Rodiče, děti a peníze

Autor/ka: Bc. Veronika Kalátová, MBA, EFA
Datum publikace: 15. 12. 2022, Aktualizováno: 23. 01. 2023
Chcete vědět, kdy začít mluvit o penězích se svými dětmi? Je vhodné dávat dětem kapesné? Kdy a proč? Kdy je bezpečné jim založit účet a dát jim platební kartu? Kdy a jak mládež zapojit do finančních rozhodnutí rodiny? Co vše by se měly naše děti naučit o penězích, rodinném rozpočtu i úsporách a půjčkách, než vyletí z rodinného hnízda? Pokládáte-li si doma tyto otázky, mám pro vás pár tipů a doporučení, jak vést děti k finanční zodpovědnosti.

Obsah článku:

Nebudu lhát, jednotný návod neexistuje. Mé podněty slouží především k zamyšlení. Peníze jsou citlivé téma. Každý z nás vyrůstal v jiném prostředí a má jiné zkušenosti. V některých rodinách je možná téma peněz tabu, někdy dokonce předmět sporů. Navíc, každé dítě, a to i ve stejné rodině, reaguje na různé metody finančního vzdělávání jinak. Zda některá zmíněná doporučení vyzkoušíte je ve finále na vás, na rodičích. Znáte své děti nejlépe a dokážete posoudit, zda jsou dostatečně zralé na další znalostní úroveň.

Kdo je zodpovědný za finanční gramotnost?

Podle posledního průzkumu finanční gramotnosti České bankovní asociace si 70 % lidí myslí, že finančním vzděláváním se má primárně zabývat stát (tedy i škola) a z 30 % rodina. Padaly i další názory, kterými vás nebudu zatěžovat, ale ráda bych se pozastavila u tohoto výsledku.

Obrázek
Děti ve škole

Je změřeno a dokázáno, že děti se nejčastěji učí návykům a hodnotám primárně v rodině, tedy finanční zodpovědnosti se děti nejčastěji učí napodobováním chování svých rodičů. Sama toto téma ráda přibližuji na příkladu počítačové hry či aplikace, kde se učíte hrát tenis. Už jste někdy slyšeli, že by se někdo naučil hrát tenis v aplikaci? Aplikace je v tomto případě právě stát reprezentovaný školou. V aplikaci se učíte pravidla hry. Pochopíte názvosloví, co je to forehand, backhand, out, servis, jak se počítají body, jaký úhel rakety má působit na míček, aby dopadl, kam chcete a podobně. Ale k tomu, abyste se naučili hrát tenis, je nutné jít na kurt, vzít raketu, míček, a začít trénovat. Stejné je to i s penězi. Škola by nám měla předávat znalosti, ale rodiče jsou tady od toho, aby umožnili svým dětem praxi, zkušenost, možnost chybovat a napravovat své chyby. Jen trénink dělá šampióna. Já to vidím tak, že finanční gramotnost našich dětí je z 30 % na škole/státu a 70 % na rodině.

Kdy začít mluvit o penězích?

Každý dennodenně řešíme nákupy do domácnosti. Naše děti nás vidí, jak předáváme peníze prodavačce, jak pípáme na terminálu u kasy. Čas otevřeně mluvit o penězích a vysvětlovat dětem finanční procesy, kterými procházíte nastává už v útlém věku, když se děti začínají ptát kouzelným „a proč?“.

Kdysi dávno, když se platilo pouze fyzickými penězi a účty se platily na poště, měly děti mnohem více zodpovědnosti než dnešní generace. Více nakupovaly, chodily na poštu a platily složenky – tedy i věděly, kolik stojí nájem, energie, telefon a podobně. Dokonce si samy platily jídlo ve škole, kde obdržely takzvané stravenky a když je ztratily, byly bez oběda. Super zkušenost. Dnes platíme v internetovém či mobilním bankovnictví a děti se nemohou učit finanční zodpovědnosti napodobováním, protože netuší, co jejich rodiče dělají. Nemají zodpovědnost za žádné finanční náklady.

Obrázek
Rodina na nákupu

Od chvíle, kdy se děti začnou ptát, je třeba vysvětlovat. Nečekejte na otázky a sami popisujte situace, které se týkají peněz. Mluvte s dětmi o tom, co vše platíte, proč to platíte a co vám to přináší. Buďte otevření ke komunikaci o penězích. Není nutné sdělovat, kolik vyděláváte, ale je vhodné s dětmi sdílet, jaký je průměrný plat v Česku. Výdělek je dobrý motivátor ke koníčkům a vzdělání. Příjmy za odvedenou práci jsou důležitý prostředek k životu. Bez příjmu a bez znalosti výdajů, tedy jaké nákladové položky je nutné platit, se neobejdeme.

Začne-li vaše dítě počítat, můžete je začít seznamovat s mincemi a následně i s bankovkami. Jakmile pochopí, že dvacetikorunová mince je více než dvě pětikoruny, je čas přistoupit i k vlastní zkušenosti s penězi. Je čas začít se učit „hospodařit“ – platit a spořit. Děti tak začínají krůček po krůčku poznávat skutečnou hodnotu peněz, kolik co stojí, jsou-li ochotny za některou věc dát více, či méně peněz. Učí se vlastnímu rozhodování i hodnocení zboží a služeb. Některé děti to zvládnou již od pěti let, jiné v první třídě, nebo později. 

Proč a jak na kapesné?

Kapesné je velmi často nedílnou součástí diskuze na téma děti a peníze. Průzkumy a názory psychologů i ekonomů na toto téma sleduji více jak pět let. Závěry jsou různé, záleží na vás, k jakému se přikloníte. Začnu tím základním – co je vlastně kapesné? Bohužel neexistuje žádná definice. Většina psychologů a ekonomů se shoduje na těchto dvou názorech: zaprvé, dětem by se neměly dávat peníze za běžnou práci v rodině a známky. Tento přístup dětem nepomáhá, ale škodí. Zadruhé, kapesné je praktický finanční nástroj, který pomáhá dětem učit se rozhodovat, za co peníze utratit či je uspořit. Sama jsem došla k vlastní širší definici, která vás možná osloví více a především vám může pomoci snadněji dětem vysvětlit, proč budou dostávat kapesné a k čemu slouží. Možná dokonce změní názor těch, kteří se domnívají, že kapesné je zbytečné, nebo dokonce, že kapesné je jako sociální dávky, na které své děti nebudete učit.

Obrázek
Člověk dává peníze do prasátka

„Kapesné je dílčí část rodinného rozpočtu, která slouží k pokrytí nákladů spojených s dítětem. To se samo rozhoduje a hospodaří, učí se, jak s penězi naloží. Kapesné může sloužit nejen k pokrytí radostí, jako jsou různé svačinky, hračky a dárečky, ale mělo by primárně sloužit k učení se návyku spoření. S vyšším věkem doporučuji dětem postupně rozšiřovat zodpovědnost a učit je platit jejich vlastní nutné výdaje (pomůcky do školy, jízdné, školní jídelna) a postupně zvyšovat zodpovědnost i za další nákladové položky dětí z rodinného rozpočtu.“

Dětem je možné vysvětlit kapesné následovně: řekněte, že jim věříte, že jsou již dostatečně připraveny naučit se nové věci, a že budou schopny samy s penězi nakládat na základě pravidel, na kterých se společně domluvíte. Nastavte si taková pravidla, která budou vyhovovat vývoji dítěte a tomu, co chcete, aby se děti s kapesným naučily. Potvrďte si se svými dětmi, že s pravidly souhlasí, a že se v nich cítí dobře.

Dejte svým dětem důvěru a zpovzdálí sledujte, zda situaci zvládají. Vhodné je moc nezasahovat do jejich rozhodnutí. Chovejte se spíše zvídavě a případně nabízejte svou pomoc a radu. Nehodnoťte, když se rozhodnou pro hračku, která je ve vašich očích zbytečná či nepraktická. Je třeba, aby si dítě došlo ke svému poznání samo. Dohlížejte, zda dodržuje pravidla a vyjádřete se teprve, když je porušuje. Nedaří se dětem spořit dle dohody? Můžete si zahrát na tátabanku nebo mámabanku a vytvořit spořicí obálku pro děti. Jako motivaci nabídněte jednou měsíčně odměnu – úrok 2-3 % z jejich celkových úspor, když se jim podaří šetřit. Tuto odměnu si musí děti samy spočítat.

K čemu kapesné slouží a co by mohla obsahovat vaše pravidla?

  • K uspokojování drobných radostí – svačinky, hračky, ale třeba i dárky pro ostatní, kino a jiná zábava.
     
  • K učení spoření. Kolik procent by bylo dobré uspořit – 10 až 60 %? A proč?
    • na dražší věc, po které touží,
    • jak dlouho bude trvat naspořit si na,
    • někdy se objeví situace, kdy je třeba, aby byly peníze připravené.
       
  • K úhradě některých povinných dětských výdajů – pomůcky do školy, jízdenky, ve vyšším věku jídelna, paušál za mobil, kroužky, sporty, výlety, tábory a další náklady.  
     
  • K čemu kapesné neslouží – například sladké limonády, návštěvy fastfoodových řetězců nebo jiné produkty a služby, které si nepřejete, aby děti kupovaly. Je nutné dobře vysvětlit a případně i dohodnout, jaké budou následky, když se dodržování dohody nebude dařit.

Od kdy a v jakých intervalech kapesné zavádět?

Ideální je začít ve věku, kdy děti začínají rozumět hodnotě fyzických peněz. Nejčastěji je doporučováno s nástupem do první třídy, kdy se dítě stává školákem a tím získává i „důvěru“, že zvládne obhospodařovat svou vlastní část rodinného rozpočtu. Ale prakticky je jedno, kdy začnete. Učíte se nové věci a je fajn svým dětem ukázat, že máte zájem přicházet s novými „trendy“, které jim mohou pomoci ke vzniknu zdravých finančních návyků. Každé dítě dostane jiný rozsah zodpovědnosti úměrný věku, a tedy i jinou výši kapesného.

Cílem je naučit děti hospodařit na měsíční bázi, protože v Česku máme obvykle měsíční příjmy. Nicméně některé děti zpočátku potřebují jiný režim. Můžete začít na týdenní bázi. Když uvidíte, že to dítě zvládá, prodloužíte na dvoutýdenní výplatu kapesného a nakonec na měsíční. Důležité je, abyste jako rodič dodržel domluvené termíny. Bylo by nefér chtít po dětech aby dodržovaly pravidla hry, když je nejsou schopni dodržet sami rodiče.

Jak vysoké by kapesné mělo být?

Každá rodina má jiný rodinný rozpočet, jiné možnosti a jinak nastavená pravidla kapesného. Je třeba to vypočítat. Pokud rodina nakupuje vše bio a chce takto vést i své dítě, asi nebude propočítávat kapesné tak, aby si dítě nemohlo koupit ani bio sušenku ke svačině. Tomu přizpůsobí výši kapesného. Propočet je dobré s dětmi projít – je to jejich dílčí část rodinného rozpočtu. Některé děti budou dostávat desetikoruny, jiné stovky a ty, které zvládnou hradit i své povinné výdaje, tisícovky. Postupným navyšováním kapesného dostávají pocit důležitosti a zároveň se učí zodpovědnosti za své výdaje a jejich pravidelné splácení.

 

Obrázek
Výběr oblečení v obchodě

Pravidla hry a výši kapesného upravujte dle vaší potřeby, zkušeností a věku dítěte. Například můžete udělat pololetní, nebo roční rodinnou poradu a popovídat si, zda vše funguje dle očekávání, je-li třeba něco upravit, s něčím pomoci nebo něco dovysvětlit.

Kdy a jak na účet a platební karty?

Účet je dnes důležitou součástí finanční výchovy. Během praxe v bance jsme zkoumali, k čemu rodiče nejčastěji využívají dětské účty. Výsledek byl následující: obvykle na ně chtějí dětem spořit, nebo si přejí, aby si spořilo samo dítě. Pokrokoví rodiče využívají účtu k učení finanční gramotnosti. Malá rada pro vás – nespořte dětem na jejich účet, založený na jejich rodná čísla. Pokud pro děti chcete tvořit kapitál, jsou proto vhodné jiné produkty. Především ale nad penězi na účtu založeném na rodné číslo dítěte ztrácíte kontrolu. Tyto peníze se stávají majetkem dětí, nikoli rodičů!

Obrázek
Placení kartou

Založit dětem dětský účet je vhodné, jakmile zjistíte, že jsou připravené pochopit svět elektronických peněz (viz níže). Dětem můžete ukazovat, jak mohou platit  vlastní nákladové položky pod vaším dohledem. Dítě má například zaplatit paušál za mobil. Pomůžete mu tedy vytvořit příkaz k úhradě, kterým dítě zadává platbu, například na 200 Kč, a peníze posílá na váš účet s názvem „mobil“. Když uvidíte, že tuto transakci každý měsíc zvládne, můžete společně začít posílat peníze i mimo rodinné účty a platit jídelnu ve škole a podobně. Do patnácti let věku máte obvykle nad účtem svých dětí dohled. V patnácti letech si již dítě může u některých bank otevřít účet bez vaší asistence.

Kdy je dítě připravené k práci se svým účtem? Vaše děti hrají počítačové hry. Už jste slyšeli větu: „Mami, musíš mi pořídit kreditní kartu, abych si mohl koupit kredit v té mé hře, abych se dostal do další úrovně a mohl si koupit toho avatara?“ Opomenu, že děti netuší, že kreditní karta je úvěrový produkt a že do osmnácti let věku mají nárok pouze na debetní kartu. Důležité je, že jakmile dítě rozumí kreditům v počítačových hrách, je připravené pochopit i elektronické peníze a svůj bankovní účet. Obvykle to je okolo osmého roku věku.

Tento čas je vhodný i na propojení účtu s platební kartou. Podpořte bezpečí placení kartou tím, že rovnou naistalujete placení mobilem či hodinkami. Naučte děti sledovat svůj účet pravidelně v mobilní aplikaci, aby měly peníze stále pod kontrolou. Konec konců i dětské účty se mohou díky nedokonalostem systémů a poplatkům dostat do mínusu, proto je třeba dbát i na péči o dětské konto. 

Děti a spoření?

Nedílnou součástí bankovního světa jsou spořicí účty, které by dítěti měly sloužit místo klasické kasičky. Váš potomek se tak učí, že vklady v bance jsou ve větším bezpečí. Vysvětlete mu, že není vhodné mít doma více jak 1 000 Kč a vše, co je nad tuto hodnotu, je dobré ukládat na účet. Ten mu nejen nikdo nemůže odcizit, peníze nemůže ztratit, ale zároveň získá i úrok jako poděkování za investovanou částku na svém spořicím účtu.

Kdysi dávno lidé hospodařili obálkovou metodou. Měli obálku na bydlení, na auto, na Vánoce, na dovolenou, na studie dětí a další. I to je vhodné děti učit, ale v elektronickém světě. Učit je mít spořicí účty jako formu obálek. Některé banky umožňují dětem otevřít více spořicích účtů, které si mohou pojmenovat a spořit tak na konkrétní cíl. Je vhodné oddělit peníze na spoření z běžného účtu, aby k nim nebyl tak rychlý přístup. Časem děti nebudou chtít pouze spořit. Roste nám generace investorů, kteří chtějí dlouhodobě porazit inflaci a mít kapitál, který jim umožní žít důstojně za každé životní situace. Není nutné být „bohatý“, ale je třeba mít rezervy, které nám umožní žít spokojeně.

Co je dobré znát, než se mládež postaví na vlastní nohy?

Základy finanční gramotnosti jsou postavené na třech pilířích. První je o umění hospodařit. Pochopit, že svět není zadarmo i to, jak tvořit krátkodobé i dlouhodobé rezervy. Lidově řečeno, umět domácí účetnictví, mít pod kontrolou své výdaje a naučit se celoživotně odkládat minimálně 10 – 30 % ze svých příjmů, aby se vaše mládež měla dobře za každé životní situace. Stáhněte dětem aplikaci, která jim pomůže spravovat své peníze – například Wallet, Spendee, eÚčty a podobně. Umění správně se rozhodovat v otázce peněz chce praxi. Proto je třeba, aby ji rodiče dětem umožnili. Bez umění správy rodinného rozpočtu, schopnosti finančně plánovat a tvořit životní rezervy, se prostě neobejdeme.

Druhý pilíř je o pochopení, jaký je rozdíl mezi hodnotou a cenou. Mladí lidé by měli vstupovat do obchodního světa s tím, že znají základy ochrany spotřebitele a způsoby, jak bezpečně nakupovat. Rozhodně by jim nemělo být neznámé, jak se tvoří cena zboží, že existují daně, nebo to, jak vůbec vznikají peníze. Centrální banky sice tisknou peníze, ale jak vznikají elektronické peníze často bývá tajemstvím i pro dospělé. Nedílnou součástí tohoto pilíře je i základní znalost různých finančních produktů jako je účet, spoření, investování, pojištění a další. Neváhejte přizvat na jednání s bankéři a finančními poradci i vaše náctileté děti, například během aktualizace pojištění domácnosti, což je třeba dělat každých 3-5 let, aby nebyl majetek podpojištěn. Nebo zadejte své mládeži, aby vyhledali top pojištění na vaše rodinné auto. Každá zkušenost se počítá.

Obrázek
Otec s dcerou sedí u plateb u počítače

Třetí důležitou a nedílnou součástí finanční gramotnosti je znalost úvěrové politiky. Prevence před nezodpovědným zadlužováním je třeba už z toho důvodu, že máme v Čechách více jak čtyři miliony exekucí. Děti by rozhodně měly znát, co je to dobrá a špatná půjčka. Že si máme půjčovat pouze na věci, které rostou na hodnotě (byt, domek, pozemek, rostoucí business) nebo mají dlouhou spotřebu a neobejdeme se bez nich (lednička, pračka nebo auto).  Pozor! Cílem není učit děti žít takzvaně na dluh. Proto je lepší o tom mluvit, než to prožít, podobně, jako když  řešíme drogovou prevenci. Když už se rodič rozhodne svým dětem zapůjčit peníze, je nutné být důsledný a dluh nechat vrátit. Stačí,  když si děti sem tam půjčují od kamaráda. Už to je dostatečná praxe.

Závěrem bych ráda dodala, že samotná finanční gramotnost nestačí. Děti je třeba učit kyberbezpečnosti, čtení s pochopením (takzvané čtenářské gramotnosti) a rozvíjení kritického myšlení. Bez celoživotního vzdělávání, zájmu a pozornosti je jednoduché nás manipulovat a zneužít.

Je také dobré uvědomit si, že žít spokojeně neznamená být bohatý. Například metoda FIRE (Financial Independence, Retire Early) je životní styl, ve kterém se doporučuje žít skromně, rozvážně a spokojeně a chytře tvořit dostatečné rezervy. Cílem není celoživotní vyměňování vlastního času za práci či peníze, ale vytvoření takzvané „finanční nezávislosti“, která nám umožní žít, nikoliv přežívat. Tento styl rozhodně není o značkových věcech, drahých dovolených a velkém autě.

Kde a jak se inspirovat pro finanční výchovu?

Probudit zájem dětí o peníze není těžké. V Čechách běží několik desítek projektů, které cílí na finanční vzdělávání, stačí si vybrat. Navíc vám s finanční výchovou může pomoci škola. Určitě apelujte na učitele vašich dětí, aby aplikovali finanční gramotnost do výuky, umožňovali dětem projektové dny, hráli hry a měli workshopy a semináře.

Sami se můžete inspirovat pro finanční výchovu v knihách, webech, na YouTube kanálech a poslechem podcastů o penězích. S dětmi můžete hrát také různé hry.

Knihy od nejmladších po starší čtenáře

  • Poznávám peníze – Gerry Bailey
  • Aby vám peníze dobře sloužily… a nikam neuletěly – Denisa Prošková
  • Zlatý poklad – Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová
  • Bohatý táta, chudý táta – Robert T. Kiyosaki a Sharon L. Lechter
  • Konec finančních negramotů v Čechách aneb Staré pravdy nerezaví – Patrik Nacher
  • Finanční zralost – klíč k finanční spokojenosti – Veronika Kalátová
  • Psychologie peněz – Morgan Housel
  • Cashflow – Kvadrant – Robert T. Kiyosaki
  • Jak drahé je zdarma – Dan Ariely

Hry rozvíjející finanční gramotnost

  • Obchod
  • Zahrada
  • Dostihy a sázky
  • Monopoly a další podobné hry
  • Cashflow kvadrant (bohužel zatím není možné pořídit v češtině)
  • Finanční svoboda - 10% SLEVOVÝ KÓD „ZRALOST10“ 

Projekty, aplikace, Youtube kanály

Weby
(některé projekty umožňují stáhnout podkladové materiály, jsou zde odkazy na edukativní videa a kvízy)

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Je konzultantkou, mentorkou a lektorkou finančního vzdělávání s více jak 25 let zkušeností ve finančním světě. Má zkušenosti i s rolemi finanční poradkyně, ředitelky podpory prodeje, produktové i projektové manažerky v bankovnictví, pojišťovnictví i investičních fondech. Je vlastnicí projektu Finanční zralost a autorka knihy Finanční zralost - klíč k finanční spokojenosti. Vystudovala Vyšší odbornou školu ekonomickou v Praze, dále Manažerská studia – řízení lidských zdrojů na UJAK. Absolvovala MBA Finanční poradenství a pojišťovnictví na Ústavu práva a právní vědy a je držitelkou prestižního titulu EFA (European Financial Advisor). 

Odborná knihovna:
Články: