Extremismus

Každá práce by měla začínat definicí problematiky. Co se extremismu týče, je však tento úkol velmi složitý. Univerzálně platná definice neexistuje, a to i přes skutečnost, že jsme členy Evropské unie, Severoatlantické aliance a dalších uskupení a Česká republika podepsala mnoho společných dokumentů. Proč se tato problematika nachází v této situaci?

Může to vypadat, že lidé nejsou schopni se na definici domluvit. Opak je však pravda. Domluvit se lze na společném postupu proti veškerým jevům souvisejícím s extremismem, které řadíme mezi rizikové chování. Ale sjednotit veškeré projevy lze jen v rámci základních principů, což se jeví jako rozumné, protože zde se jedná o extremistické postoje. O tom mnohdy rozhodují historické, sociologické, politologické a další aspekty jednotlivých zemí. Jiný přístup například k takzvanému pravicovému extremismu mají v Německu, jiný v Itálii a úplně rozdílný ve Spojených státech amerických, kde kladou velký důraz na svobodu projevu zabezpečenou dodatkem k jejich ústavě.

Definice extremismu

Extremismus podle Ministerstva vnitra České republiky:
Vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku.

Sociální vědy neužívají pojem extremismus kvůli jeho vágnosti, jeho aplikace v akademických rozpravách bývá stabilně kritizována. Používá se v jazyce policejních složek, které ho definují jako jakoukoli aktivitu směřující proti ústavě a demokracii.

V oblasti bezpečnostní problematiky je termín extremismus používán při označování krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a souvisejících aktivit a jevů.

Doc. Jan Charvát z Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy v Praze definuje extremismus takto:
Jakákoli ideologie nebo aktivita, která směřuje proti stávajícímu politickému systému jako takovému a klade si za cíl jeho likvidaci a následné nahrazení vlastní alternativou. Většinou se předpokládá, že půjde o alternativu nedemokratickou.

Bc. David Lebeda navrhuje tuto jednoduchou definici:
Extremismus je jakákoli ideologie (nacismus, neonacismus) nebo aktivita (koncert, demonstrace, film, článek), která směřuje proti stávajícímu politickému systému (demokracii), chce jeho likvidaci a nahrazení nějakou, většinou nedemokratickou, alternativou (národní socialismus po vzoru období let 1933–1945 v Německu).

↑ nahoru

Základní dělení problematiky extremismu z bezpečnostního hlediska

Vzhledem k tomu, že pedagogičtí pracovníci při problémech souvisejících s extremismem spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), kurátory, koordinátory prevence kriminality, školními metodiky a zejména s policisty, je vhodné uvést základní dělení problematiky extremismu z bezpečnostního hlediska bez ohledu na politologické aspekty (bez ohledu na politický program).

• Pravicový extremismus (neonacisté, autonomní nacionalisté, pravicoví populisté a podobně)
• Levicový extremismus (komunisté, anarchisté, trockisté, levicoví populisté a podobně)
• Radikálně ekologický extremismus (ekologický terorismus, takzvaný ekoterorismus)
• Náboženský extremismus (sekty, scientologická církev, satanismus a podobně)
• Divácké násilí (hooligans, ultras )
• Různé subkulturní směry (skinheads, punk, DIY, tekno, black metal, squating a jiné) – mnohdy jsou kategorie provázané (například neonacista – hooligans – příznivec nazi skinheads)

Pojmy spojené s problematikou extremismu

Pojmů souvisejících s problematikou extremismu je zejména ve spojení s různými ideologiemi a směry opravdu veliké množství. V rámci tohoto příspěvku nemá cenu se všemi zabývat, je ale vhodné některé z nich zde uvést.

• Antisemitismus
• Fašismus (20.–30. léta 20. století), neofašismus (současnost)
• Nacismus (30. léta 20. století), neonacismus (současnost)
• Komunismus, diktatura, totalita (1917–1990)
• Bolševismus a neobolševismus (současnost)
• Marxismus-leninismus, stalinismus, trockismus
• Anarchismus, třídní boj, přímá akce, revoluce
• Autorita, antifašismus, antikapitalismus
• Anarchofeminismus
• Rahowa
• Turnerovy deníky
• Třetí cesta

V souvislosti zejména s „obdobím vzdoru“ u dětí (období puberty) a dospívajících (období adolescence) se zaměříme na dva pojmy, které souvisejí s neonacistickým hnutím. Jsou to Rahowa a Turnerovy deníky.

RAHOWA (Racial Holy War) – je slogan neonacistické organizace World Church of Creator (dnes Creativita Movement). Revoluce, která by měla zbavit svět Židů a jejich přisluhovačů z řad nižších ras, zlikvidovat demokracii, liberalismus, humanismus a komunismus, nastolit vládu árijců sjednocených pod vládou vůdce.

Je vhodné připomenout mladým lidem, na čem byl založen nacismus – jeden pevný stát, jeden vůdce, jeden národ (rasa), mýty – a jakých zločinů se dopustil. Rovněž je namístě zdůraznit fakt, že historie se opakuje, a musíme se tedy poučit.

Pojem Rahowa se vyskytuje na tričkách, v názvech a textech písní neonacistických kapel, v tetování a podobně. Zejména nejmladší děti (v 8. a 9. třídě základní školy a v prvních ročnících středních škol) se většinou chtějí přizpůsobit starším kamarádům (aktivistům), a tak nosí například nášivky nebo trička s tímto pojmem a riskují právní či jiný postih. (Starší aktivisté si dávají pozor a od nošení závadové symboliky ustupují.)

TURNEROVY DENÍKY – jedná se o knihu Wiliama L. Pierce (Andrew MacDonald), který byl až do své smrti v roce 2005 hlavou přední americké neonacistické organizace National Alliance.‏ Jde o fiktivní válečný konflikt mezi americkými neonacisty a federální vládou ovládanou židovskými spiklenci. Tato kniha s rasovým a xenofobním podtextem je nebezpečná také tím, že je díky akčnímu příběhu pro mládež velice přitažlivá. Ke stažení je i volně na internetu.

↑ nahoru

Vliv extremismu na děti a dospívající mládež

Nemohu na tomto místě nahrazovat složitou a mnohdy náročnou práci pedagogických pracovníků, ale mohu upozornit na nedokonalost školních osnov. Je dostatečně prokázán problém s výukou dějin v souvislosti s věkem žáků. Troufám si tvrdit, a vycházím ze své dlouholeté lektorské praxe, že již v osmé třídě se někteří žáci dostávají, zejména v souvislosti s takzvaným obdobím protestu, do styku s problematikou extremismu. Chybí jim však informace týkající se některých historických mezníků, souvisejících zejména s nástupem bolševiků v Rusku, nástupem fašistů v Itálii a nacistů v Německu. Již vůbec nelze hovořit o kvalitě osnov v souvislosti se zločiny komunismu. Co se týče vztahu historie a současného stavu ve společnosti v návaznosti na hrozby extremismu, dochází tak k absolutní nevědomosti.

Mladý člověk si v období puberty většinou neuvědomuje, že některé jeho kroky a projevy mohou být právně stíhatelné. Jedná se většinou o propagaci či projev sympatií k hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod občanů (právně viz § 403 až § 404 trestního zákoníku). Máme televizi a jiná média plná amerických filmů, které mnohdy působí jako motivační spouštěče. Ve Spojených státech amerických mají však jinou legislativu. Jak již bylo uvedeno, některá jednání jednotlivců nebo skupin jsou v USA chráněna takzvanými dodatky k ústavě. To zaručuje, že některá symbolika použitá na veřejnosti není stíhatelná.

U nás však platí naše legislativa a zákon hovoří jasně. Z tohoto důvodu je u nás nošení nebo jiná propagace symboliky spojené například s ideologií nacismu a neonacismu na veřejnosti trestné (velmi zjednodušeně). O tom, zda došlo k porušení zákona ve smyslu nošení závadové symboliky, rozhoduje soud na základě důkazů předložených policií (včetně odborně zpracovaného posudku).

V minulosti se problematice extremismu a s ním spojenému dalšímu rizikovému chování (jako je užívání omamných a psychotropních látek, alkoholismus, útěky z domova a podobně) nevěnovala dostatečná pozornost. Výsledkem je nedostatečná specifická primární prevence ve vztahu k této problematice a dále represivní a zpravodajská činnost.

Tuto skutečnost jasně vyjadřují události na Šluknovsku a na dalších místech v naší zemi. Těmto událostem se mohlo z bezpečnostního hlediska již dávno předcházet, protože tyto jevy, spojené zejména s radikálními skupinami pravicových populistů ve spojení s neonacisty, již probíhaly v minulosti, ale vždy se vše takzvaně ututlalo. Také páchání trestné činnosti ve spojení s osobami, které se svým jednáním nepřizpůsobují okolí, není nic nového. Proto je nutné o problému hovořit, přiznat si ho a řešit ho. I za cenu problémů se zřizovatelem školních zařízení.

Hlavní úkol vidím v práci s mládeží. Extrémní projevy ve Šluknovském výběžku určitě ovlivnily myšlení mladých lidí a jejich názor například na Romy. Mladí lidé jsou ovladatelní, manipulativní a ve svých postojích velmi radikální. Jsou však také zneužitelní a toho využívají aktivisté z pravicového i levicového extremistického spektra a rovněž náboženští fanatici.

Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že k extrémní pravici se hlásí i mnoho velmi mladých lidí, a to i z nejvyšších ročníků základních škol. V policejní rétorice můžeme hovořit o takzvaných kinderskinheads. Jsou velice nebezpeční, a to proto, že se chtějí vyrovnat svým starším soukmenovcům a často páchají závažnou násilnou trestnou činnost. Mnohdy jsou buď latentně, nebo i otevřeně podporováni svými rodiči. Na rozdíl od starších aktivistů stále používají nášivky se závadovou tematikou, tedy se symbolikou, která na veřejnosti může propagovat některou ideologii. Činy kinderskinheads jsou pak velmi radikální, až brutální.

↑ nahoru

Pravice – takzvaní kinderskinheads

Mnozí pravicoví aktivisté hledají partu stejně smýšlejících lidí. Většinou se nemůžou anebo nechtějí přizpůsobit většinové společnosti a mezi neonacisty se většinou prosadí a zviditelní. To samé takzvaní hooligans. V dnešní době se navíc jedná o životní styl.

Stačí se podívat občas do školních sešitů dítěte, kdy dochází k tomu, že z nudy si kreslí různé znaky či symboliku na obaly sešitů – číslice 18 (Adolf Hitler), 88 (nacistický pozdrav Heil Hitler!), A.C.A.B. (1312), Všichni policajti jsou bastardi. Návodné mohou být také změny v chování (agresivita, militantnost). Dále si lze všimnout změny ve vystupování (rasismus, xenofobie), vzhledu (krátký sestřih), oblečení (stále ještě u mladých aktivistů letecká bunda Bomber, oblečení firem Everlast, Lonsdale, Thor Steinar, Umbro, Grassel a podobně), oblečení ve stylu Black blok (černé oblečení, čepice, kukla, značková černá větrová bunda, černé brýle, kukla) a také doplňků k oblečení (bílé tkaničky v černých vysokých botách značky Martens značí příslušnost k čisté rase).

Důležité je věnovat se internetu, kde takzvaní kinderskins naleznou nejvíce informací. Ke změnám dochází také ve výběru hudby (skupiny Vlajka, Agresse 95, Útok, Zášť 88, Diktátor, Juden Mord – dříve Krátký proces, Skullheads, Skrewdriver), zejména jde o poslech metalové hudby (black metal, pagan metal). Dobré je všimnout si výběru literatury. V mnoha případech si mladý člověk, který je sympatizantem neonacistického hnutí, kupuje legální knihy s tematikou třetí říše, jež jsou dostupné v knihkupectvích, případně si buď stahuje z internetu, nebo jiným způsobem obstarává materiály týkající se Rahowy, Turnerových zápisků, teroristické neonacistické organizace Combat 18, Blood and Honour, Runového písma, hnutí Skinheads, Iana D. Stuarta a jiných.

U neonacistů je také viditelný zájem o bojové sporty. V mnoha případech je s neonacistickým hnutím propojeno takzvané divácké násilí, spojované zejména s kopanou. Hlavním znakem příslušnosti k hooligans (chuligánům) jsou časté podlitiny a hematomy na těle, spojené s bitkami mezi těmito fanoušky, a dále „výjezdy“, tedy návštěvy fotbalových utkání soupeře spojené opět s bitkou.

Rád bych uvedl příklad z praxe, který se týká právě takzvaných kinderskinheads. V minulosti jsem se setkal se dvěma kamarády z nejmenované základní školy v Praze 5, kteří se veřejně hlásili k neonacistickému hnutí. Nejprve vylepovali po čtvrti, ve které bydleli, letáky s neonacistickou tematikou a poté, co je přijali vůdčí osobnosti z prostředí Národního odporu (oba byli hodně vyzrálí), tak již byli spolupořadateli některých akcí neonacistů a nakonec i podezřelí z násilné trestné činnosti. Jejich postup byl rychlý, a to i díky přístupu rodičů. Jeden byl z bohaté rodiny a otec jeho činnost dokonce podporoval a druhý z neúplné rodiny – žil jen s matkou, která na něho neměla čas. Nelze tedy přesně specifikovat, z jaké sociologické skupiny tito aktivisté pocházejí, ale domnívám se, že je to srovnatelné s ostatními rizikovými skupinami. Mladý člověk, který se věnuje činnosti v neonacistickém hnutí, má také v mnoha případech problémy s alkoholem. Zde nám může posloužit přirovnání k 30. létům minulého století, kdy se nacisté také nejdříve scházeli v pivnicích. V dnešní době je to obdobné. Alkohol hraje velkou roli i při pořádání koncertů nebo jiných akcí.

↑ nahoru

PRAVICE

V současné době neonacisté začali kopírovat takzvaný autonomní způsob života. Jedná se o propojení nějakého směru či ideologie se životním stylem. V České republice v poslední době vystupují na veřejnosti Autonomní nacionalisté (Svobodná mládež, Radikalboys). V rámci takzvané Třetí cesty (viz Zpráva o extremismu Ministerstva vnitra z roku 2011) se dnes mladí aktivisté z pravicového spektra odklání od takzvaného hitlerismu a propagace pangermánské rasy. Již nevidí problém v rasismu, ale v identitě. Okopírovali některé autonomní směry od levicově orientované mládeže, a tak nyní mezi pravicovými aktivisty můžeme vidět sprayery, tanečníky hardbassu (techno tanec proti drogám a alkoholu doplněný o pokřiky symboliky čísel 88, 18, 14, 1312 /A.C.A.B./), takzvané skejťáky, ale například i vegany, a dokonce hiphopery). Aktivita se přesunuje také na náměstí, kde se účastní akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo Dělnické strany. Tento způsob prezentace je kopírováním aktivit italské neofašistické organizace Cassa Pound.

Neonacistická ilegální organizace Národní odpor (dnes nejvíce funkční v Praze, Karlových Varech a v Brně) je také součástí Syndikate Zentropa. Mnozí bývalí aktivisté jsou vidět spíše na politických akcích a je znát jejich snaha dostat se do vysoké politiky. Již se nejedná o propagaci neonacismu či hnutí skinheads tak jako v minulosti, ale o boj proti systému, kapitalismu, komunismu a podobně. Na rozdíl od minulosti si vybírají více sociálních témat a více se vzdělávají, případně si dodělávají vysokoškolské vzdělání.

Vzhledem ke skutečnosti, že mladí lidé nemají moc šancí získat vzory, a to také vzhledem k situaci ve společnosti a ekonomické krizi, hledají cestu svého odporu právě u nacionálních, neonacistických či neofašistických uskupení.  K nenávisti k menšinám, jako jsou homosexuálové, lesbičky, národnostní menšiny, ale také příznivci opačného extremistického spektra, mnohdy svým chováním přispívají také rodiče, média a různé osoby společenského a kulturního života.

↑ nahoru

LEVICE

Základní dělení krajní levice

• Trockisté
• Radikální komunisté (komunisté)
• Anarchisté
• Radikální ekologové
• Levicoví populisté (některé kampaně sociálních sítí)

S levicovým extremismem souvisí:

• subkulturní hnutí (punk, skinheads, DIY kultura, tekno)‏
• squating (zakládání nezávislých komunit, řešení bytové otázky)
• alternativní mládež (autonomní hnutí)
• drogová problematika (souhlas s legalizací takzvaných měkkých drog)

U levicového spektra  je situace velice rozdílná. V období dospívání je přirozené, že se mladý člověk zařadí do nějakého hnutí a vyjadřuje tak svůj radikální názor. Postupem času se uklidňuje a v mnoha případech, pokud se stále o aktivismus zajímá, skončí v nevládní organizaci, a někteří dokonce v politických vodách. Většina mladých lidí se však později zařadí do středního proudu a věnuje se rodině či kariéře. V minulosti například Joschka Fischer, bývalý německý kancléř, začínal svojí kariéru jako radikál na ulici a bojoval při demonstracích proti policistům.

Nejvíce přitahují mladé lidi anarchistické a autonomní organizace a skupiny. Je to dáno i přitažlivou ideologií anarchismu. Někteří jsou také součástí mezinárodního anarcho-antifašistického hnutí ANTIFA. U nás se jedná zejména o Československou anarchistickou federaci, Antifašistickou akci nebo Asociaci Alerta. (Celé anarchistické hnutí je v útlumu a mnozí levicoví aktivisté volají po větší radikalizaci.)

Největšími akcemi anarchistů byly takzvané street party v devadesátých letech minulého století a zejména protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v roce 2000. Kromě propagace myšlenek anarchismu, boje proti kapitalismu, proti autoritám, proti sexismu, proti rasismu, proti globalizaci a chudobě se jedná o aktivity v rámci kampaně Food not Bombs.

Přitažlivým je takzvaný squating, který mimo jiné řeší problém s bytovou politikou státu pro mladé lidi, kteří chtějí žít v komunitě. Squaty se také stávají centry alternativní kultury a konají se zde přednášky a koncerty. Mnoho mladých lidí přitahuje také kladný postoj k legalizaci takzvaných měkkých drog. Plno mladých aktivistů vyznává kulturu DIY a účastní se nelegálních tekno akcí.

Všechny vyjmenované aktivity jsou však spojeny i s možným protiprávním jednáním: distribucí omamných a psychotropních látek, nedovoleným ozbrojováním, výtržnostmi, napadením úřední osoby, nelegálním obsazením území (tekno – zaber si území a bav se) nebo bytových či nebytových prostor (squating – zaber si dům a žij) a podobně. V poslední době se anarchisté také připojili k akcím typu Ocuppy a ACTA. U levicově zaměřených nebo apoliticky orientovaných aktivistů v rámci subkulturního hnutí můžeme vidět příznivce hnutí skinheads (RASH, SHARP).

Myšlenka boje proti nacismu/neonacismu (ANTIFA) je velmi užitečná a potřebná. Tento boj je znám po celém světě a je v absolutním pořádku, že se neonacistům někdo postaví. Bohužel i tato myšlenka může být zneužita. Hlavní problém u aktivistů z Antifašistické akce představuje anarchistická (případně anarchosyndikalistická) ideologie.

Dost zásadní roli hraje také prosazování myšlenek anarchoantifašismu za pomoci přímé akce, tedy i za pomoci násilí. Členové této organizace se v rámci autonomního hnutí zaměřili na aktivity týkající se boje proti neonacistům v rámci výroby oblečení, jež neonacisté nosí (jedná se i o dobrý obchod). Aktivita má název Stop Steinar! Jiná aktivita ve stejném duchu takzvaného boje proti neonacismu se nazývá Good Night White Pride. Můžeme hovořit i o dalších aktivitách, spojených například s fotbalem (I Love Football Hate Racism) nebo s hudbou (Stop NS Black metal).

Co se týče dalších aktivistů z řad trockistů a mladých radikálních komunistů z organizace Nová antikapitalistická levice (NAL), Svazu komunistické mládeže Československa (SKMČ), Svazu komunistické mládeže (SKM) anebo KSČM – Junior project, velkou roli hraje působení rodičů a jejich vztah k životu před událostmi roku 1989 a rovněž také nedostatečné vypořádání se s minulostí.

Zanedbanou součástí v naší společnosti je specifická primární prevence vedená směrem ke zločinům spáchaným zejména v 50. letech minulého století. Někteří mladí lidé se otevřeně hlásí zejména prostřednictvím webových stránek (http://www.ksm.cz/) nebo sociálních sítí k odkazu marxismu-leninismu a Stalina. Je zde podezření, že se mohou dopouštět protiprávního jednání (§ 405 trestního zákoníku).

Vše je dáno i situací v naší společnosti a ekonomickými reformami. Mladí lidé nejsou zatíženi minulostí, a tak věří, že v socialismu nebo komunismu se budou mít lépe. Jsou již unaveni z konfliktů na pravici a vadí jim myšlenka placeného školství. Mnoho aktivistů z levicového extremistického spektra se hlásí k různým kampaním na sociálních sítích, o kterých můžeme hovořit mnohdy jako o levicově populistických.

↑ nahoru

Radikální ekologové

Téma ekologie je zajímavé, mnohdy však zneužitelné ze strany různých radikálů, kteří mají rovněž blízko k extrémní levici. Nelze sem však zahrnout různá hnutí a organizace, jako jsou Svoboda zvířat, Hnutí duha, Arnika, Jihočeské matky a podobně.V této souvislosti hovoříme o skutečně radikálních ilegálních organizacích.

Jako příklad mohu uvést události, které se staly opakovaně v nepravidelných intervalech na Pardubicku. V nejmenovaném výzkumném ústavu se několikrát v nočních hodinách objevili zakuklení aktivisté, kteří za použití násilí vypustili pokusná zvířata, rozbili vybavení ústavu a zmizeli. Na místě po nich zbyl jen nápis nastříkaný na zdi: „ALF“. Zda se opravdu jednalo o organizaci Animal Liberation Front, nebylo nikdy prokázáno. Tato organizace skutečně existuje a je to právě jedna z organizací, kterou mám na mysli. Ostatní výše uvedené organizace mohou být jen zneužity radikály, což se rovněž v minulosti stalo. Většinou jsou však akce těchto organizací klidné.

Náboženský extremismus

V této souvislosti apeluji na mladé lidi, aby své problémy řešili otevřeně, a to za přispění rodičů nebo rodinných příslušníků. V případě, že nechtějí anebo nemohou spolupracovat s rodiči, je dobré využít některé bezplatné linky důvěry nebo se svěřit pedagogům, kterým důvěřují. Mladý člověk je ovladatelný, snadno manipulativní, a co se týče psychiky – i křehké stvoření, ačkoli si to mnohdy nepřizná.

Vycházím z praktických případů, z nichž některé bohužel nedopadly dobře. Dokonce i kvůli nevšímavosti některých lidí a špatnému přístupu k problému skončil v Praze mladý život studenta, který chtěl vyjádřit svůj protest proti svým abnormálně věřícím katolickým rodičům příklonem k satanismu. Bohužel nejen že nepochopil, o čem tato individuální víra hovoří, ale nakonec situaci ve své rodině nezvládl a upálil se.

Na pozoru je třeba se mít před společnostmi nebo neoficiálními církvemi, které působí (nejen) na mladého člověka na základě využití psychoanalýzy (například scientologové). Jedná se většinou o amatéry bez dostatečného vzdělání v oborech psychologie nebo psychiatrie. Narušení psychického vývoje mladého člověka, který se dostane do vlivu takové společnosti, by mohlo být nevratné nebo velmi složité.

Na Wikipedii lze nalézt materiály našich předních odborníků na religionistiku a problematiku nových náboženských směrů.

↑ nahoru

Závěr

Jeden z největších vlivů extremismu na děti a dospívající mládež představuje odcizení se od rodiny, přátel, kamarádů a celé společnosti. Ve věku od 12 do 20 let se mladý člověk pod vlivem extremismu může „propracovat“ k alkoholismu, drogové závislosti, útěkům z domova a zejména ke zločinu. Většinou to začíná „nevinně“, tak jako u jiných rizikových skupin.

Ačkoli mladý člověk v pubertálním věku a období adolescence nesouhlasí s názory rodičů a staví se neustále do opozice, tak je přece jen vnímá jako autoritu a vzor. V případě, že neustále slyší od rodičů, že některé skupiny lidí z řad sociálně slabých a národnostních menšin (převážně Romů) jsou špatné, že jsou to zloději a špíny, tak začne o tomto problému přemýšlet a hledá řešení – radikální. Zároveň opakuje věty, které slyšel. Nachází stejně uvažující vrstevníky a za pomoci internetu i příslušnou literaturu. Stává se z něj radikálně uvažující jedinec, kterému pro jeho názory stejně staří kamarádi již nestačí. Podporu pro své názory nachází v partě, kterou nalezne nejčastěji v restauracích, diskotékách nebo na fotbale.

Začíná příběh, který ovlivní jeho další život. Většinou se chce přizpůsobit starším, a tak je to on, kdo je v partě nejaktivnější. Přichází první předvolání na policii. A obvinění jako mladistvého (většinou za výtržnictví, krádež). Následuje trest v podobě podmínky nebo veřejně prospěšných prací. Pokud mu společnost za přispění rodičů nedá ještě jednu šanci, stává se z něj (většinou v souvislosti s násilnou trestnou činností a extremismem) v dospělosti recidivista.

To je jen jeden z příkladů. Mladého člověka však nemusí ovlivnit jen názory rodičů. V poslední době bohužel převládá ve společnosti negativní přístup k životu, takzvaná blbá nálada. Tištěná i elektronická média si neustále vybírají negativní témata, jedním z nich je bohatství versus chudoba. Když se neustále na obrazovce komerčních televizí ukazují úspěšní milionáři a vzápětí nafouklá bříška zoufalých afrických dětí, vyvolává to u mladého člověka odpor, ale také beznaděj. Poté začíná před komerční společností utíkat, hledá alternativu. Nejdříve jako zábavu a útěk a následně – v souvislosti se studiem na střední a posléze vysoké škole – jako protest. A stejně jako u pravicového aktivisty může dojít ke střetu se zákonem (výtržnosti, napadení úřední osoby, distribuce drog a podobně).

Vliv na projevy extremismu a jeho působení na děti a mládež má také morálka a etika. Nejen následky čtyřiceti let vlády komunistů, ale i více než dvacetileté demokratické vládnutí postavené na korupci, milionových zpronevěrách a absolutním zavržení základních morálních hodnot vytváří podhoubí pro extremistická hnutí jak z pravicového, tak levicového spektra. Jako kontrolní zpětnou vazbu pro své tvrzení bych doporučil výsledky některých předvolebních šetření různých agentur. Je prokazatelné, že preference některých nedemokratických uskupení stoupají. A to může také v souvislosti s extremismem ovlivnit myšlení mnoha mladých lidí.

Kdo se zabývá problematikou extremismu?

Zpravodajské složky České republiky:

• Bezpečnostní informační služba, BIS (www.bis.cz)
• Úřad zahraničních styků a informací, UZSI (www.uzsi.cz)
• Vojenské zpravodajství (www.vzcr.cz)
• Ministerstvo vnitra České republiky a Policie České republiky

Nevládní organizace:

• Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz)
• Amnesty International (www.amnesty.cz)
• a další 

ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ NEJEN PRO PEDAGOGY

Lektorská činnost – Úvod do problematiky extremismu, subkulturní hnutí, menšiny

• proškolení pracovníků MŠMT

• proškolení pedagogů a zaměstnanců škol

• proškolení metodiků prevence kriminality na školách (výchovní pracovníci)

• proškolení koordinátorů prevence kriminality na úřadech (zřizovatelé škol)

• proškolení žáků a studentů (nemotivovat!)

• vyškolení lektorů

Doplnění výuky na školách – Problematika rizikových skupin (extremismus)

• Nebát se hovořit o problému extremismu a přiznat si problém na školách!

• Rekonstrukce vzdělávací soustavy (v dějepise v 8. třídě na základní škole musí být 2. světová válka).

• Upozornit ve výuce dějepisu, občanské výchovy a dalších předmětů na současnost vycházející z minulosti. Více poukazovat na skutečnost, že minulost se opakuje, a v souvislosti s projevy extremismu na události v dějinách, které jsou v současné době propagovány (nacismus / neonacismus/ holocaust/ případ ve Vítkově).

• Více využít vzdělávacích zájezdů za pomoci nevládních organizací a s pomocí finančních prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci grantových výběrových řízení (zájezdy do Osvětimi, Terezína a pracovních táborů používaných komunisty zejména v 50. letech minulého století).

• Více diskutovat o svobodných volbách a demokracii, ale také o totalitě, minulém režimu, vzdělání a podobně. (Co vlastně chtějí neonacisté, komunisté a další? Oč mladý člověk může přijít v případě, že se dostanou k moci?)

V souvislosti s problematikou extremismu více spolupracovat s rodiči:

• Rodiče nevědí o činnosti svých dětí.

• Rodiče nechtějí vědět o činnosti svých dětí.

• Rodiče podporují činnost svých dětí!

• Rodiče problematiku zjednodušují. 

Zdroje a použité materiály

• CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál, 2007.
• LEBEDA, David. Co dělat, když… (kapitola extremismus). Praha: Raabe, 2011.
• MAREŠ, Miroslav. Symboly používané extremisty v ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2006.
• TOMEK, Václav – SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus. Praha: Vyšehrad, 2006.
• Encyklopedický slovník
• Policejní zdroje (veřejné zdroje)‏.
• Internetové zdroje: ČSAF, ANTIFA, SKM, NAL, SKMČ, SVOBODNÝ ODPOR

Další doporučené materiály a zdroje v souvislosti s problematikou extremismu

• Strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k menšinám (www.mvcr.cz)
• Výroční zprávy o extremismu a strategie boje proti extremismu (www.mvcr.cz)
• Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 4. čtvrtletí roku 2011(www.bis.cz)
• Problematika extremismu na území České republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2011(www.mvcr.cz)
• Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, příloha č. 9: Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus - https://www.msmt.cz/uploads/Priloha_9_Extremismus_rasismus_xenoffobie_antisemitismus.doc

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literatura je v naší Odborné knihovně.

Videozáznamy

Extremismus na internetu - Roman Zach. TV, Videozáznam - CZ NIC, 2013.