Průzkum postojů Čechů k dárcovství

Altruismus a soucítění s potřebnými jsou těmi nejlepšími součástmi lidského charakteru. Jak se tyto ušlechtilé vlastnosti projevují v našich postojích k neziskovým organizacím a k dárcovství obecně? Jaké důvody vedou lidi k tomu, že přispívají, a jaké je naopak od dárcovství odrazují? Odpovědi na tyto otázky můžeme najít v průzkumu Postoje k problematice dárcovství, který pro Nadaci Sirius vypracovala v roce 2010 agentura Median.

Existence neziskových organizací

Z průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 1200 respondentů ve věku 18 – 74 let mimo jiné vyplynulo, že většina lidí považuje existenci charitativních organizací za správnou. Více než polovina dotazovaných přitom volila odpověď, že existence neziskových organizací je rozhodně správná. Dalších 35 % se přiklonilo k názoru, že je spíše správná. Postoje k dárcovským organizacím jsou pozitivnější mezi ženami, obyvateli měst a lidmi s vyšším vzděláním.

Profesionalita a důvěryhodnost

Výsledky průzkumu poměrně jednoznačně ukazují, jaká kritéria v očích potenciálních dárců musí nezisková organizace splňovat, aby ji byli ochotni podpořit.

Na jedné straně jsou to nezbytné znaky profesionality, které respondenti spatřují ve způsobu činnosti organizace, tedy v konkrétních projektech a jejich vykazatelných výsledcích. Stěžejní je rovněž transparentnost činnosti a hospodaření organizace. Respondenti vysoce hodnotí i komunikaci s dárci a pravidelné informování o činnosti organizace.

Hodnocení důvěryhodnosti organizace je založeno především na osobních zkušenostech a referencích. Přímé svědectví podpořených osob je jako důvěryhodný zdroj informací o neziskové organizaci vnímáno přibližně dvěma třetinami dotázaných. Zkušenosti ostatních dárců jsou důvěryhodné téměř pro polovinu respondentů, zatímco známé osobnosti, například herce, zpěváky a politiky za důvěryhodný zdroj považuje jen 11 % respondentů. Nejméně důvěryhodné jsou pro dotazované webové stránky organizací a to, jak o činnosti dané organizace referují média.

Kdo, proč a jakým způsobem přispívá

Finančním darem na charitativní projekty přispívá polovina dotazovaných. Častěji jsou to ženy, mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním a rodiče alespoň jednoho dítěte. Z těch, kteří přispívají, tak činí pravidelně 50 %. Pravidelnými dárci jsou nejčastěji lidé v produktivním věku (25-40 let), tedy logicky skupina lidí s pravidelnými příjmy. Dále jsou to opět lidé vzdělanější a rodiče dětí.

Dvě třetiny z těch, co přispívají, volí organizaci nahodile, na základě momentálního rozhodnutí. Základními kritérii tohoto výběru jsou důvěryhodnost organizace, efektivita a smysluplnost zacházení s darovanými prostředky. Stejně jako v odpovědích z předchozí části průzkumu se objevuje potřeba konkrétnosti a transparentnosti, tedy využití darovaných prostředků na konkrétní cíle a projekty a transparentnost při nakládání s těmito prostředky.

Zajímavé je, že jen třetina dárců si zpětně vyhledává informace o organizacích, kterým přispěli.

Méně překvapivé jsou odpovědi na motivaci dárcovství. Většina dotazovaných odpovídá, že hlavním důvodem, proč přispěli či přispívají, je altruismus (tedy chtěli někomu pomoci) a také dobrý pocit. 38 % respondentů uvádí, že přispívají proto, že neví, kdy budou sami potřebovat pomoc, a stejný počet dotazovaných dojal konkrétní osud lidí, které podpořili.

Ti, kteří přispívají, nejčastěji volí formu finanční hotovosti, oblíbeným způsobem finančního daru je však také dárcovská textová zpráva DMS (jako možnost ji uvedlo 60 % dotazovaných).

Více než polovina respondentů (spíše muži a lidé s vyšším vzděláním) ví o možnosti odečíst si dary z daňového základu, ale pouhých 6 % tuto možnost využívá. Daňové úlevy jsou také jedním z nejméně uváděných motivů k dárcovství.

Nedůvěra jako motiv k nepřispívání

Jaké důvody uvádějí respondenti, kteří na charitu nepřispívají? Kromě nedostatku financí pro vlastní potřebu a pro zabezpečení rodiny, to nejčastěji jsou nedůvěra a nedostatek času se dárcovství věnovat. Zejména ženy také často uvádějí, že raději pomáhají konkrétním lidem ve svém okolí.

Podmínky, které by změnily názor těch, kteří nepřispívají, v podstatě kopírují to, co už v průzkumu zaznělo dříve: průhlednost hospodaření činnosti a financí, konkretizace toků peněz, důvěra, poctivost a jistota. Opakovaně se tedy objevuje argument důvěryhodnosti neziskových organizací, která spočívá především v transparentním přístupu k činnosti a hospodaření a v konkrétních výsledcích projektů, jimž se dané organizace věnují. Konkrétní osudy a konkrétní projekty by zvýšili motivaci darovat u těch, kteří charitativním organizacím nepřispívají.

Postoje k dárcovství by u respondentů rovněž změnila osobní zkušenost, ať už prožitá na vlastní kůži nebo v rodině.

Role dárcovství ve společnosti

65 % respondentů vnímá roli dárcovství ve společnosti jako pomoc potřebným skupinám. Dalším často uváděným důvodem bylo, že darovat je lidské. Zhruba třetina respondentů považuje dárcovství za suplování role státu. Mezi jinými aspekty byly často zmiňovány důvody „možnost zviditelnit se, ukázat se“.

70 % dotázaných si myslí, že by na neziskové organizace měl přispívat stát. Pouze 44 % se domnívá, že dárci by měli být všichni občasné. 63 % je toho názoru, že by dárci měli být bohatí lidé.

Postoje mladých lidí a postoje lidí v produktivním věku

Průzkum se zaměřil i na porovnání postojů k dárcovství u dvou skupin – u mladých lidí mezi 18–25 lety a u lidí v produktivním věku (25–40 let).

U otázek důvěryhodného zdroje o činnosti neziskových organizací skupina mladých lidí inklinuje k webovým stránkám, zatímco lidé v produktivním věku upřednostňují předávání zkušeností mezi dárci.

U lidí v produktivním věku je o 15 % více těch, co přispívají na charitu a je mezi nimi víc těch, co si zpětně dohledávají informace o organizacích, kterým přispěli. Polovina respondentů v produktivním věku uvedla, že považuje dar neziskové organizaci za smysluplný (v obecné populaci to byla zhruba jedna třetina).

V oblasti otázek hodnocení vlastností neziskových organizací se neprokázaly zásadní mezigenerační rozdíly (jediným faktorem, kterému mladí lidé přikládají větší důležitost ve srovnání s ostatními skupinami, je aktualizace a podpora webových stránek).

Obě skupiny se nejvíce rozcházejí v názoru na to, kdo by měl neziskovým organizacím přispívat a jaká je cílová oblast jejich působení. Zatímco 61 % respondentů v produktivním věku se domnívá, že přispívat charitativním organizacím by měli všichni lidé, mezi mladými lidmi je to o 20 % méně. Mladí lidé jsou více přesvědčení, že by měli přispívat bohatí (58 % respondentů z této cílové skupiny).

Respondenti ze skupiny v produktivním věku se častěji domnívají, že bychom měli přispívat neziskovým organizacím věnujícím se dětem kdekoliv na světě, kde je to potřeba (v tomto postoji souzní s obecnou populací).  

Dárcovství jako projev lepší stránky lidské povahy

Z průzkumu je zřejmé, že Češi na charitu přispívají spíše nahodile a nepravidelně. Nepodporují pravidelně jednu vybranou organizaci, ale spíše si k dárcovství volí jednotlivé konkrétní projekty.

V průzkumu se velmi často opakovaly požadavky na důvěryhodnost neziskových organizací. Důvěryhodnost zvyšuje osobní zkušenost jiných dárců a především jasnost a transparentnost v činnosti a využití darovaných prostředků. Jako důležitou motivaci k dárcovství respondenti vnímají použití darů na konkrétní případ či konkrétní cíl.

V těchto názorech se shodují jak ti, kteří přispívají, tak ti, kteří se k dárcovství staví odmítavě. Skupina nepřispívajících přitom uvádí, že krom zlepšení vlastní finanční situace by je k dárcovství nejvíce motivovala právě vyšší důvěryhodnost neziskových organizací, konkrétnost a průhlednost při využívání darů.

Neziskovým organizacím přispívá asi polovina z nás. Je to málo, nebo dost? Pokud je dárcovství projevem té lepší stránky lidské povahy, doufejme, že poměr štědrých lidí s pochopením pro potřeby ostatních bude narůstat. Protože pokud bychom jednou zůstali odkázáni na pomoc ostatních, mohli bychom snadno zjistit, že polovina nemusí stačit.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.