Otitis externa

Autor/ka
Rok vzniku:
2009
Jazyk dokumentu
Čeština
Druh dokumentu:
Článek v periodikách
Online dostupnost
Ano
Podrobnosti o dokumentu

Pod pojmem externí otitida je zahrnuta řada zánětlivých onemocnění různé etiologie postihující oblast boltce, zevního zvukovodu a zevní vrstvy bubínku. Zánětem může být zasažena pouze část zevního sluchového aparátu izolovaně (boltec, zvukovod) anebo se jedná o rozsáhlý zánětlivý proces postihující celou oblast s případnou extenzí do okolí. Etiologicky se na vzniku onemocnění mohou podílet viry, bakterie, plísně, případně se jedná o alergický zánět s projevy ekzému. Externí otitidu lze rozdělit na formu ohraničenou (cirkumsktriptní) a difuzní. Nejčastěji je zánětem postižen difuzně zevní zvukovod - otitis externa bacterialis a pod označením externí otitida si většinou představíme právě tuto diagnózu. Dominujícím klinickým příznakem u všech stavů spojených se zánětem zevního sluchového aparátu je bolest, případně svědění . Je to dáno bohatou senzitivní inervací oblasti. Pro diferenciální diagnostiku je třeba si uvědomit, že externí otitida je nejčastější příčinou bolestí ucha hned za postižením temporomandibulárního kloubu. Onemocnění má výrazně sezónní charakter s převahou incidence v letních měsících. V literatuře se můžeme setkat s termínem „Swimmers ear". Koupání ve znečištěných vodách bývá častou příčinou rozvoje zánětu. Důležitou bariérou proti vstupu infekce je za normálních okolností ušní maz (cerumen), který je vylučován ceruminózními žlázkami. Tvoří na tenké a citlivé kůži zvukovodu kyselý film s baktericidním účinkem. Velmi často však dochází ke zvýšené tvorbě cerumina a ztrátě samočisticí schopnosti zvukovodu. Potom dochází v lepším případě k pouhé obturaci zvukovodu, ale i k lokální iritaci a následnému zánětu. Terapie externích otitid je vzhledem k rozmanité etiologii pestrá. Převažuje lokální léčba antibiotiky, antimykotiky, antiekzematiky, antipruriginózy a kortikoidy. Pokud však dojde k extenzi zánětu do okolí, je na místě léčba celková - antibiotika, případě antihistaminika. Analgetika podáváme vždy. Pro zdárný průběh léčby bývá nezbytné stav pacienta u
akutních stavů kontrolovat minimálně jedenkrát za dva dny. Stav může v některých případech indikovat i pracovní neschopnost.

Jurovčík, Michal. Otitis externa. Practicus: odborný časopis společnosti Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, 2009, roč. 8 č. 3, s.6-9. ISSN 1213-8711.

Zdroj dat
http://web.practicus.eu/sites/cz/archive/practicus09-03.pdf
Zdrojové periodikum / Zdrojový web
Practicus, 2008 (8,3)