Děti alkoholiků mívají pocit, že rodičům musí pomáhat. „Ale ne na svůj úkor,“ varuje psycholožka

„Je samozřejmě hezké, když dospělé děti chtějí svým rodičům pomoci, ale je třeba dodržet pravidlo – ne na svůj úkor. Ne při ztrátě vlastního života. Děti mají totiž často tíživý pocit zvyku, mají pocit, že to jinak nejde,“ popisuje pro Refresher psycholožka a koučka Pavlína Doležalová. Obětí alkoholismu totiž není jen závislý člověk samotný, ale i jeho okolí –⁠ rodina, děti, přátelé, kolegové a kolegyně, lidé v jeho bezprostřední blízkosti. Na to, co si v takové situaci počít, jakou pomoc nabídnout a kdy je naopak v pořádku vymezit si hranice a pomoc zajistit především sobě, se ptáme v rozhovoru. 

Pokud je jeden z rodičů závislý, jakou pomoc mu jeho rodina může poskytnout? Je to vůbec možné, nebo je řešení pouze v rukou závislé osoby?

Rodina může pomoci, je důležité to alespoň zkusit. Dobré je, když se dokáže semknout. Když závislost rodinu nerozdělí, ale její příslušníci v ten moment dokáží vytvořit společnou strategii. Se závislým je o tom dobré začít mluvit, nebát se to pojmenovat. Nejhorší je předstírat, že se neděje nic, že je vše v pořádku. Nabízená pomoc má ovšem své limity a konečná zodpovědnost za léčbu a řešení je na závislém. To je právě největší paradox u závislých: je to něco, co je závislé na jejich rozhodnutí, přitom je toto onemocnění charakteristické absencí sebereflexe a zastíráním, že nějaký problém existuje. Proto se pak u blízkých lidí okolo závislého člověka objevuje frustrace, bezmoc a beznaděj.

Celý článek najdete zde: https://refresher.cz/130616-Deti-alkoholiku-mivaji-pocit-ze-rodicum-musi-pomahat-Ale-ne-na-svuj-ukor-varuje-psycholozka