Doporučení pro komunikaci s budoucí maminkou s tělesným postižením ve zdravotnickém zařízení

Přinášíme několik užitečných doporučení pro pracovníky ve zdravotnických zařízeních:

Doporučení č. 1

Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem

Toto pravidlo platí jak v případě přivolání pacienta do ordinace, tak při zjišťování anamnézy, kdy je nutné komunikovat s osobou s postižením, nikoliv s jejím případným doprovodem. Jedinci s postižením je pak velice nepříjemné, když namísto s ním komunikujete s jeho doprovodem, cítí se nesvéprávný.

Doporučení č. 2

Nechte se vést pokyny osoby s tělesným postižením

Při nezbytné fyzické pomoci je nutné nechat se vést osobou s tělesným postižením, která přesně ví, jakým způsobem jí můžete pomoci. Mnoho pacientů umí přesně a konkrétně popsat způsob, jak mu můžete pomoci s přesunem na lůžko, WC, při pomoci s oblékáním či poskytnutí jiné podpory v dalších činnostech.

Doporučení č. 3

Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti

Při poskytnutí nezbytných kompenzačních pomůcek (vozík, berle, schodištní plošiny, rampy, sedačky do vany, antidekubitní podložky atp.) zvyšujete jistotu a pocit soběstačnosti pacienta s tělesným postižením, proto se snažte, aby všechny potřebné pomůcky měl jedinec s tělesným postižením u sebe, či k nim měl snadný přístup.

Doporučení č. 4

Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v komunikaci

U osob s výrazně narušenou expresivní složkou řeči (např. u osob s dětskou mozkovou obrnou) jsou často využívány náhradní a podpůrné způsoby komunikace (tzv. AAK – alternativní a augmentativní komunikace). Zjistěte, zda pacient používá některý z těchto systémů suplující standardní komunikační kód – jazyk (fotografie, piktogramy, Makaton, znak do řeči a podobně) – a komunikujte s ním alternativní nebo augmentativní komunikací.

↑ nahoru

Doporučení č. 5

Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na odmítnutí

V případě, že je pacient na vozíku, je mu velice nepříjemné, když s ním manipulujete bez jeho vědomí, proto se ho vždy zeptejte, než ho přemístíte z místa na místo. Neberte manipulaci s jedincem na vozíku jako automatickou povinnost každého člověka, ten může mít k odmítnutí tisíce různých, třeba i zdravotních důvodů.

Doporučení č. 6

Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci

Mnoho lidí se domnívá, že jedinec s tělesným postižením má současně jiné, přidružené postižení. Opak je pravda – ne všichni jedinci s tělesným postižením mají současně mentální postižení. Proto zachovávejte symetrii vztahu: berte dospělého jedince s tělesným postižením jako dospělého, nepoužívejte například zbytečné zdrobněliny a respektujte svého komunikačního partnera jako rovnocenného. Buďte také připraveni na to, že viditelnost postižení ve vás může vyvolat různé reakce, někdy to jsou reakce nepřiměřené (projevy lítosti, opovržení, posměchu a podobně).

Doporučení č. 7

Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci

Pro člověka na vozíku je někdy velmi obtížné komunikovat s člověkem stojícím (vytváří se velký výškový rozdíl). Snažte se vzájemnou komunikaci přizpůsobit zornému poli pacienta tak, že si k němu například sednete, aby vaše komunikace probíhala tzv. „tváří v tvář“.

Doporučení č. 8

Komunikujte!

Vzájemná komunikace usnadní další potřebné postupy. Pacientů na vozíku se neostýchejte optat na jejich pohybové možnosti. Ne každý, kdo sedí na vozíku, je na něj upoután či naopak – kdo chodí, je schopen se například sám, bez pomoci zvednout ze židle.

Čtěte také:
Chodicilide.cz: Proč není soucit s lidmi s postižením namístě?

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.