Stále více dětí má vadu řeči. Odborníci před plánem školních logopedů varují
Obtíže s mluvením má každé páté dítě. Jejich podíl v posledních letech roste nejen u nás, ale celosvětově. Zpřesnila se samozřejmě diagnostika, takže pomoc se dostane většímu počtu dětí. Pravdou ale je, že podle odborníků vad nebo poruch řeči přibývá i celkově. Pacienti pak míří do ordinací klinických logopedů, jako je Barbora Richtrová. „Najdi doktory, čokoládu a hrášek,“ staví před svého malého pacienta Richtrová tři postavičky, které na moment takto pojmenovává. „Doktoři…, čokoláda…, hrášek,“ opakuje chlapec sedící na dětské stoličce a umisťuje postavičky na obrázky v pracovním listě. To je první cvičení, které v „ordinaci“ sleduji. Spíš než zdravotnické zařízení ale prostor vypadá jako velká herna. Proto aby se tady děti cítily co nejlépe. „Logopedii většina lidí vnímá tak, že s dětmi nacvičujeme hlásky. Ale to je to poslední, co s pacienty děláme. Pokud děti nezvládají základy, to znamená senzorickou integraci, nemají dobrou paměť, pozornost, motorické funkce nebo psychiku, nemůžu na ně ‚skočit‘ s tím, že jdeme cvičit ‚L‘,“ popisuje Richtrová. Sama se stará o 400 pacientů a jen 20 z nich má čistou dyslálii, tedy poruchu artikulace. S většinou musí tedy řešit nějaký přidružený problém, ať už například s pamětí, motorikou nebo třeba ADHD.
