Narození dítěte v ochranné lhůtě po zániku manželství

Obsah článku:

• Právní rámec a domněnky otcovství
• Určení otcovství k dítěti narozenému znovu provdané ženě v ochranné lhůtě
• Na co se připravit při narození dítěte v ochranné lhůtě z hlediska určení otcovství
• Konkrétní postřehy pro matky 

S porodem dítěte v ochranné lhůtě mohou vyvstat problémy. Pokud je však ze strany matky realizována včasná příprava kroků, jak jsou nastíněny v tomto článku, nemusí být celý proces procesem zdlouhavým, ani finančně náročným. Důležité je situaci nepodceňovat a neodsouvat provedení jednotlivých kroků na pozdější dobu. Prokrastinace v daném případě může celou situaci v osobní sféře nejen dítěte, ale i všech zúčastněných jen zhoršit. 

Narozením dítěte v ochranné lhůtě se rozumí jeho porod matkou v době do uplynutí 300-tého dne po:
1. zániku manželství (rozvodem nebo smrtí manžela)
2. jeho prohlášení za neplatné
3. tom, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného.
V praxi se setkáváme nejčastěji s problémy způsobenými situací pod bodem 1) výše.

I. Právní rámec a domněnky otcovství

Naše právní úprava určování otcovství stojí na třech tradičních domněnkách otcovství, které vycházejí z pravděpodobnosti (a mají svůj původ již ve starém římském právu). Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ"), svědčí v případě, kdy se dítě narodí v době do uplynutí 300-tého dne od zániku manželství, podle první domněnky otcovství manželu matky. Není třeba žádného rozhodnutí - zápis tohoto otce do matriky narození se provede bez dalšího. V době trvání zákonné domněnky svědčící manželovi matky, se nemůže uplatnit jiná zákonná domněnka určující otcovství, ať již souhlasným prohlášením rodičů podle OZ (druhá domněnka otcovství) nebo soudním rozhodnutím (třetí domněnka otcovství).

V praxi mohou nastat v souvislosti s porodem dítěte v ochranné lhůtě ohledně určení otcovství různé situace, přičemž je můžeme identifikovat následujícím způsobem:
A) Určení otcovství k dítěti narozenému znovu provdané ženě v ochranné lhůtě
B) Určení otcovství k dítěti narozenému v době od zahájení rozvodu do uplynutí 300-tého dne po rozvodu manželství
C) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a nový muž s matkou určili otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů
D) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a otcovství určuje soud postupem
E) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy matka popírá první domněnku otcovství

A) Určení otcovství k dítěti narozenému znovu provdané ženě v ochranné lhůtě

Výjimkou z první domněnky otcovství svědčící ve prospěch manžely matky je však též situace, kdy žena v době do 300 dnů od rozvodu manželství uzavře manželství nové, pak se má za to, že otcem je manžel pozdější. Jestliže však dojde k úspěšnému popření otcovství pozdějšího manžela, svědčí domněnka otcovství manželu předchozímu.
V daném případě činí popěrná lhůta 6 měsíců a počítá se dnem následujícím poté, co se předchozí manžel dozvěděl o rozhodnutí ve věci popření otcovství pozdějšího manžela. Pokud tedy původní manžel chce popřít úspěšně své otcovství, musí tak učinit do 6 měsíců, kdy se dozvěděl, že jeho „manželský nástupce" úspěšně popřel své otcovství k dítěti, tj. lhůta běží ode dne následujícího po dni, kdy nabylo právní moci popěrné rozhodnutí. Toto ustanovení se vztahuje i na případy, kdy došlo k umělému oplodnění se souhlasem dřívějšího manžela. Také zde bude domněnka otcovství svědčit pozdějšímu manželovi, avšak i tento může své otcovství popřít postupem, jak uvedeno výše.

B) Určení otcovství k dítěti narozenému v době od zahájení rozvodu do uplynutí 300-tého dne po rozvodu manželství

Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Občanský zákoník umožňuje, je-li zde shoda mezi všemi zúčastněnými, aby bez dlouhých a finančně náročných řízeních o popření první domněnky otcovství, byla založena domněnka svědčící biologickému otci, který ovšem není manželem matky.

Souhlasné prohlášení lze učinit pouze tehdy, pokud:

• se dítě narodí v době od podání návrhu na rozvod do konce ochranné lhůty (300 dní po právní moci rozsudku)
• návrh na učinění prohlášení je podán do 1 roku od narození dítěte
• rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci

Obsah souhlasného prohlášení:

• prohlášení manžela matky, že není otcem dítěte, a
• prohlášení jiného muže, že je otcem dítěte (tento muž nesmí být však novým manželem matky, zde by se postupovalo tak, jak uvedeno v bodě A) výše
• prohlášení matky, že její manžel není otcem dítěte, tímto je muž, který to prohlašuje.

Bez prohlášení matky je tento postup neplatný. Je nezbytné upozornit, že tímto postupem nelze učinit souhlasné prohlášení k nasciturovi (tj. dítěti počatému dosud však nenarozenému). Procesní úprava je uvedena v zákoně o zvláštních řízeních soudních v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné podle tzv. zjednodušeného řízení o určení otcovství). Okruh účastníků řízení je matka, dítě (zastoupené opatrovníkem), matrikový otec, jehož otcovství má být popřeno a muž, který tvrdí, že je otcem dítěte (domnělý otec). Prakticky se řízení realizuje tak, že do protokolu je uvedeno souhlasné prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte a soud dané oznámí matričnímu úřadu. Dítěti je poté vydán nový rodný list s údaji muže, který učinil souhlasné prohlášení, že je otcem.

C) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a nový muž s matkou určili otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů

Souhlasné prohlášení jako základ druhé domněnky lze učinit pouze v případě, že dítě nemá právního otce (první domněnka byla vyvrácena a otcovství nebylo určeno soudem ve smyslu třetí domněnky otcovství.

Po právní moci rozhodnutí o popření otcovství lze přistoupit k souhlasnému prohlášení otcovství biologického otce a matky dítěte. Souhlasné prohlášení lze učinit na soudu nebo matričním úřadu.
Jedná se o dvě jednostranná prohlášení, která musejí splňovat základní náležitosti právních úkonů (musí být učiněna svobodně, vážně srozumitelně určitě, bezpodmínečně a bezvýhradně) a jejich obsah musí být totožný (co do smyslu).

Výjimkou z výše uvedeného postupu jsou případy kdy:
- Matka podá návrh na určení otcovství proti domnělému otci
- Domnělý otec podá návrh na určení otcovství
- Označí-li matka určitého muže v řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů a následně tento muž učiní souhlasné prohlášení

D) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy původní manžel popřel své otcovství a otcovství určuje soud

I za této situace musí nejdříve dojít k popření otcovství manžela matky, a to postupem, který je popsán výše. Pokud se původní manžel matky k iniciování řízení nestaví aktivně, může popřít jeho otcovství matka dítěte postupem popsaným níže pod písm. E).
Z důvodu na straně matky, ale i biologického otce (domnělého otce), však zde může být zájem na tom, aby biologický otec nebyl do rodného listu dítěte zaznamenán. Aby se danému bylo lze právně bránit a bylo dosaženo biologického a sociálního souladu, jsou matka, biologický otec, ale i dítě aktivně legitimováni k určení otcovství a domáhat se, aby dané bylo určeno soudním výrokem.
Má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo od narození dítěte méně než 180 a více než 300 dní (tzv. kritická doba), ledaže otcovství vylučují závažné okolnosti.

Pro toto řízení v zásadě platí:

I. Tyto paternitní věci jsou projednávány v rámci nesporného řízení, místně příslušným je soud dítěte.
II. Jde o návrhové řízení, kdy návrh na zahájení může podat matka, dítě (zastoupené kolizním opatrovníkem) a domnělý otec.
III. S výrokem o tom, kdo je otcem dítěte, je v daném případě spojen i výrok o tom, komu se dítě svěřuje do péče a v jaké výši má být hrazeno výživné. To neplatí v případě, že matka dítěte a biologický otec spolu žijí. Zde bude rozhodnuto pouze o určení, kdo je otcem.
IV. Řízení nemůže být uzavřeno smírem, není možné vydání rozsudku pro uznání nebo zmeškání, je zakázána koncentrace řízení a je zde vyloučeno přípravné jednání ve věci.
V. Rozhoduje se rozsudkem a dovolání je přípustné.
VI. Po právní moci rozhodnutí se provede zápis do matriční knihy narození a dítěti je vydán nový rodný list.

Svá specifika má především dokazování v tomto druhu nesporného řízení. Stěžejní roli zde, v souladu se zásadou vyšetřovací, hraje soud, tedy ten určuje, jaké důkazy provede a které nikoli, nicméně je stále limitován povinností z úřední moci provést takové důkazy, aby byl řádně zjištěn skutkový stav věci. Tvrzení, ale i dokazování o souloži v kritické době, je však rozhodně v gesci navrhovatele. Ostatní účastníci řízení pak budou z povahy věci tvrdit a dokazovat, že jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Skutečnosti vylučující otcovství se dokazují především znaleckými posudky.

S ohledem na finanční náročnost takovýchto posudků, přistupují soudy k jejich provedení až po vyčerpání jiných důkazních prostředků a tam, kde je opravdu vysoká pravděpodobnost, že tvrzený otec s matkou v kritické době souložil. Pokud se domnělý otec odmítá podrobit znaleckému zkoumání, pak i přes tento nesouhlas může být znalecké zkoumání provedeno a povinnost podrobit se mu uložena. S ohledem na skutečnost, že právo dítěte znát své rodiče zde převažuje nad právem na ochranu před zásahem do tělesné integrity, je nesouhlas otce irelevantní.

E) Určení otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, kdy matka popírá první domněnku otcovství

Pokud zde není vůle původního manžela popřít otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, může samozřejmě tuto iniciativu převzít matka dítěte. Ustanovení občanského zákoníku o popření otcovství manželem zde platí obdobně. Nicméně základní zásady takového popření jsou následující:

I. Matka dítěte tedy může popřít, že její manžel je otcem dítěte.
II. Lhůta je stanovena zákonem na šest měsíců a její počátek je dán objektivně datem porodu dítěte. Konec je stanoven dnem, který se pojmenováním shoduje se dnem narozením dítěte. Marným uplynutím této lhůty dané právo zaniká.
III. Soud může rozhodnout o prominutí zmeškání této jinak prekluzivní lhůty.
IV. Návrh se podává proti manželu matky a dítěti.

Tento postup je vhodný pro případy, kdy je původní manžel matky ve věci neaktivní, nebo trvá na svém otcovství, jakkoli je nesporné, že otcem být nemůže.

Po právní moci rozhodnutí lze realizovat určení otcovství buď souhlasným prohlášením rodičů, nebo na základě rozhodnutí soudu.

II. Na co se připravit při narození dítěte v ochranné lhůtě z hlediska určení otcovství

Především je nezbytné si uvědomit, že na narození dítěte v ochranné od rozvodu manželství lhůtě dopadají důležitá právní ustanovení a určení otcovství k takto narozenému dítěti má svá pravidla velmi odlišná od těch pro děti narozené po ochranné lhůtě. Postup matky a biologického otce, kdy za trvání manželství matky učiní souhlasné prohlášení o určení otcovství tohoto biologického otce, avšak nikoli manžela, na matričním úřadě je neplatný a rodiče musí být připraveni na to, že matriční úřad takové otcovství odmítne zapsat. Není rozhodné, zda matka tvrdí, že s manželem nežije, nesdílí společnou domácnost, atd. Proto je třeba, aby se matky dobře informovaly na relevantní postup, v návaznosti na svůj konkrétní případ, a to např. u neziskových organizací, zabývajících se danou tématikou, na matričním úřadě, atd., a to již v průběhu svého těhotenství.

↑ nahoru

Konkrétní postřehy pro matky pak lze shrnout takto:

U nově neprovdané ženy bude patrně nejstěžejnějším tématem ochota dřívějšího manžela popřít své otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě. Mnohdy vedeni touhou problematizovat život matce, tímto způsobem matku „vydírají", případně komunikaci ohledně popření otcovství využívají jako prostředek k neustálému kontaktu s bývalou manželkou. Dané je možné někdy označit až za legální stalking, když je uměle udržována komunikace rozvedeného páru, avšak agresor jej realizuje s odkazem na jeho nezbytnost „kvůli té otázce s dítětem". Lze proto doporučit, aby nově nesezdané ženy realizovaly popření první domněnky otcovství ze své iniciativy, tedy byly navrhovatelkou, aby zbytečně nedocházelo k časovým prodlevám a v návaznosti na rozhodnutí o popření otcovství mohlo být určeno otcovství, ať již:

a) souhlasným prohlášením s novým partnerem, nebo
b) rozhodnutím soudu.

S ohledem na skutečnost, že lhůta k popření otcovství takové matce běží již od porodu dítěte, je ideální mít vypracované příslušné podání k soudu již před porodem dítěte (ideálně v průběhu 7-měsíce těhotenství, s přihlédnutím k možnosti předčasného porodu dítěte). Matkám lze doporučit za takovéto situace konzultaci v některé z neziskových organizací zabývajících se problematikou rodičovství, případně v občanské poradně, kde ji mohou vybavit relevantními vzory podání a instrukcemi k jejich vyplnění. V ideálním případě lze kontaktovat některého ze zapsaných advokátů, aby byl připraven na základě plné moci matky okamžitě po porodu dítěte návrh jejím jménem podat a matka nebyla v období po porodu zbytečně stresována záležitostmi týkajícími se soudního řízení.

Samozřejmě ideálním případem pro nesezdané matky je situace popsaná v písm. B výše, kdy lze situaci ohledně otcovství řešit v jednom řízení. Předpokladem je však shodná pozitivní vůle všech zúčastněných (tj. manžela matky, domnělého otce a matky) na určení otcovství biologického otce. Praxe však bohužel ukazuje, že tento ideální stav a de facto nejrychlejší postup není příliš využívaným institutem.

Doporučení svobodným matkám obecně však míří především neodkládat podání návrhu na popření otcovství původním manželem, neboť uplynutím šestiměsíční lhůty od narození dítěte jejich právo na podání návrhu zaniká. Resp. soud sice může rozhodnutou o prominutí zmeškání lhůty, avšak v daném případě pak pečlivě zkoumá, zda to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek. Je třeba připomenout, že zájem dítěte nemusí být vždy totožný se zájmy rodičů. To bude například za situace, kdy
- muž uznal otcovství, ačkoli věděl, že dítě nezplodil
- uzavřel manželství se ženou, o níž věděl, že očekává dítě s jiným mužem
- nepopřel v zákonné lhůtě své otcovství k dítěti narozenému za trvání manželství, přestože věděl, že dítě bylo počato z mimomanželského styku

Takové zájmy rodičů nejsou shodné se zájmem dítěte a do budoucna mohou vyvolat významné spory s biologickým otcem, neboť, jakkoli mnoho možností v takových případech biologický otec nemá, Ústavní soud ČR již naznačil, že bude v tomto směru třeba legislativních změn. Biologická paternita musí být lépe chráněna.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Další informace najdete v naší rubrice Kde hledat pomoc.

Související literaturu hledejte v naší Odborné knihovně.