Co dělat, když pro dítě nemůžeme sehnat lékaře

Obsah článku

• Celková situace v ČR
• Hledání lékaře před narozením dítěte
• Když PLDD ukončuje svou činnost
• Dočasné ordinace v nemocnicích
• Pomoc zdravotní pojišťovny
• Kdy PLDD dítě do péče nepřijme?
• Stěhování a nový lékař
• Praktický lékař a lékařská pohotovostní služba

Celková situace v ČR

Praktické dětské lékařství disponuje poměrně robustní, ale nikterak naddimenzovanou sítí ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD), která pokrývá rovnoměrně celé území České republiky. Tento systém je unikátní nejen v celosvětovém měřítku, ale i v rámci Evropy. Takto rozsáhlá a kvalitní primární péče o děti a dorost nemá srovnatelnou alternativu ani v evropských zemích, které do této oblasti investují vysoké částky. Přesto se kvůli nekoncepčním změnám ve vzdělávání budoucích praktických dětských lékařů před několika lety systém téměř zhroutil. V současné době ale máme opět víc než dostatek lékařů schopných pracovat v ordinaci PLDD. Systém narušují jen organizační zmatky způsobené dozvuky někdejší krize. To je také důvodem možných obtíží při hledání dětského praktika a také regionálních případů, kdy chybí primární péče o děti a dorost.

Hledání lékaře před narozením dítěte

Pokud budoucí rodiče hledají dětského praktika pro svoje miminko, je určitě vhodné kontaktovat ordinaci ještě před narozením potomka. Ideální doba je přibližně tři měsíce před termínem porodu. První výhodou je, že rodiče ordinaci a její personál poznají ještě před porodem a následně přicházejí do již známého prostředí. PLDD s nimi také dopředu počítá. Pokud se tedy později z nějakého důvodu rozhodne přijímání dalších pacientů omezit, netýká se to již předem domluvené péče. Rodiče mají možnost konzultovat ještě před narozením dítěte důležitá témata - rady s kojením a ošetřováním miminka, očkování nebo handling (správná manipulace s novorozencem a kojencem). Budoucí praktik nebo sestřička rádi poskytnou rodičům potřebné rady. Jen je důležité vědět včas, na koho se obrátit, a mít k němu důvěru.

Když PLDD ukončuje svou činnost

Pokud chce dětský praktik ukončit svoji činnost, pravděpodobně to včas oznámí a vyzve rodiče, aby se pokusili nalézt jiného registrujícího lékaře. Ostatní dětští praktici v okolí jsou zpravidla se situací již seznámení a pokusí se péči zajistit. Není jejich povinností převzít všechny pacienty od končící kolegyně nebo kolegy, ale ve většině případů se pokusí přijmout do své péče alespoň část jejich pacientů. Pokud už okolní lékaři nemají kapacitu, nebo se pacient sám nepokusí zaregistrovat jinde, uloží končící PLDD zdravotní dokumentaci těchto svých pacientů na příslušném krajském úřadě. Takto je nyní uloženo přibližně 150 tisíc zdravotnických dokumentací dětí. To vypadá jako velký problém, ale ve značné části případů tyto děti mají již péči zajištěnu jinak. Nejčastějším důvodem je, že pouze neproběhlo předání dokumentace, ale péče je zajištěna. Část dětí navštěvuje lékaře jen kvůli preventivním prohlídkám, rodiče se zřejmě po praktickém lékaři začnou shánět až s delším odstupem.

Dočasné ordinace v nemocnicích

Obrázek

Určitá část dětí však skutečně nemá registrujícího praktického dětského lékaře a představuje to vážný problém. Tuto svízel by měly řešit nově vznikající dočasné ordinace PLDD při dětských odděleních nemocnic. Jejich kapacita je nepochybně dostatečná, ale problémem může být jejich geografická dostupnost a obsazení kvalifikovaným personálem. Tyto ordinace vznikaly právě k řešení regionálního nedostatku kapacity stávajících ordinací PLDD, ale bohužel jsou provozovány právě v areálech nemocnic. To může pro některé rodiče představovat problém, protože nelze tvrdit, že všichni jsou schopni dojet k lékaři dvacet a více kilometrů bez větších obtíží. Nicméně tyto ordinace by měly zajistit pravidelnou péči o děti, které nemohou dětského praktika nalézt.

Pokud se tedy rodičům nedaří registrujícího praktického dětského lékaře nalézt a všichni PLDD v příslušném regionu a případně ve vzdálenějším okolí s dobrou dojezdovou vzdáleností nemohou dítě přijmout do péče, je potřeba zapátrat po ordinaci PLDD při dětském oddělení několika nejbližších nemocnic.

Pomoc zdravotní pojišťovny

Další možnosti již vycházejí z povinnosti státu zajistit dostupnou péči na náležité úrovni všem občanům. To je ovšem pouze teorie, péči neposkytují paragrafy ani nařízení. Pro zajištění péče je potřeba ochotné a vzdělané sestry a lékařky či lékaře. Pokud už si rodiče neví rady, nezbývá než se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která by měla pomoci.

Zdravotní pojišťovna má přehled o poskytované péči v daném regionu a také o kapacitních možnostech praktických dětských lékařů.  Proto dokáže rodičům poradit, který PLDD by jejich dítě mohl přijmout do péče. Takovou radu lze získat snadno i telefonicky. V případě, že rodiče neuspějí ani takto, je nezbytné požádat pojišťovnu o zprostředkování péče oficiálně, tedy osobně a/nebo písemně. Při všech jednáních, tedy s pojišťovnou i s budoucím registrujícím PLDD je nutné mít s sebou kartičku zdravotní pojišťovny, jako doklad o zdravotním pojištění dítěte. Pokud se ani takto nedaří nalézt registrujícího lékaře, může zdravotní pojišťovna žádat písemný doklad o odmítnutí přijetí pacienta do péče. Takový doklad vydává PLDD jen na vyžádání rodičů, ale k takové situaci dochází skutečně raritně.

Kdy PLDD dítě do péče nepřijme?

Existují pochopitelně důvody, proč lékař nemůže určité dítě registrovat do své péče. Je to především vzdálenost bydliště, protože lékař musí být schopen poskytnout návštěvní službu. Dalším důvodem může být fakt, že zdravotní pojišťovna dítěte s lékařem nemá uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče. V současné době se sice zdravotní pojišťovny snaží tuto situaci velmi rychle vyřešit ve prospěch svých pojištěnců, ale přesto u menších pojišťoven tato situace může nastat. Poslední důvod je v současnosti nejzásadnější, a to je naplnění kapacity dané ordinace. Normální počet pacientů registrovaných jedním PLDD je 1000 dětí. V současné době jsme si zvykli na naplnění kapacity našich ordinací na 1 400 - 1 600 dětí zcela běžně, ale vyšší počty registrovaných dětí už běžné nejsou.

Obrázek

Velmi také záleží na věku lékaře. V současné době jsou totiž téměř 2/3 aktivně pracujících dětských praktiků v důchodovém věku, nebo jim k dosažení tohoto milníku zbývá jen pár let. Většina PLDD však jistě bude pilně pracovat i později, jen s ubývající silou a přibývajícími nemocemi postupně klesá naše výkonnost. Naštěstí v nemocnicích se nyní připravuje k práci v samostatné ordinaci dětského praktika dostatek mladých lékařek a lékařů, kteří mohou zaujmout naše místo.

Stěhování a nový lékař

Také stěhování na větší vzdálenost může pro rodiče znamenat starosti se zajištěním péče pro jejich děti. Nejčastější návštěvy ordinace PLDD jsou potřeba u dětí do jednoho roku, proto rodiče takto malých dětí trápí hledání nového PLDD nejvíce. S výhodou je domluvit si přijetí do péče PLDD v určitém předstihu před stěhováním. Rodiče tím v prvé řadě předejdou zbytečnému stresu, ale i na budoucího lékaře takto zodpovědné chování působí velmi pozitivně. Pochopitelně vždy nelze věc zajistit takto elegantně. Načasování předání péče o dítě mezi dvěma PLDD je plně na rozhodnutí rodičů. Okolnosti stěhování si totiž mohou vyžádat přechodná řešení. Nezřídka se rodiče dokonce rozhodnou dojíždět za stávajícím PLDD trochu delší vzdálenost, zejména pokud se rodina stěhuje jen v rámci města nebo jednoho okresu. Registrace k praktickému dětskému lékaři nezaniká přestěhováním rodiny, pouze přechází z původního dětského praktika k novému. Je však důležité mít na paměti, že rozhodující je skutečně poskytovaná péče, nikoliv formální registrace k péči PLDD.

Praktický lékař a lékařská pohotovostní služba

Organizace péče o děti a dorost v České republice je založena na hlavní roli praktického dětského lékaře. Zajišťuje v pravidelných intervalech preventivní prohlídky a screeningová vyšetření dětí, a také léčbu akutních nemocí dítěte. U dlouhodobě nemocných dětí má koordinační funkci komplexní péče o dítě.

Obrázek

Pro dítě a jeho rodiče by PLDD měl být za všech okolností průvodcem po zdravotním systému, protože dokáže zkrátit cestu dítěte k diagnóze a nasměrovat ho k adekvátní léčbě. Nepochybně tím ochrání dítě před zbytečnými diagnostickými výkony, které mohou být bolestivé nebo nepříjemné a také může předejít zbytečným komplikacím. Registrace dítěte do péče PLDD mu přináší jistotu mít se kam obrátit prakticky s jakýmkoliv zdravotním problémem.

Stranou kontinuální a systematické péče PLDD stojí ordinace lékařské pohotovostní služby (LPS) pro děti. Jsou zřízeny při dětských odděleních, nejvýše jedna v okrese. Jejich smyslem je zajistit péči o akutně nemocné děti, které sice nejsou ohrožené na životě, ale charakter jejich nemoci neumožňuje počkat na ošetření v ordinační době registrujícího praktického dětského lékaře. Tomu také odpovídá jejich vybavení. Lékař LPS tedy má za úkol rozhodnout, zda nemoc dítěte vyžaduje jeho přijetí a léčbu v nemocnici, nebo zda může pokračovat v ambulantní léčbě a tuto léčbu případně zahájí. Další vedení léčby dítěte a jeho kontrola je již plně na bedrech praktického dětského lékaře, protože k takové činnosti LPS není vybavena. Vzácně a hlavně ve větších městech využívají LPS rodiče dětí, kteří nemají registrujícího lékaře. Dříve bylo možno tento postup chápat, ačkoliv nadměrně zatěžoval ordinace LPS. V současné době jsou však řešením ordinace PLDD vzniklé při dětských odděleních, které právě takovým dětem mají poskytnout adekvátní systematickou péči.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku