Problémy pro děti - cizince

Při příjezdu do cizí země mají mnohdy rodiče spoustu starostí se zajištěním základních existenčních potřeb, řeší své zapojení do nové společnosti, a tak se může stát, že jim nezbude mnoho prostoru proto, aby si uvědomili, že i jejich děti řeší velmi důležité existenční otázky.  

Nová země přináší jiný jazyk, jiné kulturní zvyklosti, prostředí, ve kterém mohou být i na první pohled „ti jiní“.

Jazyk

Ve škole je vyučovacím jazykem čeština.

Listina základních práv a svobod a zákon o právech příslušníků národnostních menšin definuje nárok národnostních menšin na vzdělávání ve vlastním jazyce (§ 11). V tomto případě je vyučování realizováno ve speciálních třídách či školách, které jsou zřizovány za podmínek definovaných zvláštními právními předpisy (blíže školský zákon č. 561/2004 Sb., § 14). Jedná se o školy státní a neplatí se v nich školné. Těchto škol a tříd ale u nás není mnoho.

Pro děti občanů Evropské unie plnící povinnou školní docházku ze zákona vyplývá právo na bezplatnou přípravu na začlenění do vzdělávacího systému formou výuky českého jazyka (školský zákon č. 561/2004 Sb. § 20). Dále mají nárok na výuku českého jazyka děti žadatelů o azyl.

Další možností je zapsání dítěte na soukromou školu, kde probíhá výuka ve všech předmětech v cizím jazyce. Jedná se zejména o angličtinu, němčinu a francouzštinu. Na těchto školách je hrazeno školné ze strany rodičů.

Občan Slovenské republiky má právo při plnění studijních povinností používat mimo předmět český jazyk a literatura také slovenský jazyk.

Děti se naštěstí učí cizí jazyky mnohem snadněji a rychleji než dospělí. Odstranění jazykové bariéry může u dítěte trvat přibližně jeden až dva roky.

Neprospěch

Podle metodických pokynů, které vydalo Ministerstvo školství České republiky ke vzdělávání cizinců, přihlédne učitel při hodnocení cizinců z předmětu český jazyk a literatura k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován.

Vzdělávání žákovi-cizinci lze usnadnit vytvořením individuálního vzdělávacího plánu (§ 18 školského zákona). V tomto směru můžete o pomoc požádat třídního učitele, obrátit se na školního psychologa, pokud na škole působí, nebo navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu.

Za zhoršeným prospěchem žáka-cizince ale nemusí stát vždy jazykový handicap nebo rozdílná úroveň probrané látky, může ho ovlivňovat celková situace spojená s migrací rodiny. V tomto případě můžeme hovořit o kulturním šoku, různých emocionálních problémech způsobených odloučením od rodiny, kamarádů, známého prostředí a podobně. Je důležité s dítětem o jeho pocitech mluvit – dát mu najevo, že na své obavy a úzkosti má nárok a že to nepovažujeme za jeho selhání. I v tomto případě se můžete obrátit na zmíněné odborníky, kteří mohou vašemu dítěti pomoci s adaptací na nové životní podmínky.

Problémy při začlenění mezi děti

Při začlenění dítěte-cizince mezi ostatní děti je velkou a na první pohled zřejmou překážkou jazyková bariéra. Ale mnohdy větším, skrytým problémem mohou být sociální dovednosti a psychická odolnost dítěte vůči tíživým životním situacím, kterou přestěhování do jiné země a příchod na novou školu bezesporu je.

Někteří umí své odlišnosti využít a udělat z ní svou přednost. Jsou pro své vrstevníky zajímaví a přitažliví. V těchto případech se ukazuje, že děti si umí některé informace předávat i beze slov a dokonce některé dětské hry neznají hranic (na honěnou hrají všude ve světě). Další výhodou je, pokud dítě v něčem vyniká – umí jiné rozesmát, hezky zpívá, kreslí či je zdatný běžec. To vše mu může pomoci pozitivně oslovit své vrstevníky.

Naopak je-li dítě bázlivější a přestěhování do jiné země je pro ně hodně bolestné, začlenění mezi pro něj „odlišné“ děti může být obtížné. A bohužel, objeví se i tací, kteří mu situaci nebudou chtít usnadnit. Může se stát snadným terčem pro některé děti, které si agresí (verbální, fyzickou) na jiných řeší své osobní problémy. Pokud se dítě delší dobu straní ostatních dětí, vymlouvá se, když má jít do školy, je častěji nemocné, objevují se u něj poničené věci, určitě tomu věnujte pozornost. Můžete se v těchto situacích obrátit na třídního učitele, školního psychologa či jiného pracovníka školy, ve kterého máte důvěru. Je možné také navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP) či zavolat na Linku bezpečí. 

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.