Muzikoterapie u dětí a dospívajících
- Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera
- Muzikoterapie v průběhu těhotenství
- Výchovný a rozvojový potenciál muzikoterapie
- Pasivní techniky
- Aktivní techniky
- Muzikoterapie u dětí a dospívajících
- Hudba nerovná se muzikoterapie
Zatímco arteterapie přibližně od 50. let minulého století zažívá poměrně lineární vývoj vrcholící v roce 1994 založením České arteterapeutické asociace, jež v současné době sdružuje většinu arteterapeutů, garantuje jejich odbornost, vzdělání apod., vývoj muzikoterapie probíhá paralelně po více liniích. V České republice registrujeme celou řadu vůdčích osobností, několik asociací a mnoho přístupů, mezi nimiž jsou v některých případech takové rozdíly, že společné zůstává pouze využití hudby a organizovaných zvuků jako terapeutického prostředku.
V úvodu článku tedy považuji za důležité seznámit v krátkosti čtenáře s muzikoterapeutickou metodou, kterou pracuji a upozornit ho na skutečnost, že existují další směry, které mají na způsob práce s klientem i na disciplínu samotnou jiný pohled, přičemž cílem tohoto článku není jejich hlubší popis.
Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera
Jeden z nejsilnějších muzikoterapeutických proudů v České republice je bezesporu metoda Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera (dále CMLH), s níž se mohou zájemci setkat v rámci celé řady kurzů, koncertů, přednášek, terapií a dalších akcí pořádaných členy Evropské Asociace Celostní Muzikoterapie a dále během studia zmíněné metody na FF UP Olomouc, které jsem osobně navštěvoval v letech 2012–2015.
Prvním specifikem této metody je výhradní používání tzv. nástrojů s přirozeným laděním, které bývají často označovány jako nástroje etnické, případně tradiční hudební nástroje. Konkrétně mezi ně řadíme: tibetské mísy, koncovky, australské didgeridoo, buben djembe, mongolskou brumli, ústní harfu (hudební luk), šamanský rámový buben, různé druhy perkusivních nástrojů atd. Za úplně nejsilnější hudební nástroj je pak považován zpěv, především jeho intuitivní forma v kombinaci se zmíněnými hudebními nástroji.
Dalším podstatným rysem CMLH je na obecné úrovni celostní přístup k přírodě a člověku, dále se promítající do samotného muzikoterapeutického působení. Člověk je vnímán jako mnohovrstevná bytost zahrnující myšlenky, emoce, vědomé i nevědomé vzorce chování, osobní spiritualitu, vztahy s ostatními lidmi i s okolním světem. Muzikoterapeutický proces pak ovlivňuje všechny vrstvy osobnosti daného jedince ve snaze integrovat je do rovnovážného celku. Celostní muzikoterapeut tedy neléčí konkrétní symptomy, diagnózu nebo problém, “pouze” na základě své odbornosti a zkušeností volí vhodné muzikoterapeutické techniky tak, aby pozitivním způsobem ovlivnil celkový kontext osobnosti klienta.
Využití CMLH je v podstatě univerzální, bez výrazných kontraindikací a vedlejších účinků. Pro někoho se může stát hlavní disciplínou při řešení obtíží nebo nástrojem osobního rozvoje, jindy poslouží jako podpůrná část terapeutického procesu. Pojďme se nyní podívat, jak může probíhat muzikoterapie u dětí a dospívajících.
Muzikoterapie v průběhu těhotenství
Pokud matka v průběhu těhotenství navštěvuje muzikoterapeutické relaxace nebo v ideálním případě sama hraje na tradiční hudební nástroje, má to samozřejmě pozitivní vliv jak na ni, tak na její dítě. Mezi projevy účinků vhodné muzikoterapeutické hudby patří např. snížení krevního tlaku, rovnováha mezi poměrem kyselých a zásaditých látek v těle (acidobazická rovnováha), mimovolní nástup bráničního dýchání, které zefektivňuje metabolismus, látkovou výměnu a navozuje proudění mozkových vln, které jsou typické pro relaxovaný stav.
V prenatálním období jsou zvuky jediným zdrojem impulzů z vnějšího světa, které má nenarozený plod možnost vnímat. Sluchový systém je funkční zhruba od poloviny 7. měsíce těhotenství, ale různé zvukové vibrace plod ovlivňují ještě mnohem dříve. V dnešní době existuje řada studií, které dokazují, jak prenatální vývoj jedince ovlivňuje jeho život po narození. Dozvíme se toho spoustu o stravovacích návycích, spánkovém režimu a fyzických cvičeních, které jsou pro nastávající maminku a její dítě vhodné, ale již méně o tom, jaký druh zvuků a hudby jim mohou být nejvíce prospěšné.
Z obecného hlediska mohou být samozřejmě podpůrné veškeré zvuky a hudba, které v nastávající matce probouzejí pozitivní emoce a uklidňují ji. Z perspektivy celostní muzikoterapie jsou však nejvhodnější přirozené vibrace tradičních hudebních nástrojů, které se již ze své podstaty podobají zvukům a vibracím, jež plod vnímá v těle matky. Frekvenční shoda přirozené hudby a tělesných procesů uvnitř těla matky nám nejen umožňuje podpořit proces zdravého vývoje plodu, ale zároveň poskytuje možnost vytvořit v podvědomí dítěte jakýsi “záznam”. Díky němu si organismus jedince při poslechu stejných frekvencí po narození okamžitě vybaví onen bezpečný a blažený stav, kdy se plod vznáší v plodovém vaku v lůně své matky. To nám u dětí, které zažily muzikoterapii v prenatálním období, dává do rukou velice účinný relaxační nástroj pro období po jejich narození.
Další výhodou přirozené muzikoterapeutické hudby hrané na tradiční hudební nástroje je její obsahová neutralita vyplývající z dlouhodobé tradice využívání nástrojů s přirozeným laděním, jež sahá až k samým počátkům vývoje lidské společnosti. Hudba složená z elementárních zvuků, které vznikají na principu základních fyzikálních zákonů, nereprezentuje žádný kulturně-historický kontext, jako je tomu například v případě klasické nebo současné hudby hrané na moderní hudební nástroje. Aplikací hudby využívané v rámci CMLH se tak nedopouštíme ovlivňování nenarozeného jedince hudebním tokem, který by přímo odkazoval k nějaké kultuře nebo subkultuře, ale využíváme pouze bazální zvukový proud, který je přímou součástí přírodního prostředí, v němž žijeme.
Výchovný a rozvojový potenciál muzikoterapie
Stejně jako Mgr. Ondřej Bednář vymezuje ve svém článku pojmy arteterapie a artefiletika, je třeba rozlišit i zde muzikoterapii a muzikofiletiku. Zatímco muzikoterapie sleduje primárně terapeutické cíle a využívá se především ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče, případně v rámci individuálních a skupinových terapií pro širokou veřejnost, muzikofiletika nachází své uplatnění především ve školství a pedagogice. Cílem této disciplíny je především osobní rozvoj, edukace a kultivace osobnosti dětí i dospělých.
Setkáváme se zde s širokou škálou různých technik, z nichž některé můžeme z pohledu účastníka označit jako pasivní a jiné jako aktivní formu muzikoterapie / muzikofiletiky. Pojďme se nyní na některé z nich podívat blíže.
Pasivní techniky
Relaxace
Během relaxace účastníci klidně leží, případně zaujmou jinou pohodlnou pozici a vnímají působení hudby, kterou vytváří sám muzikoterapeut na zvolené nástroje. Cílem je zklidnění účastníků a přímý prožitek kontaktu se zvukem přirozených hudebních nástrojů. Na fyziologické úrovni probíhají výše zmíněné procesy.
Muzikofiletická pohádka
Velice oblíbené jsou pohádky, při nichž jsou skladby na jednotlivé nástroje zakomponovány do určitého příběhu, což v účastnících zesiluje motivaci a schopnost soustředit se na vyprávěný děj a rozvíjí v nich kreativitu a představivost. V případě, že jsou posluchači zapojeni do vyprávění, nachází se tato technika na pomezí aktivní a pasivní formy.
Povídání o původu a využití hudebních nástrojů s přirozeným laděním
Velice vhodná technika pro starší děti a dospělé, která výrazným způsobem podporuje kulturní rozhled a multikulturní vnímání světa kolem nás. Společně se zvukem hudebních nástrojů účastníci navštíví tradiční kultury po celém světě a dozví se detaily z jejich každodenního života a důležitý fakt, že v těchto kulturách není hudba vnímána pouze jako prostředek zábavy, ale jako běžná součást každodenního života využívaná při ceremoniích, obřadech, oslavách, pohřbech a dalších důležitých aktivitách celé komunity.
Aktivní techniky
Bubenická dílna
Při bubenických dílnách využívají muzikoterapeuté nejčastěji africké bubny djembe a šamanské rámové bubny v kombinaci s různými perkusivními nástroji. V rámci této techniky je možné zapojit celou řadu aktivit v závislosti na věku a možnostech účastníků. Od jednoduchých aktivit zaměřených na provádění základních úderů, přes složitější rytmy až po tvorbu vlastních písní a skladeb. Bubnování vždy umožňuje zapojení hrubé a jemné motoriky obou polovin těla, což způsobuje aktivaci pravé i levé hemisféry mozku a tvorbu nervových drah mezi nimi. V kombinaci s vokálním projevem dochází k výrazné stimulaci řečových center, což u předškolních dětí významně napomáhá při správné výslovnosti a artikulaci.
Tibetské mísy a zpěv
Tibetské mísy jsou čistě relaxační nástroj, který nás svým nezaměnitelným zvukem vyzývá k soustředěnému poslechu. Použití tohoto nástroje se skupinou dětí libovolného věku vždy vede k prohloubení schopnosti koncentrovat pozornost na konkrétní činnost nebo vjem. Velice účinná je aktivita, kdy skupina dětí postupně rozeznívá misky, které jsou rozložené kolem jednoho z účastníků, což pozitivně ovlivňuje skupinovou dynamiku a empatii v rámci celé skupiny.
Muzikoterapie u dětí a dospívajících
Terapeutický potenciál muzikoterapie je ve zdravotnictví a sociálních službách uplatňován u mnoha cílových skupin klientů, jejichž výčet by vystačil na samostatný článek. Použitím výše zmíněných technik – a mnoha dalších – je možné cíleně pracovat na prevenci, zmírnění nebo dokonce odstranění obtíží na fyzické i psychické úrovni. Od muzikofiletiky se muzikoterapie liší tím, že sleduje konkrétní terapeutický cíl a zároveň se věnuje diagnostice.
S muzikoterapií se můžeme setkat např. na neonatologických odděleních, kde se působením hudby takřka okamžitě aktivizují životní funkce novorozenců. U klientů trpících spasmy končetin dochází v průběhu muzikoterapeutických relaxací k uvolnění těchto křečí. V zařízeních sociální péče s klienty trpícími poruchami chování můžeme pomocí zařazení vhodných muzikoterapeutických technik klienta účinně aktivizovat, nebo naopak zklidnit. Velice pozitivní výsledky také přináší spolupráce muzikoterapeutů a logopedů, neboť, jak je uvedeno výše, při rytmickém bubnování a zpěvu dochází velmi rychle k aktivaci obou hemisfér mozku včetně řečových center. Klient často ke svému vlastnímu překvapení dokáže vyslovit nebo zazpívat to, co předtím nemohl. Muzikoterapeutickou hudbu můžeme dále uplatnit při rekonvalescenci pacientů po operacích a chemoterapiích. Velice dobré výsledky má také při léčbě závislostí, různých psychických poruch, traumat apod.
Jak je vidět, muzikoterapie nalézá opravdu široké uplatnění, avšak pokud se má jednat o vážně míněnou terapii, je třeba mít na paměti, že jde vždy o dlouhodobý proces, který vyžaduje pravidelné setkávání klienta s profesionálním muzikoterapeutem.
Hudba a zvuk jsou velice abstraktní a nemateriální, což dává muzikoterapii určitou výhodu oproti ostatním expresivním terapiím, které využívají jiné druhy uměleckého projevu. Díky tomu může muzikoterapeut pracovat skutečně s jakoukoliv cílovou skupinou bez ohledu na fyzický, mentální a psychický stav klientů a má možnost působit opravdu hluboce na fyzické i psychické úrovni.
Hudba nerovná se muzikoterapie
Pokud se chceme zabývat terapeutickým působením hudby a zvuků je třeba vzít na vědomí princip, že jakákoliv hudba nerovná se vždy muzikoterapie. Všichni se patrně shodneme na tom, že píseň nesoucí určitý emoční nádech má silný potenciál ovlivnit naši aktuální náladu. Západní hudba produkovaná v několika posledních staletích dokáže velice účinně působit na emoční oblast naší osobnosti, což ovšem ještě neznamená, že se hodí pro muzikoterapii. Skladby a hudební nástroje v tomto období vznikají zejména pro zábavní účely a nelze je tedy zcela nekriticky začít používat při terapii.
V okamžiku, kdy se začneme zabývat zvukem a jeho účinkem z hlediska lidského zdraví a osobního rozvoje, je třeba začít vytvářet skladby určené přímo pro tento účel a používat k tomu nástroje, na které lidé ze stejných důvodů hrají již od nepaměti, neboť největší benefit pro lidský život mají věci, které vychází přímo z přirozeného řádu světa, který nás obklopuje.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!
