Co je pěstounská péče?

Pěstoun o dítě osobně pečuje, je zodpovědný za jeho výchovu, má právo dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti v běžných věcech a nemá k němu vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (například vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte, případně soud. O záležitostech nikoli běžných (jako jsou například složitější lékařské zákroky, cesta do zahraničí, přihláška na střední školu a podobně) mají právo rozhodovat rodiče. Domnívá-li se pěstoun, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

Pěstounskou péči upravuje zejména občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem jmenovaným soudem, a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Chce-li se osobní péče o dítě ujmout osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou. Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte.

Souhlasu rodičů se svěřením dítěte do péče budoucích pěstounů (do takzvané předpěstounské péče, § 19, odst. 2 až odst. 4) není potřeba, je-li dítě v ústavní výchově či v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu, z rozhodnutí soudu. Obdobně může být do péče budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, a to se souhlasem rodičů (souhlasem zákonného zástupce). K tomu, aby byly zachovány právní účinky rozhodnutí o předpěstounské péči, je třeba do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájit řízení o svěření dítěte do pěstounské péče.

Pěstounskou péči zprostředkovávají obce s rozšířenou působností, odbor, který má na starosti oblast sociálně-právní ochrany dětí. Tyto úřady vyhledávají a vedou evidenci vhodných žadatelů o pěstounskou péči, žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu, tak vhodných dětí pro pěstounskou péči. Kromě státní správy existují také neziskové organizace, které poskytují služby jak žadatelům, tak samotným pěstounským rodinám (více v rubrice Kde hledat pomoc). Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče je soud povinen vyžádat si vyjádření Orgánu sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda ten, kdo se má stát pěstounem, je osobou vhodnou pro výkon této péče.

Zrušení pěstounské péče

Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů. Pokud ale sami pěstouni o zrušení pěstounské péče požádají, soud jim vyhoví. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. Od roku 2006 také existuje nový institut náhradní rodinné péče – pěstounská péče na přechodnou dobu (§ 27a). Jde o časově omezenou péči pěstounů po dobu, kdy rodič nemůže ze závažných důvodů dítě vychovávat (například hospitalizace, výkon trestu a podobně).

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí upravuje také některá práva a povinnosti pěstounů. Povinností je například uzavřít Dohodu o výkonu pěstounské péče s doprovázející organizací, ale také mimo jiné i povinnost účastnit se pravidelného vzdělávání. Pěstounské rodiny mají právo na poskytování různých odborných služeb dle konkrétních potřeb dítěte.

Děti umístěné v pěstounské péči mají právo být v kontaktu se členy své biologické rodiny. Podaří-li se jejich rodičům upravit si podmínky a vytvořit pro děti vhodné prostředí, je možný jejich návrat do původní rodiny.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Samostatně vymezenou formou náhradní rodinné péče je pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD). Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro něj našla jiná vhodná stabilní rodina. Dítě se tak zcela vyhne deprivačnímu prostředí ústavních zařízení. Jedná se o institut krizový a pouze přechodný. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. Péče pěstounů skončí, jakmile pominou důvody, pro které bylo dítě svěřeno do jejich péče. I tato forma je finančně podporována státem stejným způsobem jako pěstounská péče. Na pěstouny jsou u této formy pěstounské péče kladeny zvýšené nároky.        

Poručník

Poručníka (§ 928 až § 942 občanského zákoníku) soud dítěti ustanoví, jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Poručník vystupuje v roli zákonného zástupce dítěte. Péče poručníka, jestliže o dítě osobně pečuje, je hmotně podporována státem obdobně jako pěstounská péče a stejně jako pěstouni i poručníci musejí s doprovázející organizací uzavírat Dohody o výkonu pěstounské péče.

Mezi poručníkem a dítětem, stejně tak jako mezi pěstounem a přijatým dítětem, nevzniká ze zákona takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, jako je tomu například u osvojení. Příbuzenské vztahy v těchto případech mezi dítětem a jeho původní rodinou nezanikají.                        

Zdroj informací

BUBLEOVÁ, V. et al. Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, o. s., 2013. 

Článek připravil autorský kolektiv Střediska náhradní rodinné péče, o. s.

Úpravy v článku související s novým občanským zákoníkem, platným od 1. 1. 2014, provedl Mgr. Filip Vyskočil.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.