Školní sociální pedagog

Autor/ka: Mgr. Jiří Daněk, Mgr. Jan Šmída

Datum publikace: 14. 02. 2024, Aktualizováno: 14. 05. 2024

Pozice sociálního pedagoga si v průběhu let prošla intenzivním vývojem. S rostoucími problémy ovlivňujícími výchovně vzdělávací proces žáků a potřebami škol se sociální pedagog začíná stávat běžnou součástí školního poradenského pracoviště na základních i středních školách. Cílem sociálních pedagogů je maximalizovat úspěšnost žáků a poskytnout jim včasnou pomoc.

K tomu však i tito odborní pracovníci potřebují adekvátní metodickou podporu. Ta se v posledních letech výrazně zlepšuje. Legislativní opora pro pozici sociálního pedagoga naopak stále chybí, což školám znesnadňuje volit ji jako vhodný nástroj pro řešení jejich obtíží.

Vývoj profese sociálního pedagoga

Po roce 2000 se na českých školách začaly objevovat pozice cílené na tehdejší potřeby škol pracovat s žáky zpravidla se sociálním znevýhodněním. Specifická skupina žáků a potřeba jejich vhodné a včasné identifikace se v legislativě objevily již v roce 2004 (Habrová, n.d.). Zodpovědné pozice ale vznikaly na základě nejrůznějších projektů, do kterých byly zapojeny školy různé velikosti, v různých typech sídel, s různou materiální a personální výbavou i s různou socioekonomickou skladbou žactva.

Postupem let tak začaly působit v základními i středním školství jednotky školních sociálních pedagogů. Ve větší míře však působili jako personální podpora sdílená mezi dvě a více škol. Jejich práce obnášela zejména podporu školních sociálně-preventivních aktivit, a to především formou metodické podpory školních metodiků prevence, pedagogů a školních kolektivů. Zaměřovali se také na přímou preventivní a intervenční práci a individuální i skupinovou práci s žáky, třídami, rodiči a učiteli (Čerstvá & Čech, 2009).

Ucelenější přehled o nastavení a perspektivách tehdejších pozic sociálních pedagogů přinesla publikace Zavedení pozice sociálního pedagoga do školy (Studie proveditelnosti), kterou sestavil Moravec a kol. (2015).

Po skončení prvních systémových projektů zůstávali sociální pedagogové většinou pouze ve školách s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků. Vedení těchto škol bylo vždy motivované zajistit finanční prostředky pro fungování pozice, například u zřizovatele, a uvědomovalo si důležitost role sociálního pedagoga ve škole. Sociální pedagogové se zaměřovali zejména na práci s rodiči, komunikaci s aktéry mimo školu (OSPOD, Policie, neziskové organizace a další) a individuální i skupinovou práci s žáky a třídami, včetně přímé preventivní činnosti. Postupně se formovala náplň práce a role sociálního pedagoga ve škole.

V roce 2019 vznikla metodika pro školní sociální pedagogy charakterizující činnost sociálního pedagoga, včetně příkladů dobré praxe a různých návrhů dokumentů, které může využít při své práci (Červeňáková a kol., 2019).

V současné době působí na českých základních a středních školách přibližně 180 až 200[1] sociálních pedagogů. Nízký počet pozic není způsoben nezájmem o danou profesi, ale je zapříčiněn neoptimálním nastavením pracovněprávních vztahů, zdrojů financování, absencí legislativního ukotvení a špatnou kontinuitou.

Pozice sociálního pedagoga ve škole

Sociální pedagog ve škole je odborná pedagogická profese, která je součástí některých škol již přes dvacet let. Počty sociálních pedagogů navíc každým rokem rostou. Nejčastěji působí na veřejných základních školách, není však výjimkou ani působení na školách středních či mateřských. Pozice bývá obvykle ve větších městech a na větších školách co do počtu žáků, neboť tyto školy zpravidla vykazují i více potřeb (Šmída a kol., 2023).

Cílovou skupinou sociálního pedagoga jsou především žáci, zaměřuje se však také na pedagogické pracovníky a rodiny žáků. Často je nazýván mostem mezi rodinou a školou. Mezi jeho standardně vykonávané činnosti patří: prevence a preventivní působení, práce se školním či třídním klimatem, intervence, diagnostika a depistáž, metodická podpora pedagogům či práce se žáky se sociálním či jiným znevýhodněním. Intenzivně také spolupracuje s rodinou žáka, a to i v rodinném prostředí, podporuje školní úspěšnost žáků a poskytuje poradenství. Sociální pedagog ve škole vykonává řadu činností, při nichž se zaměřuje především na komplexní podporu žáka. Všechny činnosti tedy cílí na zlepšení podmínek pro vývoj, výchovu, vzdělávání a socializaci žáka (ASOCP, 2023).

Významná je role sociálního pedagoga právě při práci s žáky se sociálním znevýhodněním. To je v současné době neustále rostoucí problém zpravidla v kontextu sociálních nerovností ve vzdělávání. Pomoci může nejen včasná identifikace, pro kterou je sociální pedagog vhodným odborníkem, ale také možnost následné podpory školní úspěšnosti (Němec, 2023).

U žákyně Lenky ze 7. třídy se rázem velmi zhoršil studijní průměr, i chování Lenky bylo odlišné. Přestala do školy nosit pomůcky, neplnila si domácí úkoly, při vyučování odmítala pracovat. Výrazně rostla její absence a ztrácel se zájem o školu. Při prvním pohovoru s Lenkou sociální pedagog zjistil, že Lenka má nové starší kamarády, se kterými tráví čas. Přiznala se i k drobným krádežím a ke kouření cigaret. Chování Lenky ve škole se po prvním pohovoru však nezlepšilo.

Sociální pedagog se tak začal o Lenčinu situaci zajímat více. Po kontaktování rodičů zjistil, že s Lenkou mají rodiče problémy i doma. Lenka je drzá, neplní si své domácí povinnosti, utíká z domu i přes zákaz rodičů a vrací se pozdě večer. Rodiče nemají dostatek prostoru věnovat se Lence z důvodu pracovního vytížení.

Sociální pedagog začal s Lenkou intenzivně pracovat v rámci individuálních konzultací. Rozebírali Lenčinu situaci, řešili alternativy trávení volného času, diskutovali nad tím, co Lenku zajímá a proč se doma i ve škole chová tímto způsobem. Současně se ji snažil motivovat ke změně. Lenka se postupem času sociálnímu pedagogovi otevřela a svěřila se mu se svými trápeními. Vadí ji, že na ni rodiče nemají tolik času, proto je nucena trávit čas jinak než s nimi.

Sociální pedagog se s Lenkou domluvil na společné konzultaci u nich doma. Následně ji domluvil s rodiči, kteří souhlasili. Na konzultaci společně probrali jejich obtíže a společně s Lenkou rodičům vyjasnili, že by byla ráda, kdyby na ni měli více času. Sociální pedagog navrhl nastavit vhodný denní režim, aby Lenka plnila všechny své povinnosti a zároveň rodiče naplňovali potřeby Lenky. Mimo jiné byla domluvena možnost, aby Lenka trávila čas v NZDM, kde si mohla dělat úkoly a trávit čas s dalšími vrstevníky.

Lenka se doma i ve škole stabilizovala a další výchovné problémy se již neobjevily. Sociální pedagog tak včas intervenoval na neuspokojených potřebách žákyně, u které si nadále pravidelně ověřoval dobrý stav.

Sociální pedagog se zabývá rodinnou situací žáka a rodinnými problémy ovlivňujícími jeho školní úspěšnost. V rodinném prostředí může působit v oblasti: pedagogizace prostředí, rozvíjení rodičovských kompetencí a posilování vzdělání jako hodnoty. Realizuje odborné sociální, sociálněpedagogické, výchovné a kariérové poradenství, zprostředkovává odbornou pomoc a péči (ASOCP, 2023).

Realizuje depistáž ve školním, lokálním i rodinném prostředí, přičemž vyhledává různě ohrožené žáky a rizikové faktory, které mohou žáka negativně ovlivňovat. Provádí sociálně-pedagogickou diagnostiku žáka. Provádí také diagnostiku třídního klimatu, s kterým následně pracuje. Realizuje prevenci a intervenci ve směru k rizikovému chování jednotlivce či skupin. Podporuje pedagogické pracovníky školy, kterým poskytuje možnost konzultací a metodické podpory. Dále spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a orgány (ASOCP, 2023).

Snahy o legislativní ukotvení pozice

Snahy o legislativní ukotvení probíhají již od roku 2011, kdy se pozice uváděla jako jedno z opatření ve Strategii boje proti sociálními vyloučení na období 2011-2015. V roce 2013 vznikla Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice (dále jen „AVSP“), která v roce 2014 a 2019 předložila zdůvodňující zprávu k návrhu na zařazení profese sociálního pedagoga do zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnicích. AVSP připravila Standardy vzdělávání v oblasti sociální pedagogiky (2017) a koncipovala Náplň práce sociálního pedagoga v základní škole (2020). Následně pokračovala ve snahách o legislativní ukotvení profese do zákona. V roce 2016 ji navíc doporučil Výbor pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva legislativně ukotvit mezi pedagogické pracovníky.

Na základě dlouhodobých doporučení odborné veřejnosti zahrnuje MŠMT a MPSV pozici do svých strategických a koncepčních dokumentů. Pozice sociálního pedagoga je zmíněna například v Akčním plánu inkluzivního vzdělávání na období 2019-2020 nebo v Akčním plánu 2024-2026 Strategie sociálního začleňování 2021-2030. Zavedení pozice sociálního pedagoga a posílení role sociální práce v rámci regionálního školství je taktéž uvedena ve strategickém cíli Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

Jako nový impulz ve snaze o legislativní ukotvení vznikla v roce 2022 Asociace sociálních pedagogů (dále jen „ASOCP“), která sdružuje sociální pedagogy, studenty a absolventy sociální pedagogiky i akademické pracovníky. ASOCP usiluje o rozvoj sociální pedagogiky v praxi, včetně legislativního ukotvení profese sociálního pedagoga.

Na sociálního pedagoga se aktuálně pohlíží jako na nepedagogického pracovníka. To je způsobeno skutečností, že sociální pedagog, na rozdíl od jiných pozic působících ve školním poradenském pracovišti (dále jen „ŠPP“), není veden v §2 Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících jako pedagogický pracovník. Současně o něm není zmínka ani v katalogu prací nebo ve Vyhlášce č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Financování pozice

Možnosti financování pozice sociálního pedagoga jsou velmi různorodé. Zpravidla se setkáváme s několikaletými projekty, v jejichž rámci je možné pozici zřídit.

Jednou z možností financování pozice je aktuálně probíhající Operační Program Jan Ámos Komenský (OP JAK). Další možností je projekt Podpora rovných příležitostí z Národního plánu obnovy, který probíhá v letech 2022-2026. Projekt je zaměřený na podporu škol s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků a v jeho rámci lze financovat zřízení podpůrných pozic, jako je pozice sociálního pedagoga.

Pozice může být financována také z rozpočtu zřizovatele školy, zpravidla obce. Existují i další možnosti, například projektové financování na městské části Prahy 7 či v rámci projektu Implementace krajského akčního plánu Pardubického kraje. Další známou možností je také financování prostřednictvím podpůrných opatření. Možností pro financování pozice je tedy mnoho (aktuálně víme o devíti možnostech), přináší však spíše komplikace (Šmída a kol., 2023).

Sociální pedagogové v zahraničí

Paradigmata a přístupy sociální pedagogiky se v zahraničí různě proměňují. To se pochopitelně odráží také do reálného ukotvení pozice a nahlížení na její rámec. V některých státech je sociální pedagogika neodmyslitelnou součástí sociální práce (Velká Británie, Švédsko, Řecko, Lotyšsko a další) a pozice sociálního pedagoga tak prakticky neexistuje. V jiných státech má sociální pedagogika své místo a je vymezena vůči sociální práci, pozice sociálního pedagoga se tedy odlišuje od pozice sociálního pracovníka a existuje jako profese. Standardem je pak regulování profese a její případná legislativní úprava, což lze nalézt u většiny států Evropy (Slovensko, Německo, Itálie, Španělsko, Rakousko, Dánsko a další). Některé státy pozici sociálního pedagoga mají (například Polsko), avšak pozice není regulována a podpořena legislativní oporou daného státu (Calderón, 2014). V České republice je sice pozice regulována, ale není legislativně ukotvena.

Rámec pozice sociálního pedagoga se ve světě příliš neliší, pozice však mívá různé specializace a zaměření na konkrétní oblasti (volný čas, speciální vzdělávací potřeby, integrace a inkluze ohrožených dětí a mládeže a další), ve kterých se sociální pedagog angažuje více. Celkově však pozice stojí na principech pomoci a rozvoje jedinců ve společnosti a úpravě prostředí s cílem usnadnění edukace a socializace jedince (Lorenzová, 2017).

V kontextu dlouholetého společného vývoje a intenzivní spolupráce je nám velmi blízká slovenská sociální pedagogika. Shodně se i na Slovensku rozlišuje mezi sociální pedagogikou a sociální prací, což lze vidět na legislativním ukotvení pozice sociálního pedagoga i sociálního pracovníka jako odborných pracovníků škol. V ohledu legislativního ukotvení je Slovensko stále o krok napřed. Zajímavé je uplatnění sociálních pedagogů v centrech pedagogicko-psychologického poradenstvá a prevencie. U nás obdobně funguje pedagogicko-psychologická poradna (Niklová, 2020).

Velice zajímavá situace v oblasti sociální pedagogiky panuje také na Islandu. Zde mají sociální pedagogové ve školách místo již od roku 1974, jejich profese však prošla jistým vývojem vzhledem k proměnám speciálního a inkluzivního vzdělávání. Koncepce pozice sociálního pedagoga je obdobná jako v České republice, avšak více se zaměřuje na speciální vzdělávací potřeby žáků a inkluzi těch s různými postiženími a znevýhodněními (Jóhannsdóttir & Ingólfsdóttir, 2018). V aktuální době však výrazně roste potřeba zaměřovat se na problematiku segregace žáků, sociálních nerovností, podporu školní úspěšnosti, práci se žáky s emočními problémy a podporu duševního zdraví žáků.

Aktuální výzkumy

Většina výzkumů v oblasti pozice sociálního pedagoga ve škole je realizována v rámci bakalářských a diplomových prací, kterých je skutečně mnoho. Mezi nejnovější zjištění můžeme řadit výzkumnou zprávu Sociální pedagogové v českých školách (2023), kterou vypracovala Asociace sociálních pedagogů ve spolupráci s Ústavem pedagogiky a sociálních studií Pedagogické fakulty UPOL (Šmída a kol., 2023).

Stále je však třeba přinášet relevantní a datově podložená zjištění podporující významnou roli pozice při práci s žáky se sociálním znevýhodněním a přispívající k legislativnímu ukotvení této profese do zákona a návazné legislativy.

Závěr

Ačkoliv je pozice sociálního pedagoga ve školách zavedena již desítky let a jejich ředitelé i další pracovníci přínos těchto odborníků zpravidla oceňují, legislativního ukotvení se profese stále nedočkala. Sociální pedagog je přitom vhodný nástroj pro řadu aktuálních palčivých otázek, které řeší jak školy, tak samotné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ať už má možnost obrátit se se svým trápením na sociálního pedagoga žák, rodič, pedagog, kolega či ředitel, je to bezpochyby dobrá volba. Pro žáka a jeho rodinu je oporou. Pro pedagogy parťákem a kolegou. Pro ředitele jistotou. A pro společnost přínosem.

Citace:

[1] Soukromá statistika Asociace sociálních pedagogů z. s.

Užitečné stránky:

Více informací o pozici sociálního pedagoga lze nalézt na stránkách:

Zdroje:

Calderón, M. J. (2014). The profession of Social Education in Europe: Comparative survey. Consejo General de Colegios de Educadoras y Educadores Sociales. https://www.eduso.net/res/pdf/19/tprofeseu.pdf
Čerstvá, L., & Čech, T. (2009). Sociální pedagog a vize jeho uplatnění v základní škole. In Soják, P. (ed.) Symposium sociální pedagogiky na PdF MU 2 (pp. 65-74).
Červeňáková, A., Figelová, J., Nováková, M., Pinterová, K., Svačinová, E., Pecková Svitáková, L., Šidlovská, J., & Tobola, K. (2019). Metodika pro školní sociální pedagogy.
Habrová, M. (nedatováno). DEFINICE SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ. Katalog podpůrných opatření. http://katalogpo.upol.cz/socialni-znevyhodneni/1-vymezeni-terminu-socialni-znevyhodneni/1-1-definice-socialniho-znevyhodneni/
Jóhannsdóttir, V., & Ingólfsdóttir, J. G. (2018). Social pedagogy in a human rights context: Lessons from primary schools in Iceland. International Journal of Social Pedagogy, 7(1): 3. DOI: https://doi.org/10.14324/111.444.ijsp.2018.v7.1.003
Lorenzová, J. (2017). Sociální pedagogika-věda, praxe, profese: K problému utváření oborové a profesní identity sociální pedagogiky [Habilitační práce]. Masarykova Univerzita.
Moravec, Š., Kabelková, K., Hůle, D., & Šťastná, A. (2015). Zavedení pozice sociálního pedagoga do škol (Studie proveditelnosti). https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/4591/studie-4.pdf
Němec, Z. (2023). Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole.
Niklová, M. (2020). Sociálny pedagóg v školách a školských zariadeniach. Wolters Kluwer SR.
Pavlíčková, J., Špendlíková, L., & Vavruš, M. (2023). Metodika Sociálně pedagogické poradny.
Šmída, J., Čech, T., Blábolilová, N., Slívová, E., Balaban, V., Daněk, J., Hormandlová, T. & Kohoutová, D. (2023). Sociální pedagogové v českých školách. Sociální pedagogika | Social Education, 11(2). https://soced.cz/wp-content/uploads/2023/11/SocEd_November_2023.pdf

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Mgr. Jiří Daněk

Sociální pedagog s dlouholetou praxí, působící na základní škole v Přerově, kde je zároveň vedoucím školního poradenského pracoviště a je členem školské rady. Působí v neziskové organizaci Kappa-Help v centrech Pomoci a bezpečí, Pomoci pro rodiny a Restorativních programech. Zaměřuje se na rizikové chování, kázeňské problémy, prevenci a intervenci, práci se třídními kolektivy a koučování. Absolvoval řadu odborných kurzů, koučovací výcvik a je frekventantem sebezkušenostního výcviku KVP ve vedení tříd a skupin osobnostního rozvoje. V Asociaci sociálních pedagogů vykonává funkci předsedy Asociace. Ve volném čase chodí po horách, cestuje, sportuje a věnuje čas seberozvoji.

Články:

Autor/ka

Mgr. Jan Šmída

Je vědeckým pracovníkem a současně studuje v doktorském programu Pedagogiku na UPOL. Specializuje se na sociální pedagogiku, rizikové chování dětí, prevenci a osobnostní rozvoj. Po studiu by rád čas podělil mezi praxi a akademickou sféru. Svůj volný čas investuje do cestování a seberozvoje. V Asociaci sociálních pedagogů vykonává funkci místopředsedy, je pověřen výzkumnou, projektovou a publikační činností, komunikací s vysokými školami či průzkumem počtu absolventů.

Odborná knihovna: