Dětské dluhy: problém, který přetrvává

Obsah článku:

• Petra a její příběh
• Kolik žije v ČR zadlužených dětí a jak dluhy vznikají?
• Jak je nastavena legislativa?
• Jak pomoci zadluženým dětem?

Petra a její příběh

O Petru se celé dětství starala pouze maminka, které pomáhal i Petřin dědeček. Otec o ni nikdy neprojevil zájem, není ani zapsán v rodném listě. Když bylo Petře 15 let, maminka vážně onemocněla. O dva roky později, po ročním pobytu v nemocnici, maminka Petry umřela. A právě v té době se začal rodit naprosto absurdní příběh. Petra v době, kdy její maminka bojovala se zákeřnou nemocí, dostala dvě pokuty za jízdu načerno. Poprvé to bylo ve chvíli, kdy jela za maminkou do nemocnice, podruhé krátce po jejím úmrtí. V obou případech se snažila revizorovi svoji situaci vysvětlit, ale vždy slyšela očekávanou odpověď: „Jo holčičko, takových výmluv já slyším denně asi tak milion.“ Petra si uvědomovala, že udělala chybu, ale v té době byla prostě myšlenkami s maminkou a na nic jiného nemyslela. Pokuty předala dědovi, u kterého bydlela, a na vše zapomněla. Až do doby, než se po čase dozvěděla, že jsou proti ní vedeny dvě exekuce. Nejde však o nezaplacené jízdné, ale o pár desetikorun nezaplacených úroků z prodlení.

Jelikož nemá Petra otce zapsaného v rodném listě, zůstala po smrti své matky několik měsíců bez zákonného zástupce. Jejím osudem se měli zabývat pracovníci OSPOD, měl jí být ustanoven státem uznaný opatrovník. Nic z toho se však nestalo. Zhruba po roce se nakonec Petry ujala paní Pavla, maminka kamarádky, se kterou Petra chodila do školy. Ve chvíli, kdy se paní Pavla dozvěděla o exekucích, neváhala ani vteřinu a šla se i s Petrou poradit do pobočky organizace Člověk v tísni v místě jejich bydliště. Zde se na obě exekuce podívala dluhová poradkyně a nestačila se divit. „Po chvíli pátrání jsme zjistili, jak vše probíhalo. Je pravda, že původně obě pokuty skončily na nějaký čas v zapomnění, ale dědeček dlužné částky nakonec zaplatil. Bohužel si už ale nevšiml, že v dopisech, které ho k zaplacení vyzývaly, je i věta o tom, že kromě dlužné částky musí zaplatit i úroky z prodlení. Ty si měl sám vypočítat. To neudělal, díky čemuž vznikly nové dva dluhy, které jsou nyní po Petře exekučně vymáhány. Oba dluhy za nezaplacené úroky z prodlení činily něco málo přes sto korun,“ vysvětluje Jarmila, dluhová poradkyně organizace Člověk v tísni.

O tom, že tyto dluhy Petra má, nevěděla. Ani nemohla. Veškerá řízení, ve kterých byla proti ní vydána pravomocná rozhodnutí, probíhala bez jejího vědomí. Nemohla se k ničemu vyjádřit. Vše skončilo až exekucemi. Každou z nich spravuje jiný exekutor, který požaduje zaplacení jistiny ve výši cca stokoruny a náklady exekuce. Jeden z nich už neváhal a rozhodl se podat návrh na prodej nemovitosti, která je součástí zatím nevyřízeného dědictví po matce. V tuto chvíli Petřin případ řeší dluhová poradkyně organizace Člověk v tísni, která má za to, že obě nalézací řízení pravděpodobně trpěla procesními vadami, a proto proti nim podala návrhy na jejich zastavení.

Kolik žije v ČR zadlužených dětí a jak dluhy vznikají? 

Případ Petry je komplikovaný, avšak nikoliv ojedinělý. V České republice žije podle údajů Exekutorské komory zhruba čtyři tisíce zadlužených dětí a mladistvých. „Avšak to je jen pověstná špička ledovce. Dle našich odhadů zde budou další tisíce mladých lidí, kteří si své dluhy z dětství přenesli do dospělosti,“ vysvětluje Vlastimila Feistingerová, dluhová poradkyně, která se dětskými dluhy dlouhodobě zabývá. Nejčastějším důvodem dětských exekucí je podle ní fakt, že rodiče za děti neplatili různé poplatky či pokuty a nereagovali ani na následné výzvy k zaplacení, pokud o nich věděli. Postupem času dlužná částka rostla o náklady za zastoupení, poplatky za vymáhání a případně o sankce, až se z často z banálních částek staly dluhy v řádu desetitisíců.

A jak dluhy dětem vůbec vznikají? „Častým způsobem vzniku dětských dluhů je, dle našich zkušeností, nezaplacení pokuty za jízdu načerno nebo nezaplacení poplatku za provoz systému shromažďování odpadů. Petřin případ je vcelku specifický, častěji se setkáváme s tím, že dluh vznikne tak, že dítě doma o pokutě z nějakého důvodu vůbec neřekne, nebo naopak vše předá rodičům, kteří však pokutu nezaplatí,“ popisuje vznik dluhů Vlastimila Feistingerová. Další možné způsoby, jakými dětem vzniknou dluhy, mohou být nezaplacené pokuty v knihovně za nevrácenou nebo poškozenou knihu či nezaplacené faktury za telekomunikační služby.

Obrázek

V tomto případě bývá smlouva uzavřena nezletilým zastoupeným zákonným zástupcem, který pak telefon sám využívá, ale faktury neplatí. „Existují však i další způsoby, jak se dítě může dostat do dluhů. Nedávno jsme se například setkali s případem dítěte, po kterém jsou exekučně vymáhány nezaplacené poplatky za lékařskou péči,“  líčí Feistingerová.

Dluhy za nezaplacené poplatky za komunální odpad již vznikat nemohou. Tato absurdita byla zrušena novelou zákona o poplatcích v roce 2015. Do té doby bylo možné, aby byl na dítěti, které například právě opustilo brány dětského domova, kde vyrůstalo, exekučně vymáhán dluh za nezaplacené poplatky za odvoz popelnic. A to ve městě, kde třeba vůbec nikdy nebylo. Stačilo, aby mělo napsané trvalé bydliště u rodičů, kteří se o ně beztak nestarali, a nepřekvapí, že za něj neplatili ani zmíněné povinné poplatky. „Vznik těchto dluhů už není možný, ale stále existují mladí lidé, po kterých jsou tyto nesmyslné dluhy vymáhány,“ dodává Vlastimila Feistingerová.

Řada obcí přitom exekuce za poplatky zastavila na doporučení ministerstva financí, které vyzvalo obce, aby nezákonně vedené pohledávky za odpad proti nezletilým zastavilo na základě ústavního nálezu (sp.zn. Pl. ÚS 9/15). Rozhodnutí se na základě nálezu Ústavního soudu stala nevykonatelnými a nelze je vymáhat. Obecní úřady jsou povinny neprodleně zastavit exekuci nedoplatku, a to bez ohledu na to, vymáhají-li je samy v daňové exekuci nebo prostřednictvím soudního exekutora. Ústavní nález se sice vztahuje jen na dluhy vyměřené do roku 2013, nicméně i ostatní případy jsou v naprosté většině vedeny nezákonně, nejčastěji kvůli procesním vadám. Nicméně i přes daná doporučení a jednoznačné legislativní skutečnosti, řada obcí tyto dluhy stále exekučně vymáhá.

Jak je nastavena legislativa?

Na jaře roku 2019 spustila organizace Člověk v tísni ve spolupráci s agenturou VMLY&R informační kampaň, která měla na problém zadlužených dětí upozornit. Důvod tohoto načasování byl jednoduchý – do Poslanecké sněmovny směřovaly dvě právní úpravy, které mohly tuto ostudu České republiky navždy smést ze stolu. Jednalo se o novelu občanského zákoníku, která měla zabránit vzniku nových dětských dluhů. A také o novelu insolvenčního zákona, která měla umožnit co nejsnadnější oddlužení mladých lidí, kteří musejí na začátku své dospělosti splácet dluhy z dětství. 

„Pozitivní zprávou je, že novela insolvenčního zákona již prošla celým legislativním procesem, takže se děti žijící v dluhové pasti a dospělí, kteří si své dluhy z dětství přenesli, mohou nově oddlužit ve zrychleném režimu během tří let, pokud jim dvě třetiny jejich dluhů vznikly před osmnáctým rokem života. Děti tak byly v rámci oddlužení zařazeny do stejné skupiny jako senioři či zdravotně postižení,“ vysvětluje Vlastimila Feistingerová. U novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu, která by měla zabránit vzniku nových dětských dluhů, je situace o něco složitější. „Novela zákona stále leží v Poslanecké sněmovně. Někteří právní odborníci se obávají, že by přenesením zodpovědnosti na rodiče vznikl chaos, který by umožňoval zneužití tohoto paragrafu. Ať už budou příslušné paragrafy napsány jakkoliv, je na čase, aby v České republice dětem do 15 let dluhy vznikat nemohly, jak je to běžné ve vyspělém světě,“ dodává Vlastimila Feistingerová.

Jak pomoci zadluženým dětem?

Jak již bylo řečeno výše, v ČR žije několik tisíc zadlužených dětí, další tisíce dospělých lidí se potýkají s dluhy ze svého dětství. Jak by měli postupovat v případě, že vše chtějí vyřešit? „Obávám se, že zde neexistuje žádná jednoduchá poučka, kterou když se lidé budou řídit, své dluhy vyřeší. Jde často o složité právní záležitosti, které vyžadují pohled odborníka a mnohdy přímo zastoupení advokátem. Proto bych radila ihned navštívit bezplatnou dluhovou poradnu, kde vám nastíní možnosti řešení. Obrátit se mohou například na naši organizaci. Pro první kontakt mohou využít naši dluhovou help linku (774 392 950) nebo lze kontaktovat přímo mě (602 363 026, vlastimila.feistingerova@clovekvtisni.cz).

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku