let byl diabetes 2. typu u dětí velmi vzácný. Dnes se s ním odborníci setkávají stále častěji, zejména u dětí s nadváhou a nízkou pohybovou aktivitou.

Vliv na srdce a cévy

Nadměrný příjem cukru může mít vliv na hladinu krevních tuků, krevní tlak, ukládání tuku v oblasti břicha.

I u dětí se dnes objevují první známky metabolických komplikací, které byly dříve typické až pro dospělé.

Zubní kaz

Cukr je hlavním „palivem“ pro bakterie v ústech. Ty vytvářejí kyseliny, které narušují zubní sklovinu.

Největší riziko představuje: časté uzobávání sladkostí, popíjení slazených nápojů během dne, usínání se sladkým nápojem.

Vliv na chuťové preference

Obrázek

Dětský organismus si na vysokou sladkost rychle zvyká. Pokud dítě pravidelně jí velmi sladké potraviny, mohou mu běžné chutě připadat „málo výrazné“.

Důsledkem může být: odmítání zeleniny, preference průmyslově zpracovaných potravin, vyšší potřeba sladké chuti i v dospělosti.

Chuťové preference vznikají už v raném věku a bývají dlouhodobé.

Horší kvalita jídelníčku

Potraviny bohaté na cukr často vytlačují nutričně hodnotné potraviny.

Dítě pak může mít nižší příjem vlákniny, vitaminů a minerálních látek, kvalitních zdrojů komplexních sacharidů (celozrnné obiloviny, cereálie, luštěniny), bílkovin a jiných pro organismus důležitých látek.  

Paradoxně se tak může objevit situace, kdy dítě přijímá nadbytek energie, ale zároveň má jídelníček chudý na důležité živiny.

Obrázek

Další důsledky

Vyšší konzumace cukru ovlivňuje i celkový psychický stav dítěte. Může mít vliv na energii, soustředění, psychickou pohodu. Po sladkém totiž často následuje krátkodobý příval energie, následný pokles, únava nebo podrážděnost.

Pokud je sladké spojováno s odměnou, uklidněním, útěchou, „zlepšením nálady“, může si dítě vytvářet emoční vazbu k jídlu.

V dospělosti pak hrozí větší riziko emočního přejídání nebo používání sladkého jako způsobu zvládání stresu.

A v neposlední řadě má zvýšená konzumace cukru vliv na spánek a regeneraci – může narušovat kvalitu spánku a zhoršovat celkovou regeneraci organismu.

Konzumace cukru a věk dětí

Vliv cukru na dětský organismus se mění s věkem dítěte, stejně jako faktory, které ovlivňují jeho stravovací návyky. V prvních letech života mají rozhodující roli rodiče, kteří určují, jaké potraviny dítěti nabízejí, a svým vlastním chováním formují jeho vztah k jídlu. Právě rané dětství představuje období, kdy se vytvářejí chuťové preference a základní stravovací návyky, které mohou přetrvávat až do dospělosti. S rostoucím věkem se vliv rodiny postupně doplňuje o působení vrstevníků, školního prostředí, reklamy a sociálních sítí. V dospívání pak děti získávají větší samostatnost při výběru potravin, což může vést jak ke zdravějším volbám, tak i k častější konzumaci sladkostí a slazených nápojů. Proto je důležité vytvářet pozitivní vztah ke stravě již od útlého věku a jít dětem příkladem v každodenních stravovacích návycích.

Batolata (1–3 roky): V tomto období se formují chuťové preference a je vhodné si uvědomit, že čím více sladkého, tím menší ochota přijímat přirozené chutě.

Předškolní a mladší školní děti: Zde působí silný vliv prostředí (rodina, školka, reklama) a vznikají návyky, které přetrvávají často až do dospělých let.

Dospívající: V tomto období je více autonomie při výběru potravin, dospívající často konzumují slazené nápoje a s tím souvisí nekontrolovatelně celkově vyšší energetický příjem bez kontroly.

Jsou některé cukry „zdravější“ než jiné?

Obrázek

Cukry můžeme rozdělit na přirozeně se vyskytující a přidané. Přirozené cukry najdeme například v ovoci nebo mléce. Tyto potraviny však kromě cukru obsahují také řadu prospěšných látek, jako jsou vitaminy, minerální látky, vláknina či kvalitní bílkoviny, které zpomalují vstřebávání cukru a zvyšují jejich nutriční hodnotu.

Přidané cukry jsou do potravin a nápojů doplňovány během výroby nebo přípravy. Nacházejí se zejména ve sladkostech, slazených nápojích, dortech, sušenkách, ale také v mnoha ochucených mléčných výrobcích. Tyto potraviny často obsahují velké množství energie, ale jen minimum dalších důležitých živin.

Přestože jsou přirozené cukry obecně vhodnější volbou, neznamená to, že jejich konzumace je zcela bez omezení. I u potravin obsahujících přirozené cukry je důležité dbát na přiměřené množství a upřednostňovat jejich co nejméně zpracované formy. Například celé ovoce je vhodnější než ovocné džusy nebo smoothie, které mohou obsahovat vysoké množství cukru a méně vlákniny. Základem zdravého jídelníčku by proto mělo být omezení až zcela vyloučení přidaných cukrů a rozumná konzumace potravin obsahujících cukry přirozeně.

Druhy cukrů běžně užívaných v domácnosti

Ve skutečnosti mají různé druhy cukru často velmi podobný energetický obsah a organismus je z velké části zpracovává podobně. Rozdíly mezi nimi tedy bývají menší, než naznačuje reklama.

• Bílý cukr → čistá energie, bez živin
• Třtinový cukr → téměř stejné složení
• Med → obsahuje stopové množství minerálních látek, ale stále se jedná o cukr

Fruktóza a přírodní sirupy

Obrázek

Fruktóza je přirozeně obsažená v ovoci. Často proto vzniká dojem, že je automaticky zdravější.

Zásadní rozdíl je ale v tom, v jaké formě dítě fruktózu přijímá.

Ovoce obsahuje vlákninu, vodu, vitaminy, minerální látky.

Díky vláknině se cukr vstřebává pomaleji a ovoce zároveň více zasytí.

• Konzumace běžného množství ovoce je proto pro děti prospěšná.

Jiná situace nastává u fruktózy v průmyslově zpracovaných výrobcích, jako je např.:

• glukózo-fruktózový sirup
• sladké nápoje
• ochucené výrobky
• ultra zpracované potraviny

Nadměrný příjem těchto sladidel může podporovat ukládání tuku v oblasti břicha, zatěžovat játra, zvyšovat riziko metabolických komplikací.

Rodiče někdy nahrazují cukr čekankovým sirupem, agávovým sirupem, datlovým sirupem, kokosovým cukrem či javorovým sirupem.

I když mohou obsahovat malé množství minerálních látek, stále jde především o zdroj cukru a energie. Jediný sirup, který se mírně odlišuje od ostatních sirupů, je čekankový sirup.

Jak nastavit zdravý vztah ke sladkému

Nejdůležitější pro rodiče není hledat „dokonalý cukr“, ale především dbát na celkové množství sladkého a nepřehánět to s ním, omezovat slazené nápoje, podporovat přirozené chutě, nabízet dětem pravidelnou, kvalitní a pestrou stravu.

Malé množství sladkého může být běžnou součástí jídelníčku. Pro zdraví dítěte je ale zásadní, aby sladké netvořilo každodenní základ stravy. Dítě by nemělo vnímat sladké jako odměnu, útěchu, řešení nudy.

Sladkost jako odměna?

Obrázek

Používání sladkostí jako odměny může vést k tomu, že dítě začne sladké vnímat jako „něco výjimečného“ a spojovat si ho s emocemi, uklidněním nebo úspěchem.

Místo věty typu: „Když budeš hodný, dostaneš bonbon“ je na místě zkusit pochvalu, společný čas, samolepku nebo drobnou aktivitu, možnost něco vybrat nebo rozhodnout.

Méně vhodné je také utěšovat sladkým, odměňovat sladkostmi za snědené jídlo, používat věty typu „Sněz zeleninu a dostaneš dezert“. Cílem není sladkosti zakazovat, ale zavést, aby nebyly hlavním nástrojem motivace nebo zvládání emocí. Nejde o dokonalost ani úplný zákaz sladkostí. Důležité je, aby sladké nebylo hlavní odměnou, dítě nevnímalo jídlo jako řešení emocí, vztah k jídlu nebyl založený na zákazech a odměnách.

Největší vliv mají každodenní malé situace a způsob, jakým o jídle doma mluvíme.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku