Normální základka

Video zachycuje názory dětí a mladých lidí s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením zaznamenané během workshopů, jejichž cílem bylo poznat konkrétní témata, s nimiž se v životě potýkají, a jejich vlastní přání, jak by chtěli být vnímáni svým okolím. Jedná se o dvě výpovědi dívek o zkušenostech z běžné základní školy. Míša byla vyčleněná z kolektivu spolužáků: „Mě na základce nebrali moc spolužáci, to z toho důvodu, že se mnou všude chodila asistentka..." Poslední měsíc školy se přístup spolužáků zcela změnil, po rozlučkovém večírku, kdy byla příležitost pro společné zážitky bez asistentky: „Od té doby mě brali úplně normálně." Lucka žila s rodiči rok v Nepálu, kde navštěvovala běžnou školu v Káthmándú: „Byli prostě otevření, bylo to v tom prostředí. A já, když jsem tam přišla, tak mě brali úplně normálně. Když jsem potřebovala, pomohli mi, nesmáli se mi, bylo to, jako bych byla součást, měla jsem tam spoustu kamarádek. Vždycky, když jsem něco nemohla, tak mi pomohli... To, že špatně chodíme, lidi na první pohled odradí a odsunou nás dřív, než nás poznaj."

Délka videozáznamu: 00:01:23.