Práce z domova, konflikty mezi prací a rodinou a kvalita partnerství v době pandemie covidu-19

Místo, kde člověk vykonává svou placenou práci, bylo v Evropě v posledních několika stoletích typicky odděleno od místa, ve kterém se člověk setkává se svou rodinou. Průmyslová revoluce přispěla k tomu, že se mezi rodinou a prací vytyčily prostorové i časové hranice. Flexibilizace práce, ke které dochází v posledních několika dekádách, však tento modernizační trend obrací. Zatímco flexibilní pracovní doba rozostřuje časové hranice, práce z domu zase zneviditelňuje fyzické hranice mezi prací a domovem. Práce z domova takto v konečném důsledku působí, ať už je explicitně formalizována dohodou se zaměstnavatelem, nebo je provozována méně formálně a méně viditelně, třeba tak, že se zaměstnanec kromě obvyklého výkonu práce na pracovišti občas věnuje pracovním povinnostem i doma (například vyřizuje elektronickou poštu, věnuje se pracovním telefonátům atp.). V laickém (a někdy i odborném) diskurzu se tato dvě pojetí práce z domova (formální a neformální) často překrývají a někdy i zaměňují; tento text se – z důvodů věcných, datových a metodologických – věnuje empiricky práci z domova ve druhém pojetí. Pojmové a argumentační inspirace přirozeně čerpá i z pojetí prvního.

SLADKÁ, Dominika; KREIDL, Martin. Práce z domova, konflikty mezi prací a rodinou a kvalita partnerství v době pandemie covidu-19. Sociologický časopis, 2022, roč. 58 č. 4, s. 373-399. ISSN 0038-0288 (tištěná verze). ISSN 2336-128X (online).